Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin předložil jeden z požadavků k obnově dohody o vývozu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře. Požaduje, aby Ukrajina umožnila obnovení provozu na potrubí používaném k přepravě čpavku a dalších chemikálií, které vede mezi Toljatti a Oděsou.

Šéf běloruského Červeného kříže Dzmitryj Šaucov řekl, že se jím vedená organizace podílí na odvážení dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Vyvolal tím mezinárodní pobouření, napsala dnes agenura AP, podle níž Ukrajina i běloruská opozice odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Postup běloruského Červeného kříže vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

Ukrajinští piloti bitevních letounů Su-25 často musejí létat velmi nízko při zemi, aby se vyhli ruské protivzdušné obraně. Na videu sdíleném na twitteru je zachyceno pilotní umění příslušníků 299. brigády taktického letectva.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na twitteru poděkovala všem, kteří stále pomáhají Ukrajině. „Děkuji všem, kteří pomohli a nadále pomáhají Ukrajině, která to naléhavě potřebuje. Má to smysl, a pokud v tom jako demokratický svět neustaneme, Vladimira Putina porazíme,“ napsala v příspěvku.

Rovněž se během dneška vyjádřila k obranné smluvě ČR s USA. „Smlouva s USA je paktem obranným. Má chránit před možným nebezpečím. Země, která v současné době útočí a zabíjí nevinné, je Rusko,“ uvedla.

Mezinárodní gymnastická federace (FIG) přijme zpět do soutěží jako neutrální sportovce reprezentanty Ruska a Běloruska, které vyloučila vloni v březnu po invazi na Ukrajinu. Zástupci obou zemí budou muset o neutrální status zažádat a k jeho získání musejí splnit dané podmínky. Jejich přesnou podobu FIG zveřejní v příštích týdnech, uvedla na svém webu. Pokud jim bude status udělen, mohou se zapojit do soutěží od 1. ledna příštího roku.

Vasyl Zvarych, ukrajinský velvyslanec v Polsku, uvedl, že Poláci možná chystají rozhodnutí o vyslání dalších 20 stíhaček MiG-29 na Ukrajinu. Polský prezident Duda tvrzení nerozporoval. Dodal však, že bude potřeba souhlas USA, jelikož letouny byly modernizovány americkou technologií.

Před odesláním letadel by Polsko muselo také začít ve velkém měřítku přijímat jejich náhradu, již dříve objednané letouny F-35 z USA a FA-50 z Jižní Koreje. Další možností by bylo, kdyby některá země mezitím poslala do Polska náhradní letouny.

Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková dnes nevyloučila reciproční opatření ze strany Kyjeva proti pěti evropským zemím, které požadují zákaz dovozu ukrajinského obilí alespoň do konce letoška, píše agentura Interfax-Ukrajina.

Kyjevu se možnost prodloužení zákazu nelíbí, místopředsedkyně ukrajinské vlády Svyrydenková zákaz dovozu ukrajinských plodin do pětice zemí označila za diskriminační, a to ze „strany nejbližších sousedů, zejména, když má Ukrajina nepřítele na moři“. „Prezident, premiér a my všichni (vláda) jsme toho názoru, že 15. září je konečné kritické datum. Poté už nemohou být tato omezení prodloužena,“ uvedla Svyrydenková na setkání se zástupci asociace podnikatelů. 

Obrazem: Na Ukrajině se i přes zuřící válečný konflikt a konec dohody o transportu zemědělských produktů přes Černomoří naplno rozjela sklizeň obilí. Snímky pocházejí z Doněcké oblasti.

Kyrgyzské společnosti dodávají do Ruska zařízení a elektroniku, na které se vztahuje zákaz dovozu. Obcházejí tak západní sankce, uvedl 19. července deník Washington Post.

Volodymyr Zelenskyj označil dnešní ruské ostřelování přístavního města Oděsa za teroristický útok, který ublíží nejen ukrajinské populaci, ale i obyvatelům afrických a asijských zemí.

„Dnešní útok na Oděsu dokazuje, že jejich cílem není jen Ukrajina a nejen životy našich lidí. V přístavech, které byly dnes napadeny, je uskladněno asi milion tun potravin. Jedná se o objem, který měl být již dávno dodán do spotřebitelských zemí v Africe a Asii. V přístavním terminálu, který včera večer nejvíce utrpěl ruským terorem, bylo uskladněno 60 000 tun zemědělských produktů, které měly být odeslány do Číny. To znamená, že tímto ruským terorem jsou postiženi všichni. Každý na světě by měl mít zájem na tom, aby bylo Rusko za svůj teror pohnáno k odpovědnosti,“ uvedl ukrajinský prezident.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj skrze twitter poděkoval svému americkému protějšku Joeu Bidenovi za další díl vojenské podpory. „Protiletadlové raketové systémy NASAMS s municí, dělostřelecké granáty, odminovací zařízení a další tolik potřebná pomoc zachrání ukrajinské životy a přiblíží naše společné vítězství. Vážíme si neutuchající podpory ze strany přátelského amerického lidu,“ napsal.

