Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost. Online přenos sledující dění týkající se války na Ukrajině pro dnešní den končí, pokračovat bude zase v pátek ráno. Dobrou noc.

Šéf Evropské rady Charles Michel při své dnešní návštěvě Kyjeva prohlásil, že Ukrajina je Evropská unie a Evropská unie je Ukrajina. Podle agentury Reuters dále řekl, že je zapotřebí pomoci východoevropské zemi vstoupit do evropského bloku. V ukrajinské metropoli se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Brusel udělil Ukrajině status kandidáta na členství v Unii loni v červnu, jen několik měsíců poté, co zemi vojensky napadlo Rusko. „Musíme se snažit ze všech sil, abychom proměnili tento slib co nejrychleji ve skutečnost,“ uvedl dnes Michel ve svém projevu v ukrajinském parlamentu.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan dnes jednal v Izraeli s premiérem Benjaminem Netanjahuem a dalšími izraelskými činiteli. Podle agentury AP šlo o první setkání vysokého amerického úředníka s Netanjahuem od konce prosince, kdy se v Izraeli úřadu ujala nová koaliční vláda, v níž jsou i krajně pravicoví a ultraortodoxní politici. Sullivan podle Bílého domu jednal s izraelskými představiteli i o Ukrajině. 

Někteří pravoslavní křesťané dnes opět podstupovali tradiční rituál a nořili se venku do ledové vody. Činili tak na svátek Zjevení Páně, který některé národy slaví podle pravoslavného kalendáře, tedy 19. ledna. Tradice připomíná pokřtění Ježíše Krista v řece Jordánu. Na Ukrajině – poblíž frontové linie – tento rituál poznamenala válka s Ruskem, napsala agentura AFP.

Oleksandr přicházel se svými blízkými do kláštera ve městě Svjatohirsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti každý rok, aby se na oslavu svátku ponořil do ledové řeky. Letos se však na klášteře a tradici podepsala válečná spoušť, upozorňuje agentura. „Dříve jsem to podnikal s rodinou. Teď nemůžu, dnes jsem sám,“ řekl čtyřiatřicetiletý ukrajinský vyšetřovatel Oleksandr.

Ředitel a spoluzakladatel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek dnes v Buquoyském paláci v Praze převzal Řád čestné legie, nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Francouzský velvyslanec v Praze Alexis Dutertre ocenil, že Pánek vyznává stejné hodnoty jako Francie, zasazuje se na ochranu lidských práv, svobody, solidarity a humanitární činnosti. 

„Dnes večer Francie oceňuje vaše nasazení a vaše zásluhy,“ řekl velvyslanec Dutertre česky, než pokračoval ve slavnostním ceremoniálu ve francouzštině. Opakovaně zmínil téma války na Ukrajině, kterou téměř před rokem napadlo Rusko. Nakonec Pánkovi připnul řád na červené stužce.

Rusko zůstane hrozbou pro Severoatlantickou alianci, i když budou jeho síly na Ukrajině poraženy. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil předseda vojenského výboru NATO nizozemský admirál Rob Bauer.

„Ať už válka dopadne jakkoli, Rusové budou mít s největší pravděpodobností podobné ambice... hrozba tedy nezmizí,“ řekl Bauer novinářům v bruselském sídle aliance. Ačkoli ruské síly, vybavení a munice byly válkou vyčerpány, země NATO očekávají, že se Moskva pokusí obnovit a dokonce posílit své vojenské kapacity, dodal admirál.

Smrt ukrajinského podnikatele Denyse Kirjejeva, jenž se účastnil rusko-ukrajinských mírových hovorů a kterého loni v březnu zabili patrně příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, souvisela se špatnou koordinací mezi ukrajinskými tajnými službami na začátku ruské invaze. V rozhovoru se stanicí Delfi to řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

„Měl vztah s rozvědkou ministerstva obrany a jeho zabití souviselo s tím, že mezi silovými strukturami neexistovala jednotná koordinace,“ řekl Podoljak v interview a upozornil, že se jednalo o první dny války, kterou rozpoutalo Rusko.

Do Ruska by z některé z blízkých zemí Evropské unie mohla šířit objektivní a pravdivé informace nová rozhlasová stanice. Novinářům to dnes řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která se v současnosti snaží vznik rádia zorganizovat. EU by podle ní měla dělat více, aby se úspěšně vyrovnala s dezinformacemi a propagandou šířenými z Moskvy v rámci ruské agrese na Ukrajině.

