Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„Rusko připravilo na útok na Kupjansk 500 tanků, více než 600 bojových vozidel, stovky houfnic a čtyřicet tisíc vojáků,“ tweetuje Nexta s odkazem na Forbes. „Rusové údajně plánují zahájit velkou ofenzivu, aby se vojensky přiblížili jaru na pozadí volebního procesu v Ruské federaci.“
„Personální rozhodnutí v Ozbrojených silách Ukrajiny jsou záležitostí ukrajinské vlády. Vláda Spojených států by do toho neměla zasahovat tak či onak. A proto jsme se do těchto personálních rozhodnutí nevměšovali,“ odpověděl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan na dotaz CBS News, zda se Volodymyr Zelenskyj radil s Joem Bidenem o odvolání šéfa armády Valerije Zalužného, o němž se spekuluje. „Samozřejmě je svrchovaným právem Ukrajiny a právem ukrajinského prezidenta činit svá personální rozhodnutí. My jsme se jasně vyjádřili, že se prostě do tohoto konkrétního rozhodnutí nebudeme zaplétat.“
Skupina vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o plánu, podle kterého by zmrazená aktiva ruské centrální banky v hodnotě více než 250 miliard dolarů (5,8 bilionu Kč) použily jako zástavu za úvěry na poválečnou obnovu Ukrajiny. S odkazem na své zdroje o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Zdroje obeznámené s plánem uvedly, že spojenci Ukrajiny by mohli vydat dluhopisy s cílem podpořit rekonstrukci země poničené ruskou invazí a zmrazená ruská aktiva by použili jako zástavu. Autoři návrhu předpokládají, že na základě nějakého urovnání konfliktu podle mezinárodního práva by Rusko bylo povinno zaplatit za škody způsobené v sousední zemi.
Pokud by Rusko požadavek na zaplacení škod odmítlo, mohly by být uplatněny nároky na zmrazená aktiva, uvedly zdroje Bloombergu. Upozornily ovšem, že se o této věci zatím jedná na technické úrovni, takže politické rozhodnutí ještě nepadlo. Některé země chtějí postupovat rychleji než jiné.
Aktivisté a příbuzní se v Kyjevě shromáždili s požadavkem propuštění ukrajinských vojáků, kteří byli během války zajati Ruskem. „Nebuďte zticha!“ nebo „Osvoboďte Azov!“ hlásají jejich transparenty. Podél vozovky vyzývají řidiče, aby troubili na jejich podporu.
V Bělorusku působí méně než 1000 příslušníků ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. V pravidelném hodnocení situace kolem ruské invaze na Ukrajinu to dnes na sociální síti X uvedla britská vojenská rozvědka. Wagnerovci se podílejí na výcviku běloruských vojáků a členů bezpečnostních složek.
Podle britských zpravodajců není pravděpodobné, že by režim běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka ruské žoldnéře využíval k nějaké jiné činnosti, například že by je nasazoval při ochraně hranic Běloruska nebo vnitřní bezpečnosti této země, která je blízkým spojencem Ruska. Jejich přítomnost v Bělorusku ale znamená vojenskou výhodu pro Rusko, protože Ukrajina je kvůli ní nucena udržovat obranné pozice a personál u své severní hranice, aby ji chránila před možným vpádem z běloruské strany.
Wagnerovci působí v Bělorusku od loňského léta, kdy jich tam bylo 8000. Stáhli se tam krátce po nezdařené ozbrojené vzpouře šéfa této soukromé vojenské skupiny Jevgenije Prigožina.
„Ukrajinské ozbrojené síly údajně nasadily hlavní bojové tanky Abrams na frontě u Avdijivky, kde v současnosti probíhají jedny z nejintenzivnějších bojů na frontě,“ píše Defence Blog. Na Ukrajinu americké tanky dorazily v září.
Vsevolod Kňazev, bývalý předseda Nejvyššího soudu Ukrajiny, podezřelý a odvolaný v úplatkářské kauze, je na svobodě z vazby - složil kauci 18 milionů hřiven (11 mil. Kč), informuje Kyiv Independent.
„Záporožská oblast. Robotyne. Rozmístění 65. samostatné mechanizované brigády. Promluvil jsem s obránci, poděkoval jim a předal jim státní vyznamenání,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je mi ctí, že tu dnes mohu být. Podpořit vojáky a ocenit je. Mají na svých bedrech těžký a rozhodující úkol - odrazit nepřítele a bránit Ukrajinu. Jsme na naše vojáky hrdí a všem jim děkujeme!“
Počet mrtvých po útoku na východoukrajinský Lysyčansk, který mají pod kontrolou Rusové, vzrostl na 28. Mezi mrtvými je devět žen a jedno dítě, oznámilo dnes na síti Telegram ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Rusové v sobotu uvedli, že na město v samozvané Luhanské lidové republice (LNR) zaútočili Ukrajinci a že zasáhli pekárnu, o víkendu hojně navštěvovanou. Ukrajinská strana útok prozatím nekomentovala.
Ruské ministerstvo pro mimořádné události uvedlo, že z trosek bylo vytaženo deset živých lidí. Dodalo nicméně, že čtyři z nich jsou ve velmi vážném stavu a že po dalších lidech se stále pátrá.
„Síly územní obrany v Sumské oblasti odrazily ruskou diverzní skupinu, která se pokoušela proniknout na Ukrajinu, informoval 4. února generálporučík Serhij Najev,“ tweetuje Kyiv Independent.
Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko přijel do Soulu. S jihokorejskou stranou tam diskutoval o vzájemných různicích ohledně KLDR, o válce na Ukrajině a o bilaterálních vztazích. Rusko od invaze na Ukrajinu v roce 2022 navázalo užší vztahy s Pchjongjangem, který Jižní Korea a Washington obviňují z dodávek zbraní Moskvě a který Jižní Koreu letos označil za svého úhlavního nepřítele. Moskva a Soul si v posledních dnech vyměnily na oficiální úrovni ostrá slova.
Náměstek ruského ministra zahraničí pro oblast Asie a Tichomoří se v pátek setkal se svým protějškem Čchung Pjon-wonem. Jihokorejský představitel vyjádřil kritiku Soulu vůči rostoucí vojenské spolupráci mezi Moskvou a Pchjongjangem a vyzval Rusko, aby přijalo „odpovědná opatření“, uvedlo ministerstvo.
Ruděnkova návštěva přichází krátce poté, co mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že zvýšené napětí na Korejském poloostrově je „způsobeno především nestoudnou politikou Spojených států a jejich spojenců, včetně Korejské republiky a Japonska“.
Sbírání podpisů ruských voličů pro prezidentské kandidáty: Exposlanec Boris Naděždin, odsuzující „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině i Vladimira Putina, jich volební komisi dodal 105 tisíc. „Díky Naděždinovi má teď Putin seznamy těch, kteří jsou proti Putinovi. Otázkou je, co s nimi úřady udělají,“ obává se Jekatěrina Kanakovová, ruská novinářka ze zlikvidovaného rádia Echo Moskvy (nyní v českém Deníku N).
Počet mrtvých po útoku na ukrajinský Lysyčansk, který mají pod kontrolou Rusové, vzrostl na 28. Uvedlo to ruské ministerstvo pro mimořádné situace.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.