Spojenými státy dnes oznámený balík vojenské pomoci Ukrajině obsahuje systémy protivzdušné obrany NASAMS, vybavení na odminování nebo několik stovek vojenských užitkových vozidel různých typů. Kompletní výčet vybavení uvádí Pentagon na svém webu.

Vojenský materiál obsažený v dnes oznámeném balíku nepůjde přímo ze zásob americké armády. Pomoc je součástí americké iniciativy na podporu Ukrajiny, která počítá s postupným uzavíráním kontraktů o výrobě potřebného vybavení. USA díky tomu nemusejí opakovaně ukrajovat z vlastních zásob.

Podle vojenské správy Chersonské oblasti ruské síly 19. července ostřelovaly vesnici Darivka. Na pozemku, kde místní obyvatelé pěstují zemědělské produkty, byla údajně zraněna jedna žena.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil západní země, které podle něj „zcela zkreslily“ situaci okolo ukončené dohody o dodávkách obilí z černomořské oblasti. Prohlásil, že Rusko se k dohodě „okamžitě“ vrátí, pokud budou splněny všechny jeho podmínky, napsala agentura Reuters.

Obrazem: Ukrajinští dělostřelci na frontové linii u Kupjansku

USA oznámily další bezpečnostní pomoc Ukrajině v celkové výši přibližně 1,3 miliardy dolarů, která zahrnuje i prostředky protivzdušné obrany a munici. „Toto oznámení představuje začátek procesu uzavírání smluv o poskytnutí další důležité techniky Ukrajině,“ uvedl Pentagon ve středečním prohlášení.

Sněmovna dnes schválila česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci, proti byli prakticky jen poslanci opozičního hnutí SPD. Protože horní komora souhlasila s dohodou už minulý týden, prezident Petr Pavel ji může podepsat, a završit tak ratifikační proces v Česku.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že obranná smlouva se Spojenými státy dává Česku další bezpečnostní záruku. Cenná je podle ní i kvůli nynější bezpečnostní situaci související s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ zdůraznila.

Ministři zemědělství Polska, Bulharska, Maďarska, Rumunska a Slovenska ve společné deklaraci ujišťují, že podporují pokračování tranzitu ukrajinského obilí přes hranice svých zemí do konečných destinací po silnici, železnici i řekách. „Tato koalice není proti nikomu, není proti Ukrajině nebo EU, je to v zájmu našich farmářů,“ citovala polského ministra zemědělství Roberta Teluse agentura AP. „EU by dnes měla vytvořit náležité zákonné a infrastrukturní nástroje k regulaci transportu ukrajinského obilí z dlouhodobého hlediska,“ dodal Telus.

Podle agentury Reuters probíhají rozhovory o repatriaci tisíců ukrajinských dětí, které byly od začátku invaze odvlečeny do Ruska. Jejich návrat se údajně snaží zprostředkovat Saúdové a Turci minimálně od letošního dubna, uvedl ve středu zdroj obeznámený s problematikou.

Nejmenovaný zdroj potvrdil listu Financial Times, že Rijád a Istanbul se snaží zprostředkovat dohodu o návratu dětí, které byly odvezeny do Ruska a umístěny do dětských domovů nebo adoptovány ruskými rodinami. Kyjev odhaduje, že od loňské invaze bylo do Ruska nebo na Ruskem okupovaný Krym odvezeno téměř 19 500 dětí. Podle ukrajinských oficiálních údajů bylo dosud repatriováno 385 dětí.

Ruské ministerstvo obrany dříve během dne uvedlo, že při masivním vzdušném útoku z dnešní noci zasáhlo vojenské cíle v Oděse a jejím okolí, včetně průmyslových objektů a skladů paliv a munice. O den dříve Moskva tvrdila, že její tehdejší útoky na Oděsu a Mykolajiv byly odvetou za pondělní poškození Krymského mostu. Mluvčí Kremlu zároveň bez bližších detailů obvinil Ukrajinu, že bezpečné koridory určené pro přepravu zemědělských produktů v Černém moři využívala pro vojenské účely.