Ruská plynárenská společnost Gazprom pokračuje ve snižování dodávek zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Firma oznámila, že dnes budou tyto dodávky činit 25,1 milionu krychlových metrů. Již v úterý je zredukovala na 32,6 milionu krychlových metrů, tedy o zhruba osm procent proti předchozím několika dnům, napsala agentura Reuters. Od 6. do 16. ledna se dodávky pohybovaly mezi 35,4 a 35,5 milionu krychlových metrů denně. Po většinu loňského druhého pololetí přitom přesahovaly 40 milionů krychlových metrů denně.

Německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků, vedle německých Leopardů 2 by to byl ještě jejich předchůdce Leopard 1 a starší britské tanky Challenger 1. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval deník Handelsblatt, který dodal, že rozhodnutí záleží na vládě kancléře Olafa Scholze.

Británie plánuje poslat na Ukrajinu 600 laserem naváděných střel Brimstone, oznámil dnes britský ministr obrany Ben Wallace po jednání se svými kolegy z Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že spojence podpora Ukrajiny „neomrzí“, píše agentura Reuters.

O možnosti, aby Česko souhlasilo ve prospěch Ukrajiny se zpožděním dodávek tanků Leopard z Německa do ČR, se nikdy nejednalo a Německo nic takového nenavrhuje. ČTK to dnes prostřednictvím své mluvčí sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). O údajné variantě, podle které by Německo ještě letos mohlo dodat na Ukrajinu více tanků Leopard v případě, že by Česko a Slovensko odsouhlasily pozdější příjezd slíbených tanků z Německa, ve středu informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Západ tlačí Ukrajinu do pozice, v níž tato země bude představovat přímé ohrožení Ruska a Běloruska. Podle agentury Reuters to dnes při své návštěvě Minsku řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ruská vojska loni 24. února vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Lavrov a další nejvyšší ruští představitelé opakovaně kritizují Západ, který Kyjevu poskytuje finanční, humanitární i vojenskou pomoc.

Ukrajinský podnikatel Denys Kirjejev, který se účastnil rusko-ukrajinských mírových hovorů a kterého loni v březnu zabili příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, znal přesné datum ruské invaze na Ukrajinu a úřady varoval před útokem na Kyjev. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) v obsáhlém materiálu, ve kterém se snaží dopátrat, jestli byl Kirjejev ruský špion, nebo ukrajinský hrdina.

Pětačtyřicetiletý bankéř Kirjejev, který měl dobré známosti mezi členy ruské elity, podle WSJ spolupracoval s ukrajinskou rozvědkou od jara 2021, na podzim stejného roku pak byl jedním z prvních, kdo varoval před plnohodnotnou ruskou invazí.

V odpoledních hodinách 23. února 2022 Kirjejev předal šéfovi ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylu Budanovovi nejčerstvější zpravodajské informace: ruský prezident Vladimir Putin právě vydal rozkaz na druhý den brzy ráno zahájit invazi. Kirjejev také znal místo, ze kterého ruské jednotky povedou hlavní útok na ukrajinskou metropoli – letiště Hostomel.

Estonská vláda ve čtvrtek schválila další balíček vojenské pomoci Ukrajině na obranu proti Rusku. Kyjev v jeho rámci obdrží desítky houfnic, munici, dělostřelecké vybavení či granátomety. Celková výše vojenské podpory Ukrajině tímto přesáhla jedno procento estonského hrubého domácího produktu, informovala veřejnoprávní stanice ERR.

„Posíláme Ukrajině zbraně, které nejvíce potřebuje. Ukrajina o tuto pomoc požádala přímo Estonsko,“ uvedla předsedkyně vlády Kaja Kallasová.

Hodnota balíčku činí 113 milionů eur (2,7 miliardy korun). Celková vojenská pomoc Estonska Ukrajině se tím vyšplhala na 370 milionů eur (8,9 miliardy korun), což je více než jedno procento estonského HDP.

Jihoafrická republika, která odmítla odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu, ve čtvrtek oznámila, že v únoru uspořádá společné námořní cvičení s Ruskem a Čínou. Informují o tom zpravodajské weby Africa News a BBC.

„Jihoafrická republika bude ve dnech 17. až 27. února hostit námořnictvo Číny a Ruské federace v rámci mnohostranného námořního cvičení,“ potvrdily jihoafrické obranné síly v prohlášení.

Text uvádí, že cílem je „posílit již tak vzkvétající vztahy mezi Jihoafrickou republikou, Ruskem a Čínou“ a že se společné manévry uskuteční poblíž Durbanu, největšího přístavu v JAR, a u Richards Bay vzdáleného asi 180 kilometrů na sever. Do cvičení bude zapojeno více než 350 příslušníků ozbrojených sil JAR.

