Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.
Prezident Petr Pavel během večerní debaty v blanenském kině zopakoval, že výhra strany Směr Roberta Fica by se podle něj promítla do vzájemných vztahů. Zdůvodnil to postojem Fica k Rusku a Ukrajině. Pavel o možném narušení česko-slovenských vztahů v případě návratu Fica do čela slovenské vlády hovořil už minulý týden. Bývalý slovenský premiér a předseda strany Směr-SD za to českého prezidenta v neděli kritizoval, a to kvůli údajnému zásahu do kampaně.
Ruské ostřelování Vovčansku v Charkovské oblasti zranilo 64letého civilistu, uvedl Kyiv Independent.
Dočasným námořním koridorem opustilo ukrajinské přístavy zatím sedm nákladních lodí, uvedlo dnes ukrajinské námořnictvo podle serveru Ukrajinska pravda. Kyjev zřídil dočasný „humanitární koridor“ vedoucí podél pobřeží poté, co Rusko v červenci odstoupilo od dohod, které navzdory válce vyvolané Moskvou umožňovaly vyvážet z černomořských přístavů ukrajinskou zemědělskou produkci na světový trh.
„Podle aktualizovaných informací vyplulo skrze nový koridor sedm lodí... Dvě lodě připluly, sedm odplulo. Pět z nich zde bylo před zahájením plnohodnotné invaze. Proces pokračuje, děláme vše pro zajištění bezpečnosti oblasti, kdy se plavidla nacházejí v našich teritoriálních vodách,“ uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Následně lodě podle něj vstupují do teritoriálních vod Rumunska, Bulharska a Turecka.
Předseda kanadské Dolní sněmovny Anthony Rota dnes oznámil rezignaci na svou funkci kvůli tomu, že pozval někdejšího člena nacistické jednotky, 98letého ukrajinského imigranta, na zasedání parlamentu, které navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž incident pomohl Rusku ospravedlnit svou válku proti Ukrajině.
Rota minulý pátek na zasedání parlamentu uvítal kanadského občana ukrajinského původu Yaroslava Hunku a ocenil ho jako „ukrajinsko-kanadského veterána druhé světové války, který bojoval za nezávislost Ukrajiny proti Rusům, a ukrajinského a kanadského hrdinu".
Velitel ozbrojenců z „Doněcké lidové republiky" Chodakovskij se dostal pod palbu, kterou přežil. Takhle vypadá jeho rozstřílené auto.
Ukrajina v pondělí předala českým úřadům pět osob podezřelých, že od stovek Čechů vylákaly dohromady přes 7,5 milionu eur (183 milionů korun). Dnes o tom s odvoláním na ukrajinskou policii informoval server Ukrajinska pravda. Na vyšetřování podvodných aktivit se podle tohoto zdroje podílelo přes 100 ukrajinských a českých policistů. Podvodníky organizoval i nejméně jeden občan České republiky, vyplývá ze zprávy ukrajinského serveru. Mluvčí českého policejního prezidia Ondřej Moravčík dnes vpodvečer na dotaz ČTK řekl, že o případu nemá informace.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že na příkaz současného prezidenta Vladimira Putina jel za vojáky poblíž frontové linie v Doněcké oblasti, uvedla agentura AFP. „Na pokyn prezidenta jsem navštívil střelnici poblíž kontaktní linie na území Doněcké lidové republiky. Vojáci prokazují vynikající bojové vlastnosti, vůli, nezdolnost a celkový postoj k vítězství,“ sdělil.
Polští experti potvrdili, že zemědělský podnik na východě země loni v listopadu zasáhla střela odpálená ukrajinskou armádou. Dnes o tom informoval deník Rzeczpospolita s odvoláním na nejmenované zdroje. Raketa zabila dva lidi. Incident vyvolal obavy, že válka na Ukrajině by se mohla vyhrotit do širšího konfliktu, pokud by šlo o ruský útok na území členského státu NATO. Nicméně Varšava i Severoatlantická aliance daly vzápětí najevo, že se zřejmě jednalo o ukrajinskou zbloudilou střelu.