Ředitelka USAID (Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj) Samantha Powerová se ve středu setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj na Twitteru uvedl, že dvojice jednala o další podpoře Ukrajiny a hovořila do podrobna o důsledcích ruského pokusu „shodit ze stolu“ černomořskou obilnou iniciativu.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) loni evidoval několik incidentů souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu. „Nejvíc incidentů evidoval v rámci veřejného sektoru, následovalo zdravotnictví a soukromý sektor. Úřad zaznamenal také téměř dvojnásobný nárůst incidentů v rámci kritické informační infrastruktury, většinu tvořily útoky na dostupnost služeb,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Jevgenij Prigožin promluvil k žoldnéřům organizace Wagner v Bělorusku. „To, co se teď děje na frontě, je ostuda, na které se nemusíme podílet. Počkejme si na okamžik, kdy se budeme moci naplno projevit. Proto bylo rozhodnuto, že nějakou dobu zůstaneme tady v Bělorusku,“ nechal se slyšet vůdce soukromé armády.

Prigožin podle svých slov plánuje z běloruské armády udělat „druhou nejschopnější na světě“. V plánu mají wagnerovci i další působení v Africe. „Až si budeme jisti, že nebudeme nuceni dělat ostudu sami sobě a svým zkušenostem,“ uvedl Prigožin k možnému návratu na Ukrajinu.

Chorvatsko nabídlo svou železniční síť a přístavy na Jadranu jako alternativní vývozní trasu pro ukrajinské obilí poté, co Rusko odstoupilo od černomořské obilné iniciativy.

Všechny lodě plující do ukrajinských černomořských přístavů bude Rusko od čtvrtka 20. července považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu. Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že některé části Černého moře byly prohlášeny za „dočasně nebezpečné“ pro plavbu. Moskva v pondělí uvedla, že pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách, které Ukrajině od loňského léta navzdory válce umožňovaly vyvážet zemědělské produkty.

Podle agentury Reuters oznámila finská vláda, že Finsko zruší povolení k provozování ruského konzulátu ve městě Turku, jednoho ze dvou ruských konzulátů v zemi. O záměru uzavřít konzulát v Turku informovala finská vláda již v červnu a označilo to za reciproční krok. 

Rusko předtím vyhostilo devět finských diplomatů a rozhodlo se uzavřít finský konzulát v Petrohradě. Helsinky zase v červnu označily devět pracovníků ruské ambasády v zemi za nežádoucí osoby. 

Ukrajinské Národní centrum odporu upozornilo, že na okupovaných územích Ukrajiny nejsou rodícím matkám přiznávány sociální dávky, pokud nevlastní ruský pas. V rámci okupační legislativy jsou všichni novorozenci na okupovaných územích považováni za občany Ruské federace. 

Rodiče, kteří nemají ruský pas, však nemohou dostat peníze. Národní centrum odporu zdůrazňuje, že tímto způsobem se okupační správa uchyluje k dalšímu tlaku na nucené získání pasu v okupovaných částech Ukrajiny.

Po dnešním jednání se svými protějšky z Bulharska, Maďarska, Rumunska a Slovenska ohlásil polský ministr zemědělství Robert Telus, že zmíněné středoevropské země společně požadují, aby zákaz dovozu ukrajinského obilí platil alespoň do konce roku.

Schůzka byla svolána v reakci na ruské rozhodnutí neprodloužit dohodu umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů.

Podle informací agentury Reuters zřizuje Ukrajina dočasnou lodní trasu pro udržení dodávek obilí poté, co Rusko odstoupilo od černomořské dohody o obilí. Cílem trasy bude podle ukrajinského ministra pro rozvoj komunit, území a infrastruktury Vasyla Shkurakova usnadnit odblokování mezinárodní lodní dopravy v severozápadní části Černého moře.

Ukrajina v dopise předloženém agentuře OSN pro námořní dopravu dodala, že další dopravní trasa, kterou zřizuje, povede do teritoriálních vod a výhradní námořní ekonomické zóny Rumunska, které je jednou ze sousedních černomořských zemí.

Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj sdělil, že při ruském útoku bylo poškozeno značné množství infrastruktury pro vývoz obilí v přístavu Čornomorsk v Oděské oblasti. Útok prý také zničil 60 000 tun obilí, které mělo být před 2 měsíci naloženo a odesláno prostřednictvím iniciativy Black Sea Grain Initiative.

Solskyj také uvedl, že pokud Ukrajina nebude schopna vyvážet potraviny, obyvatelé nejchudších zemí se ocitnou na pokraji přežití.

