Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.
Takhle to vypadalo na summitu v Džiddě. Výsledkem jednání zástupců 40 zemí o válce na Ukrajině je závazek pokračovat v mezinárodních konzultacích s cílem dosáhnout míru, uvedla SPA. Rusko na dvoudenní schůzku pozvané nebylo.
A tady by měly být další snímky ze zasaženého Čonharského mostu.
„Naše prezidentské volby nejsou opravdu demokratické, je to spíš byrokracie,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov pro New York Times. „Pan Putin bude příští rok znovu zvolen více než 90 % hlasy,“ uvedl.
Podle agentury Bloomberg by měly další mírové rozhovory proběhnout v září během summitu G20 v Indii. Putin už dříve řekl, že neví, zda se tohoto summitu zúčastní.
Během ostřelování Starokosťantynivu v Chlemnycké oblasti zemřel záchranář Serhij Lysjuk. Zůstala po něm manželka a dvě děti.
Odpůrci běloruského režimu a jeho autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka se dnes sešli v polské metropoli Varšavě, aby demonstrovali svou jednotu a prodiskutovali budoucí plány, včetně vydávání zvláštních cestovních pasů, které by mohli používat Bělorusové žijící v exilu. Informovala o tom agentura Reuters.
Setkání za účasti opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské se konalo krátce před třetím výročím prezidentských voleb, jejichž vítězem byl oficiálně prohlášen Lukašenko a které běloruská opozice a Západ označily za zfalšované. Nespokojenost s volbami vyvolala v zemi obrovské demonstrace, bezpečnostní složky ale protesty brutálně potlačily.
Takhle po ruském ostřelování vypadá obytná budova v Záporožské oblasti.
Takhle by nyní měly vypadat škody na zasaženém Čonharském mostě, který spojuje Krym s Chersonskou oblastí.
Ukrajinské ozbrojené síly podle okupačních úřadů zasáhly raketami Čonharský most, jenž spojuje Chersonskou oblast s Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. Informovaly o tom ruské tiskové agentury s odvoláním na Moskvou dosazené regionální činitele. Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo na svém telegramu také uvedl, že ukrajinská armáda ostřelovala nedaleký most spojující město Heničesk s Arabatskou kosou.
„Zraněn je jeden civilista, který v době příletu projížděl po mostě,“ napsal na telegramu Saldo, který dále tvrdí, že při úderu byl poškozen plynovod vedoucí vedle mostu do Heničesku a obyvatelé města tak zůstali bez dodávek. Ukrajinská armáda podle něj vypálila celkem 12 raket a devět jich sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Saúdská Arábie na schůzce diplomatů a vládních poradců čtyř desítek zemí v Džiddě představila s dalšími zeměmi vlastní plán na urovnání konfliktu na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na své zdroje. Podle ní návrh zahrnuje podmínku územní celistvosti Ukrajiny, uzavření příměří, zahájení mírových jednání pod dohledem OSN a výměnu zajatců.
Saúdská Arábie má dobré kontakty s Ruskem i Ukrajinou, a proto také dvoudenní schůzku zorganizovala. Rusko pozváno nebylo, ale Rijád podle DPA Moskvu o průběhu jednání informoval. Jednání v Džiddě se účastnili političtí a bezpečnostní poradci hlav států a vlád mimo jiné z Ukrajiny, USA, EU či Německa, ale také z Brazílie, Indie, JAR, Turecka. Důležitá byla účast zástupce Číny, která má rovněž dobré vztahy s Ruskem.
Kromě Jana Lipavského reagoval na ruský útok na transfuzní stanici také Marek Ženíšek (TOP09), člen výboru pro obranu. „Ruský útok na transfuzní stanici vypovídá o Rusku vše. A ti, co Rusko stále podporují a omlouvají, by se měli podívat do zrcadla. Uvidí zvrácenou bestii,“ napsal na Twitter.
Až skončí válka, muži by další tři roky neměli opouštět Ukrajinu, řekl podle Nexty poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. Jinak podle něj hrozí, že národ nepřežije.
