Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.
Okupanti se na Krymu anektovaném Ruskou federací v roce 2014 připravují na ukrajinskou ofenzivu, staví zákopy, posilují obranné linie a přistavují více a více vojenské techniky. Dle západních úřadů a samotného ukrajinského velení Ukrajina ovšem zatím boj o poloostrov neplánuje, jelikož by takový krok mohl vést k další eskalaci konfliktu, a to nikoli ve prospěch okupované země. Rusové přesto zaměstnávají nové pracovníky i tamní občany v přípravách příštího potenciálního bojiště.
Prokurátoři v Charkově mají zvláštní sbírku: Zbytky víc než tisícovky raket a výbušnin. „Polovina toho, co na nás Rusové vypálili,“ říkají. Řady munice mají pomoci ukrajinskému úsilí dovést ruské velitele před soud.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby dnes stanici CBS řekl, že USA zatím nemají žádné informace o tom, že by Rusko jaderné zbraně na území sousedního státu převezlo, nebo náznaky, že se je Moskva chystá použít na Ukrajině.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vzkázal Misku, že v případě rozmístění jaderných zbraní je sedmadvacítka připravená odpovědět dalšími sankcemi. "Pokud by Bělorusko umístilo ruské jaderné zbraně, znamenalo by to neodpovědnou eskalaci a hrozbu pro evropskou bezpečnost. Bělorusko to stále může zastavit, je to jejich volba," napsal Borell na twitteru.
#Belarus hosting Russian nuclear weapons would mean an irresponsible escalation & threat to European security. Belarus can still stop it, it is their choice.
— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) March 26, 2023
The EU stands ready to respond with further sanctions.
Mluvčí Severoatlantické aliance dnes ruskou "jadernou rétoriku" označil za nebezpečnou a nezodpovědnou. "NATO je ostražité a situaci pozorně sledujeme. Nezaznamenali jsme žádné změny v ruském postoji k použití jaderných zbraní, které by nás vedly k úpravě našeho vlastního," uvedl podle agentury Reuters mluvčí.
Moskvu zároveň obvinil ze soustavného porušování závazků, pokud jde o kontrolu jaderných zbraní. Putin naopak v sobotu řekl, že Moskva rozmístěním jaderných zbraní do Běloruska žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní neporušuje, a poukázal na to, že Spojené státy mají podle něj rozmístěny své jaderné zbraně v několika zemích NATO. To mluvčí aliance označil za zavádějící.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí do 1. července v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
Dron, který se dnes zřítil ve středoruském městě Kirejevsk, byl ukrajinský bezpilotní letoun Tu-141 Striž naložený trhavinou. Uvedla to agentura TASS s odkazem na informace úřadů. Mohutná exploze v centru města vzdáleném 220 kilometrů jižně od Moskvy vytvořila velký kráter, zranění utrpěli nejméně tři lidé, poškozené jsou podle TASS i obytné budovy.
„Ukrajina očekává od Británie, Číny, Spojených států a Francie účinné kroky, které Kremlu zamezí provádět jaderné vydírání,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí s odkazem na čtveřici států, které jsou spolu s Ruskem stálými členy RB OSN s právem veta. „Požadujeme za tímto účelem okamžité svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN,“ dodává prohlášení.
Ukrajina vyzvala kvůli rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku k zasedání Rady bezpečnosti OSN. NATO označilo krok Moskvy za nezodpovědný.
Ukrajina už dál nebude financovat válku proti Rusku tištěním peněz. Deníku Firnancial Times (FT) to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj. Tištění peněz je podle něj nebezpečné, protože představuje velké riziko pro makrofinanční stabilitu. Spor s vládou na toto téma je vyřešen, řekl.
Ukrajinská centrální banka byla loni nucena natisknout miliardy hřiven (jedna hřivna je 0,60 Kč), aby vyrovnala schodek v rozpočtu. „Byla to rychlá náprava, ale velmi nebezpečná,“ sdělil Pyšnyj listu.
Rusko obdrželo od Íránu další bezpilotní letouny Šáhed pro útoky na Ukrajinu. Po dvoutýdenní odmlce jich od začátku března nasadilo nejméně 71, uvedlo dnes britské ministerstvo obrany, které se ve svých pravidelných hodnoceních odvolává na informace tajných služeb.
Podle ministerstva Rusko nyní dostává od Íránu pravidelné dodávky "malého počtu" dronů Šáhed, které samy útočí na cíl. Bezpilotní letouny jsou na Ukrajinu vypouštěny z ruské Brjanské oblasti, která hraničí se severozápadní Ukrajinou, a také z Krasnodarského kraje na jihovýchod od Ukrajiny. Rusku to podle Londýna umožňuje útočit na rozsáhlé oblasti Ukrajiny a napadenou zemi to nutí rozprostřít svou protivzdušnou obranu.
Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají. Nejsou tu žádné krachující banky, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Nabídka v supermarketech se příliš nezměnila, zahraniční zboží je stále dostupné, nebo jeho místo zaujaly místní ekvivalenty, píše agentura AP.
Rusko a Čína nevytvářejí vojenské spojenectví a ve věci vzájemné vojenské spolupráce před veřejností nic neskrývají. Podle agentury TASS to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak po nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, na níž se oba vůdci zavázali dále utužit vztahy.
„S Čínou nevytváříme žádné vojenské spojenectví. Ano, máme spolupráci i v oblasti vojensko-technické součinnosti, neskrýváme to, ale je to transparentní, není tam nic tajného,“ řekl Putin v rozhovoru ve státní televizi Rossija-24. Odmítl také, že by rusko-čínská spolupráce představovala hrozbu pro Západ.
Rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země. Uvedl to dnes tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov, podle nějž se Bělorusko stalo rukojmím ruského prezidenta Vladimira Putina.
Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
„Putinovo prohlášení o rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku je krok k vnitřní destabilizaci země. Maximalizuje míru negativního vnímání a veřejného odmítání Ruska a Putina v běloruské společnosti,“ napsal na twitteru Danilov. „Kreml si vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ dodal.
Ruská ofenziva u Bachmutu pravděpodobně dosahuje vrcholu. Ve svém pravidelném hodnocení válečné situace na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Připomíná, že vyvrcholení útoku neznamená konec bojů.
V souladu s posouzením amerických analytiků jsou také vyjádření ukrajinských a západních představitelů z uplynulého dne. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská ofenziva vázne a že ruské síly mohou přesunout svou pozornost k jiným úsekům fronty. Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj řekl, že situaci u Bachmutu se daří stabilizovat.
Ruské bomby ohrožují i zvířata. O kočku, která během útoku okupantů přišla o část uší, se nyní starají ukrajinští vojáci.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Televize Nexta na twitteru zveřejnila záznam z noční okupace Kramatorsku.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.