Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Agentury Ukrinform a Unian píšou, že ruské jednotky při odchodu z Černobylu s sebou odvedly příslušníky ukrajinské národní gardy, které tam držely jako zajatce od 24. února. Agentury se přitom odvolávají na Enerhoatom a také starostu Slavutyče, podle něhož se jedná o výměně zajatců. Kolika lidí se to týká, však média nezmiňují.

Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu, navštíví Ukrajinu. Na svém twitteru uvedla, že je na cestě do Kyjeva.

Francie zabavila dvě helikoptéry ruskému oligarchovi Ališerovi Usmanovovi. Oba stroje mají hodnotu přes půl miliardy korun. Jednu helikoptéru zabavili ve francouzských Alpách, druhou v Monte Carlu v Monaku již minulý týden. Již v uplynulých týdnech Usmanov přišel o majetky v mnoha miliardách korun - například o luxusní panství ve Velké Británii nebo jachtu či tryskáče v Německu.

Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové bylo dnes evakuováno 1458 Ukrajinců, a to konkrétně 631 civilistů z obléhaného Mariupolu, zbytek pak z Berďansku, Enerhodar u a dalších měst v Záporožské oblasti.

Bílý dům později oznámil, že americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ministerstvo postihy plánuje proti 120 subjektům z Ruska a Běloruska, čímž se jejich počet na sankčním seznamu zvýší na více než 200 od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, sdělila mluvčí Kate Bedingfieldová.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v rozhovoru pro stanici Sky News uvedl, že válka zničila normální život v Kyjevě. Populace se výrazně snížila, mnoho lidí z metropole uteklo do bezpečí. „Před válkou, to je pouze před dvěma měsíci, tu žilo přes 2,5 milionu lidí, byli jsme jedním z největších měst ve východní Evropě. Když to mám odhadnout, polovina všech žen a dětí už odešla, většina, co tu zbývá, jsou muži, připraveni bránit město,“ uvedl Kličko.

Pohled na frontu u Kyjeva.

Gruzie se dnes důrazně vymezila proti myšlence referenda o připojení odštěpenecké Jižní Osetie k Rusku. Návrh na referendum, s nímž ve středu přišel jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, šéf gruzínské diplomacie David Zalkaliani podle agentury AFP označil za „nepřijatelný“. 

S návrhem na zorganizování referenda přišel lídr Jižní Osetie asi měsíc poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Stejně jako Jižní Osetii a Abcházii uznala Moskva nedlouho před začátkem své ofenzivy na Ukrajinu nezávislost dvou republik, které na ukrajinském Donbasu vyhlásili proruští separatisté. Podle generálního štábu ukrajinské armády se k ruským jednotkám na Ukrajině přidalo asi 2000 vojáků z ruských základen v Jižní Osetii a Abcházii.

Prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová v televizním rozhovoru pro stanici CNN uvedla, že Gruzie se plně zapojuje do všech sankcí proti Rusku.

Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové ruští vojáci ukradli na 14 tun humanitární pomoci – léky, zdravotnický materiál i jídlo, která byla dopravena od Melitopolu. Rusové zajali 12 autobusů.

List The Kyiv Indpendent s odkazem na ukrajinské ministerstvo obrany oznámil, že od počátku invaze Rusové zničili 15 ukrajinských letišť. 

Zatímco exodus válečných uprchlíků z Ukrajiny zpomaluje, úřady v Polsku a dalších sousedních zemí běžence povzbuzují, aby si u nich našli práci, zejména ve školství a zdravotnictví. Napsala to dnes agentura AP. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve středu překročilo hranice do okolních zemí méně než 40.000 lidí prchajících před válkou na Ukrajině, což je nejméně od začátku invaze ruských vojsk před pěti týdny.

Polská pohraničních stráž přitom zaregistrovala více než polovinu z těchto lidí. Celkem dosud z východoevropské země před boji uprchly do zahraničí více než čtyři miliony lidí, téměř 2,4 milionu jich zamířilo do Polska. Jedná se o nejhorší uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války.

Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Rusko podle ministerstva odkoupilo přes 72 procent dluhopisů splatných 4. dubna. Získalo tak dluhopisy v nominální hodnotě téměř 1,45 miliardy dolarů (32 miliard Kč) z celkově dvoumiliardové emise. Držitelé dluhopisů z této emise, kteří nabídku na zpětný odkup v rublech nevyužili, dostanou podle zdroje Reuters 4. dubna zaplaceno v dolarech.

Podle ukrajinského ministerstva obrany Rusko od 24. února vypálilo na Ukrajinu 1370 raket.