Irský premiér Leo Varadkar podnikl neohlášenou návštěvu Kyjeva, kde řekl, že Rusku nelze dovolit, aby uspělo. „Moje ranní návštěva míst, kde se odehrála ta hrozná zvěrstva a následné setkání zde v Kyjevě mi potvrdily, že Rusko neuspěje a Rusku nemůže být dovoleno, aby uspělo," sdělil na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

V zápětí dodal, že pokud si Rusko myslí, že cílení na civilisty a základní infrastrukturu odradí ukrajinské přátele, včetně Irska, tak je na omylu. 

„I když je Irsko neutrální zemí, tato neutralita neznamená lhostejnost, a to je velmi důležité,“ uvedl na twitteru Zelenskyj.

Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS nebude zastupovat prezident Vladimir Putin, ale ministr zahraničí Sergej Lavrov, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Na Putina vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska během nynější války. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa žádal ICC, aby Putina během summitu nemusel zatknout, protože to by hrozilo válkou.

„Na základě vzájemné dohody se prezident Vladimir Putin summitu nezúčastní. Ruskou federaci bude zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov,“ píše se v komuniké prezidentské kanceláře.

O den dříve oznámil Ramaphosa, že požádal ICC, aby ruského vůdce nemusel zatknout, pokud přicestuje na jih Afriky, kam byl pozván spolu se svými protějšky z Brazílie, Indie a Číny. „Rusko dalo jasně najevo, že zatčení jeho současného prezidenta by se rovnalo vyhlášení války,“ uvedl v úterním prohlášení.

Ramaphosa reagoval na soudní žalobu podanou hlavní opoziční stranou Demokratická aliance. Ta se vládu snaží přimět k tomu, aby Putina v případě, že vstoupí na jihoafrickou půdu, zatkla.

Zástupci Kremlu ve středu oznámili, že Západ zavírá očí před „teroristickými útoky", které Ukrajina spáchala v Rusku, píše agentura Reuters. Moskva uvedla, že dva lidé byli zabiti poté, co Ukrajina použila námořní drony k útoku na most spojující Rusko s poloostrovem Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo.

Současné vzdušné údery Ruska se úmyslně zaměřují na zařízení pro vývoz ukrajinského obilí. V reakci na novou vlnu ruských útoků z noci na dnešek, při níž byl zasažen také přístav v Oděse, to na sociálních sítích uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj jde o útok nejen proti Ukrajině, ale i celému světu. Starosta Oděsy uvedl, že jihoukrajinské město zažilo největší útok od začátku invaze.

Ukrajina už druhou noc v řadě čelila masivním ruským úderům ze vzduchu, které se podle ukrajinského letectva zaměřily na Oděskou oblast. Jižní operační velitelství ukrajinské armády uvedlo, že zásah utrpěla kritická infrastruktura včetně obilných a ropných terminálů v přístavu. Poškozena byla skladiště i nakládací zařízení. Protivzdušná obrana podle letectva sestřelila 37 z celkem 63 raket či dronů.

„Ruští teroristé se úmyslně zaměřili na infrastrukturu obchodu s obilím,“ napsal Zelenskyj na telegramu. „Každá ruská střela je ranou nejen pro Ukrajinu, ale pro všechny na světě, kteří chtějí normální a bezpečný život,“ dodal. Uvedl také, že armáda dostala pokyn posílit ochranu přístavní infrastruktury a ministerstvo zahraničí zintenzivnit kontakty s partnery s cílem pokračovat ve vývozu ukrajinského obilí.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení zatoulané ukrajinské miny v jihozápadní části Černého moře. Minu údajně objevila ruská černomořská flotila, a to zhruba 180 kilometrů severovýchodně od Bosporského průlivu. 

„Na základě rozhodnutí velitele lodi byl do vzduchu vyslán vrtulník Ka-27, jehož posádka zlikvidovala minu střelbou z kulometů,“ uvedlo ministerstvo podle agentury Reuters.

Ukrajina za poslední měsíc osvobodila větší část území, než Rusko zabralo za poslední rok. V dnešním projevu na britském velvyslanectví v Praze to řekl šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore. Mnoho Rusů je podle něj tiše zděšeno tím, že ruské ozbrojené síly demolují ukrajinská města, vyhánějí nevinné rodiny z jejich domovů a unášejí tisíce dětí.

Zničující válka může podle Moorea skutečně skončit jen tehdy, až svrchovaná Ukrajina bude žít ve svobodě. Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy, čímž prokazují svoji ohromující schopnost osvojení nové technologie, poznamenal Moore.

