Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme, že jste s námi i během dneška sledovali aktuální dění týkající se konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.
Ruskem dosazené úřady v okupované ukrajinské Záporožské oblasti ve čtvrtek nařídily kontrolu telefonů místních obyvatel a oznámily zavedení vojenské cenzury podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina o stanném právu. „Od dnešního dne v Záporožské oblasti zahájili strážci zákona selektivní preventivní kontrolu mobilních telefonů občanů,“ uvedl Moskvou jmenovaný úředník Vladimir Rogov
Poté, co ruské bezpilotní letouny íránské výroby v noci na dnešek způsobily další škody na energetické infrastruktuře v Kyjevské oblasti, bude v nadcházejících dnech v Kyjevě a okolí zaveden nový harmonogram plánovaných přerušení dodávek elektřiny, uvedla správa města.
Nový harmonogram má zabránit nekontrolovaným výpadkům elektřiny, bude zároveň striktnější a delší než ty, které nedávno oznámila ukrajinská státní energetická společnost Ukrenergo. Obyvatelé kyjevských bytových domů začali ve výtazích nechávat malé balíčky s občerstvením, které mají být použity v případě, že by lidé během výpadku proudu uvízli.
Britský premiér Rishi Sunak dnes telefonoval s několika světovými lídry, včetně svého indického protějška Nárendry Módího nebo německého kancléře Olafa Schoze. S premiéry Kanady, Austrálie a s německým kancléřem se Sunak shodl především na podpoře pro Ukrajinu.
Ukrajinský generální štáb: Rusko začne výrazněji využívat většinu svých nově mobilizovaných jednotek do dvou týdnů
Rusko podle ukrajinského generálního štábu použije povolané muže hlavně ke zpomalení postupu ukrajinské armády a k rovnoměrnému posílení ruské armády v jiných oblastech. „Hlavní zapojení mobilizovaných do bojů se očekává přibližně za 1,5-2 týdny,“ uvedl zástupce náčelníka generálního štábu Oleksij Hromov.
USA urychlují plány na modernizaci jaderných bomb v Evropě.
Spojené státy přesunuly dodání modernizované bomby B61-12 na základny NATO v Evropě na prosinec 2022, uvedl server Politico s odvoláním na dva nejmenované zdroje z řad americké diplomacie. Mluvčí Pentagonu generál Patrick Ryder údajně uvedl, že změna termínu dodávky nijak nesouvisí se současnými událostmi na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro italské noviny Corriere della Sera uvedl, že ruské jednotky nejsou připraveny stáhnout se z Chersonu.
„Jde o dezinformaci, jejímž cílem je přimět nás, abychom tam poslali vojáky z jiných důležitých míst,“ míní Zelenskyj. „Jejich nejlepší jednotky jsou na svých pozicích, nikdo je neopustil. Tohle jsme schopni prohlédnout, nevěříme jim,“ dodal.
Evropská unie zpřísňuje zákony upravující obchod se zbraněmi a jejich přepravu. Cílem je zabránit tomu, aby se nelegální střelné zbraně dostaly do rukou zločineckých gangů. Panuje přitom obava, že válka na Ukrajině by mohla zjednodušit šíření nelegálních zbraní, uvedla agentura AP.
Ukrajinský generální štáb: Rusové mohou na okupovaných územích při ústupu organizovat teroristické útoky
„Ruská vojska při ústupu pravděpodobně vyhodí do povětří řadu obytných budov a pokusí se sabotovat zařízení v Záporožské jaderné elektrárně,“ informoval generální štáb.
„Dočasně obsazená území Rusové změní ve spálenou zem. Zcela jsitě se pak pokusí způsobit kritické škody na infrastruktuře,“ uvedl zástupce náčelníka generálního štábu Oleksij Hromov.