Francouzský herec Gérard Depardieu, známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a majitel ruského pasu, dnes odsoudil invazi na Ukrajinu. Podle něj je rozhodnutí šéfa Kremlu poslat armádu do sousední země „nepřijatelný a šílený exces“, za který ale obyčejní obyvatelé Ruska nenesou žádnou odpovědnost. Napsala o tom agentura AFP. Depardieu také oznámil, že celý výtěžek ze tří svých nadcházejících koncertů věnuje na pomoc Ukrajině.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price oznámil, že američtí občané by měli okamžitě opustit území Ruska a Ukrajiny. Price následně vysvětlil, že v posledních týdnech zaznamenali, že  ruské bezpečnostní složky identifikují a následně se pokoušejí zadržet americké občany, a to jak v Rusku, tak v těch oblastech Ukrajiny, které jsou pod jejich kontrolou.

„Ale nechci na to v tuto chvíli moc sázet, protože nemáme zase tolik jasných důkazů,“ komentoval prezident Biden náznaky toho, že se Putin izoluje a zavírá do domácího vězení, případně vyhazuje, svoje poradce. „Jsem skeptický,“ řekl pak ohledně prohlášení Ruska o stahování jeho vojsk z okolí ukrajinské metropole. Rusko dnes pokračovalo v bombardování Kyjeva, ačkoliv před dvěma dny po jednáních s Ukrajinou prohlásilo, že tam i u města Černihiv výrazně omezí operace.

Rusové stále častěji podminovávají vojenskou techniku, kterou nechávají na ukrajinském území, upozornila dále ukrajinská armáda.

Takto to vypadá ve válečné zóně v Kyjevské oblasti, na snímcích jsou ukrajinské jednotky.

Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů.

Spolková vláda chce podle zdrojů zabránit výpadkům dodávek energie v případě, že se tyto divize dostanou do potíží. Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.

List The Kyiv Independent s odkazem na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou uvedl, že Rusové násilně odvlekli na 45 tisíc obyvatel Mariupolu do Doněcké oblasti, zvláště pak do míst pod jejich kontrolou.

Ruské ministerstvo obrany večer podle agentury TASS sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Podle ruského generála Michaila Mizinceva se Moskva rozhodla na základě žádosti, kterou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předložili francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.

Rusko přesouvá do Běloruska žoldnéře z Blízkého východu a raketové komplexy, uvedl dnes v pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády.

Snímek Dům z třísek o dětském domově na východní Ukrajině se stal vítězem 24. ročníku mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Natočil ho dánský režisér Simon Lereng Wilmont. Vyhlášení se uskutečnilo dnes ve velkém sále pražského kina Lucerna. Festival se koná celkem v 25 městech v ČR a na konci dubna také v Bruselu. Pořádá ho organizace Člověk v tísni.

Na pobočkách obchodu Jysk se v Rusku tvoří fronty poté, co dánský nábytkářský řetězec oznámil, že v Rusku končí.

Za dobu ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, sdělil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Ukrajinská strana ztráty ozbrojených sil neoznamuje. List RBK-Ukrajina dnes jen poznamenal, že ruští vojáci při svém tažení „zabili více civilistů než vojáků“, ale blíže toto tvrzení nerozvedl. Podle ukrajinské generální prokuratury o život přišlo 148 dětí, 232 utrpělo zranění. Deník připomněl, že ruské síly nedokázaly proniknout do hloubi Ukrajiny, ani dobýt Kyjev, Charkov, Mariupol, Mykolajiv, Sumy, Černihiv a mnohá další města.

Od 1. dubna budou pro uprchlíky z Ukrajiny zdarma jen mezinárodní vlaky, další spoje pak jen 5 dnů od získání dočasné ochrany, informovalo Ministerstvo dopravy.

Gubernátor Serhij Hajdaj uvedl, že Rusové do Luhanské oblasti vyslali další vojenskou techniku a čečenské jednotky. „Situace se zhoršuje,“ popsal dění v regionu, kde zintenzivnilo ostřelování, informoval list The Kyiv Independent.

„Zdá se, že Putin je v Rusku v samoizolaci. Vypadá to také, že některé své poradce vyhodil, jiné poslal do domácího vězení,“ prohlásil prezident Biden.