Papež František dnes zakončil v Lisabonu Světové dny mládeže prosbou, aby účastníci festivalu pokračovali v modlitbách za mír. „Dovolte mi, starému muži, abych se s vámi mladými podělil o sen, který mám: je to sen o míru, sen o mladých lidech, kteří se modlí za mír, žijí v míru a budují mírumilovnou budoucnost,“ řekl šestaosmdesátiletý papež po mši.
František zúčastněné požádal, aby mysleli na mladé, kteří nemohli na akci přijet kvůli ozbrojeným konfliktům a válkám ve světě. „Když myslím na tento kontinent, cítím velký smutek kvůli milované Ukrajině, která stále velmi trpí,“ poznamenal papež, jenž se během své výpravy do Portugalska setkal také s delegací 15 mladých lidí z Ukrajiny.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) odsoudil ruský útok na ukrajinskou transfuzní stanici. „Útok na transfuzní stanici v charkovské oblasti je jedním z mnoha důkazů ruského nelidského chování. Všichni, kdo jsou zodpovědní za tento teroristický čin, musí být potrestáni a Česko pro to udělá vše, co bude moci," napsal na Twitter.
Ruské noční ostřelování Ukrajiny si v Charkovském regionu vyžádalo tři mrtvé a čtyři zraněné. V Doněcku zemřela osmdesátiletá žena.
Takhle se děti v Mariupolu podle Nexty učí zacházet se zbraní.
Ruská protivzdušná obrana zničila bezpilotní letoun, který mířil k Moskvě, uvedl dnes starosta metropole Sergej Sobjanin. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci dronů v Moskevské oblasti, z útoků viní Ukrajinu. Kyjev se nevyjádřil. Agentura TASS mezitím napsala, že moskevské letiště Vnukovo dočasně omezilo odlety a přílety. Konkrétní důvody pro tento krok neuvedlo. Podle agentury Reuters Vnukovo nedávno podobné opatření přijalo, když byla Moskva terčem útoku dronů.
„Z důvodů, které letiště nemůže ovlivnit, byla na letišti Vnukovo zavedena dočasná omezení příletů a odletů letadel,“ uvedla tisková služba moskevského letiště s poznámkou, že část letů byla z bezpečnostních důvodů od 10:25 moskevského času (9:26 SELČ) odkloněna na jiná moskevská letiště.
Takhle teď vypadá ekonomická univerzita v Doněcku, kterou v noci zasáhli Rusové.
V noci byla zasažena také Národní univerzita ekonomiky a obchodu v Doněcku.
Rusové odvážejí ukrajinské děti do Ruska pod záminkou "prázdnin", uvedl americký Institut pro studium války.
Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk dnes ranní statistiku doplnil připomínkou, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, už vzdušné síly bránící se země zlikvidovaly okolo 3,5 tisíce vzdušných cílů nepřítele. V tomto počtu je zahrnuto okolo 350 letadel a vrtulníků, 1200 střel s plochou dráhou letu a 24 balistických střel, přes dva tisíce dronů a celkem 13 nadzvukových střel Kinžal, které ruská propaganda označovala za nesestřelitelné.
Za poslední noc ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala 30 křídlatých střel a 27 dronů Śáhed, uvedl dnes ráno na webu list Ukrajinska pravda s odkazem na vzdušné síly země. Celkem Rusko použilo k nočním útokům na Ukrajinu sedm desítek střel a dronů.
Letecký poplach byl v noci v souvislosti raketovými útoky vyhlášen ve většině východní a jižní části země, v Kyjevě se sirény rozezněly krátce po jedné ráno tamního času (půlnoc SELČ).
Budova univerzity v Doněcku v okupované části východní Ukrajiny začala v sobotu večer hořet poté, co ji zasáhlo ukrajinské ostřelování, tvrdí zdejší Ruskem dosazený starosta Alexej Kulemzin. Informovala o tom agentura Reuters.
Kulemzin také uvedl, že předběžné informace ukazují na to, že příčinou požáru byl útok kazetovou municí. Jak podotýká Reuters, toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.