Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Děkujeme za pozornost a budeme se na vás těšit zase zítra. 

Ukrajinské bezpilotní čluny v Černém moři poškodily ruskou průzkumnou loď Ivan Churs, informoval dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na svůj zdroj ve vojenských kruzích. Ruské ministerstvo obrany o den dříve uvedlo, že se plavidlo stalo terčem tří ukrajinských bezpilotních lodí, ale posádka úder odrazila a loď plní své úkoly. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

„Nepotopila se, ale byla zasažena a trup i vybavení jsou značně poškozeny. Nyní ji Rusové narychlo opravují,“ řekl webu Ukrajinska pravda nejmenovaný vojenský zdroj. Server rovněž upozornil na video, které podle něj zveřejnil neoficiální kanál ukrajinské armády a které údajně zachycuje útok. Zmíněný nejmenovaný zdroj jeho pravost potvrdil.

Ministerstvo financí Spojených států dnes obvinilo ruskou Wagnerovu (v přepisu z ruštiny Vagnerovu) žoldnéřskou skupinu z dodávání zbraní polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF), které od poloviny dubna v Súdánu svádí boje s tamní armádou, píše agentura Reuters.

Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů televize CNN a satelitních snímků dodala ruská soukromá žoldnéřská organizace súdánským milicím střely země–vzduch, které RSF významně posílily. Súdánská milice naopak podle informací CNN Rusku poskytla zlaté rezervy.

Spojené státy dnes uvalily sankce na šéfa soukromé vojenské Wagnerovy skupiny v africkém Mali Ivana Alexandroviče Maslova. Ruská žoldnéřská armáda se podle Washingtonu snaží zastírat své úsilí o získávání vojenského vybavení pro použití ve válce na Ukrajině. Skupina k tomu přitom využívá svého působení v Mali a dalších zemích, upozornilo americké ministerstvo financí ve svém dnešním prohlášení.

Ministerstvo rovněž obvinilo Maslova, kterého označilo za šéfa wagnerovských polovojenských jednotek a jejich hlavního správce v Mali, z úzké spolupráce s malijskými vládními činiteli na nasazení skupiny v africké zemi.

„Sankce ministerstva financí proti nejvýše postavenému představiteli Wagnerovy skupiny v Mali identifikují a narušují činnost klíčového člověka podporujícího globální aktivity skupiny,“ uvedl náměstek amerického ministra financí pro terorismus a finanční zpravodajství Brian Nelson.

Snímek z videa, které zveřejnila tisková služba Jevgenije Prigožina, ukazuje údajnou výměnu zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Přesné místo není identifikováno. 

Ruský prezident Vladimir Putin je v čele seznamu lidí, které chce Ukrajina zabít, řekl německému listu Die Welt zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval, že Putinovi nic nehrozí, protože ruské tajné služby „vědí, co dělají“.

Kyjev chce podle Skibického Putina odstranit, protože šéf Kremlu „koordinuje vše, co se děje, a o všem rozhoduje“. „Putin si všímá, že se k němu dostáváme blíž a blíž, ale možná, že se bojí i toho, že ho zavraždí jeho vlastní lidi,“ prohlásil také Skibickyj.

V očekávání ukrajinské protiofenzivy vybudovaly ruské síly na okupovaných územích na Ukrajině a v ruských příhraničních oblastech zhruba 1500 kilometrů opevnění. Došel k tomu portál Meduza, který analyzoval zprávy o obranných konstrukcích vzniklých na různých místech. Obranné linie podle portálu vznikly na Ruskem ovládaném poloostrově Krym, stejně jako na jihu Ukrajiny a na východě země. Z ruské strany hranice se pak táhnou kolem severovýchodní části Ukrajiny a sahají až k běloruské hranici.

Země vojensky pomáhající Ukrajině podle ministra obrany USA Austina jednaly o výcviku ukrajinských pilotů na F-16. Mají ho vést Dánsko a Nizozemsko.

USA odsuzují, že Rusko může rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku, řekl mluvčí ministerstva zahraničí. Jadernou doktrínu ale měnit nebudou.