Spojené státy budou v příštích šesti měsících ze svých strategických rezerv uvolňovat v průměru jeden milion barelů ropy denně. Dnes to oznámil americký prezident Joe Biden jako součást svého plánu, jak ulevit americkým rodinám od rostoucích cen pohonných hmot. Vyzval rovněž americké těžařské firmy, aby nezneužívaly nynější krize ke zvyšování svých zisků, ale aby investovaly do zvýšení produkce a pomohly Spojeným státům dosáhnout energetické nezávislosti. Pohrozil rovněž odebráním licencí na ropné vrty na federálním území těm firmám, které naleziště nevyužívají.

Strategická zásoba ropy Spojených států má maximální kapacitu 727 milionů barelů. Bidenova administrativa již v listopadu kvůli vysoké inflaci oznámila uvolnění 50 milionů barelů ze strategických rezerv v koordinaci s dalšími zeměmi. Po začátku války na Ukrajině se USA a 30 dalších zemí dohodly na dodatečném uvolnění 60 milionů barelů z rezerv, přičemž polovinu z přislíbeného objemu poskytly USA.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil, že od 1. dubna musí státy ze seznamu takzvaných nikoli přátelských zemí platit za ruský plyn v rublech. Podle portálu deníku Der Tagesspiegel je nejasné, zda státy budou muset rubly samy převádět, nebo budou jejich eurové platby automaticky konvertovány do ruské měny. Otázkou podle tohoto deníku je také to, zda Rusko neudělí Itálii a Německu v převodech výjimku ve snaze vrazit mezi Západ klín.

„Co jsem rozuměl, ale mohu se mýlit, bylo, že přepočet (...) je interní záležitostí Ruské federace,“ řekl italský premiér Draghi. Mluvčí kancléře Scholze Steffen Hebestreit rovněž novinářům sdělil, že Putin v rozhovoru šéfa německé vlády ujistil, že pro evropské smluvní partnery se nic nemění.

„K 12:30 (13:30 SELČ) odjelo ze Záporoží do Berďansku 45 autobusů. V tuto chvíli jsou na kontrolním stanovišti Vasylivka, a Ruská federace opět naše autobusy nenechává projet. Znovu a znovu žádáme, aby celé světové společenství zaměřilo svou pozornost a pomohlo lidem dostat se z okupovaného Mariupolu,“ uvedla později ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková podle stanice CNN.

Dosud se ze zdevastovaného města podařilo dostat skrze humanitární koridory asi 75.000 lidí, citovala Vereščukovou agentura Ukrinform. Podle vicepremiérky zůstává v přístavním městě na 100.000 žen, dětí, seniorů a lidí se zdravotním postižením, kteří potřebují okamžitě odvézt do bezpečí.

Ukrajinský prezident Zelenskyj telefonicky hovořil s tureckým prezidentem Erdoganem, kterému znovu poděkoval za jeho roli při vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem. Společně probírali další kroky vedoucí k příměří.

Ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny, oznámila, že Černobyl je zpět pod kontrolou Ukrajiny. Ruské jednotky se zcela stáhly.

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, probírali spolu situaci na Ukrajině, přeskupování ruských vojsk. Michel Zelenského následně ujistil, že Evropská unie nadále plně stojí za Ukrajinou.

Spojené státy oznámily nové sankce proti Rusku, zaměřené tentokrát na technologické společnosti. Na seznamu je 34 společností a jednotlivců.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč pro agenturu Unian popsal stažení ruských jednotek od Kyjeva. Zdůraznil, že boje stále probíhají. „Pokud jde o skupinu, která byla severozápadním směrem, kde je Buča, Hostomel atd., tam je mnohem méně známek stažení. Očekáváme další střety, ale jak brutální to bude, to je velká otázka. Dalším důležitým bodem je, kdo bude tyto bitvy iniciovat?“ řekl Arestovič.

Někdy po lidech v domech zbydou opuštění domácí mazlíčci.

Kanál Nexty i dnes přinesl detailní záběry zkázy přístavu Mariupol.

Rusko zakáže od pátku do konce srpna vývoz slunečnicových semen a zavede vývozní kvóty na slunečnicový olej. Ruské ministerstvo zemědělství dnes podle agentury Reuters uvedlo, že tak chce předejít případnému nedostatku těchto plodin a zmírnit tlak na domácí ceny. Země je spolu s Ukrajinou největším světovým vývozcem slunečnicového oleje. Jedním z nejdůležitějších zákazníků je Indie.

Ministr průmyslu Síkela bude jednat se zástupci energetického sektoru o dalším postupu při dodávkách plynu z Ruska. Na pátek svolal krizový štáb.

Britský ministr obrany Ben Wallace potvrdil, že Británie poskytně Ukrajině „pokročilé smrtící“ zbraně, jak slíbil premiér Boris Johnson.

