Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

V Turecku se bude konat velká událost k ročnímu výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Řekl to Nikolaus Meyer-Landrut, vedoucí evropské delegace v Turecku, jak informoval The Kyiv Independent.

Světová zdravotnická organizace (WHO) bude letos potřebovat na své aktivity ve světě nejméně 2,54 miliardy dolarů (zhruba 56 miliard korun). Podle WHO je ve světě zhruba 54 zdravotnických krizích, z nichž 11 na nejvyšší, třetí, úrovni. Jedná se například o válku na Ukrajině či o podvýživu v Somálsku. Organizace měla v minulosti problémy s financováním některých svých programů či humanitárních aktivit, upozornila dnes agentura Reuters.

Ukrajinští vojáci pomáhají svým zraněným spolubojovníkům na frontě u Soledaru.

Obyvatelé Moskvy dál pokládají květiny u pomníčku obětem ruského útoku v ukrajinském Dnipru. Aktivistka Jekatěrina Vareniková, která o víkendu k pomníčku přišla s plakátem „Ukrajinci nejsou naši nepřátelé, ale bratři“, byla dnes odsouzena ke 12 dnům ve vězení za kladení odporu při zatýkání a navíc dostala pokutu 50.000 rublů (asi 16.000 Kč) za „diskreditaci armády“, uvedla ruská redakce BBC. Připomněla, že akce solidarity s obyvateli Dnipra se konaly také v Petrohradu, Jekatěrinburgu, Kazani, Krasnodaru a v dalších ruských městech.

Ruské dělostřelectvo zabilo civilisty a zranilo dva další v Sumské oblasti. Ruské dělostřelectvo ostřelovalo obytnou budovu v Sumské oblasti 23. ledna, zabilo ženu a zranilo další dva lidi, uvedl na Telegramu guvernér Sumské oblasti Dmytro Zhyvytsky.

Zasílání výbušných dopisů na konci loňského roku ve Španělsku řídili představitelé ruské vojenské rozvědky GRU. Píše to dnes deník The New York Times s odvoláním na americké zpravodajské zdroje. Útoky však podle informací listu podnikli příznivci nacionalistického Ruského imperiálního hnutí. Ruská vojenská rozvědka chtěla ukázat, že Moskva je schopná uskutečnit teroristické útoky i na území států Severoatlantické aliance. Na konci listopadu a začátku prosince zásilky dorazily do úřadu premiéra či na ukrajinské a americké velvyslanectví. Při výbuchu jednoho dopisu byl zraněn muž na ukrajinské ambasádě. Španělské úřady tvrzení deníku nekomentovaly.

Bulharská armáda dnes řízeným výbuchem zneškodnila námořní minu, která plula v blízkosti pobřeží Černého moře. Informovala o tom agentura BTA s odvoláním na bulharské ministerstvo obrany. Utržené miny se v Černém moři vyskytují v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Podezřelý předmět byl spatřen kolem dnešního poledne asi 200 metrů od pobřeží nedaleko turistického letoviska Tjulenovo. Přivolaná loď bulharského námořnictva ho identifikovala jako kotvenou námořní minu sovětské výroby typu JaM. Potápěči ji následně zničili řízenou explozí.

Podpora vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance znovu vzrostla a dosáhla nejvyšší úrovně v dějinách: v případném referendu by pro tento krok hlasovalo 86 procent Ukrajinců, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na výsledky průzkumu společnosti Rejting. Proti by hlasovaly tři procenta dotázaných a dalších osm procent by se hlasování nezúčastnilo. Průzkum se uskutečnil v polovině ledna.

Podpora pro vstup do EU je prakticky jednomyslná ve všech hlavních částech země a ve všech věkových a sociálních skupinách.

V předchozím průzkumu téže firmy, který se uskutečnil loni v říjnu, vstup do NATO podpořilo 83 procent dotázaných, což tehdy byl také nový rekord.

Většina odsouzenců naverbovaných Wagnerem byla zabita, zraněna nebo dezertovala. Podle Olgy Romanové, vedoucí nevládní organizace Russia Behind Bars,  z 50 000 odsouzených, které Wagnerovci rekrutují z ruského vězeňského systému, zůstává pouze 10 000 v řadách armády.