Podle listu Rzeczpospolita zdroje blízké vyšetřování uvedly, že Polsko došlo k závěru, že v obci Przewodów na východě země dopadla střela S 300 5-W-55 využívaná protileteckou obranou a odpálená z ukrajinského území. „Tato raketa má dolet 75 až 90 kilometrů,“ citovala Rzeczpospolita nejmenovaného odborníka. „Ruské pozice tehdy byly na takových místech, odkud by žádná taková střela nedokázala doletět do Polska,“ dodal.
Suspilne oznámily, že ukrajinské speciální jednotky "v současné době upřesňují informace o možné smrti" admirála Viktora Sokolova. Ruské ministerstvo obrany dříve zveřejnilo záběry, jak se prostřednictvím videohovoru účastní zasedání rady pro obranu. Ukrajina včera naopak tvrdila, že byl zabit.
Podle ukrajinské státní televize Suspilne byly v Chersonu během poslední hodiny slyšet výbuchy. Týkat se měly různých částí města.
Čtyři země střední Evropy, které sousedí s Ukrajinou, by v případě vítězství ruských sil ve stávajícím konfliktu na Ukrajině čelily výrazně vyšším finančním nákladům, než jaký byl objem jejich pomoci Kyjevu od začátku ruské invaze. Pro tyto země je tak ekonomicky výhodné pokračovat v podpoře Ukrajiny. V nejnovější studii to uvedla slovenská nevládní organizace Globsec. Jde o Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.
„Výsledky potvrzují to, co jsme si mysleli. Náklady, které dáváme na podporu Ukrajiny, jsou podstatně nižší, než jaké by vznikly, pokud by Rusko válku vyhrálo nebo kdyby došlo k zamrznutému konfliktu. Vítězství Ukrajiny je pro nás nejlevnější varianta,“ řekl dnes novinářům prezident organizace Globsec Róbert Vass.
Podle analýzy by ekonomická daň za vítězství Ruska na Ukrajině byla pro střední Evropu katastrofální. Úspěch Moskvy by vedl k potřebě zvýšit vojenské výdaje, k nižším přímým zahraničním investicím ve střední Evropě a k vyšším nákladům na obsluhu státního dluhu.
Ukrajinský úder provedený systémem HIMARS zasáhl dočasné ruské velitelské stanoviště poblíž Chersonu. Na provizorní základně údajně zrovna probíhalo setkání ruských důstojníků, uvedli zpravodajci média Hromadske. O život přišlo prý osm důstojníků ruské 70. motostřelecké divize a sedm dalších bylo zraněno.
Ukrajinští vojenští branci, kteří nelegálně odešli do zahraničí, ponesou odpovědnost, pokud se znovu vrátí na Ukrajinu. Informoval o tom mluvčí Státní pohraniční služby Ukrajiny Andrij Demčenko.
Lotyšsko je připraveno zcela uzavřít hranici s Běloruskem a Ruskem v případě masivního přílivu migrantů a dalších hybridních útoků, uvedl prezident země Edgars Rinkēvičs.
Národní zemědělské muzeum v Ostravě zahájilo výstavu Ukrajinská pole orná a válečná. Prostřednictvím osobních příběhů, zničené zemědělské techniky i virtuální reality výstava přiblíží válečné dění a jeho vážné důsledky pro globální svět.
Vystaveny budou autentické vraky tří kusů zemědělské techniky z Černihivského regionu. Zničený kombajn, traktor a secí stroj symbolizují dopady násilného válečného konfliktu, který se nevyhýbá ani zemědělství a lidem, kteří v něm pracují. Osobní příběhy spojené se zničenými stroji vypovídají o situaci na Ukrajině na jaře 2022.