Zájem Ruska kandidovat na pořádání fotbalového mistrovství Evropy v roce 2028, nebo 2032 je podle funkcionáře ruského svazu Alexeje Sorokina vážný. Neupřesnil ale, na který rok se jeho země zaměří. Rusko se o turnaj uchází navzdory tomu, že koncem února vojensky napadlo Ukrajinu a ocitlo se v izolaci.

„Myslím naprosto vážně, že Rusko bude schopné organizovat celosvětové akce. Technicky vzato je toho schopné už teď,“ řekl novinářům na kongresu mezinárodní federace FIFA v Dauhá Sorokin, který měl z pozice výkonného ředitele na starost organizaci mistrovství světa v roce 2018. „Máme všechno, co je zapotřebí. Disponujeme zkušenostmi, sportovní infrastrukturou, vášní pro sport, zejména pro fotbal. Navíc v naší zemi máme spoustu fotbalových příznivců,“ uvedl Sorokin podle agentury Reuters.

Moskva v reakci na protiruské sankce EU rozšířila seznam unijních představitelů, kterým zakazuje vstup na ruské území, uvádí Interfax.

Indie nakoupila ropu z Ruska s výraznou slevou. Indické firmy chtějí Rusy nabízeného rabatu, ke kterému je přiměly západní sankce za invazi na Ukrajinu, dále využívat a zvažují podpis odpovídajících smluv. S odkazem na zdroje ze státní Indické ropné společnosti o tom informuje agentura DPA. Tato firma nakoupila počátkem tohoto měsíce tři miliony barelů ropy Ural se slevou 20 až 25 dolarů za barel s dodáním v květnu.

Nejlidnatější demokracie na světě nepodporuje západní sankce proti Rusku ani neodsuzuje ruskou útočnou válku na Ukrajině. Dillí má dlouhodobě úzké vztahy s Moskvou a velká část jeho vojenského vybavení pochází z Ruska, takže Indie závisí na Moskvě, pokud jde například o náhradní vojenské díly.

Šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová na twitteru zpochybnila věrohodnost informací, že se u ruských vojáků hromadně projevily příznaky ozáření. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ napsala. Reagovala tak na zprávu, že oblast opustilo sedm autobusů ruských vojáků, kteří vykazovali známky radiační otravy.

List The Kyiv Independent s odkazem na ukrajinské ozbrojené složky sdělil, že Rusové z oblasti v Kyjevě během 24 hodin stáhli 700 položek vojenské techniky. Nicméně počet ruských vojáků u metropole je stále vysoký.

Americký dolar posiluje kvůli nedostatečným pokrokům v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Euro ztrácí zhruba půl procenta na 1,1101 USD.

Rusové se stahují z černobylské elektrárny a míří k Bělorusku, potvrdila ukrajinská energetická společnost Enerhoatom. Malý počet vojáků zůstává.

Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí směřujících na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmy Mikron. Cílem nových opatření je mimo jiné podle amerického ministerstva financí zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí.

Softwarová firma SAP vytvořila náborový program pro uprchlíky z Ukrajiny, v němž chce jen v Česku přijmout 185 kvalifikovaných pracovníků. Pozice bude nabízet i v pobočkách v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku a na Slovensku. Otevřené pozice zahrnují softwarové inženýrství, prodej, podporu prodeje, poradenství, lidské zdroje nebo finance. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě.

V rámci programu spustil SAP internetovou stránku s nabídkou volných pracovních pozic pro uprchlíky z Ukrajiny. Najdou tu odpovědi na často kladené dotazy a možnost zaregistrovat se v případě zájmu o práci bez nutnosti dodávání všech příslušných dokumentů, čímž se zrychlí náborový proces. 

Válka na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR zhruba na polovinu, uvedl guvernér ČNB Rusnok. Únorová prognóza čekala růst o tři procenta.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck odmítli nový požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby zahraniční kupci za ruský plyn platili v rublech. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura AFP.

Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí kupci od pátku platit za plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

Počet ukrajinských dětí v mateřských a základních školách v Ostravě roste. Školky ve městě nyní navštěvuje zhruba 50 dětí, do základních škol jich dochází více než 300. Náměstkyně primátora pro školství Andrea Hoffmannová (Piráti) ale dnes novinářům řekla, že ani tyto počty nepředstavují pro město větší problém.

Norský premiér Jonas Gahr Störe dnes hodinu telefonicky mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéfa Kremlu vyzval k okamžitému ukončení války na Ukrajině, stažení ruských vojáků a zajištění přístupu humanitární pomoci. V prohlášení to uvedla Störeho kancelář. Podle ní si ale premiér nedělá velké naděje, že by jeho naléhání mohlo být vyslyšeno.