Premiér Arménie Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se dnes v přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina přeli o otázky týkající se Náhorního Karabachu. Agentura Reuters píše, že jejich výměna názorů se týkala Lačinského koridoru, jediné pozemní cesty, která Arménii spojuje s Armény obývaným Náhorním Karabachem, enklávou uvnitř Ázerbájdžánu.

Od poloviny loňského prosince Lačinský koridor blokují ázerbájdžánští aktivisté a Baku tam zřídilo kontrolní stanoviště. Obviňuje Arménii, že přes koridor do Náhorního Karabachu dopravuje zbraně, což Jerevan popírá. Pašinjan řekl, že silnice by měla být pod kontrolou členů ruských mírových jednotek.

Rusko dnes vyslalo do vzduchu nad Baltským mořem stíhačky kvůli dvěma americkým strategickým bombardérům, které se údajně blížily k ruské hranici, uvedlo na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. O podobném incidentu nad Baltem informovalo i v úterý, kdy oznámilo, že kvůli americkým bombardérům startovala jedna ruská stíhačka.

Medunov sedí ve své chatě, která je ale zaplavená. Podle místních za to může chaotické zacházení s přehradou Kachovka ze strany Rusů. 

Pokuta nebo přibližně dvoutýdenní vězení bude nově v Rusku hrozit tomu, kdo šíří mapy, jež podle oficiálního stanoviska zpochybňují územní celistvost Ruska. Píše o tom ruskojazyčný servis BBC.

Poslanci ruské Státní dumy schválili zákon, který takové mapy řadí k "extremistickým materiálům". Za jejich šíření stanovili pokutu až milion rublů (275.280 korun) nebo 15 dnů odnětí svobody. Podle ruských zákonů je součástí ruského území 89 regionů, včetně poloostrova Krym, který Moskva zabrala Ukrajině v roce 2014, a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje od loňska. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.

Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí dnes podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku.

Lukašenko doplnil, že ho ruský prezident Vladimir Putin informoval, že podepsal výnos týkající se rozmístění nestrategických jaderných zbraní. Dodal, že Putin přijal rozhodnutí v návaznosti na tom, na čem se spolu dohodli ústně. „Měli jsme připravit sklady a tak dále. To jsme udělali, takže přemisťování jaderné munice už začalo,“ uvedl také Lukašenko.

Ukrajinská protiofenziva trvá už několik dní, řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak italské televizi Rai. Nejde přitom o jednu událost, ale desítky akcí v různých oblastech, dodal na twitteru. Podoljak také podtrhl, že Ukrajina se nechystá použít zbraně poskytnuté spojenci k útokům na ruské území, ale jen k osvobození ukrajinských území okupovaných Ruskem.

Podoljak italské stanici sdělil, že přestože se fronta na Ukrajině roztáhla na 1500 kilometrů, „jednotlivé akce už začaly“. „Nejde o jednu akci, která začne v určitou hodinu určitého dne slavnostním přestřižením červené pásky,“ napsal pak k tomu na twitteru. „Intenzivní ničení logistického zázemí nepřítele je také protiofenziva,“ dodal.

Ceny ropy dnes výrazně klesají. Reagují tak na zprávu, že Rusko nepočítá s dalším snižováním těžby v rámci skupiny OPEC+. Severomořská ropa Brent kolem 16:00 SELČ ztrácela zhruba 2,6 procenta na 76,3 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o 2,9 procenta na 72,2 dolaru za barel.

Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Minulý měsíc se dohodla, že od května do konce roku sníží těžbu o 1,16 milionu barelů denně. O své těžební politice bude skupina znovu jednat 4. června ve Vídni.

Fotografie ukrajinského vojáka z Doněcku.

Finská vláda dnes oznámila, že poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, která bude zahrnovat mimo jiné protiletadlové zbraně a munici. Balíček pro zemi, bránící se od loňského února ruské agresi, bude mít hodnotu více než 109 milionů eur (2,58 miliardy Kč), napsala agentura Reuters.