Ukrajinský soud poslal na pět let za mříže obyvatelku Chersonské oblasti, která se ve spolupráci s ruskými okupanty podílela na konci loňského září na uspořádání pseudoreferenda o připojení tohoto jihoukrajinského regionu k Rusku. O prvním verdiktu svého druhu dnes informovala ukrajinská tajná služba SBU. Soud také ženě zakázal na deset let zastávat veřejné funkce a podílet se na přípravě voleb.

Válečný zpravodaj z Ukrajiny: Padaly na nás střepiny z raket. Co ho překvapilo v Bachmutu?

Ruské jednotky už částečně obklíčily město Bachmut na severu Doněcké oblasti. Nepřímo to potvrdil ukrajinský generální štáb. Bachmutu se původně měla zmocnit Wagnerova skupina. Boje jsou ale vleklejší, než prezident Vladimir Putin očekával. Válečný zpravodaj Vojtěch Boháč v pondělním Epicentru popsal realitu na bojištích. Hovořil také o tom, zda přetrvává po necelém roce odhodlání Ukrajinců k boji.

Ministři zahraničí EU se shodli na uvolnění dalších 500 milionů eur na zbraně pro Ukrajinu. Unie přidá i 45 milionů eur na výcvik ukrajinských vojáků.

Obyvatelé Moskvy dál pokládají květiny u pomníčku obětem ruského útoku v ukrajinském Dnipru, přestože jim hrozí zatčení, popsali reportéři agentury AFP. Při ruském raketovém útoku na bytový dům v Dnipru před devíti dny podle posledních údajů zemřelo nejméně 46 lidí, včetně šesti dětí, a osm desítek lidí utrpělo zranění. Dalších devět osob se stále pohřešuje.

Neoficiální pomníček obětem z Dnipra vznikl v Moskvě u památníku ukrajinské spisovatelky Lesji Ukrajinky. Ruská policie už několikrát květiny a další předměty z památníku odklidila a několik lidí na místě zatkla.

„Dávám najevo své pocity z této katastrofy, jak nejlépe umím. Chci vyjádřit svoji sounáležitost a soustrast lidem, kteří si nyní procházejí utrpením,“ vysvětlila u pomníčku 63letá matematička Jelena Ivanovová, která dorazila s kyticí žlutých chryzantém. Zatímco pokládala kytici, sledovala ji z automobilu zaparkovaného poblíž policie.

„EU vyšle do Arménie k hranicím s Ázerbájdžánem civilní misi (EUMA), jejímž cílem bude přispět ke stabilitě v oblasti a pomoci ke zlepšení vztahů obou zemí,“ informuje po jednání ministrů zahraničí členských zemí Unie portál Euractiv. Arménie věřila v pomoc svého spojence Ruska, leč mírové jednotky podle ní selhaly, psala v prosinci Al Džazíra.

Z původních přibližně 50.000 trestanců naverbovaných v ruských věznicích do bojů na Ukrajině jich v napadené zemi bojuje k lednu už jen 10.000. Ostatní padli, utrpěli zranění, zmizeli, vzdali se nebo dezertovali, v některých případech do Ruska a se zbraní v ruce. Uvedla to lidskoprávní organizace Russia Behind Bars (Rusko za mřížemi), která se zaměřuje na pomoc ruským vězňům a stíhaným lidem.

K účasti v bojích na Ukrajině přesvědčila desítky tisíc ruských vězňů soukromá vojenská Wagnerova společnost. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby odhadl v prosinci počet vězňů zapojených do bojů na Ukrajině na 40.000. Kirby zároveň obvinil zakladatele skupiny Jevgenije Prigožina, že naverbované trestance používá jako „náplň do mlýnku na maso“. Wagnerovci, kteří se snaží mimo jiné o dobytí ukrajinského Bachmutu, mají podle zpráv v médiích ve svých řadách obrovské ztráty.

Na konci loňského roku evidovala česká policie 636 282 Ukrajinců s legálním pobytem. Předloni to bylo zhruba 200 000 ukrajinských občanů.