Rusko dodávky zemního plynu kvůli sporu ohledně měny plateb neutne, myslí si italský premiér Mario Draghi. Na dnešní tiskové konferenci také řekl, že je přesvědčen, že Rusko ustoupilo od požadavku na platby v rublech. Ruská vláda, centrální banka a společnost Gazprom mají do dneška na pokyn prezidenta Vladimira Putina připravit řešení nového platebního režimu. Putin dříve v reakci na západní sankce prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby „nikoli přátelské“ země platily za surovinu v rublech.

Snížení energetické závislosti na Rusku je otázkou bezpečnosti, řekl šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok po dnešním jednání ministrů zahraničí a jejich zástupců z devíti členských zemí NATO ze střední a východní Evropy včetně Česka. Podle něj v zájmu záchrany Ukrajiny je v souvislosti s ruskou invazí klíčové udržení jednoty Severoatlantické aliance.

Severoatlantická aliance očekává další ruské útoky na Ukrajině navzdory nedávným slovům Moskvy o stahování vojáků z okolí Kyjeva. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož se ruské jednotky pouze přeskupují, avšak dále udržují pod tlakem i ukrajinskou metropoli. Alianční země budou kvůli ruské invazi dále vojensky podporovat Ukrajinu a zároveň zvýší své obranné rozpočty, dodal šéf NATO.

Velvyslanectví Slovinska v Kyjevě muselo krátce po svém znovuotevření svěsit z budovy státní vlajku. Požádaly o to ukrajinské úřady, podle nichž by se ambasáda mohla stát terčem vandalského útoku. Slovinská trikolóra je totiž téměř totožná s ruskou, liší se pouze státním znakem v levém horním rohu.

Pohonné hmoty u českých čerpacích stanic se během zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu čerpaly v daleko větším objemu než v běžném období. Česká republika přistoupila k technickým a adresným opatřením a ne plošné regulaci cen, protože v zemích, které k regulaci cen pohonných hmot přistoupily, to způsobilo problémy. Na zasedání sněmovního hospodářského výboru to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Ruské úřady na anektovaném ukrajinském poloostrově Krymu zařadí na seznam znárodňovaného majetku ukrajinských politiků a oligarchů také byt rodiny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Livadiji u Jalty, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Interfax dodal, že se tuto informaci dosud nepodařilo oficiálně potvrdit.

Šéf ruské správy na Krymu Sergej Aksjonov dříve prohlásil, že v odvetě za zabavování ruského majetku na Ukrajině hodlá zabavit krymské majetky ukrajinských oligarchů, politiků a hodnostářů, kteří se stavějí proti Rusku a na poloostrově jim patří řada komerčních a turistických objektů, bytů a domů. Mezi majitele krymských nemovitostí podle Aksjonova patří například ředitel protikorupčního úřadu, šéf centrální banky či bývalý předseda ústavního soudu.

Británie uvaluje sankce na „řezníka z Mariupolu“, ruského generála obviněného z masakru 300 civilistů při útoku na divadlo, šéfa Russia Today a dalších 12 spojenců Kremlu.

Čínský ministr zahraničí Wang I podnikl minulý týden cestu po jihovýchodní Asii, při níž navštívil Pákistán a bez předchozího ohlášení také Indii, Afghánistán a Nepál. Mise šéfa čínské diplomacie proběhla v době, kdy Peking čelí kritikám USA a jejich spojenců kvůli svému ambivalentnímu postoji k ruské invazi na Ukrajinu a snaží se získat podporu sousedních států, píše hongkongský deník South China Morning Post.

Podle pozorovatelů je neoznámení Wangovy cesty předem krajně neobvyklé, přičemž důvodem může být zčásti fakt, že se Peking obává diplomatické izolace. První zastávkou Wanga byl od pondělí 21. března Pákistán, který patří k předním spojencům Číny.

Český kněz, teolog a filozof Tomáš Halík a někdejší diplomat a výkonný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský navrhují, aby Nobelova cena za mír byla letos udělena ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Uvedli to v dopise, který zaslali předsedkyni Výboru pro udělování Nobelovy ceny míru Berit Reiss-Andersenové a který má ČTK k dispozici. Zelenskyj podle nich tím, jak v čele ukrajinského národa odolává ruské agresi, hájí mír pro celou Evropu.