Ukrajinské ztráty jsou sedmkrát až osmkrát vyšší než ruské, tvrdil dnes ruský prezident Vladimir Putin v debatním klubu Valdaj. Prohlásil zároveň, že Rusko nehodlá zasadit Ukrajině jaderný úder. „Nepotřebujeme to udělat. Nemělo by to žádný smysl, ani politický, ani vojenský,“ řekl.
„Ztráty (ukrajinských ozbrojených sil) místy - hovořím o tom s politováním - tyto ztráty bývají jeden k deseti, jeden k osmi, a to v neprospěch ukrajinských ozbrojených sil. V poslední době je to skoro vždy jeden ku sedmi, jeden ku osmi,“ prohlásil Putin podle agentury TASS.
„Putin ponechal bez vysvětlení, jak souvisí jeho odhad ukrajinských ztrát s potřebou zmobilizovat 300.000 Rusů,“ poznamenal list Ukrajinska pravda. Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko od začátku vpádu na Ukrajinu přišlo už skoro o 70.000 zabitých vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin kritizoval Francii za zveřejnění obsahu telefonátu, který vedl se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem několik dní předtím, než Moskva v únoru vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků. Uvedl, že zveřejnění ukazuje, že jeho rozhovory s francouzským vůdcem byly odposlouchávány.
Ve čtvrtečním projevu rovněž označil za „bláznivá“ tvrzení Západu, že Rusko stojí za výbuchy na plynovodech Nord Stream. Dánská policie uvedla, že silné exploze způsobily prasknutí podmořských plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2, což může mít za následek jejich trvalé vyřazení z provozu. Podle Putina za útokem stojí západní země, které nyní obviňují Rusko ze sabotáže.
Ukrajina dnes na zkoušku dovezla elektřinu ze Slovenska, uvedl s odvoláním na energetickou společnost Ukrenerho server RBK-Ukrajina. Možnost dovozu elektřiny z Evropy má snížit rizika plynoucí z ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
První dodávka elektřiny ze Slovenska pomohla energetikům podle portálu vypracovat vzorec, jak pokrýt případný nedostatek elektřiny v důsledku raketových útoků a poškození energetické infrastruktury.
Americký prezident Joe Biden nemá v úmyslu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na listopadovém summitu zemí skupiny G20 v Indonésii. Na tiskovém brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Uvedl také, že Biden si přeje nadále komunikovat s Čínou, zatím ale není jasné, zda se na summitu setká s prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 11. října řekl, že Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání Putina a Bidena na okraj summitu G20, pokud se takový návrh objeví. O tři dny později nicméně Putin v Astaně řekl, že jednání se svým americkým protějškem nepovažuje za nutné.
Západ vyvíjí na Rusko podle prezidenta čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z politické mapy. To se ale „nikdy nepovede“, zdůraznil Putin. „Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití,“ varoval.
„Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější,“ řekl Putin. „Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů,“ řekl. Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Dvojnásobný olympijský vítěz Vasilij Lomačenko se z ukrajinské armády vrací do ringu. Čtyřiatřicetiletý boxer, jenž v březnu odřekl zápas o mistrovský titul a připojil se k aktivním zálohám, absolvuje první duel od invaze ruských vojsk na Ukrajinu v sobotu v New Yorku proti americkému soupeři Jamaineu Ortizovi.
Příspěvek na ubytování uprchlíků v ubytovnách, penzionech či hotelích se od listopadu zvýší o 100 korun. Nařízení dnes schválila vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo vnitra. Krajským či obecním zařízením tak stát bude na osobu na den posílat 300 Kč místo nynějších 200 korun. Ostatním provozovatelům bude vyplácet 350 Kč místo dosavadních 250 korun. Důvodem je zdražování energií a začátek topné sezony.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné „podněcování války na Ukrajině“, kterou ale rozpoutal šéf ruského státu svým rozkazem ke vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci. Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. „Čím dříve, tím lépe,“ řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.
Ve světě podle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními „pravidly“, které ve skutečnosti podle vedou pouze k tomu, aby „globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo“. „Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost,“ prohlásil Putin.
