Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý šéf CIA David Patreus dnes v rozhovoru pro CNN uvedl, že ruské vítězství na Ukrajině by znamenalo pokračování ruské agrese proti Evropě. Pravděpodobně by pak podle něj následovala invaze Moldavska nebo jednoho z Baltských států.
Zranění vojáci se topili, protože se svými zraněními nemohli plavat, některé bojovníky těžké batohy stáhly na dno Dněpru. Ruské ostřelování, střelba v zádech, vlhko, chlad. Několik členů ukrajinské námořní pěchoty takto popsalo americkému deníku The Washington Post své zkušenosti z nedávných misí na levý břeh veletoku, jenž na jihu Ukrajiny odděluje Kyjevem kontrolované území od ukrajinské půdy okupované Ruskem.
Polští zemědělci se rozhodli přerušit protest na klíčovém přechodu Medyka na hranici s Ukrajinou poté, co se vláda zavázala splnit jejich požadavky. Informoval o tom dnes zpravodajský server interia.pl.
Polští řidiči kamionů blokují některé hraniční přechody s Ukrajinou už od 6. listopadu s požadavkem, aby Evropská unie obnovila pro ukrajinské společnosti povinná povolení pro činnost v unijních zemích. Ke konci listopadu se k nim na přechodu Medyka přidali zemědělci, kterým se nelíbí pokles cen zemědělských produktů v důsledku dovozu ukrajinského obilí a požadují státní podporu.
Americký deník Wall Street Journal informuje, že ruské dělostřelectvo vypálí každý den pětkrát více projektilů než Ukrajinci. Přesto je situace na bojišti převážně vyrovnaná.
Ruský útok raketami namířený zejména na východoukrajinské město Pokrovsk si dnes vyžádal nejméně 11 mrtvých, včetně pěti dětí. Oznámil to podle agentury AFP gubernátor Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Dalších osm lidí bylo zraněno.
„Rusové na oblast udeřili raketami S-300 a zabili tak 11 lidí a zranili dalších osm,“ oznámil šéf správy Doněcké oblasti na sociálních sítích. Hlavní úder byl veden na Pokrovsk, Rivne a okolí města Myrnohrad.
Ani ruské raketové útoky nezabránily obyvatelům Kyjeva oslavit den Tří králů tradičním otužováním v Dněpru.
Ukrajinské úřady hlásí zabití nejméně dvou lidí při dnešních ruských vzdušných úderech ve východní části Ukrajiny. Jeden muž zemřel v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti, další člověk v Pivničném v Doněcké oblasti.
Ruské síly spustily dělostřelecký úder na Nikopol dnes ráno. O život přišel 45letý muž a další dva lidé byli zraněni, informoval na platformě Telegram gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zraněnými jsou údajně 16letá dívka a 66letý muž. Podle Lysaka bylo poničeno šest hospodářských budov, 13 domů, automobily i rozvody elektřiny a plynové potrubí.
Sociální sítě obletěl snímek fotografky Kateryny Lysenkové, na kterém se matka snaží, aby její novorozenou dceru neprobudily dopady ruských bomb.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj sdílel video, jak jsou britské polní houfnice M777 používány k ničení nepřátelských cílů.
Ukrajinská policie spolu s dobrovolníky doručila do Avdijivky 750kg potravy pro domácí mazlíčky. Zveřejněno bylo video, jak jsou zásoby doručovány ženě, která se stará o 18 koček a 3 psy opuštěné jejich majiteli.
Švédsko odstřihlo Mali od rozvojové pomoci. Důvodem je, že africká země podporuje ruskou invazi.
„Ochrana před agresí je vždy o záchraně životů, které mohou být ztraceny kvůli nepřítelově destrukci a krutosti. A my zachraňujeme životy. Děkujeme všem, kterým záleží na Ukrajině a našem lidu,“ napsal ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X.
Rusko podle agentury AFP oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci sestřelila čtyři ukrajinské rakety nad Moskvou anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Toto území je pravidelně terčem ukrajinských raket a dronů. Moskva rovněž uvedla, že chce v příštích letech téměř ztrojnásobit vlastní produkci dronů.
„Protivzdušná obrana zachytila a zničila čtyři ukrajinské rakety nad Krymským poloostrovem,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se přidal k výzvě západním zemím, aby konfiskovaly ruský majetek v hodnotě v přepočtu vyšší než 6,7 bilionu korun. „Toto je historická příležitost přimět teroristický stát zaplatit za svůj teror. Ruské elity a vedení nezajímají lidské životy, ale nade vše jim záleží na penězích,“ napsal na sociální síti X.
Ruský oligarcha Oleg Deripaska obešel sankce a pořídil si soukromý tryskáč za téměř miliardu korun, píše agentura Nexta s odkazem na ruská média. Letadlo Falcon 7X rok výroby 2016 koupil společnost Arsenal, která je s miliardářem propojena. Původním vlastníkem byla letecká společnost z Kazachstánu. Letoun měl být přivezen do Ruska už v únoru 2023.
Norsko dodalo do Dánska dvě své stíhačky F16, které mají sloužit k výcviku ukrajinských pilotů, informuje s odkazem na norské ministerstvo obrany web Kyiv Post.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Institut pro studium války uvedl, že Rusko se pravděpodobně chystá k akci ovládnutí města Kupjansk v Charskovském regionu, které leží asi 40 km od ruských hranic. Institut současně píše, že ruská armáda není ve stavu vést dlouhodobější a větší ofenzivu v regionu, píše web Pravda.ua.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.