Ruské jaderné zbraně v Bělorusku: Kývli jsme kvůli tlaku Západu, brání se Lukašenkův režim
Bělorusko souhlasilo s zrozmístěním ruských jaderných zbraní na svém území v reakci na tlak, kterým chtějí Spojené státy a jeho spojenci v NATO docílit změny politického a geopolitického směřování země. Podle agentury Reuters to dnes v prohlášení tvrdí ministerstvo zahraničí v Minsku.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ruský prezident uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál. Poukázal také na to, že Spojené státy mají rozmístěné jaderné zbraně na území svých evropských spojenců.
„V posledních dvou a půl letech byla Běloruská republika vystavena bezprecedentnímu politickému, ekonomickému a informačnímu tlaku ze strany Spojených států, Británie a jejich spojenců v NATO, jakož i členských států Evropské unie,“ uvádí se v prohlášení.
„Vzhledem k těmto okolnostem a z nich plynoucím oprávněným obavám a rizikům v oblasti národní bezpečnosti je Bělorusko nuceno reagovat posílením vlastních bezpečnostních a obranných schopností,“ pokračuje sdělení.
Minsk také podobně jako Moskva uvedl, že krok není v rozporu s mezinárodními dohodami o nešíření jaderných zbraní. Tvrdí také, že Bělorusko samo nebude mít nad zbraněmi kontrolu.
Putin minulý týden také oznámil, že k 1. červenci bude v Bělorusku dokončena stavba skladovacího objektu pro jaderné zbraně a pod kontrolou je bude mít Rusko, nikoli běloruská strana.
Podle něj Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně, a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Západní země uvalily na Bělorusko sankce kvůli brutálnímu potlačení prodemokratických demonstrací v Bělorusku po volbách v srpnu 2020 a také v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, pro níž Bělorusko poskytlo své území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích napsal, že měl „dlouhý a smysluplný rozhovor“ s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří se s ruským prezidentem setkali začátkem tohoto týdne. Rozhovoru se zúčastnili také tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrej Gnatov, kteří se v posledních dnech setkali s Whitkoffem a Kushnerem v Miami.
„Zaměřili jsme se na mnoho aspektů a rychle jsme prodiskutovali klíčové otázky, které by mohly zajistit ukončení krveprolití a odstranit hrozbu třetí ruské invaze, stejně jako hrozbu, že Rusko nesplní své sliby, jak se to v minulosti mnohokrát stalo. Ukrajina je odhodlána i nadále poctivě spolupracovat s americkou stranou na skutečném nastolení míru,“ napsal Zelenskyj a přidal slova vděčnosti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajinský prezident jasně uvedl, že Gnatov a Umerov se vracejí do Kyjeva: „Očekávám Rustema Umerova a generála Gnatova s podrobnou zprávou. Nemůžeme o všem diskutovat po telefonu, takže musíme s týmy detailně propracovat nápady a návrhy.“
Macron na sociální síti odsoudil ruský noční útok na Ukrajinu a potvrdil, že se v pondělí vydá do Londýna na schůzku se Zelenským, Starmerem a Merzem. „Rusko se samo uzavírá do eskalace a neusiluje o mír. Důrazně odsuzuji masivní údery, které byly včera v noci namířeny proti Ukrajině, zejména proti její energetické a železniční infrastruktuře. Musíme i nadále vyvíjet tlak na Rusko, abychom ho donutili zvolit si mír,“ píše na síti X.
„Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou podporu. To je samotný účel úsilí, které jsme vynaložili v rámci Koalice ochotných. V tomto úsilí budeme s Američany pokračovat, abychom Ukrajině poskytli bezpečnostní záruky, bez nichž nebude možný žádný pevný a trvalý mír. V sázce na Ukrajině je totiž také bezpečnost celé Evropy,“ dodal.
Obrazem: Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům vůbec druhé vojenské modlitební snídaně v historii Ukrajiny.