Ruští vyšetřovatelé začali trestně stíhat ruského vojáka s profesionálním kontraktem s armádou, který odmítl zúčastnit se na Ukrajině „speciální vojenské operace“. Tak Moskva nazývá válku proti sousední zemi, která dnes pokračuje 246. dnem. O stíhání informovala dnes s odvoláním na ochránce lidských práv Pavla Čikova ruská média, podle kterých jde o první případ svého druhu. Nejmenovanému vojákovi hrozí podle Čikova až tři roky vězení.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes popřel informace, že ruský prezident Vladimir Putin poslal prostřednictvím prezidenta Guineje-Bissau vzkaz svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému. Peskov podle médií řekl, že Putin na schůzce s Umarem Sissocem Embalóem mluvil o tom, že Rusko je ochotno s Ukrajinou jednat, ale žádný zvláštní vzkaz jeho prostřednictvím Kyjeva neadresoval.
Katar udržuje vztahy se všemi významnými světovými hráči. Rozumí ale tomu, že porušování mezinárodního řádu a Charty OSN není ani v jeho zájmu. Novinářům v Dauhá to dnes řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský s ohledem na katarský postoj k ruské agresi vůči Ukrajině.
Lipavský dnes jednal se svým protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním a se státním ministrem pro energetiku a generálním ředitelem podniku QatarEnergy Saadem Šarídou Kaabím. Interpretoval jim, co ohrožuje bezpečnost ČR a Evropy. „Zdůrazňoval jsem, že ruská agrese proti Ukrajině je něco bezprecedentního, co ohrožuje stabilitu mezinárodního řádu. V tom se s katarskou stranou shodujeme,“ uvedl.
Ukrajina také podle představitelů ukrajinského armádního velení posílila své jednotky na severu země u hranic s Běloruskem. Chce tím předejít možnému obnovení útoků ruských jednotek z tohoto státu. Bělorusko není do konfliktu přímo zapojeno, své území však Moskvě poskytlo pro zahájení invaze letos 24. února.
„V současnosti (v Bělorusku) nepozorujeme utváření útočných jednotek. Ale hrozby tu byly a budou,“ uvedl generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu a dodal, že Rusko na některých běloruských leteckých základnách shromažďuje své vojáky, napsala agentura Unian.
Servery polského Senátu a slovenské Národní rady dnes napadli hackeři. Informovali o tom představitelé obou zákonodárných sborů. Zda spolu incidenty nějak souvisí a kdo za nimi stojí, není jasné. V Česku podle zjištění ČTK ani jedna komora parlamentu žádné problémy nezaznamenala.
Spojené státy urychlují plán rozmístit na základny NATO v Evropě přesnější verze taktické jaderné pumy B61. Píše o tom server Politico s odvoláním na americké diplomatické depeše a dva lidi obeznámené s touto záležitostí. Změna souvisí s hrozbami Ruska, že na Ukrajině nasadí jadernou zbraň, a s přesvědčením některých západních činitelů, že je potřeba dělat více k odstrašení Ruska, uvádí Politico.
O poválečné obnově Ukrajiny či ukrajinských uprchlících na českém území budou v pondělí jednat ministři české vlády v Kyjevě se svými ukrajinskými protějšky. Společné zasedání obou kabinetů provázejí kvůli trvající ruské vojenské invazi na území Ukrajiny přísná bezpečnostní opatření. Úřad vlády tak dosud nezveřejnil ani přesné složení delegace, která má čítat asi šest ministrů. Veřejně známé téměř jistě nebudou ani podrobnosti o způsobu přepravy a přesném času odjezdu ministrů z Česka.
Policie pátrá po neznámém pachateli, který na podstavec sochy rudoarmějce v Přerově nastříkal červenou barvou písmeno Z a kolem něj namaloval čtverec. Písmeno Z je symbolem ruské invaze na Ukrajinu. „Škoda zatím nebyla vyčíslena, ale na základě zjištěných skutečností jsme zahájili úkony trestního řízení pro přečin poškození cizí věci,“ řekla dnes ČTK policejní mluvčí Miluše Zajícová. Radnice podala trestní oznámení. Primátor Petr Vrána (ANO) pomalování podstavce sochy nazvané Rudoarmějec – osvoboditel označil za barbarský čin.
Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.
Komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Členům výboru Valného shromáždění OSN to řekl vysoce postavený ruský diplomat Konstantin Voroncov.
Pokud se republikánům podaří v listopadových volbách získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, budou chtít prosadit větší kontrolu nad pomocí, kterou USA poskytují Ukrajině. Uvedla to stanice CNN s odkazem na své zdroje ve straně. Podle nich zřejmě republikáni nebudou chtít krátit vojenské dodávky východoevropské zemi. Škrty by však mohly nastat v pomoci do mimovojenských oblastí.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané propagandě homosexuality. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.
„Během plenárního zasedání poslanci Státní dumy jednomyslně v prvním čtení přijali úpravy zákona zakazující propagaci netradičních sexuálních vztahů,“ uvedl parlament v prohlášení.
Energetická a ekologická transformace jsou mezi prioritami spolupráce Evropské unie se zeměmi Latinské Ameriky, kterou se v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí snaží unie posílit. Řekl to v Buenos Aires šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se tam dnes účastní jednání ministrů zahraničí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a EU. Informovala o tom agentura Europa Press.
„Latinská Amerika má světový potenciál v biodiverzitě, v obnovitelných technologiích, zemědělské výrobě i ve strategických surovinách,“ řekl Borrell při návštěvě Argentiny. „Chybí jí ale technologie a kapitál,“ dodal.
Lékaři z traumatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc zachránili osmadvacetiletému muži z Ukrajiny nohu, kterou si na začátku ruské invaze na Ukrajinu vážně zranil po najetí hasičského vozu na minu. Pravou nohu lékaři mladému hasiči amputovali ještě na Ukrajině a pak byl prostřednictvím zdravotně humanitárního programu Medevac převezen do FN Olomouc. Odborníci z traumatologické kliniky pak ve spolupráci s dalšími pracovišti několik měsíců bojovali o záchranu hasičovy levé nohy a jejich snažení bylo úspěšné. ČTK to dnes sdělil přednosta traumatologické kliniky FN Olomouc Pavel Dráč.
Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla elektrizační soustavu na střední Ukrajině, informoval dnes provozovatel ukrajinské sítě Ukrenerho. Nevyloučil, že bude muset ještě více omezit dodávky elektrické energie. Z Ruskem okupovaného Krymu je hlášen útok dronu na elektrárnu.
„Infrastruktura na hlavní síti ukrajinského energetického systému v centrální části země byla poškozena,“ uvedla společnost Ukrenerho na sociální síti telegram.
Benzin v Česku od minulého týdne mírně zlevnil, nafta dál zdražuje. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,82 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. O 49 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,34 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Podle analytiků ceny v nejbližším období klesnou.
Rakouská firma BRP-Rotax zkoumá, jak její motory skončily v bezpilotních letounech údajné íránské provenience, které používá Rusko v bojích na Ukrajině. Společnost vyrábí motory pro lehká a ultralehká letadla, které patří ke špičce ve svém oboru a jsou oblíbené pro svou spolehlivost, píše dnes deník La Repubblica. Společnost odmítá, že by motory Rusku či Íránu oficiálně prodala. Odborníci poukazují na to, že motory Rotax jsou v Evropě docela často cílem krádeží.
Ruské soukromé vojenské společnosti odvádějí vězně z věznic ve městě Uljanovsk do boje proti Ukrajině, informoval generální štáb 27. října. Podle ukrajinské armády je většina těch, kteří souhlasí s účastí ve válce, usvědčena z vraždy, znásilnění a prodeje drog.
Stav ruské armády na Ukrajině je dlouhodobě špatný a dál se zhoršil během léta letošního roku, uvádí ISW. Dokládají to i zjištění agentury Reuters.