„Aby bylo zajištěno bezpečné dodání zásilky, nebudou další podrobnosti o přesném obsahu, způsobu a časovém plánu pomoci sděleny,“ uvedla finská vláda.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se dnes na summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU) v Moskvě vyslovil pro zrušení všech překážek a omezení, aby tak ze spolku Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Ruska mohla vzniknout „plnohodnotná hospodářská unie“.

Na Bělorusko podle pozorovatelů doléhají sankce uvalené Západem v odvetě za porušování lidských práv a za podporu ruské agrese proti Ukrajině.

„Prioritním úkolem pro nás všechny zůstává vytvoření plnocenného ekonomického svazu. Všichni zaznamenávají pokrok v tomto směru, ale setrvávám u dřívějšího stanoviska: Žádné překážky, žádná omezení nesmějí vůbec být! To je základní princip budování našeho svazu. A tohoto cíle musíme dosáhnout v nejbližší době!“ řekl Lukašenko podle státní agentury Belta.

Ukrajinští a američtí činitelé i nezávislí analytici si všímají, že ruské síly čím dál častěji k útokům na Ukrajině využívají bomby ze sovětských časů, uvedl dnes deník The New York Times (NYT). Tyto letecké pumy, z nichž jsou některé upravené, aby mohly dlouho klouzat vzduchem, je podle něj téměř nemožné sestřelit.

Ukrajinská města a vesnice nejen v blízkosti fronty čelí neustálému bombardování, v posledních týdnech ovšem Kyjev hlásí, že téměř všechny balistické střely a útočné drony se ukrajinské protivzdušné obraně daří likvidovat. Při vlně ostřelování v minulém týdnu Ukrajinci oznámili i zničení šesti nadzvukových střel Kinžal.

Poblíž letiště v okupovaném Melitopolu jsou hlášeny výbuchy a silný kouř.

Inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) zachytili při zesílených kontrolách zásilku slunečnicového šrotu z Ukrajiny, který obsahoval nadlimitní množství chlormekvátu a jenž byl určen pro výrobu krmiva. Jde o látku určenou k ošetření rostlin, jež je v Evropské unii povolená. Dané množství nepředstavuje pro zvířata prakticky žádné riziko, stejně tak pro konzumenta jejich masa. V obilninách je povolena výrazně vyšší dávka, než byla ve šrotu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚKZUZ Ivana Kršková.

Limitní hodnota pro chlormekvát ve slunečnicovém šrotu je 0,01 miligramu na kilogram, laboratorní analýza odhalila trojnásobné množství. Například maximální hodnota pro krmnou pšenici je sedm miligramů. S ohledem na limit u pšenice a jiných obilnin by reálné riziko mohlo nastat až při stonásobné či vyšší koncentraci. Slunečnicový šrot se používá na výrobu krmiv pro prasata, kachny a brojlery.

Ruský nejvyšší soud dnes zrušil opoziční politickou stranu Parnas, což je vlastně zkratka Strany lidové svobody. Oznámila to ruská média. K nejznámějším vůdcům strany patřili bývalý premiér Michail Kasjanov, bývalý vicepremiér Boris Němcov, zavražděný v Moskvě v roce 2015, a jeho spolupracovník Ilja Jašin, nedávno odsouzený na 8,5 roku vězení za „šíření falešných informací“ o ruské armádě. Za „falešné“ označuje Moskva všechny informace, které neodpovídají ruskému výkladu války proti Ukrajině.

Ukrajině se podařilo dosáhnout návratu 106 obránců Bachmutu z ruského zajetí do vlasti. Jde o osm důstojníků a 98 vojáků, oznámil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Nezmínil se, kolik Rusů propustil Kyjev z ukrajinského zajetí.

„Bojovali o Bachmut a předvedli výkon, který zabránil nepříteli v postupu dále na náš východ. Každý z nich je hrdinou našeho státu,“ zdůraznil Jermak. Ujistil, že dál pokračují práce na splnění úkolu od prezidenta Volodymyra Zelenského, tedy co nejdříve vrátit domů všechny zajatce.