Válka na Ukrajině je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona výsledkem existenční krize Ruska, jeho národního příběhu a budoucnosti. Politik to řekl v rozhovoru, který ve čtvrtek otiskl deník El País. Podle Macrona není možné dosáhnout trvalého míru, aniž by se nalezla odpověď na tuto krizi identity Ruska. Dodal, že Francie pevně stojí na straně Kyjeva a přeje si vítězství Ukrajiny ve válce.

„Domnívám se, že kořeny této války spočívají v existenční krizi Ruska, jeho velkého příběhu a budoucnosti,“ řekl Macron španělskému deníku. Podle francouzského prezidenta tato krize vznikla kvůli situaci, ve které se Rusko nacházelo po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Podle něj je Rusko státem, který „se nachází uprostřed mnoha hranic, otřásly jím různé formy terorismu, zaznamenává demografický pokles“, zatímco kolem něj leží „demografičtí giganti“.

Podle Macrona si ruský prezident Vladimir Putin a jeho blízcí spojenci odpověděli na otázku, co je Rusko a jaká je jeho budoucnost, tím, že dali najevo, že „ruský úděl je imperialistický a spočívá v koloniální válce proti sousedním mocnostem“. „Nevím ale, zda to je i volba ruského lidu. S tím bych byl velmi opatrný,“ dodal Macron.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.

„Porážka jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat jadernou válku,“ uvedl na Telegramu spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Medveděv, který nyní působí jako místopředseda vlivné bezpečnostní rady. „Jaderné mocnosti nikdy neprohrály velké konflikty, na nichž by závisel jejich osud,“ dodal bývalý prezident z let 2008 až 2012, jehož vyjádření na sociálních sítích byla v posledních měsících často vyhroceně protizápadní.

Představitelé NATO a dalších spojenců Ukrajiny, kteří se mají v pátek sejít na letecké základně Ramstein v Německu k rozhovorům o další vojenské podpoře Ukrajiny, by se podle něj měli zamyslet nad riziky svého počínání.

Švédsko ve čtvrtek oznámilo, že poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, která bude zahrnovat i dělostřelecký systém Archer, vozidla bojové pěchoty či protitankové střely. Informovala o tom agentura Reuters.

Švédský premiér Ulf Kristersson na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že nový balík obranné pomoci bude obsahovat 50 bojových vozidel pěchoty CV90 a protitankové zbraně NLAW. Švédská vláda rovněž podle Kristerssona pověřila armádu, aby připravila dodávku dělostřeleckého systému Archer.

Britská vojenská rozvědka v pravidelném přehledu uvádí, že Rusko pravděpodobně zvažuje nasadit na Ukrajinu menší množství svých nových tanků T-14 Armata. Zatím se vyskytovaly jen na přehlídkách, výstavách a veletrzích. Na konci prosince se nicméně objevily záběry těchto tanků ve výcvikovém prostoru na jihu Ruska.

„Rozmístění tanků T-14 bude pro Rusko pravděpodobně vysoce rizikové rozhodnutí. Tank byl vyvíjen 11 let, program se potýkal se zpožděními a objevily se i zprávy o výrobních problémech. Další výzvou pro Rusko je upravit svůj logistický řetězec tak, aby zvládl i T-14, protože jsou mnohem větší a těžší než jiné ruské tanky,“ dodalo britské ministerstvo obrany.

Není jasné, kdo přesně nyní rozhoduje v Kremlu a jestli je ruský prezident Vladimir Putin vůbec naživu, řekl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pochyby ohledně ruského vedení vyjádřil při ranním videohovoru s účastníky „ukrajinské snídaně“ na okraj Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, píše ruskojazyčný server BBC.

„Nechápu, s kým a o čem mám mluvit. Dokonce se ani nevyznám v tom, jestli je (Putin) stále naživu. Nevím, kdo rozhoduje, jaká skupina lidí. Když mluvíme o ‚mírových rozhovorech‘, tak vůbec nechápu, s kým je mám vést,“ řekl Zelenskyj. V souvislosti s tím se zmínil o Putinových nedávných televizních vystoupeních, na kterých je ruský vůdce podle odborníků na falešném pozadí.

Technika takzvaného barevného klíčování umožňuje natočit předměty nebo osoby v popředí a později k nim přidat zvlášť natočené pozadí. BBC připomíná, že tak podle expertů vzniklo například video Putinova novoročního projevu, na kterém za prezidentem stojí skupina ruských vojáků.

Již přes hodinu trvá na Ukrajině poplach kvůli možnému ruskému útoku. Podle dostupných zpráv zatím k žádnému úderu nedošlo.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve čtvrtek ráno jmenoval novým ministrem obrany Borise Pistoriuse, který tak nahradil odcházející Christinu Lambrechtovou. Pistorius následně složil ministerskou přísahu před poslanci Spolkového sněmu.

