Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online zpravodajství k dění konfliktu na Ukrajině končí, pokračovat budeme zase ráno. Klidnou noc.
Rusko se snaží od svých dlouholetých obchodních partnerů odkoupit zpět zbraně a další armádní vybavení, které dříve prodalo do ciziny. Snaží se tak doplnit chybějící materiál, který s pokračující válkou proti Ukrajině rychle dochází. Moskva se kvůli tomu obrátila například na Egypt, Brazílii, Pákistán nebo Bělorusko, napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Jen v prvních týdnech války na Ukrajině přišla ruská armáda o více než 100 vrtulníků.
V Bělorusku padl první rozsudek v souvislosti s kauzou únorového poškození ruského výzvědného letounu A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K deseti letům odnětí svobody byl za vlastizradu odsouzen IT specialista Dzmitryj Mastavy. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa, podle níž v pátek běloruský nejvyšší soud přezkoumá odvolání proti rozsudku.
Mastavy se podle vyšetřovatelů spojil s opozičním projektem Belaruski Hajun, monitorujícím pohyby ruské techniky v Bělorusku, a nabídl mu pomoc. Po několik dní pro něj pak údajně natáčel dění na letišti. Letiště podle obvinění natáčel i z kamer na svém domě, který stojí nedaleko areálu
Zhruba 300 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv nebude vráceno, dokud Moskva nezaplatí rekonstrukci Ukrajiny, uvedl dnes náměstek amerického ministra zahraničí pro Evropu James O'Brien.
Z Gazy bylo evakuováno 89 Ukrajinců. „Pokračujeme v úsilí. Jde o velmi pečlivý a delikátní proces,“ oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Soud na Ukrajině odsoudil k odnětí svobody šest Ukrajinců, kteří bojovali na straně Ruska. Oznámila to ukrajinská tajná služba SBU, podle níž poslal soud dva ze šestice na 12 let do vězení a čtyři další na 15 let za mříže.
Odsouzení se přidali na začátku ruské invaze na Ukrajinu k ruským jednotkám Jižního vojenského okruhu a následně působili v různých armádních uskupeních. Někteří z nich jsou bývalí vězni. Dva z nich se dostali do řad ruského trestného oddílu Štorm Z. Ten podle médií plní právě vězni nebo vojáci, kteří porušili disciplínu. Šestice nakonec padla do ukrajinského zajetí. Soud je shledal vinnými z vlastizrady, kolaborační činnosti a účasti v nelegálním ozbrojeném uskupení.
V blízkosti letiště Šeremeťjevo u Moskvy se objevila železobetonová věž s protiletadlovým komplexem Pancir-S na vrcholu. Její fotografie podle stanice Rádio Svobodná Evropa zveřejnil investigativní projekt Conflict Intelligence Team (CIT). Podle projektu má komplex chránit vzdušný prostor severně od Moskvy proti ukrajinským útokům.
Dříve média upozornila, že stejné protiletadlové komplexy se objevily na střechách několika moskevských budov. Podobné železobetonové věže, jako je ta u Šeremeťjeva, nebo další konstrukce v podobě náspů vznikly i na dalších místech kolem Moskvy.
Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov dnes mluvil se svým polským protějškem Andrzejem Adamczykem o situaci na třech hlavních hraničních přechodech mezi oběma zeměmi, které od pondělka blokují polští autodopravci. Na facebooku o tom informoval ukrajinský resort infrastruktury s tím, že pro Kyjev je klíčové, aby se současná pravidla neměnila.
Polští dopravci zablokovali klíčové přechody s Ukrajinou, protože se snaží docílit toho, aby se Varšava vrátila k systému povinných povolení pro firmy z Ukrajiny s výjimkou těch, které převážejí humanitární a vojenskou pomoc nebo živá zvířata. Počty licencí mají být omezeny na stav před ruskou invazí na Ukrajinu. Portál Ukrajinska pravda dnes napsal, že nákladní auta na hraničním přechodu Hrebenne-Rava Ruska na polské straně na odbavení čekají skoro šest dnů. Podle ukrajinského ministerstva infrastruktury je na obou stranách hranice zablokovaných více než 20.000 aut.
„Jsem přesvědčena, že dokážeme překonat i tuto výzvu. Jsem přesvědčena, že najdeme vzájemné pochopení,“ prohlásila místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. Dodala, že „maďarský problém“ nepředstavuje hlavní potíž při rozšiřování EU. V Zakarpatí na západě Ukrajiny žije asi 150.000 etnických Maďarů.
Naopak problém Rusů žijících na Ukrajině se podle Stefanišynové během rozhovorů s EU neřeší.
Úřady ve Lvově na západě Ukrajiny dnes z tamního vojenského hřbitova odstranily tři sovětské pomníky. Informoval o tom ruskojazyčný server BBC. Jde o pokračující snahy Ukrajiny, která čelí ruské invazi, zbavit veřejný prostor ruských a sovětských odkazů.
Podle redaktora Rádia Svoboda, který se odvolává na ukrajinské i ruské zdroje, bylo během výbuchu ukrajinské rakety v okupovaném Skadovsku na jihovýchodě Ukrajiny zabito několik vysoce postavených ruských důstojníků.