Strategicky položený Mariupol na začátku března obklíčily ruské jednotky, které jej od té doby těžce ostřelují. Podle mariupolského starosty se ve zdevastovaném městě stále nachází přes 160.000 ze zhruba 400.000 obyvatel, kteří zde žili před válkou. 

Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být povoláno 134.500 Rusů ve věku od 18 do 27 let, oznámily agentury.

Stát vyčlenil 300 milionů korun na dotace obcím a neziskovému sektoru na integrační programy pro uprchlíky z Ukrajiny, například na výuku češtiny a na začleňování běženců do komunitního života. Poslancům z bezpečnostního výboru to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Celkovou strategii pro zvládání migrační vlny z Ukrajiny po ruské invazi by měla vláda dostat podle něho příští týden a Sněmovna do poloviny dubna.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes promluvil přes telemost v nizozemském parlamentu.

Opava dostane dar 10.000 dolarů (220.000 korun) od partnerského města Kearney v USA. Peníze jsou určené na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Část město použije na nákup pomůcek potřebných pro výuku českého jazyka. Za zbytek bude magistrát modernizovat evakuační centrum, které uprchlíci používají pro krátkodobé ubytování. ČTK to dnes řekl mluvčí města Roman Konečný.

Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby „nikoli přátelské“ země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.

Úterní jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem představovaly výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány. Dnes to prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, podle kterého Ukrajina souhlasila s tím, že zůstane neutrální a nevstoupí do NATO. Turecko se dále snaží přiblížit postoje obou států a Çavuşoglu doufá, že se do dvou týdnů uskuteční osobní jednání mezi ukrajinským ministrem zahraničím Dmytrem Kulebou a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.

Karlovarská nemocnice dnes otevřela ambulanci vyhrazenou pro ukrajinské uprchlíky, takzvaný UA point. Zatím jediné centrum v kraji je určené pro zajištění akutní zdravotní péče pro děti i dospělé, kteří si dosud po útěku z vlasti napadené Ruskem nenašli svého praktického lékaře, řekl dnes novinářům ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.

Uherskohradišťská nemocnice daruje na pomoc Ukrajině napadené Ruskem sanitní vůz. „Situace na Ukrajině nám není lhostejná a jsme moc rádi, že jsme našli způsob smysluplné pomoci,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě ředitel nemocnice Petr Sládek.

Sanitka byla původně určená k prodeji. Opravu vozu vyčíslenou na 110.000 korun zajistil autorizovaný servis, který z vlastních zdrojů pokryje polovinu částky. Druhou část nákladů na opravu a další náklady spojené s přepisem a převozem sanitky na Ukrajinu obstará Oblastní charita Znojmo.

Jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem znamenala výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány, míní turecký ministr zahraničí.

Ruská válka na Ukrajině uvrhne obě země do největšího hospodářského poklesu za posledních 25 let. Ukrajina by ale mohla v roce 2023 výrazně oživit, pokud se podaří brzy uzavřít příměří. Uvedla to Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Invaze na Ukrajinu 24. února zemi těžce poškozuje. Moskvu zase zasáhly rozsáhlé sankce, které ji odstřihly od světového finančního systému a prudce zvýšily ceny komodit a energií.

Hlavní ekonomka EBRD Beata Javorciková očekává, že ukrajinská ekonomika letos klesne o 20 procent. Upozornila, že vojenské aktivity se odehrávají na území, které představuje 60 procent hrubého domácího produktu z období před vypuknutím epidemie nemoci covid-19. Pokud by se ale podařilo v příštích několika měsících uzavřít příměří, mohl by HDP v příštím roce vzrůst o 23 procenta.

Královéhradecké Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) začalo po přestěhování po dnešních 09:00 opět pracovat. Mimo provoz bylo kvůli stěhování od středečních 12:00. Kraj centrum přemístil z Kongresového centra Aldis na Eliščině nábřeží do své administrativní budovy poblíž autobusového a vlakového nádraží v ulici Na Okrouhlíku.

„Na registraci dnes ráno před centrem Na Okrouhlíku čekalo asi 40 lidí. Stěhování se stihlo rychleji, původně jsme počítali s otevřením v 10:00,“ řekl ČTK mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.

Ode dneška středisko na novém místě vzhledem k úbytku uprchlíků zkrátilo provozní dobu. Dosud fungovalo nepřetržitě 24 hodin denně, nyní to bude 12 hodin od 07:00 do 19:00.

Více než 4 miliony lidí byly nuceny opustit Ukrajinu kvůli válce. Více než 2,3 milionu z nich podle OSN překročilo hranici do Polska.