Mezi osvobozenými zajatci je podle vojenské rozvědky 68 vojáků, kteří byli na Ukrajině dosud považováni za nezvěstné. Osud pohřešovaných těžce doléhal na jejich příbuzné. Z Ruska byla také repatriována tři mrtvá těla: dvou cizinců a jedné Ukrajinky.

Nejstaršímu navrátilci ze zajetí bylo 59 let, nejmladšímu 21, podotkla agentura Unian.

Tuzemští zemědělci kvůli prudkému poklesu cen zemědělských komodit a rostoucím skladovým zásobám, které souvisí s jejich vyšším exportem z Ukrajiny do států Evropské unie, letos zřejmě přijdou na tržbách o více než 30 miliard korun. „Evropa je v současnosti zaplavena zemědělskými komoditami z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním odběratelům této produkce ve třetích zemích,“ stojí v dokumentu Olomoucká výzva, který dnes projedná sněm Agrární komory (AK) ČR v Olomouci. Podle prezidenta AK Jana Doležala lze před letošní sklizní očekávat další výrazný pokles cen zemědělských komodit, a tím i tržeb zemědělců.

„Je paradoxní, že minulý rok jsme se tolik obávali nedostatku potravin, až jich nyní máme nadbytek,“ řekl Doležal na sněmu.

Moskevský aerosalon letecké a kosmické techniky, který se měl konat na konci července, se kvůli obavám o bezpečnost neuskuteční. S odvoláním na své zdroje to uvedla ruská média. Něco takového se děje poprvé za 30 let, co se aerosalon koná. Kreml se totiž tento měsíc stal terčem útoku bezpilotních letounů. Aerosalon se podle zatím nepotvrzených zpráv bude konat příští rok či později.

„Experti pokládají zrušení aerosalonu za logické východisko, protože bez letového programu by MAKS neměl smysl. Zajistit patřičnou bezpečnost na tak masové akci je složitý problém,“ napsal list Kommersant.

Pozornost podle amerického Institutu pro studium války (ISW) vyvolal Prigožinův středeční rozhovor o ruském válečném tažení na Ukrajině, zejména pak ta část, ve které hovořil o ztrátách wagnerovců při bojích o Bachmut. Šéf žoldnéřů uvedl, že se mu v ruských věznicích podařilo naverbovat na 50.000 vězňů, z nichž jich 20 procent (10.000) u východoukrajinského města padlo. Prigožinova tvrzení se chopili zejména proruští váleční blogeři, kteří komentovali masivní rozsah ztrát a spekulovali, že skutečné počty Rusů zabitých v boji můžou být mnohem vyšší.

„Prigožinova tvrzení o ztrátách (...) začala určovat převládající diskurz o celé ruské kampani v Bachmutu,“ píší analytici ISW, podle kterých budou vysoké ztráty a náklady na bitvu o město definovat podobu debaty v ruském informačním prostoru i do budoucna.

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP.

Některé podniky se rozhodly v Rusku zůstat, a to z různých důvodů. Například kvůli odpovědnosti vůči akcionářům, zaměstnancům nebo kvůli zákonným povinnostem. Jiné argumentují tím, že poskytují základní potřeby, jako jsou potraviny a léky. Některé neříkají nic. A některé mezinárodní značky, jako je Coca-Cola či Apple, se do země dostávají oklikou přes třetí země, přestože se rozhodly z Ruska odejít.

Soukromý dopravce RegioJet rozšířil nabídku cestování vlakem na Ukrajinu. Od loňska nabízí jízdenky do Lvova a Kyjeva, nyní už si mohou cestující koupit jízdenky i do dalších měst v centrální či východní části Ukrajiny. Jde například o Poltavu, Charkov, Dnipro či Záporoží. Standardem je možnost koupit si jízdenku do lůžkového vozu, protože cesta na východ trvá více než 30 hodin, uvedla v tiskové zprávě mluvčí společnosti Alexandra Janoušek Kostřicová.

Stejně jako dosud musejí cestující přestupovat ve východopolském Přemyšlu, který slouží jako dopravní uzel pro cesty vlakem na Ukrajinu. Na Ukrajině mají totiž koleje jiný rozchod. Dopravu zajišťují na ukrajinském území ukrajinské dráhy, jízdenka však stačí cestujícím jediná. Vlaky z Prahy jezdí denně.