Kreml uvedl, že americké tanky Abrams dodané Ukrajině nezmění výsledek její ofenzivy. Brzy poté, co Kyjev obdrží zásilky vozidel, budou prý tato ruskou armádou tak jako tak zničena.. Kyjev tento týden oznámil, že obdržel první dodávky tanků Abrams, od nichž si slibuje výrazné posílení při snaze o proražení silně opevněné ruské obranné linie.
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo snímek, který zachycuje velitele ruské Černomořské flotily Viktora Sokolova na videokonferenci vojenských činitelů s představiteli ministerstva. Ukrajinské speciální síly v pondělí uvedly, že Sokolov přišel o život při pátečním útoku na velitelství flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu.
Ukrajinská armáda v pátek na Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, podnikla kombinovaný útok s nasazením dronů a raket. Videa pořízená během úderu ukazovala, že budova velitelství flotily byla opakovaně zasažena a těžce poškozena. Moskva informovala o jednom pohřešovaném.
Státy V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po dnešním jednání s resortními kolegy ze států V4 ve Znojmě.
Kauci by mohli obchodníci dostat zpět, jakmile ukrajinské komodity opustí Evropu přes pobaltské či polské přístavy. Výborný také řekl, že nadále preferuje řešení distribuce obilí z Ukrajiny na evropské úrovni.
V Kyjevě se dnes koná rozloučení s dlouholetým ukrajinským poslancem Andrijem Ivančukem. Zemřel na trombózu ve věku 50 let.
Rusko ustálo sankce, které na něj po loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní státy. V rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) to řekl ruský oligarcha Oleg Děripaska. Zároveň dal najevo nad tímto vývojem překvapení - myslel si totiž, že Rusko kvůli válce zkrachuje.
Děripaska patří mezi nejbohatší lidi původem z Ruska. Podle něj Moskva přežila snahy o izolaci své ekonomiky díky navázání nových obchodních vztahů s globálním jihem a také díky posílení investic do domácí spotřeby. Soukromý sektor se pak ukázal být mnohem silnější, než Děripaska před několika měsíci očekával.
V okupovaném Doněcku byly zaznamenány dva údery v centrální části města.
Ukrajinské pohotovostní služby v Chersonu oznámily, že za posledních 24 hodin se musely vypořádat s 22 samostatnými požáry, které vypukly po ruském ostřelování.
Česká republika je připravena se podílet na ochraně vnějších hranic Evropské unie. Dál odmítá přerozdělování uprchlíků. Po dnešní půlhodinové schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou při její návštěvě Prahy to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Šéfka unijní exekutivy pak ocenila českou pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. Uvedla, že pomáhající země by mohly získat díky revizi unijního financování na zvládnutí přílivu běženců víc peněz. Věří tomu, že ČR přesuny peněz podpoří.
Nedávné ukrajinské útoky na ruskou Černomořskou flotilu způsobily „téměř jistě vážné, ale lokalizované“ fyzické škody, což pravděpodobně zanechalo flotilu schopnou plnit základní bojové úkoly, jako jsou útoky za využití řízených střel a místní bezpečnostní hlídky, uvedlo ministerstvo obrany Spojeného království.
Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov prohlásil, že Ukrajina nepoužije rakety ATACMS na ruském území. „Na ruském území je používat nebudeme, máme v této věci dohody s našimi partnery,“ řekl v rozhovoru pro noviny ABC. Zároveň neupřesnil, zda bylo přijato rozhodnutí o přesunu těchto raket do Kyjeva.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle deníku The Guardian uvedl, že se 15. října setká v Kyrgyzstánu s Vladimirem Putinem.
Rusko se v říjnu pokusí získat zpět své členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), píše dnes zpravodajský web BBC. Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině loni v dubnu rozhodlo o přerušení členství Ruska v radě a Moskva následně 47členný orgán opustila. Křeslo Ruska pak získala Česká republika.
