Ruské jaderné zbraně v Bělorusku: Kývli jsme kvůli tlaku Západu, brání se Lukašenkův režim
Bělorusko souhlasilo s zrozmístěním ruských jaderných zbraní na svém území v reakci na tlak, kterým chtějí Spojené státy a jeho spojenci v NATO docílit změny politického a geopolitického směřování země. Podle agentury Reuters to dnes v prohlášení tvrdí ministerstvo zahraničí v Minsku.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál. Poukázal také na to, že Spojené státy mají rozmístěné jaderné zbraně na území svých evropských spojenců.
„V posledních dvou a půl letech byla Běloruská republika vystavena bezprecedentnímu politickému, ekonomickému a informačnímu tlaku ze strany Spojených států, Británie a jejich spojenců v NATO, jakož i členských států Evropské unie,“ uvádí se v prohlášení.
„Vzhledem k těmto okolnostem a z nich plynoucím oprávněným obavám a rizikům v oblasti národní bezpečnosti je Bělorusko nuceno reagovat posílením vlastních bezpečnostních a obranných schopností,“ pokračuje sdělení.
Minsk také podobně jako Moskva uvedl, že krok není v rozporu s mezinárodními dohodami o nešíření jaderných zbraní. Tvrdí také, že Bělorusko samo nebude mít nad zbraněmi kontrolu.
Putin minulý týden také oznámil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana.
Podle něj Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně, a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Západní země uvalily na Bělorusko sankce kvůli brutálnímu potlačení prodemokratických demonstrací v Bělorusku po volbách v srpnu 2020 a také v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, pro níž Bělorusko poskytlo své území.
Německý historik Schlögel dnes převzal cenu ve frankfurtském kostele svatého Pavla. V děkovné řeči uvedl, že by se Němci a Evropané měli od Ukrajinců učit.
„Občané a občanky Ukrajiny nás učí, že to, co se děje, nelze nazývat ukrajinským konfliktem, ale je to válka. Pomáhají nám porozumět, s kým máme co do činění: s režimem, který chce Ukrajinu zničit jako nezávislý stát a který nenávidí Evropu,“ uvedl 77letý historik. „Ukazují nám, že když se ustupuje agresorovi, zvyšuje to jen jeho apetit, a že appeasement nevede k míru, ale vyšlapává cestičku k válce,“ dodal.
Ukrajinská armáda uvedla, že v noci na dnešek zasáhla a poškodila rafinerii v ruské Samarské oblasti a plynárenský podnik v Orenburské oblasti.
Dobytí dalších dvou ukrajinských vesnic, Poltavky v Záporožské oblasti a Čunyšyne v Doněcké oblasti nedaleko frontového města Pokrovsku. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Kyjev ztrátu obcí dosud nepotvrdil.