Útok bezpilotních letounů na moskevský Kreml na začátku letošního května pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky. Napsal to list The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb založeném na odposleších ruské a ukrajinské komunikace. Na zprávu listu dnes reagoval Kreml, podle kterého Moskva od začátku tvrdila, že za útokem stála Ukrajina.

Dva bezpilotní letouny zamířily ke Kremlu 3. května. Způsobily jen malé škody, incident nicméně přitáhl mezinárodní pozornost a vzbudil otázky o původci útoku. Rusko zodpovědnost přisoudilo Ukrajině, což Kyjev odmítl. Někteří pozorovatelé včetně amerického Institutu pro studium války (ISW) hovořili i o možnosti ruské operace vydávané za ukrajinskou akci.

Za rok 2022 přišlo do Británie o zhruba 600.000 víc lidí, než ze země za stejnou dobu odešlo. Roční čistá migrace do Spojeného království tak dosáhla rekordních hodnot, k čemuž přispěla i válka na Ukrajině. Vyplynulo to z dnešních odhadů britského statistického úřadu ONS, které podle agentury Reuters zvýší tlak na britského premiéra Rishiho Sunaka, jenž se zavázal snížit počet imigrantů.

K nárůstu přispěli občané ze zemí mimo EU, včetně uprchlíků přijatých v rámci britských vízových programů pro běžence z válkou zasažené Ukrajiny, i lidé migrující za prací a vzděláním.

Rusko v odvetě za „konfrontační počínání“ Stockholmu vyhostí pět švédských diplomatů a ukončí také činnost švédského konzulátu v Petrohradu, oznámilo dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo zahraničí. To si dnes předvolalo švédskou velvyslankyni v Moskvě Malenu Maardovou, aby ji o těchto krocích vyrozumělo.

Rusko svůj souhlas s působením švédského konzulátu v Petrohradu odvolá k 1. září. Současně od tohoto dne ukončí činnost ruského konzulátu v Göteborgu, oznámilo ministerstvo.

Moskva podle něj reaguje na dubnové rozhodnutí Stockholmu vyhostit pět pracovníků ruských zastupitelských úřadů ve Švédsku.

Švédský ministr zahraničí Tobias Billström tehdy jako důvod uvedl skutečnost, že Rusové vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem. To obvykle bývá eufemismus pro špionáž.

Evropská unie plánuje využít na pomoc Ukrajině výnosy z peněz zmrazených ruským bankám či oligarchům. Podle zdrojů listu Financial Times ve středu zástupci Evropské komise a členských zemí jednali o možnostech jak použít zisků z téměř 200 miliard eur (asi 4,7 bilionu korun) uložených v mezinárodním vypořádávacím centru Euroclear. Evropské země však podle diplomatů a unijních činitelů nejprve chtějí prověřit, zda nehrozí případné úspěšné žaloby z ruské strany.

EU od loňského začátku ruské invaze na Ukrajinu začala na Moskvu uvalovat sankce, které mimo jiné vedly k přerušení transakcí a zmrazení bezprecedentních částek. Některé unijní země v čele s Polskem či pobaltskými státy prosazují, aby se část těchto peněz využila na pomoc Ukrajině. Kyjevu se kvůli válce nedostává financí na běžný chod státu, bude však potřebovat i pozdější masivní podporu při poválečné rekonstrukci země.

Ukrajinské vzdušné síly oznámily, že se jim podařilo sestřelit všech 36 dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo. Bezpilotní letouny podle nich nad Ukrajinu vstoupily ze severu a jihu, přičemž jejich cíle ležely pravděpodobně v západních částech Ukrajiny. Některé drony sestřelily systémy ze země, jiné ukrajinští piloti, uvedlo letectvo.

Informace válčících stran nelze v době konfliktu nezávisle ověřit.

Rusy dosazený šéf okupovaného ukrajinského Krymského poloostrova Sergej Aksjonov dnes uvedl, že protivzdušná obrana nad poloostrovem přes noc sestřelila šest dronů. „Nejsou žádné oběti,“ uvedl Aksjonov na telegramu.

