Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

V lednu 2024 bylo přes přístavy ve městě Oděsa a jeho okolí vyvezeno 6,3 milionu tun zboží, což se téměř vyrovnalo úrovni před plnou invazí na Ukrajinu, informoval 3. února ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov podle listu The Kyiv Independent.

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace stále zvyšuje bilanci obětí z Lysyčansku - kolem 8. hodiny SEČ uvedlo, že při ostřelování zemřelo v troskách pekárny 11 lidí, o půl hodiny později uvádí 15.

Úřady v samozvané Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny uvedly, že v Lysyčansku zemřelo už sedm lidí a osm utrpělo zranění, když pekárnu zasáhla při ostřelování ukrajinská armáda. Proruské úřady už dříve uvedly, že pod troskami může být několik desítek lidí. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

„O víkendech tam vždy bývá plno... V sutinách může být dalších až 40 lidí,“ řekl dříve během dneška podle agentury TASS Leonid Pasečnik, šéf samozvaného proruského útvaru Luhanská lidová republika.

Vojenští vyšetřovatelé podle agentury TASS uvedli, že pekárnu mohla zasáhnout střela odpálená ze salvového raketometu HIMARS. Ukrajina se k tomuto incidentu nevyjádřila.

Dva lidé zahynuli a šest utrpělo zranění při ostřelování Lysyčansku, uvedly ruské okupační úřady. Podle nich ukrajinská armáda zasáhla pekárnu.

„Před soudem stanul další převaděč. Obžaloba byla předána muži, který byl zadržen 200 metrů od hranic s pěti 'klienty', kteří se snažili dostat na Slovensko,“ informuje Státní pohraniční služba Ukrajiny. „Cesta každého z nich stála 5000 až 8000 dolarů (až 185 tisíc Kč).“

Ruská policie dnes u Kremlu zadržela 27 lidí, kteří tam přišli kvůli akci manželek mobilizovaných Rusů z hnutí Puť domoj (Cesta domů). Jsou mezi nimi novináři, včetně těch ze zahraničních médií. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na nezávislý portál Sota a lidskoprávní projekt OVD Info.

U hrobu neznámého vojína v Alexandrovském sadu u Kremlu se sešlo několik desítek lidí na shromáždění svolané Cestou domů. Příbuzní Rusů odvedených do války na Ukrajině požadují, aby se jejich blízcí vrátili z fronty. Podle Soty policie zadržela prakticky všechny novináře mužského pohlaví, včetně zástupců agentury AFP nebo německého týdeníku Der Spiegel. Některé z nich zase propustila.

Kritiku za vyjádření pochybností, zda Ukrajina znovu získá Krym anektovaný Rusy, sklidil polský prezident Andrzej Duda. Polsko je od začátku ruské invaze na Ukrajinu jedním z nejvýznamnějších podporovatelů Kyjeva a jeho představitelé dávají najevo, že musí znovu získat kontrolu nad celým svým územím, aby odradil Moskvu od další agrese. Prezident Duda tuto pozici v pátek na youtubovém Kanalu Zero zopakoval, nicméně na otázku, zda Ukrajina dokáže opětovně dobýt Krym, řekl, že je pro něho těžké na to odpovědět. „Nevím, zda Ukrajina znovu získá Krym, ale domnívám se, že znovu ovládne Doněck a Luhansk,“ uvedl. Krym je „specifický také z historického hlediska, protože... delší dobu byl pod správou Ruska“.

„Polsko uznává nezávislost Ukrajiny v jejích mezinárodně stanovených hranicích, které Ruská federace opakovaně potvrdila: počínaje smlouvou z 19. listopadu 1990, přes budapešťské memorandum z 5. prosince 1994, až po smlouvu o hranici z 28. ledna 2003,“ reagoval na sociální síti X polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. 

Na prezidentovy výroky reagoval také ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvaryč. „Dočasná ruská okupace Krymu je válečným zločinem, za který Rusko bude potrestáno,“ napsal. „Krym znamená Ukrajina: tak to je i bude,“ dodal.

„Major Oleg S. Stegačjov, velitel posádky strategického bombardéru Tu-95, byl střelen v ruském městě Engels,“ informuje Vojenská rozvědka Ukrajiny.  

