Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Ctění čtenáři, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase ráno, prozatím přejeme dobrou noc.
Probíhající ruské prezidentské volby jsou nejméně transparentní v historii země, tvrdí nezávislé hnutí Golos (Hlas) monitorující průběh třídenního hlasování. Právě výjimečná délka voleb a nový systém elektronického hlasování podle spolupředsedy Golosu Stanislava Andrejčuka přispívají k tomu, že jsou volby méně transparentní než kdykoli v éře po rozpadu Sovětského svazu před 33 lety.
„Toto jsou nejuzavřenější, nejtajnější volby v ruské historii,“ řekl Andrejčuk, jehož organizace dostala od ruských úřadů označení zahraniční agent a nemá dovoleno posílat do volebních místností své pozorovatele.
První den prezidentských voleb provázela podle úřadů vysoká účast, když svůj hlas odevzdalo 33 procent lidí. Podle Andrejčuka je to zčásti způsobeno tlakem, který na své podřízené vyvíjejí šéfové podniků v rámci snahy Kremlu o co nejvyšší účast legitimizující očekávané vítězství prezidenta Vladimira Putina. Vedení firem posílá zaměstnance volit dnes, ve všední den, protože má nad nimi lepší kontrolu než o víkendu.
Ukrajinská vláda schválila umístění Národního vojenského pamětního hřbitova na dvou pozemcích v obci Hatne na jihovýchodním předměstí Kyjeva. „Vytvoření takového hřbitova má pro naši zemi velký význam, a proto je v centru pozornosti naší vlády. Musíme vždy pamatovat na ty, kteří obětovali své životy za Ukrajinu ve válce za naši svobodu a nezávislost,“ komentoval premiér Denys Šmyhal.
Počet mrtvých po ruském útoku na Oděsu stoupl na 20, nejméně 75 lidí bylo zraněno, uvedly úřady. Zelenskyj slíbil Rusku za úder jasnou odpověď.
Finance z 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč), jež uvolňuje Evropská komise na podporu výroby munice pro společnosti v EU, získají také dvě české firmy, Explosia a STV GROUP, oznámilo dnes ministerstvo obrany. Explosia, která je státním výrobcem výbušnin a střeliva, by podle něj měla z programu obdržet grant ve výši deset milionů eur (251 milionů Kč). Dalších téměř pět milionů eur (125 milionů Kč) by měl získat výrobce dělostřelecké munice STV GROUP.
Ruské prezidentské volby se konají ode dneška do neděle 17. března, v Česku mohou ruští občané volit pouze dnes. Volební místnost bude otevřena od 08:00 do 20:00. Část ulice, kde se nachází budova ruského velvyslanectví, Praha kvůli ruské agresi na Ukrajině přejmenovala z Korunovační na Ukrajinských hrdinů.
Ukrajinské síly dnes ostřelovaly volební místnosti v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Oznámila to podle agentury TASS tamní Moskvou dosazená volební komise. O ojedinělých incidentech a projevech odporu v souvislosti s hlasováním v prezidentských volbách, které potrvá do neděle, hovořily i úřady či média v Rusku.
Ruských prezidentských voleb se zúčastnil také ministr obrany Sergej Šojgu. Podívejte se na nové snímky.
Za důkaz důvěry v česko-německých vztazích označil saský premiér Michael Kretschmer dnešní návštěvu českého prezidenta Petra Pavla v Drážďanech. Ta se uskutečnila v den 85. výročí okupace zbytku Československa nacistickým Německem. Pavel a Kretschmer se shodli, že Západ musí Ukrajinu nadále podporovat v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat. Kretschmer v podpoře Ukrajiny ocenil českou roli, především pak českou snahu na získání munice.
„Je to ukázka velké důvěry,“ řekl Kretschmer o tom, že Pavel přijel do saské metropole v den výročí okupace. To, že návštěva se v tento den mohla uskutečnit, není podle Kretschmera samozřejmostí. „Všeho jsme dosáhli společnou prací,“ poznamenal o nynějších česko-saských vztazích.