Americký institut pro studium války (ISW) minulý týden uvedl, že ukrajinské síly za pět týdnů protiofenzivy osvobodily území téměř o stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku. Vycházel přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června znovu dobyly 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do minulého týdne ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak označil „úmyslný a záměrný“ útok Ruska na civilní přístavní zařízení za snahu „zničit možnost exportu ukrajinského obilí“. Masivní vzdušný úder podle něj rovněž představuje „teroristický čin spáchaný Ruskem proti globálnímu potravinovému programu“. Vybídl také Radu bezpečnosti OSN, aby se sešla v této záležitosti.

Jižní operační velitelství ukrajinské armády uvedlo, že při nočním útoku na Oděsu byli zraněni tři civilisté, když do obytné čtvrti dopadla sestřelená raketa Ch-59, která vytvořila mohutný kráter a poškodila budovy v okolí. Zásah podle velitelství utrpěla kritická infrastruktura včetně obilných a ropných terminálů v přístavu. Poškozena byla skladiště i nakládací zařízení, hasiči zde likvidují požár. V Oděské oblasti byl zasažen také průmyslový objekt, kde byl zraněn civilní zaměstnanec, a dvě skladiště na různých místech - s tabákem a zábavní pyrotechnikou, dodalo velitelství.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že operaci na Krymu, kde u ruské vojenské základny hoří a vybuchuje muniční sklad, podnikly ukrajinské síly.

Příčiny požáru muničního skladu na vojenské základně ve východní části anektovaného Krymu zjišťují vyšetřovací orgány. „Nikdo nebyl zraněn. Evakuovaní dostávají pomoc, v střediscích je k dispozici vše potřebné. Následky budou odstraněny co nejdříve,“ popsal aktuální situaci Moskvou dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksenov.

Obyvatele pak vybídl, aby zachovali klid a důvěřovali jen oficiálním zdrojům informací.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že protivzdušná obrana dnes sestřelila 37 z celkem 63 cílů. Ve 13 případech šlo o řízené střely Kalibr, v jednom o raketu vzduch-země Ch-59 a sestřeleno bylo také 23 dronů íránské výroby Šáhed. Uvedlo také, že hlavním ohniskem ruských útoků byla Oděská oblast. O jejich následcích budou podle letectva informovat oblastní vojenské správy.

Podle poslední zprávy britského ministerstva obrany došlo k obnovení bojů na dolním toku řeky Dněpr. Rusové tak mají dilema, zda do místa poslat jednotky, nebo pokračovat v bojích v Záporožské oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se setkal se zástupci afrických médií. Novináři z Jihoafrické republiky, Nigérie, Keni, Ugandy, Ghany či Pobřeží slonoviny navštívili nejen Kyjev, ale i město Buča či Chersonskou oblast.

Recently, I met with representatives of African media - newspapers, radio, television... from South Africa 🇿🇦, Nigeria 🇳🇬, Kenya 🇰🇪, Uganda 🇺🇬, Ghana 🇬🇭, Benin 🇧🇯, Côte d'Ivoire 🇨🇮. They were not only in Kyiv, but also in Kherson region and Bucha, where they talked to the… pic.twitter.com/XHojkvsCcC

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 18, 2023

Novým ředitelem znárodněné ruské pobočky francouzské potravinářské firmy Danone se stal čečenský vicepremiér a ministr zemědělství Jakub Zakrijev. Zakrijev je ale také synovcem čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který je jedním z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal nezávislý ruský server Meduza.

Takto vypadá Kyjev po dnešním útoku ruských sil.

Na vojenské základně ve východní části anektovaného Krymu hoří muniční sklad. Kvůli požáru byla uzavřena dálnice „Tavrida“ a úřady evakuují asi 2000 lidí ze čtyř blízkých obcí, uvedl Moskvou dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksenov. Informovala o tom agentura TASS. Ruskojazyčný web BBC dodává, že hoří v hlubokém týlu ruské armády, a zveřejnil odkaz na videa na telegramu.

Dobré ráno!

Rusko v noci na středu zaútočilo drony a raketami na jižní a východní část Ukrajiny, téměř celou zemí zněl během noci protiletecký poplach. Protivzdušná obrana odrazila útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, píše Reuters. Ukrajinské zpravodajské kanály na telegramu hlásí výbuchy v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Informovala o tom ruskojazyčná verze stanice BBC. Zpravodaj Reuters hlásí výbuchy poblíž Kyjeva.

Krátce po půlnoci místního času byl vyhlášený letecký poplach v Kyjevě a celé řadě regionů. Letectvo varovalo před pravděpodobným odpálením řízených střel z bombardérů Tu-22M3 i před možnými útoky bezpilotních letounů. Zhruba po hodině byl poplach v Kyjevě zrušen, později byl zase obnoven, uvedl server Ukrajinska pravda. Informace o následcích náletu zatím nejsou k dispozici.