Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od pondělí navštíví Spojené státy, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem a pozván je i do Senátu. Návštěva se koná ve chvíli, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Ukrajině poskytl další miliardy dolarů na pomoc ve válce proti Rusku, uvedla agentura AP.
Cílem návštěvy je zdůraznit podporu Spojených států Ukrajině, oznámil Bílý dům. Součástí návštěvy je „řada schůzek a jednání“, přičemž klíčovými tématy bude obranná spolupráce mezi Ukrajinou a Spojenými státy, „zejména skrze společné projekty na výrobu zbraní a systémů protivzdušné obrany i koordinace mezi oběma zeměmi v následujícím roce,“ uvedla Zelenského kancelář.
K zajímavému setkání došlo v Argentině, kam dorazil za novým prezidentem Mileiem i maďarský premiér Viktor Orbán, blokující další unijní pomoc Ukrajině. Orbán se totiž v Buenos Aires tváří v tvář setkal právě s dalším z hostů – ukrajinským prezidentem Zelenským.
Argentinský prezident Javier Milei dnes složil přísahu, pogratulovat mu dorazil i Volodymyr Zelenskyj.
Unie autodopravců Slovenska (UNAS) bude od pondělního odpoledne blokovat kamionovou dopravu z Ukrajiny na Slovensko na hraničním přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod, který je jediným silničním spojením pro kamiony mezi oběma zeměmi.
UNAS, která tak obnoví dřívější protest na hranicích kvůli levné ukrajinské konkurenci, o tom dnes informovala ČTK. Ze stejných důvodů už v listopadu začali protestovat na polsko-ukrajinské hranici polští dopravci, vlastní akci na hranici s Ukrajinou svolali na pondělí maďarští autodopravci.
Rusko se podle ministra zahraničí Lavrova kvůli válce na Ukrajině stalo silnější, stejně jako se stalo silnější porážkou Hitlera a Napoleona. Západ nyní podle něj vede proti Rusku hybridní válku, ale 500 let trvající nadvláda Západu nad světem se podle něj nyní blíží ke konci.
Pokud mají začít rozhovory o řešení situace na Ukrajině, musel by Kyjev nejprve změnit svůj prezidentský dekret, který zakazuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle tiskových agentur to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dodal, že Západ se snaží přes konflikt na Ukrajině Rusko vyčerpat a že proti němu vede hybridní válku.
„Je na Ukrajincích, aby si uvědomili, v jak hluboké jsou jámě, do které je dostali Američané,“ řekl Lavrov o válce na Ukrajině. Dodal, že Západ ignoroval vše, co se dělo na Ukrajině před únorem 2022.
Na otázku, jaká je pravděpodobnost, že se podaří dosáhnout příměří nebo míru pomocí diplomatických jednání, Lavrov odpověděl, že na to je potřeba se zeptat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten před rokem a půl podepsal dekret, který zakazuje jakákoliv jednání s Putinem.
Srbsko a Bulharsko dokončily propojovací plynovod, jehož cílem je pomocí diverzifikací dodávek snížit závislost na ruském plynu, informují média. Plynovod se táhne v délce 170 kilometrů ze srbského města Niš na předměstí bulharské metropole Sofie. Jeho roční kapacita činí 1,8 miliardy metrů krychlových, což by mohlo v Srbsku pokrýt až 60 procent spotřeby.
„Dnes měníme energetickou mapu Evropy,“ konstatoval bulharský prezident Radev. „Propojení je významné pro celý region. Válka na Ukrajině nás přiměla přemýšlet o dobrých sousedských vztazích a podpoře,“ citovala jej agentura Reuters. „Tímto propojením si kromě ruského plynu zajišťujeme také alternativní dodávky této suroviny,“ uvedla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovićová Handanovićová.
Na 120 ruských lékařů se v otevřeném dopise obrátilo na prezidenta Vladimira Putina se žádostí, aby se vězněnému kritikovi ruské invaze na Ukrajinu Alexeji Gorinovovi dostalo zdravotnické pomoci. Připomínají, že její odpírání je v rozporu s ruskou ústavou.
Komunální politik Gorinov byl v Rusku prvním člověkem, kterého soud poslal do vězení za „šíření falešných informací o ruské armádě“. Tento moskevský zastupitel v jedné ze čtvrtí metropole loni na jaře odsoudil ruský útok na Ukrajinu a označil jej za válku, zatímco Moskva o něm oficiálně hovoří jako o speciální vojenské operaci. Hovořil také o smrti ukrajinských dětí a žádal, aby zastupitelé drželi minutu ticha za „oběti vojenské agrese na Ukrajině“.