Španělská policie ve spolupráci s Europolem rozbila gang, který ilegálně vyráběl cigarety. Využíval k tomu Ukrajince, kteří pracovali a žili v nuzných podmínkách. Při několika raziích v různých částech Španělska policisté zatkli tři desítky lidí a zabavili deset tun tabáku.

Podle ministerstva vnitra našla policie při několika raziích také 3,5 milionu krabiček cigaret v hodnotě asi 38 milionů eur (asi 907 milionů korun) a zabavila drahá auta, šperky a asi 300 000 eur (asi 7,2 milionu Kč) v hotovosti. A zatímco Ukrajinci žili v nuzných podmínkách, vedení zločinecké sítě si užívalo luxusu.

Gang provozoval tři ilegální výrobny cigaret. Podle sdělení policie v nich byli Ukrajinci drženi a nesměli vycházet. Pracovali rovněž dlouhé hodiny bez přestávek.

Buča, Kyjevská oblast: Pop Andrij v chrámu svatého apoštola Ondřeje křtí tříměsíčního Timura. Rodiče Anna (25) a Oleg (29) sem uprchli z Chersonské oblasti, když byla Anna těhotná.

Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy s touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallin zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země. „Estonský velvyslanec Margus Laidre byl 23. ledna předvolán na ruské ministerstvo zahraničí. Byl mu sdělen důrazný protest v souvislosti s kroky estonských úřadů. Velvyslanec Estonské republiky by měl opustit Ruskou federaci 7. února 2023,“ uvedla ruská diplomacie, která svůj krok zdůvodňuje výrazným omezením svého velvyslanectví v Tallinnu. Moskva přitom znovu obvinila Estonsko z „rusofobie“.

Estonsko 11. ledna vyzvalo Rusko, aby do února snížilo počet diplomatů na svém velvyslanectví v Tallinnu. Estonské ministerstvo zahraničí po Moskvě žádalo, aby zredukovala počet diplomatů ze 17 na osm, což odpovídá počtu estonských diplomatických pracovníků na ambasádě v ruské metropoli. Podle AFP tehdy pobaltská země vypověděla celkem 21 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ambasády.

„Ve světle skutečnosti, že se během agresivní války zaměstnanci ruské ambasády nesnaží o zlepšení estonsko-ruských vztahů, se domníváme, že není žádný důvod pro nynější velikost ruské ambasády,“ zdůvodnilo tehdy své rozhodnutí estonské ministerstvo zahraničí.

Bývalého velitele ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andreje Medveděva, který nedávno uprchl do Norska, zadržela ve skandinávské zemi policie. „Dotyčný byl zadržen na základě imigračního zákona a zvažujeme jeho internaci v táboře pro cizince s ilegálním pobytem,“ sdělil AFP zástupce norské policie Jon Andreas Johansen. Policie nechtěla upřesnit důvody zadržení ani sdělovat další podrobnosti.

Šestadvacetiletý Medveděv překročil rusko-norskou hranici v noci z 12. na 13. ledna a zažádal ve skandinávské zemi o azyl. Podle jeho advokáta je připraven hovořit o svých zkušenostech z Wagnerovy skupiny s lidmi vyšetřujícími válečné zločiny.

Na zasedání Rady EU pro zahraniční záležitosti se probírá i otázka tanků Leopard 2 Ukrajině – Německo coby výrobce vypadá jako překážka. „V této chvíli neexistují dobré argumenty, proč by nemohly být tanky poskytnuty,“ uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Argument, že dodávky útočných zbraní by mohly eskalovat situaci, podle něho neobstojí, protože samo Rusko konflikt eskaluje. Podobně se vyjadřovali i další zástupci vlád z oblasti někdejšího sovětského vlivu.

Německá armáda začala s přesunem dvou ze tří baterií systému protivzdušné obrany Patriot do Polska. Ze základny Gnoien nedaleko Rostocku vyjely tři konvoje tvořené 40 vozidly. Na jihovýchod se přemisťuje také 150 příslušníků bundeswehru.

Systémy Patriot budou rozmístěny na jihovýchodě Polska nedaleko města Zamość, kam mají dorazit ve středu odpoledne. Odtamtud je k ukrajinské hranici asi 60 kilometrů a přibližně 110 kilometrů do Lvova. V dalších dnech pak má do Polska přijet třetí baterie systému.