Dačické společnosti Centropen, výrobci kancelářských, školních a hobby potřeb, rostou prodeje v Česku. Na Ukrajině prodává proti době před válkou o polovinu méně, prodej do Ruska, což byl další důležitý trh, se téměř zastavil. Letos čeká firma tržby až 550 milionů Kč, loni se obrat dostal na úroveň před covidem. Firma zavádí úsporná energetická opatření, chystá solární panely, využije i odpadní teplo. ČTK to řekl generální ředitel společnosti Martin Žahourek. Firma má 390 zaměstnanců.
Bachmut v Doněckém regionu.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 27. říjnu, podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Guvernér: Ruské síly zabily 3 civilisty a 2 zranily v Doněcké oblasti. Guvernér Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko oznámil, že v Bachmutu byli zabiti tři lidé. Podle Kyrylenka bylo v Doněcké oblasti od začátku rozsáhlé ruské invaze zabito nejméně 1103 civilistů a 2474 zraněno. Tato čísla nezahrnují oběti v okupovaném Mariupolu a Volnovacha.
Během noci zasáhli ruští okupanti předměstí Záporoží s několika raketomety Smerch. Místní úřady hlásí, že byla poškozena infrastruktura.
Po zásahu ruských střel v Kyjevské oblasti propukl požár, podle posledního vyjádření oblastního gubernátora Oleksije Kuleby okolo 3:00 SELČ na místě zasahovali hasiči. Podle předběžných informací si útok nevyžádal žádné zraněné ani oběti na životech. Některé střely podle Kuleby zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana.
Benzin v Česku od minulého týdne mírně zlevnil, nafta dál zdražuje. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,82 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. O 49 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,34 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.
Generální štáb: Rusko za posledních 24 hodin podniklo 18 náletů proti Ukrajině. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil informoval 27. října, že ruské síly rovněž zahájily čtyři raketové útoky a 56 útoků pomocí MLRS. Ukrajinská armáda také odrazila ruské útoky u Bilohorivky v Luhanské oblasti a Bakhmutu, Ivanhradu, Soledaru, Maiorsku, Krasnohorivky a Marinky v Doněcké oblasti.
Ukrajinská armáda zničila 2 ruské zemáky na jihu Ukrajiny. Ukrajinské operační velení „Jih“ oznámilo, že ukrajinské síly také zabily 53 ruských vojáků a zničily dva minomety, jednu samohybnou houfnici Akatsija a dvě obrněná vozidla 26. října.
ISW: Putin nemá zájem o vyjednávání, zachovává si územní ambice mimo ilegálně anektované oblasti. USA se domnívají, že nedávná prohlášení ruského diktátora Vladimira Putina naznačují, že Rusko „usiluje o vojenské vítězství na Ukrajině a změnu režimu v Kyjevě“. ISW uvádí, že Putinovu rétoriku, že Ukrajina „ztratila suverenitu“, během setkání se Společenstvím nezávislých států, posílil předseda Dumy Vjačeslav Volodin, který řekl, že „Ukrajina ztratila schopnost existovat jako stát“ a „Ukrajinu okupuje NATO“. „Tento jazyk je neslučitelný s vyjednáváním na rovném základě o příměří, natož s řešením konfliktu, který Rusko začalo,“ říká ISW.
Ropný sklad v okupovaném Šachtarsku v Doněcké oblasti začal hořet.
Dobrý den, šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns podle informací televize CNN dříve tento měsíc navštívil Ukrajinu, aby se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli. Zpravodajský web CNN to napsal ve středu s odvoláním na dva nejmenované zdroje obeznámené s cestou.
„Během návštěvy posílil závazek USA poskytovat Ukrajině podporu v jejím boji proti ruské agresi, včetně pokračujícího sdílení zpravodajských informací,“ řekl CNN jeden z amerických představitelů. Další podrobnosti o cestě zdroje podle televize poskytnout odmítl.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.