Soud Gorinova potrestal sedmi lety v trestanecké kolonii. Trest si odpykává ve Vladimirské oblasti. Agentura DPA uvedla, že úřady proti němu vedou další řízení kvůli „ospravedlňování terorismu“, protože s dalšími odsouzenými mluvil o válce na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se vydal do Argentiny na inauguraci nového prezidenta Javiera Mileie. Mezizastávku si udělal na Kapverdách, kde se sešel s tamním ministrem obrany.
Američtí analytici z ISW poukazují na to, že Rusové se snaží získat iniciativu navzdory nepříznivým povětrnostním podmínkám, čímž se potvrzují předpoklady, že špatné počasí, tedy bláto, silný vítr, sníh a mráz, boje na frontě možná zpomalí, ale nezastaví.
Skutečnost, že ruská armáda zvolila tento postup už od začátku nebo od poloviny listopadu, kdy jsou klimatické podmínky za celý rok nejnáročnější, může ukazovat, že je pod tlakem, aby převzala a udržela iniciativu v období před volbami. Podle ISW není ovšem jasné, zda současné ruské ofenzivní operace vytvoří podmínky k tomu, aby si Rusové připsali nějaké významné zisky.
„Náročné počasí patrně zpomalilo tempo postupu Ruska na celé frontové linii, zvýšilo Rusku ztráty a ještě více narušilo morálku ruských vojáků,“ píše ISW.
Ruská armáda se v době nejnáročnějšího počasí snaží podnikat ofenzivní operace v několika oblastech fronty na Ukrajině s cílem převzít a udržet iniciativu před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na březen příštího roku. V posledním hodnocení stavu ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Podle ISW se ruské síly v současnosti pokoušejí provádět ofenzivní operace na většině fronty na Ukrajině, zejména podél hranice mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí, u Bachmutu a v okolí Avdijivky.
Ukrajinské velení připouští, že nepříteli se v těchto místech podařilo převzít bojovou iniciativu. Rusové také podnikají pozemní útoky na západě Záporožské oblasti. Ukrajinské jednotky udržují iniciativu v klíčových oblastech na jihu Ukrajinu, což dokládají jejich protiútoky na západě Záporožské oblasti, ale i to, že jsou přítomny na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti.
Maďarští autodopravci budou v pondělí demonstrovat na hranici s Ukrajinou proti konkurenci ze sousední země. V sobotu to oznámil jejich svaz MKFE. Už více než měsíc jsou zablokované klíčové přechody mezi Polskem a Ukrajinou.
Členové MKFE budou v pondělí protestovat na hraničním přechodu Záhony-Čop proti tomu, že Evropská unie pro ukrajinské autodopravce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zrušila systém povolení, který platil dříve. Chtěla tak usnadnit dodávky pomoci do napadené země.
„Kvůli ukrajinským řidičům kamionů je několik stovek maďarských podnikatelů na pokraji bankrotu,“ řekl agentuře MTI zástupce MKFE Tivadar Árvay. Dodal, že evropské předpisy se na řidiče ze zemí mimo EU nevztahují, přičemž tito řidiči pracují za mnohem méně peněz, a ničí tak představitele logistického sektoru z členských zemí sedmadvacítky. Navrhl proto, aby Evropská komise (EK) systém povolování pro ukrajinské autodopravce obnovila, protože se podle něj ukazuje, že do Evropské unie jezdí z jiných důvodů, než jaký byl původní účel.
Úřady v Chersonské a Charkovské oblasti hlásily v sobotu po ruském ostřelování tři mrtvé. „V důsledku ruských teroristických útoků zemřeli a byli zraněni civilisté. Zničeny a poškozeny byly obytné domy a další občanská infrastruktura,“ cituje web ukrajinského listu armádní sdělení. Letecké údery podle něj mířily na místa v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti.
Při ostřelování Chersonu byla zraněna jedna žena, uvedl šéf vojenské správy města Roman Mročko. Je nyní v nemocnici ve středně těžkém stavu. Ostřelování města hlásí i další ukrajinské zdroje, píše BBC.
Dvě ženy ve věku 67 a 71 let zahynuly při ostřelování Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor Oleh Syněhubov. Zraněný byl také 33letý muž a ruské dělostřelectvo poškodilo v této obci, která leží takřka na frontové linii, soukromý dům, garáž a plot. Ruská armáda se v oblasti, kterou loni osvobodila ukrajinská armáda, patrně snaží postoupit, píše BBC.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.