„Geolokace ukrajinského úderu (pomocí raketometů) HIMARS na Skadovsk v okupované Chersonské oblasti. Zničeno je druhé patro dvoupatrové cihlové budovy,“ uvedl dále novinář Rádia Svoboda Mark Krutov. Na sociální síti X zároveň zveřejnil snímky, které podle něj zachycují zasažené místo.
1/2 Geolocation of the Ukrainian HIMARS strike on Skadovsk in the occupied Kherson oblast. Destroyed is a second floor of the 2 floor brick building. 46.112865, 32.914884. Several high ranked Russian officers are killed, according to both Russian and Ukrainian sources. pic.twitter.com/L6rZmmwOBw
— Mark Krutov (@kromark) November 9, 2023
Ruský prezident Vladimir Putin dnes na návštěvě v Kazachstánu se svým protějškem Kasymem-Žomartem Tokajevem podepsal plán o spolupráci pro následující tři roky. Vyzval také k utvoření nových přepravních tras v Asii pro ruské zemědělské produkty v souvislosti se sankcemi, které vůči Moskvě zavedly západní země po ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Rusko má nedostatek vojenské techniky, o velké množství přišlo na Ukrajině, Moskva se proto snaží svou starou techniku odkoupit od stran, kterým ji prodala. Informuje o tom s odkazem na server The Wall Street Journal běloruský kanál Nexta. Rusku má jít hlavně o motory pro bitevní vrtulníky, které v minulosti prodalo Egyptu, Pákistánu či Bělorusku.
#Russia is trying to buy back its military equipment due to losses in #Ukraine
— NEXTA (@nexta_tv) November 9, 2023
Moscow has been establishing the arms trade market for many years. Now Russians are turning to old clients to buy back what they sold, The Wall Street Journal reports.
In particular, the Russian… pic.twitter.com/cHyUfmvM3V
Evropský parlament dnes hlasováním rozhodl o tom, že sankce proti Rusku nejsou dostatečné a navíc nejsou ani dostatečně vymáhány.
Ukrajinská vláda je ochotna přistoupit na kompromis s Maďarskem ohledně jazyka a vzdělávání maďarské menšiny, uvedla dnes vicepremiérka Olha Stefanišynová na tiskové konferenci v Kyjevě podle listu Ukrajinska pravda. Budapešť hrozí, že zablokuje Ukrajině jednání o vstupu do Evropské unie, pokud Kyjev nezruší ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. Na problém upozornila i Evropská komise, která nicméně ve středu doporučila přístupová jednání s Ukrajinou zahájit. Rozhodující slovo ale bude mít prosincový summit vůdců členských států.
Nejméně pět mrtvých a deset raněných si vyžádal výbuch ukrajinské rakety v okupovaném Skadovsku na jihovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na předběžné informace od okupačních úřadů. Střela zasáhla ruskou základnu a o život připravila pět Rusů, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské zdroje. Ještě dříve týž deník uvedl, že ukrajinské úřady hlásí dvě zabité ženy ve věku 62 a 59 let a tři raněné civilisty v důsledku středečního ruského ostřelování Doněcké a Chersonské oblasti.
Oživlý ruský imperialismus se snaží podrobit si Ukrajinu, jeho apetit ale míří daleko za západní hranice této země. Při zahájení dnešní konference Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Terorismus v té nejodpornější podobě podle něj znovu hrozí uvrhnout Blízký východ do víru konfliktu, svět také sleduje asertivní nástup Číny.
Prezident Pavel považuje za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, řekl.
Válka Ruska proti Ukrajině se stala důležitou zkouškou pro dělostřeleckou výzbroj, protiletecké zbraně, obrněnce a drony. Už jen sama zpráva o úspěšném použití proti jedné z nejsilnějších armád světa zaručuje výrobcům pozornost a dává pádný argument při jednání se zákazníky. Zbrojovky, jejichž výrobky obstály ve válce, dostávají nejen zakázky na doplnění vyčerpaných arzenálů západních zemí, ale díky dobré reklamě získávají nové trhy, rozšiřují výrobu a modernizují své výrobky rychleji než konkurenti, píše list Ukrajinska pravda pod titulkem Proč je pro západní země výhodné dodávat zbraně Ukrajině.
Jako konkrétní příklad zmínil „historickou událost“ z letošního května, kdy americký protiraketový systém Patriot sestřelil z nebe nad Kyjevem ruskou hypersonickou střelu Kinžal, o které se dříve tvrdilo, že ji žádná protivzdušná obrana nedokáže zachytit. Ukrajinské oznámení o sestřelení ruské střely a článek listu The Wall Street Journal o tom, jak se americké patrioty staly hrdiny ukrajinské války, se staly neocenitelnou reklamou, která výrobcům, společnostem Raytheon a Lockheed Martin, přinesla zisky v řádu miliard dolarů.
První dáma Ukrajiny Olena Zelenská promluvila na konferenci UNESCO. Na sociálních sítích napsala, že je vděčná za dokumentaci řádění Rusů v její zemi. Okupanti zničili od začátku invaze 1700 kulturně cenných lokalit.
Made a speech at the 42nd session of @UNESCO General Conference in Paris. Grateful for documenting the consequences of aggression against 🇺🇦 culture. More than 1700 sites were affected in a year and half. But this invasion is going on for centuries. We must stop this barbarism. pic.twitter.com/oqY8tkZPTg
— Олена Зеленська (@ZelenskaUA) November 8, 2023
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.