„Přebíráte ministerstvo v nebezpečné a složité době,“ řekl Steinmeier Pistoriusovi před předáním jmenovacího dekretu. Poznamenal, že v době ruské invaze na Ukrajinu vyžaduje funkce ministra obrany chladnou hlavu a pevné nervy. Dodal, že ruská agrese otřásla systémem evropské bezpečnosti a že Německo stojí nadále pevně na straně Ukrajiny.

V Kyjevě, ale i zbytku Ukrajiny zní varovaní před možným útokem. Obyvatelé se mají schovat do krytů. 

Šéf Evropské rady Charles Michel ve čtvrtek uvedl, že je na cestě do Kyjeva. S prezidentem Volodymyrem Zelenským chce jednat o opatřeních na posílení Ukrajiny. Rusko zaútočilo na Ukrajinu téměř před 11 měsíci, loni 24. února. Západní země Kyjevu poskytují humanitární, finanční i vojenskou pomoc.

Rozhovory se Zelenským se budou týkat „konkrétních opatření (...), která zajistí, aby (Ukrajina) byla silnější a mocnější“, řekl Michel ve videopříspěvku, který byl nejspíše natočen v železničním vagonu.

„Ukrajinci bojují za svou zemi, za budoucnost svých dětí. Bojují však také za naše společné evropské hodnoty míru a prosperity. Potřebují naši podporu a zaslouží si ji,“ řekl Michel. Dodal, že se v Kyjevě setká také s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem a poslanci parlamentu.

Patrik Tušl, kterého soud v prosinci za nenávistné výroky o Ukrajincích na sociálních sítích odsoudil k desetiměsíčnímu vězení, dostal další trest. Za vyhrožování zabitím strážníkovi a vydírání ženy, která na sociálních sítích archivovala a rozkrývala jeho dezinformace, mu Obvodní soud pro Prahu 5 trest zpřísnil na souhrnných 15 měsíců. Píše o tom čtvrteční Právo. Tušlův advokát Luděk Růžička sdělil, že se odvolá.

Ruská tajná služba FSB oznámila, že zahájila trestní řízení proti občanovi Spojených států, který je podezřelý ze špionáže. Podle FSB shromažďoval „biologické zpravodajské informace“. Tajná služba o tom informovala v prohlášení na internetu, zda byl Američan zadržen, ale neupřesnila, napsala agentura Reuters.

„Federální bezpečnostní služba zahájila trestní řízení proti americkému občanovi v souvislosti s trestným činem podle článku 276 trestního zákoníku Ruské federace (špionáž),“ citovala z prohlášení tajné služby ruská agentura TASS. Americký občan je podle FSB podezřelý ze shromažďování zpravodajských informací o biologických tématech namířených proti bezpečnosti Ruska.

Velká Británie dodá Ukrajině mimo tanků také dvě stovky obrněných vozidel. „Musíme dodržet svůj slib podporovat Ukrajinu až do jejího vítězství. Proto se Spojené království rozhodlo postupovat rychleji a udělat více na podporu Ukrajiny, včetně poskytnutí tanků Challenger 2, těžkého dělostřelectva a více než 200 obrněných vozidel,“ řekl podle serveru Ukrinform ministr obrany James Cleverley.

Ukrajinská armáda odrazila útoky ruských sil u obce Bilohorivka v Luhanské oblasti a u dalších více než deseti obcí v Doněcké oblasti. Rusové také podnikli 25 leteckých útoků a více než 85 útoků ze salvových raketometů, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Hrozba leteckých a raketových útoků na civilní cíle zůstává i nadále vysoká po celé Ukrajině, dodal štáb. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

„Nepřátelská dělostřelecká palba zasáhla oblast 22 osad ve směru na Bachmut. Jsou mezi nimi Bilohorivka, Vesele, Majorsk, Krasna Hora, Bachmut, Kliščijivka či Družba,“ informoval generální štáb. „I ve směru na Cherson okupanti nepřestávají terorizovat civilní obyvatelstvo. Oblast více než 20 osad byla ostřelována raketomety a dělostřeleckou palbou,“ dodal.

Při nehodě vrtulníku v Brovarech, v důsledku kterého zahynula část ukrajinského ministerského vedení, zemřela také maminka se svou dcerou. Olena s Milanou byly v době pádu zrovna v areálu školky. O jejich úmrtí informoval ukrajinský ministerský poradce.

Podle webu The Kyiv Independent finalizují Spojené státy pomoc Ukrajině v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (cca 55 miliard Kč). V balíčku odeslaném okupované zemi mají být i obrněné vozy Stryker.