Německo a Polsko se na rozmístění patriotů na jihovýchodě Polska dohodly poté, co v listopadu do Polska nedaleko hranice s Ukrajinou dopadla raketa. Zemřeli při tom dva lidé. Zřejmě šlo o zbloudilou střelu ukrajinské protiletecké obrany, která ten den reagovala na mohutnou sérii ruských raketových útoků.

Němečtí vojáci jsou v Polsku už od 16. ledna, společně se svými polskými kolegy připravují vše pro rozmístění systémů. Velitel kontingentu bundeswehru v Polsku plukovník Jörg Sievers řekl, že cílem je ochrana vzdušného prostoru NATO, včetně území Polska, jeho obyvatel a infrastruktury. Němečtí vojáci prozatím zůstanou v Polsku šest měsíců.

U Putinovy rezidence v Novgorodské oblasti se objevil systém protivzdušné obrany Pancir-S1, píše ruský nezávislý portál Agentstvo. Protiletecký systém stojí zhruba šest kilometrů od rezidence ruského prezidenta už několik týdnů, vypověděli místní. Podle jednoho z nich je systém v bojové pohotovosti a anténa jeho radaru se otáčí. U komplexu jsou neustále nejméně tři vojáci.

Systém údajně stojí ve vesnici Jaščerovo u města Valdaj, poblíž kterého se nachází Putinův letní dům. V oblasti přitom nejsou žádné potenciální strategické cíle nebo objekty kritické infrastruktury, podotkl portál.

Minulý týden se na sociálních sítích objevil neověřený záznam, na němž je údajně vidět systém Pancir-S1 u Putinovy oficiální rezidence Novo-Ogarjovo u Moskvy. Další neověřené video zachycuje jeřáb, jak týž systém zvedá na střechu budovy ministerstva obrany. Kreml spekulace o posilování protivzdušné obrany v Moskvě minulý týden odmítl komentovat, k nové zprávě ohledně umístění systému u rezidence ve Valdaji se zatím nevyjádřil.

„Požádáme Německo o svolení, ale to je druhořadé téma,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci v Poznani. „A i kdybychom souhlas nezískali, v rámci malé koalice – i kdyby Německo jejím členem nebylo, spolu s ostatními své tanky Ukrajině předáme.“

„Neustále vyvíjíme tlak na vládu v Berlíně, aby své leopardy dala k dispozici,“ dodal Morawiecki s tím, že Německo jich má asi 550, Polsko Ukrajině nabízí 14 kusů.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v neděli řekla, že pokud by se někdo na Berlín obrátil, zda může své tanky Leopard 2 na Ukrajinu poslat, německá vláda „by se nepostavila proti“. Podotkla ovšem, že nikdo zatím s takovým dotazem nepřišel. Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk dnes v Polském rozhlasu uvedl, že se Polsko na Berlín s žádostí o souhlas s dodáním leopardů Ukrajincům zřejmě obrátí tehdy, až koalici vytvoří.

O provádění dohody Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, měly Moskva a Washington jednat v listopadu, Moskva je ale odložila s tím, že navrhne nový termín. „Zatím situace upřímně řečeno neumožňuje stanovení nového termínu,“ řekl dnes náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. Americko-ruské schůzce brání eskalace v „rétorice i činech ze strany USA“. Podle agentury Reuters na setkání s novináři Rjabkov mluvil také o tom, že nepřátelé Ruska zvyšují dodávkami zbraní své zapojení do konfliktu na Ukrajině.

Náměstek ruského ministra zahraničí kromě toho sdělil, že v nejbližších dnech do Moskvy dorazí nová americká velvyslankyně Lynne Tracyová. Velvyslanecký post v Rusku není obsazený od 4. září, kdy své působení v Moskvě ukončil John Sullivan.

„Přicházejí důvěryhodná data o tom, že ukrajinské ozbrojené síly skladují munici a zbraně dodané ze Západu v areálech atomových elektráren,“ prohlásil šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin. „Týká se to nejdražších a pro ukrajinské síly nejvíce nedostatkových raket a komplexů HIMARS, zahraničních systémů protivzdušné obrany a také dělostřelecké munice velké ráže,“ cituje ho ruská agentura RIA Novosti.