„Je přímo zapojen do raketových útoků na civilní cíle na Ukrajině a zabíjí naše lidi. V důsledku útoku utrpěl Stegačjov střelná zranění. Zjišťujeme, zda přežil. Všichni váleční zločinci budou čelit odplatě - známe vaše jména, adresy, SPZ, obvyklé trasy a zvyky,“ slibují rozvědčíci.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis potvrdil, že se vláda ve Vilniusu zabývá českým návrhem nakupovat munici pro Ukrajinu i mimo EU a má v úmyslu se spojit s českými úřady. Pro Ukrajinu je podle něj potřeba udělat vše, co je možné. „Situace na Ukrajině je vážná, potřebují naši pomoc, bez ní se válka nebude vyvíjet dobře a mohlo by to znamenat vítězství pro Putina, to nesmíme dopustit,“ řekl Landsbergis novinářům v Bruselu.

Rusové zaregistrovali v Srbsku do konce roku 2023 přibližně 9000 nových podniků, přičemž v letošním roce by měl jejich počet dále růst, vyplývá z informací srbské agentury pro evidenci obchodních společností (APR). Údaje odrážejí zájem ruské komunity zapustit kořeny téměř dva roky poté, co ruská invaze na Ukrajinu vyvolala příchod přibližně 370.000 Rusů do této balkánské země, napsal server The Moscow Times.

V prvních měsících po začátku invaze měli nově příchozí Rusové tendenci otevírat restaurace, bary a salony krásy, které uspokojovaly ruský vkus. Některé z nich byly podle průzkumu Centra pro evropskou politiku (CEP) stínovými podniky, které založili migranti, aby získali povolení k dočasnému pobytu v Srbsku.

Koncem roku 2023 však Rusové v Bělehradě a Novém Sadu častěji otevírali mateřské školy, internetové obchody, výrobní zařízení, realitní společnosti a co-workingové prostory. V čele nárůstu figurují také oblasti IT, vývoje softwaru, právní nebo podnikatelské poradenství. Využívají přitom výhod poskytovaných srbskými úřady.

Česká republika chce, aby Evropská unie nakupovala munici pro Ukrajinu i mimo oblast EU, napsal s odvoláním na diplomaty server Politico.

Noční útoky z Ruska: Ukrajinské armádě se podle jejího prohlášení sice podařilo sestřelit devět bezpilotních letounů, ale dalších pět ne; šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak nahlásil také dva požáry. „Téměř 15.000 lidí je v oblasti bez elektřiny,“ uvedl na telegramu a dodal, že zasaženy byly také dvě teplárny v Kryvém Rihu, které zásobovaly 43.000 lidí. Ve městě byla částečně přerušena tramvajová doprava a několik domácností je odříznuto od dodávek vody. Na energetickou infrastrukturu v Kryvém Rihu, rodišti prezidenta Volodymyra Zelenského, drony útočily i v noci na pátek.

Podle ruské armády byly čtyři létající objekty zachyceny nad Belgorodskou oblastí na jihozápadě země a jeden nad oblastí kolem Rostova na Donu na jihu. Obě oblasti hraničí s Ukrajinou. Další dva stroje armáda údajně sestřelila nad Volgogradskou oblastí.

„Podle ruských médií zaútočil dron na ropnou rafinerii Lukoil v ruském Volgogradu. Vypukl Vznikl požár o rozloze asi 300 metrů čtverečních,“ sdílí na X video Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra. „Tato ropná rafinerie je největším výrobcem ropných produktů v ruském Jižním federálním okruhu. Místní úřady a ruské ministerstvo obrany oznámily, že byly 'zachyceny' dva drony.“

Dobré ráno. 

Ukrajinská vláda podle dvou zdrojů agentury Reuters v pátek informovala Bílý dům o plánech na odvolání velitele ozbrojených sil generála Valerije Zalužného. Informace je další významnou indicií, že muž, který ukrajinskou obranu proti ruské invazi vede už od února 2022, funkci skutečně opustí.

Jeden ze zdrojů nicméně uvedl, že „proces odvolání z čela ozbrojených sil je prozatím pozastavený, dokud všechny strany nedojednají další postup“. Jak dlouho proces může trvat není jasné. Bílý dům podle druhého zdroje agentury proti plánu neprotestoval a uvedl, že „je na Ukrajině, aby činila suverénní rozhodnutí o svém personálním vedení“.

Reuters už před několika dny informoval, že Zalužného místo už bylo nabídnuto veliteli ukrajinských pozemních sil Oleksandru Syrskému. Další světová i ukrajinská média rovněž psala o neshodách mezi Zalužným a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, především ohledně generálova požadavku mobilizovat dalších až 500.000 Ukrajinců.