Někdejšímu sovětskému disidentovi Olegu Orlovovi, který byl nedávno odsouzen za kritiku války Ruska proti Ukrajině k 2,5 letům odnětí svobody, téměř hned po vynesení rozsudku nabídli v moskevské vazební věznici, aby se nechal zverbovat do války proti Ukrajině, namísto odeslání do trestanecké kolonie k odpykání trestu. Uvedl to dnes ruský zpravodajský server Meduza, působící v lotyšském exilu.
Na Orlovovu otázku, zda nevadí jeho věk, přeci jen mu letos bude 71 let, verbíři odpověděli, že nikoliv. Orlov i tak nabídku odmítl, dodala Meduza s odvoláním na informace od nevládní organizace Memorial, které Orlov spolupředsedá.
Nejméně 14 lidí zahynulo při dnešním útoku Ruska na jihoukrajinské město Oděsa. Na telegramu to uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého je dalších 46 lidí zraněných, včetně několika příslušníků záchranných služeb. Přístavní metropole i celá Oděská oblast bude v sobotu držet den smutku.
Evropská komise dnes oznámila vyčlenění 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu.
Ruské volby probíhají i v České republice na ambasádě. Podívejte se na aktuální snímky.
Železniční dopravce RegioJet začne od středy 27. března jezdit na nové lince na Ukrajinu do Zakarpatské oblasti. Současnou linku Praha - Košice prodlouží až do Čopu, který je prvním ukrajinským městem za hranicemi se Slovenskem za Čiernou nad Tisou. Půjde o noční spoj, z něhož bude možné přestupovat na vlaky ukrajinských železnic, uvedla v tiskové zprávě mluvčí společnosti Alexandra Janoušek Kostřicová.
Portugalsko přispěje 100 miliony eur (přes 2,5 miliardy Kč) na českou iniciativu na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. S odkazem na portugalské ministerstvo obrany o tom dnes informovala agentura Reuters.
Ukrajinské útoky na Belgorodskou oblast mají narušit ruské prezidentské volby, uvedl dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Třídennímu hlasování, které začalo dnes, předcházela série rozsáhlých útoků na ruské území včetně dronových náletů, ostřelování či vpádů ozbrojených skupin do pohraničních oblastí.
„Je jasné, že (útoky ukrajinských ozbrojených sil) jsou spojeny s pokusem vrhnout stín na volby, destabilizovat situaci,“ uvedl Peskov.
Šéf Evropské rady Charles Michel dnes ironicky poblahopřál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení, přestože hlasování sotva začalo. V Rusku dnes začaly prezidentské volby, které potrvají tři dny, a to i na Moskvou okupovaných územích Ukrajiny. Podle západních médií je ale vítěz předem jasný.
„Chci poblahopřát Vladimiru Putinovi k jeho drtivému vítězství ve volbách, které dnes začínají,“ napsal Michel na sociální síti X. „Žádná opozice. Žádná svoboda. Žádná volba,“ dodal.
Rusko za poslední tři dny odrazilo několik přeshraničních výpadů bojovníků z Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. V prohlášení zveřejněném státní agenturou TASS uvedlo, že se Kyjev mimo jiné pokusil u hraniční vsi Kozinka v Belgorodské oblasti vysadit vojáky vrtulníkem. Ukrajinští představitelé předtím uvedli, že Belgorodská a Kurská oblast opět čelí útokům ruských oddílů, které bojují za Ukrajinu.