O dvou sestřelených dronech nad Sevastopolem napsal na telegramu Michail Razvožajev, šéf proruské správy tohoto černomořského přístavu. Několik dalších bezpilotních letounů podle něj zneškodnily rušičky signálu.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 25. květnu, podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Případ Rusa Alexandra Frančettiho, kterého obžaloba viní z toho, že se při ruské anexi Krymu v roce 2014 podílel na násilném zadržení přinejmenším 11 proukrajinsky smýšlejících lidí, bude muset znovu projednat pražský městský soud. Původní zprošťující rozsudek zrušil odvolací Vrchní soud v Praze, uvedla dnes Česká televize. Muž vinu odmítal. Za založení organizované zločinecké skupiny zaměřené k páchání teroristického útoku mu soudy mohou uložit až 15 let vězení.

Po vynesení osvobozujícího rozsudku loni v říjnu soud Frančettiho propustil z vazby. Agentura TASS následně informovala, že muž opustil Česko a vrátil se do Ruska. Český státní zástupce Marek Bodlák tehdy uvedl, že muž nemá povinnost svůj odjezd nahlásit, protože byl soudem osvobozen.

Podoljak řekl, že protiofenzíva již začala. „Protiofenzíva trvá několik dní. Totální válka se táhla v délce 1500 kilometrů podél hranice s Ruskem,“ řekl poradce šéfa prezidentské kanceláře v rozhovoru pro italský kanál.

Za posledních 24 hodin byly ruské útoky hlášeny v devíti ukrajinských oblastech na východě, severu a jihu země. Podle krajských úřadů byl zabit jeden civilista a dalších 12 bylo zraněno. Jeden člověk byl zabit v Chasiv Yar v Doněcké oblasti a šest bylo zraněno v jiných regionálních osadách, uvedl guvernér Pavlo Kyrylenko. Ruské útoky údajně zranily dalších šest lidí v Chersonské a Sumské oblasti.

Žoldnéři ruské Wagnerovy skupiny se začali stahovat z východoukrajinského Bachmutu. Oznámil to dnes v příspěvku zveřejněném na sociální síti Telegram šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Krok avizoval už v minulých dnech poté, co město prohlásil za dobyté a pod ruskou kontrolou. Ukrajinské úřady oficiálně ztrátu Bachmutu nepotvrdily.

„Stahujeme bojové jednotky z Bachmutu. (...) Až do 1. června se bude hlavní část přesouvat do táborů v týle. Pozice předáváme (ruské) armádě. Pokud to ale bude pro armádu těžké, necháme tam ty, kteří sehráli zásadní roli při dobytí Bachmutu,“ citoval ruskojazyčný server BBC z nahrávky. Prigožin už dříve uvedl, že v týlu jeho jednotky čeká reorganizace a přezbrojení.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že odvrátila diverzi plánovanou ukrajinskou rozvědkou proti dvěma jaderným elektrárnám v Rusku. Dva Ukrajince, které podezřívá ze sabotáže, zadržela, jakož i jejich dva údajné ruské spolupracovníky. Tvrzení nešlo ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Podezřelým hrozí až 20 let vězení, dodala agentura Interfax.

„(Rusové) opět ze vzduchu zaútočili na Kyjev. Tento měsíc jde o dvanáctý útok na metropoli,“ uvedl na telegramu šéf vojenské správy v Kyjevě Serhij Popko, podle kterého Rusko dnes útočilo poprvé po čtyřech dnech – „po nejdelší pauze v rámci května“. Popko také uvedl, že poplach v ukrajinském hlavním městě trval tři hodiny. „Útok byl masivní,“ dodal Popko s tím, že všechny vzdušné cíle mířící ke Kyjevu se podařilo zničit.

Rusy dosazený šéf Krymského poloostrova Sergej Aksjonov dnes uvedl, že protivzdušná obrana nad poloostrovem přes noc sestřelila šest dronů. „Nejsou žádné oběti,“ uvedl Aksjonov na telegramu.