Několik vagonů zbraní podle něj skončilo konkrétně v Rivnenské jaderné elektrárně v severozápadní části země. Důvodem pro údajné uskladnění zbraní v jaderných elektrárnách je podle Naryškina přesvědčení Kyjeva, že Rusko na atomová zařízení v obavách z jaderné katastrofy nezaútočí.

Země Evropské unie by se měly shodnout na další společné platbě za zbraně pro Ukrajinu a diskutovat o možnostech pokračování vojenské pomoci včetně dodávek tanků, pronesl před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských států bloku šéf unijní diplomacie Josep Borrell. 

Ministři by se podle Borrella mohli shodnout na uvolnění dalších 500 milionů eur (12 miliard korun) z obranného fondu na úhradu zbraní a vojenského vybavení nakoupených pro Kyjev. Celkově jde od začátku války o sedmou půlmiliardovou platbu, kterou podporuje velká část členských zemí. Borrell při příchodu na jednání prohlásil, že doufá v jednomyslnou politickou podporu od zástupců unijních zemí. Dalších 45 milionů eur z fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Ministři budou podle něj diskutovat i o samotných zbraních, které chtějí členské státy Kyjevu dodávat. Aktuálně největší debaty vedou o dodávkách tanků, které část zemí v čele s Polskem poskytnout chce, klíčové Německo se však zatím jednoznačně nevyjádřilo. „Prezident (Volodymyr) Zelenskyj je chce, různé země na to mají různé názory, budeme o tom diskutovat a uvidíme,“ prohlásil Borrell.

„Ruská vyčkávací munice (sebevražedný dron) ZALA Lancet zachycená protidronovou sítí na ukrajinské samohybné houfnici AHS Krab,“ tweetuje fotku z Ukrajiny OSINTtechnical, účet zaměřený na dokumentaci vojenské techniky.

Rusko posílá do Chersonské oblasti posily, uvádí The Kiyv Independent s odvoláním na ukrajinský generální štáb. Jednotky dorazily do obcí Vynohradove a Brylivka mezi 18. a 21. lednem, vystrojené ručními zbraněmi a neprůstřelnými vestami. Vojenskou techniku prý nemají.

Ukrajinský generální štáb dnes ve svém ranním hlášení nepřímo potvrdil, že ruské jednotky již zpola obklíčily město Bachmut na severu Doněcké oblasti, které je několik měsíců dějištěm prudkých bojů. Ve svém ruskojazyčném vydání o tom informoval server BBC News.

Mezi osadami, kde ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrážela útoky, se totiž ve zprávě armádního velení objevila také vesnice Stupočky. Ta se nachází na silnici spojující Bachmut s městem Kosťantynivka, které bylo důležitým zásobovacím uzlem pro bachmutskou posádku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém tradičním večerním projevu v neděli prohlásil, že korupce v zemi nebude tolerována, a slíbil podniknout rozhodnější kroky k jejímu odstranění. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Připomněla přitom, že v poslední době se objevily zprávy o úplatkářství a dalších korupčních aférách ve vysokých politických a vojenských kruzích.

„Aby bylo jasno – naše země se nevrátí k praktikám obvyklým v minulosti, k tomu, jak žili různí lidé blízcí státním institucím,“ řekl Zelenskyj.

Dobré ráno, také dnes budeme sledovat vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, v podrobném přenosu.

Náčelník generálního štábu norské armády Eirik Kristoffersen v neděli uvedl, že podle jeho odhadů bylo v téměř rok trvajícím konfliktu na Ukrajině zabito či zraněno téměř 180.000 ruských vojáků a 100.000 ukrajinských vojáků. Kromě toho přišlo o život kolem 30.000 ukrajinských civilistů. Informovala o tom v agentura AFP s tím, že údaje nebylo možné nezávisle ověřit.

Navzdory velkým ztrátám bude ale „Rusko schopné pokračovat ve válce ještě dlouho“, podotkl Kristoffersen a poukázal při tom na ruské mobilizační a zbrojní kapacity.