V Rusku, které už více než dva roky vede válku proti Ukrajině, se dnes postupně začalo hlasovat v prezidentských volbách. Hlasování potrvá tři dny, volby ale mají jen jednoho skutečného kandidáta a jediného vítěze - současnou hlavu státu Vladimira Putina, napsala agentura Reuters. Volební místnosti se otevřely v každém časovém pásmu v 8:00 ráno místního času, vzhledem k časovému posunu na Dálnému východě volby začaly už ve čtvrtek večer středoevropského času. Rusové volí také v zahraničí, a to včetně toho „nikoliv přátelského“, tedy i na ruském velvyslanectví v Praze. Volební místnosti se uzavřou v neděli ve 20:00 místního času, výsledky se očekávají v pondělí.
Nepřátelský bezpilotní letoun zasáhl obytný dům ve Vinnycké oblasti. Zemřeli dva lidé, dalši čtyři byli zraněni.
3 bezpilotní letouny zaútočily na ropnou rafinerii v ruské Kalužské oblasti. Bylo poškozeno zařízení podniku. Video údajně zachycuje okamžik výbuchu. Oficiální potvrzení zatím neexistuje.
V Rusku a okupovaných částech Ukrajiny právě probíhají ruské prezidentské volby. Podívejte se na nové snímky.
Bělgorod se dostal opět pod palbu. Podívejte se na video z místa.
„Pokud Rusko vyhraje tuto válku, tak se věrohodnost Evropy sníží na nulu,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. „Pokud necháme Ukrajinu prohrát tuto válku, tak Rusko zajisté bude hrozit Moldavsku, Rumunsku, Polsku,“ varoval.
Podle Macrona se lidé, kteří si stanovují omezení v podpoře Ukrajině, rozhodli být slabí tváří tvář ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, který se naopak rozhodl překročit veškeré meze.
Macron se dnes v Berlíně sejde s kancléřem Olafem Scholzem a s polským premiérem Donaldem Tuskem. Řešit se bude právě další pomoc Ukrajině.
Macron vedle toho opakovaně odložil svou cestu do Kyjeva a nyní uvedl, že se na tom dohodl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Shodli se, že setkání v Mnichově a podpis bilaterální obranné smlouvy v Paříži budou účinnější a prospěšnější při výzvách k další a mohutnější podpoře Ukrajiny.
Německý výrobce zbraní Rheinmetall se chystá otevřít na Ukrajině nové závody na výrobu munice či vojenských vozidel. Ve čtvrtek to podle agentury AFP oznámil šéf společnosti Armin Papperger. Podle něj firma počítá s výrazným zvýšením produkce dělostřeleckých granátů. Rheinmetall očekává, že se její příjmy v letošním hospodářském roce zvýší ze 7,2 na deset miliard eur (252 miliard korun).
Dva ruské regiony sousedící s Ukrajinou, Belgorodská a Kurská oblast, se staly oblasti, kde se aktivně bojuje. Agentuře Reuters to řekl ve čtvrtek večer mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Podle něj v obou oblastech bojují ruští vzbouřenci. Šéf Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov v noci na dnešek uvedl, že v oblasti již nejsou žádné nepřátelské jednotky.
Moskevská prokuratura pohrozila voličům pětiletým vězením v případě, že při nynějších prezidentských volbách dorazí k volebním místnostem v neděli v pravé poledne, aby tím dali najevo nesouhlas s průběhem hlasování. S výzvou, aby voliči na výraz protestu proti stávajícímu režimu prezidenta Vladimira Putina přišli k volbám právě v tento čas, přišel nedávno zesnulý lídr ruské opozice Alexej Navalnyj. Sliboval si od toho vytvoření dlouhých front, které by byly svého druhu protestním shromážděním.
Dobré ráno, z ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou po celý den přicházely zprávy o vzdušných útocích, které Rusko připsalo ukrajinským silám, informoval ruskojazyčný server BBC. Podle gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova zemřeli nejméně dva lidé a dalších 15 utrpělo zranění. Ruské ministerstvo obrany kromě toho tvrdí, že zamezilo pokusu ukrajinských vojáků překonat v Belgorodské oblasti hranici. Informace o nových střetech na ukrajinsko-ruských hranicích přicházejí od úterý.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.