Nyní se ruští diplomaté snaží své zemi v říjnové volbě zajistit nový tříletý mandát v tomto orgánu OSN. Redaktoři BBC disponují kopií ruského pozičního dokumentu, který žádá členy OSN o podporu Ruska v říjnové volbě.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) v Chersonu zadržela kněze ukrajinské pravoslavné církve, který obchodoval se zbraněmi a municí, jež získal od Rusů.
Mluvčí jižního frontu ukrajinské armády Natalia Humeniuková uvedla, že hraniční přechod Orlivka-Isaccea mezi Ukrajinou a Rumunskem je uzavřen kvůli nočnímu útoku ruského dronu. Podle Suspilne drony do Rumunska nepřeletěly.
Ruské zdroje na Telegramu s odvoláním na okupační úřady tvrdí, že Ukrajina v noci vypálila 32 střel na okupovanou část Chersonské oblasti. Rusko prohlásilo, že anektovalo Chersonsko od Ukrajiny koncem roku 2022, přestože toto území kontroluje jen částečně. Žádné podrobnosti o obětech nejsou k dispozici.
Rusko stále útočí na ukrajinské pohraniční oblasti s členskými státy NATO. Dronové útoky byly zaznamenány na rumunské straně poblíž hraničního přechodu Orlivka v blízkosti ukrajinských přístavů na Dunaji v Reni a Izmailu.
Rusové v noci zaútočili na přístavní infrastrukturu v okrese Izmail, nejméně dva lidé byli zraněni. Poškozena byla budova kontrolního stanoviště, sklady a asi 30 nákladních automobilů.
Ruské jednotky protivzdušné obrany v pondělí pozdě večer odrazily několik útoků ukrajinských bezpilotních letounů nad Bělgorodskou a Kurskou oblastí a zničily celkem nejméně 11 dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ministerstvo v několika samostatných prohlášeních v aplikaci Telegram uvedlo, že sedm dronů bylo sestřeleno nad Belgorodskou oblastí a čtyři nad Kurskou oblastí.
Při nočním ruském útoku v Oděské oblasti byli zraněni dva lidé, informoval šéf oblastí správy. Podle armády se podařilo sestřelit 26 z 38 dronů.
Koordinátor strategické komunikace Bílého domu John Kirby uvedl, že finance na vojenské dodávky na Ukrajinu budou stačit už jen na několik týdnů, pokud Kongres neschválí dodatečné rozpočtové prostředky.
Ve městě Kryvyj Rih na střední Ukrajině dnes ráno ruská střela zasáhla tamní podnik, uvedl na Telegramu Oleksandr Vilkul, šéf obranné rady města.
„Ráno okupanti zaútočili raketou na Kryvyj Rih, zasáhli jeden z městských podniků. Na místě jsou všechny záchranné služby. Škody se postupně zjišťují,“ uvedl. Nebyly prý hlášeny žádné oběti na životech.
Národní centrum odporu: V okupované Doněcké oblasti ruské síly zavedly zákaz vycházení a cenzuru. Centrum informovalo, že Denis Pušilin, šéf ruských zmocněnců v Doněcké oblasti, požaduje i cenzuru telefonních hovorů a korespondence.
Energetická infrastruktura Lvova je letos lépe chráněna protivzdušnou obranou a zásoby potřebné pro výrobu elektřiny a tepla ve městě jsou na zimu dostatečné, uvedl starosta Andriy Sadovy pro místní zpravodajský portál Zaxid.net.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ministři zemědělství států V4, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, budou dnes jednat ve Znojmě o ukrajinském akčním plánu na zajištění tzv. koridoru solidarity pro vývoz ukrajinského obilí do zemí mimo Evropskou unii. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se jednání zúčastní on-line i ukrajinský protějšek Mykola Solskyj, který má informovat o podrobnostech plánu, uvedl pro ČTK.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude dnes jednat se šéfkou rumunské diplomacie Luminitsou Odobescovou o válce na Ukrajině či snaze Rumunska napomoci vývozu ukrajinského obilí. S rumunskou kolegyní podepíše memorandum o porozumění o politických konzultacích mezi ministerstvy zahraničí.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.