Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.
Bílý dům ostře reagoval na to, že republikáni v americkém kongresu zablokovali návrh o nové pomoci Ukrajině a Izraeli, kterou požaduje prezident Joe Biden.
„Naše prohlášení ohledně tohoto (balíku) byla jednoznačná," reagovala dnes na hlasování mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová. „Je ohromující, že jsme došli až do tohoto bodu. Republikáni v Kongresu dávají Putinovi ten nejlepší dárek, jaký si mohl přát, a zahrávají si s naší národní bezpečností. Je nutné, aby to Kongres dokončil. Musíme zajistit, aby stateční Ukrajinci měli k obraně své demokracie to, co potřebují," dodala Jean-Pierrová.
Existují silné argumenty pro použití zmrazeného ruského majetku na obnovu Ukrajiny. Řekl to dnes podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Cameron. Zároveň využil své návštěvy Spojených států k tomu, aby americké politiky vyzval ke schválení dalšího balíčku vojenské pomoci pro Ukrajinu.
Cameron dnes na bezpečnostním fóru ve Washingtonu řekl, že o otázce použití zmrazeného ruského majetku hodlá hovořit se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
„Existuje velmi silný důvod pro to, abychom řekli‚ místo pouhého zmrazení vezměme ty peníze a dejme je na obnovu Ukrajiny; to bude, chcete-li, záloha na reparace, které Rusko jednou bude muset zaplatit za nelegální invazi, kterou podniklo," řekl Cameron.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli v Buenos Aires zřejmě zúčastní inaugurace argentinského prezidenta, jímž se stane ekonom s krajně pravicovými postoji Javier Milei. Informovaly o tom dnes argentinský deník La Nación a argentinský server Infobae. Kvůli bezpečnosti ale jeho příjezd není oficiálně potvrzen. Na ceremoniál by měl dorazit například i španělský král Felipe VI., maďarský premiér Viktor Orbán či brazilský exprezident Jair Bolsonaro. Současný prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva, jehož Milei v kampani nazval zlodějem, nepřijede, zastoupí ho ministr zahraničí Mauro Vieira.
Ukrajinské dráhy testují převoz nákladních automobilů z Polska na Ukrajinu po železnici. Tímto způsobem chtějí umožnit návrat nákladních vozů na Ukrajinu v situaci, kdy průjezd kamionů na polsko-ukrajinské hranici blokují polští řidiči. Podle ukrajinských médií o tom informoval představitel drah Valerij Tkačov. Ten zároveň potvrdil pravost videozáznamu, který tento převoz po železnici zachycuje.
Tkačov upřesnil, že polští celníci nyní kontrolují vlak naložený 23 nákladními automobily. Vlak se podle něj nachází na hraničním přechodu Hrubieszów-Izov a v nejbližší době vjede na ukrajinskou stranu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes u Národního památníku na Vítkově přivítala své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Dvoudenní jednání ministrů obrany hostí Praha v souvislosti s předsednictvím V4. Mají jednat například o bezpečnostní situaci na Ukrajině a Blízkém východě a o dopadech obou konfliktů na střední Evropu a západní Balkán.
Ministry Černochová přivítala před nastoupenou čestnou stráží, zazněly hymny všech čtyř států. Společně ministři položili věnec k Hrobu neznámého vojína. Následovat bude jednání v prostorách Armádního muzea Žižkov a společná večeře.
Pomoc Ukrajině, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, klesla na historické minimum a meziročně se ztenčila skoro o 90 procent, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW). Ten vyhodnocuje tento parametr už od loňského ledna, tedy měsíc před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.
Západní země od začátku srpna do konce října podle IfW přislíbily Ukrajině balíky pomoci v celkové hodnotě 2,11 miliard eur (asi 51,38 miliardy Kč), což je od loňského ledna nejnižší údaj. Institut jako aktivní dárce vyjmenoval Německo, Finsko, Irsko, Chorvatsko, Litvu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a také Kanadu a Británii. Největším dárcem vojenské pomoci zůstávají Spojené státy, které poskytly zbraně, munici a další vybavení v celkové výši 44 miliard eur (asi 1,07 bilionu Kč). Ale USA dohání Německo se závazky vojenské pomoci v celkové výši 17 miliard eur (asi 414 miliard Kč). Ve výši přislíbené pomoci už členské země EU jako celek předstihly USA, vyplývá podle deníku z poznatků kielského institutu.