Na Ukrajině nejprve krátce po půlnoci místního času (ve středu před půlnocí SELČ) vyhlásily protiletecký poplach Kyjev, Kyjevská, Žytomyrská, Černihivská či Chersonská oblast. V následujících hodinách se přidávaly nejprve oblasti na severovýchodě, severu a jihu; kolem čtvrté ráno poplach platil i na většině západní Ukrajiny.

„Ruští okupanti v noci spustili raketový útok na vesnici Cyrkuny (na předměstí Charkova). Raketa S-300 dopadla na zem a poškodila nedaleký obytný dům. Naštěstí nebyl nikdo zraněn,“ uvedl na telegramu charkovský gubernátor Oleh Syněhubov.

Mezinárodní lyžařská a snowboardová federace (FIS) potvrdila vyloučení ruských a běloruských reprezentantů ze soutěží. Po zasedání kongresu FIS o tom informovala na webu.

Bělorusové a Rusové byli z mezinárodních soutěží vyloučeni po loňské invazi na Ukrajinu. Nedávno však Mezinárodní olympijský výbor kvůli letním hrám v Paříži 2024 doporučil jejich návrat.

Některé olympijské sporty jako cyklistika, stolní tenis, kanoistika, judo, šerm či moderní pětiboj už start Rusům a Bělorusům povolily. FIS však zatím k podobnému kroku nesáhla.

Dnešní noc v Charkově.

Ruský guvernér tvrdí, že nad Krymem bylo sestřeleno několik dronů. Drony byly sestřeleny nad Rusy okupovaným Sevastopolem přes noc 25. května, uvedl Michail Razvozhajev, Ruskem dosazený guvernér města, na svém kanálu Telegram.

Ukrajinský reprezentační boxer Oleksandr Onyshchenko zemřel v boji u města Bachmut, oznámila 24. května Boxerská federace Ukrajiny.

Ukrajina sestřelila všechny ruské vzdušné cíle při ranním ruském úderu na Kyjev – podle předběžných informací, které oznámil šéf vojenské správy města Kyjeva Serhii Popko. Ruské síly použily drony při svém 12. hromadném útoku na Kyjev od začátku května, který trval přes tři hodiny, řekl Popko a dodal, že „všem potenciálním útokům na Kyjev bylo zabráněno“.

V budově Ministerstva obrany Ruské federace na Frunzenském nábřeží v Moskvě vypukl požár.

Ukrajina od začátku války sestřelila téměř 900 bezpilotních letounů Šáhed z celkem asi 1160, které proti ní byly namířeny. V pravidelném nočním projevu to ve středu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň apeloval na obyvatele Íránu, veřejnosti i politiky, aby přestali Rusku dodávat tyto bezpilotní letouny, které po dopadu vybuchují. Írán si těmito dodávkami podle Zelenského přivodí jen větší mezinárodní izolaci a větší problémy.

„Sestřelili jsme je téměř všechny. Stále se ale díváme po nástrojích, díky nimž by byla úspěšnost sestřelů íránských Šáhedů 100 procent,“ uvedl Zelenskyj. „Rusko útočí i na civilní cíle a používá k tomu rakety a také drony, které jste jim poskytli vy, Íránci,“ uvedl Zelenskyj. „Jsem si jistý, že musíte být na druhé straně dějin, tedy ne na straně zla,“ uvedl prezident země, která už více než rok vzdoruje ruské agresi.

Senioři tvoří třetinu obětí války na Ukrajině, kterou loni na konci února rozpoutalo Rusko svou invazí do země. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla ve své zprávě, kterou zveřejnila ve středu. 

Starší lidé na obou stranách frontové linie podle ní čelí nejen přímému ohrožení života kvůli bojům, ale také mnohem více trpí kvůli nedostatku jídla, vody, výpadkům v dodávkách elektřiny, špatnému přístupu ke zdravotní péči a penzím. Někteří zemřeli, protože se nedostali včas k lékům nebo nemohli opustit sklepy.

Dobré ráno, také dnes budeme sledovat vše, co se ruské agrese na Ukrajině týká, v podrobném online přenosu.