USA neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky. Ředitelka komunikace Bílého domu Kate Bedingfieldová na brífinku uvedla, že prezident Joe Biden se nehodlá účastnit přímé vojenské konfrontace s Ruskem.

Na Teplicku je opět problém se zajištěním linkové autobusové dopravy. Jen za dnešek nepojede na 55 pravidelných spojů. Dopravce uvedl, že nenastoupili řidiči původem z Ukrajiny. Linkové autobusy v okrese Teplice zajišťuje od začátku loňského prosince společnost ČSAD Slaný. Za neodjeté spoje na konci roku uložil Ústecký kraj dopravci pokutu, ta mu hrozí nyní znovu, zjistila ČTK.

Z informací na webu krajského úřadu vyplývá, že dnes nevyjedou některé spoje z Oseka, Krupky, Duchcova, Dubí, Teplic, Košťan, Hrobu a jedna linka z Ústí nad Labem do Jeníkova. „O problému víme a řešíme ho s dopravcem. Do nejbližší rady půjde návrh na uložení pokuty za neodjeté spoje za březen,“ řekla ČTK mluvčí kraje Magdalena Fraňková.

Ukrajincům zasaženým ruskou invazí Česko ve středu vydalo 3480 víz, od začátku války je dostalo 248.804 lidí. Na cizinecké policii se nahlásilo 137.102 lidí, ve středu jich bylo 2567. Děti do 15 let se registrovat nemusí. Údaje dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Podle OSN z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchly více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska.

Počet udělených víz za účelem dočasné ochrany v minulém týdnu postupně klesal. Od pondělních 7000 na zhruba 3000 o víkendových dnech. V pondělí počet opět mírně narostl na 5100, v úterý znovu klesl na 3600.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu před 36 dny přišlo již o 17.500 vojáků, 614 tanků, 1735 obrněných vozidel, 311 děl, 96 raketometů, 54 kusů protileteckých zbraní, 135 letadel, 131 vrtulníků, 83 dronů, 1201 kusů automobilové techniky, sedm plavidel, 75 cisteren, 22 kusů speciální techniky a čtyři vypouštěcí zařízení taktických raket, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské ministerstvo obrany naposledy informovalo o vlastních ztrátách 25. března, kdy oznámilo, že od začátku „speciální operace“ bylo zabito 1351 ruských vojáků a 3825 utrpělo zranění. Americká rozvědka odhaduje ruské ztráty v rozpětí od 7000 po 15.000 zabitých, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Do jihoukrajinského Mariupolu míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají následně z obléhaného města evakuovat civilisty. Oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Moskva dříve v oblasti vyhlásila dočasné příměří.

„Děláme vše pro to, aby autobusy do Mariupolu dorazily ještě dnes a vyzvedly lidi, kteří se z města ještě nedostali,“ uvedla Vereščuková. O vyslání konvoje na jihovýchod země Kyjev podle ní rozhodl poté, co Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil ruský souhlas s otevřením bezpečného koridoru.

Na zpáteční cestě má kolona autobusů projet přes Rusy okupovaný Berďansk do asi 200 kilometrů vzdáleného Záporoží.

První diplomat vlády Talibanu byl akreditován v Rusku. Oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Taliban je v Rusku stále uznáván jako teroristické hnutí.

Peníze a šperky byly nalezeny u jednoho se zabitých ruských vojáků.

Aktualizace z generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny:

• Rusko zvažuje vytvoření okupačních úřadů na dočasně některých ukrajinských územích; 
• V Bělorusku byl zjištěn pohyb ruské vojenské techniky;
• Ukrajinské ozbrojené síly zahajují úspěšné protiútoky v určitých oblastech;
• V oblasti Kyjev je hodně míst zaminováno, včetně obytných budov
• Morální a psychologický stav ruských jednotek k účasti na bojových operacích zůstává nízký a má tendenci se zhoršovat;
• Ukrajinské letectvo zasáhlo v předchozím dni sedm vzdušných cílů – čtyři letadla, UAV a dvě řízené střely.

Iryna Vereshchuk o práci humanitárních koridorů 31. března: Všechny síly budou nasměrovány k evakuaci občanů z Mariupolu.

Počet odbavených lidí v Asistenčním středisku pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru v Praze ve středu dále klesal. Zatímco v pondělí bylo odbavených přes 1300, v úterý už jen 982 a ve středu 870. Vyplývá to z informací na twitteru od pražských hasičů, kteří ve středisku pomáhají. Potřetí od začátku svého fungování tak středisko odbavilo méně než 1000 lidí za den. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v centru, které je společné pro Prahu i Středočeský kraj, pomohli 61.724 lidem.

