Ruské jaderné zbraně v Bělorusku: Kývli jsme kvůli tlaku Západu, brání se Lukašenkův režim
Bělorusko souhlasilo s zrozmístěním ruských jaderných zbraní na svém území v reakci na tlak, kterým chtějí Spojené státy a jeho spojenci v NATO docílit změny politického a geopolitického směřování země. Podle agentury Reuters to dnes v prohlášení tvrdí ministerstvo zahraničí v Minsku.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál. Poukázal také na to, že Spojené státy mají rozmístěné jaderné zbraně na území svých evropských spojenců.
„V posledních dvou a půl letech byla Běloruská republika vystavena bezprecedentnímu politickému, ekonomickému a informačnímu tlaku ze strany Spojených států, Británie a jejich spojenců v NATO, jakož i členských států Evropské unie,“ uvádí se v prohlášení.
„Vzhledem k těmto okolnostem a z nich plynoucím oprávněným obavám a rizikům v oblasti národní bezpečnosti je Bělorusko nuceno reagovat posílením vlastních bezpečnostních a obranných schopností,“ pokračuje sdělení.
Minsk také podobně jako Moskva uvedl, že krok není v rozporu s mezinárodními dohodami o nešíření jaderných zbraní. Tvrdí také, že Bělorusko samo nebude mít nad zbraněmi kontrolu.
Putin minulý týden také oznámil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana.
Podle něj Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně, a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Západní země uvalily na Bělorusko sankce kvůli brutálnímu potlačení prodemokratických demonstrací v Bělorusku po volbách v srpnu 2020 a také v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, pro níž Bělorusko poskytlo své území.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.
Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení. „I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení,“ řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