Ukrajinské síly zasáhly sklad paliv v části Doněcké oblasti, která je pod kontrolou Ruska.
Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to dnes v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.
Ruská ekonomika je exportně orientovaná. Loni hrubý domácí produkt (HDP) o 2,1 procenta klesl, jak se země vyrovnávala s dopady sankcí. Západní státy je zavedly ve snaze Rusko izolovat po vpádu jeho vojsk na Ukrajinu a ztížit mu prodej surovin. Peníze z prodeje totiž Moskvě pomáhají financovat válečné tažení.
"Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí," řekl Putin, kterého citovala agentura Reuters. "Očekáváme, že se letos HDP zvýší nejméně o 3,5 procenta," dodal prezident.
Ruská tajná služba FSB se pokouší zasahovat do britské politiky kybernetickými útoky na přístroje politiků, novinářů a nevládních organizací. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo britské ministerstvo zahraničí, které si kvůli tomu předvolalo ruského velvyslance a na dvě osoby uvalilo sankce.
Spolupracovníci uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného zareagovali na vyhlášení termínu prezidentských voleb v Rusku spuštěním internetové kampaně, která má Rusy přesvědčit, aby hlasovali pro kohokoliv jiného a předvedli, že „Rusko už Putina nepotřebuje“.
V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku. Na tiskové konferenci po jednání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice to řekl prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance.
Ministr zahraničí Kyrgyzstánu Žanbek Kulubajev dnes přislíbil, že středoasijská země se v reakci na žádost Evropské unie bude snažit dodržovat sankce proti Rusku. Současně však podle ruských médií připustil, že ne vždy se daří dodržování sankcí uhlídat. Kyrgyzstán je členem ekonomického a vojenského uskupení postsovětských zemí, vedeného Moskvou.
Prezidentské volby se v Rusku uskuteční 17. března příštího roku, odhlasovala dnes Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Oznámily to tiskové agentury. Ruský prezident Vladimir Putin ještě oficiálně svou kandidaturu neoznámil, ale všeobecně se předpokládá, že se tak stane v příštích dnech, poznamenala agentura AP. Předpokládá se, že březnové volby umožní jednasedmdesátiletému Putinovi zajistit si setrvání u moci přinejmenším do roku 2030.
Oleksij Tilnenko doufal, že se Ukrajině letos podaří vytlačit ruské síly z okupovaných území. S blížícím se koncem roku je ale jeho rodné město Cherson na jihu země stále pod ruskou dělostřeleckou palbou a frontová linie se sotva pohnula, píše agentura Reuters.
Tilnenko z Chersonu loni uprchl a nyní žije v Kyjevě, kde pomáhá dalším vnitřně vysídleným Ukrajincům. Domnívá se, že Rusko urychleně obnovuje své podstatně větší ozbrojené síly, aby zesílilo své válečné úsilí.
„Doufáme, že se Západu podaří nějak zmobilizovat, nějak navýšit obranný průmysl, aby obnovil vybavení a vyrobil to, co potřebujeme k obraně běžných občanů,“ říká 36letý Tilnenko.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak uvedl, že telefonicky jednal se šéfem maďarské diplomacie o možném uspořádání schůzky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a maďarského premiéra Viktora Orbána. Zatímco Kyjev usiluje o tom aby nadcházející summit Evropské unie dal zelenou startu jednání o vstupu Ukrajiny do EU, Budapešť požaduje, aby summit o zahájení rozhovorů s Ukrajinou vůbec nediskutoval. Na Jermakovo vyjádření na sociální síti dnes upozornila agentura Reuters.
Ukrajina čelila v noci na dnešek dalšímu náletu ruských dronů, které útočily na Oděskou, Chmelnyckou, Mykolajivskou, Kirovohradskou a Čerkaskou oblast, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Ukrajinské letectvo, pod které spadá i protivzdušná obrana, ráno na sociální síti oznámilo sestřelení 15 z 18 dronů Šáhed íránské konstrukce, které z anektovaného Krymu útočily hlavně na Chmelnickou a Oděskou oblast, kde úřady hlásí jednoho mrtvého.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.