„Ubytování bylo zajištěno pro 78 osob,“ uvedli pražští hasiči k údajům za středu. „K odbavení na jiná centra bylo autobusy převezeno 85 osob,“ doplnili. Ve středních Čechách fungují také centra pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami, která za středu odbavila 342 lidí a 69 uprchlíkům zprostředkovala ubytování.

Šéf regionální státní správy Luhaňsko Serhiy Haidai oznámil, že ostřelování území pokračovalo i v noci na 31. března. Jedním z cílů bylo skladiště ropy v Lysyčansku, kde vypukl velký požár. Na místě nyní zasahují záchranáři.

Počet obětí v městě Mykolajiv je 16 lidí. Těla 15 z nich záchranáři vytáhli zpod trosek, další člověk zemřel na jednotce intenzivní péče. Odklízení suti pokračuje.

Poradce ministra vnitra Ukrajiny Vadim Denisenko:  „Útok z Běloruska už vlastně probíhá, ale nejde o běloruskou armádu. Rusové navíc začali využívat letiště Brest, odkud začínají ostřelovat naše území.“

Po dvou týdnech poklesu se ceny pohonných hmot na jihu Moravy, které začaly růst na konci ledna, znovu vrátily k růstu. Jeho tempo je pomalejší než na začátku března po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, kdy rostly i o dvě koruny za týden. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic Jihomoravského kraje prodává v průměru za 44,42 koruny, před týdnem byl o 18 haléřů levnější. O 86 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,13 koruny. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin o 13,05 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 17,50 koruny na litru méně.

Rusko by mohlo zahájit kybernetické útoky proti zemím, které podporují Ukrajinu. Šéf britské špionážní služby GCHQ Jeremy Fleming řekl, že je možné, že „ruští kybernetičtí útočníci hledají cíle v zemích, které jsou proti jejich akcím“ na Ukrajině.

OSN uvádí, že se jí podařilo získat důkazy o použití zakázaných zbraní Ruskem  v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech.

David Arakhamia, parlamentní vůdce strany prezidenta Zelenskyho, uvádí, že jednání s ruskou delegací budou obnovena 1. dubna v online podobě. 

Někteří ruští vojáci na Ukrajině odmítají uposlechnout rozkazy a záměrně ničí vlastní vybavení, uvedl ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming. Rusové podle něj dokonce omylem sestřelili vlastní letadlo, jsou celkově velmi špatně vybavení a mají nízkou morálku. O Flemingově projevu v australské Canbeře dnes informovala agentura Reuters.

Přečtěte si celý článek ZDE.

Proč Rusko opouští Černobyl? Do nemocnice v Bělorusku přijelo z uzavřené zóny Černobylu 7 autobusů s ruskými vojáky trpícími akutním radiačním syndromem. Údajně vykopali zákopy ve vysoce radioaktivním Rudém lese, uvedla tisková agentura UNIAN

Šéfka státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v každodenním tweetu informuje, že radiační situace na Ukrajině je stále v normálu.

Putinova válka je strategickou chybou magora závislého na moci, která zanechává Rusko dlouhodobě slabší a stále více izolované. Působí však pořád obrovské utrpení a škody.
Radiační situace na Ukrajině je normální.

— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) March 31, 2022

Těžkosti války zažívají také ukrajinské děti, které před jejími hrůzami uprchly do Čech. Nezřídka se například stává, že i v bezpečí školních lavic v Praze se zčistajasna rozbrečí uprostřed školní výuky. Strach o jejich nejbližší, kteří na Ukrajině zůstali, i děsuplné vzpomínky je budou doprovázet kdekoliv. Stejně jako vědomí dopadů, které s sebou válka přináší. „Předčasně dospívají,“ shodují se ukrajinské učitelky Natalya (46), Nadia (49) a Ljudmila (50), které mají ve Stodůlkách na starosti jejich výuku.

Máša Adamanová (33) žila v Mariupolu od narození. Chodila tam do školky, školy, na univerzitu i do práce. „Velmi miluji své město. Je to koktejl historie a průmyslu, symbióza všeho. V posledních letech se lidé začali zajímat o historii Mariupolu, restaurovat staré dveře a budovy, hledat zajímavé turistické trasy. V centru města máme vodárenskou věž, která byla právě zrekonstruována,“ napsala. Pak dopadly bomby na porodnici, u které bydlela, stejně jako na divadlo, vedle kterého žila její babička. Jaký je Mášin příběh?