Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.

Fotografie světových agentur potvrzují naprostou zkázu Bachmutu. O město svádějí ukrajinští obránci a ruské invazní síly těžké boje už půl roku. 

Podle deníku Rzeczpospolita vnímá 80 % oslovených Poláků ukrajinsko-polské vztahy pozitivně. Výsledky průzkumu přináší i Kyiv Independent. 

Podle studie Institutu pro studium války se deportace ukrajinských dětí do Ruska a náboženské pronásledování rovná záměrným etnickým čistkám. ISW nyní zopakoval, že se jedná o kulturní genocidu a obává se, že ještě zesílí. 

Únik utajovaných amerických vojenských dokumentů představuje pro národní bezpečnost Spojených států závažné riziko. Podle agentury AFP to dnes uvedl mluvčí Pentagonu. Materiály týkající se zejména Ukrajiny, které od minulého týdne kolují na sociálních sítích, se podle amerického ministerstva obrany zdají být z velké části autentické.

Život v Charkově připomíná všední den v jakékoliv jiné zemi. Válku připomínají trosky a hlídkující vojáci. 

Návštěva dánského ministra obrany s sebou nese ovoce, jak vyplývá z informace, kterou sdílela na twitteru TV Nexta. Dánsko by mělo předat Ukrajině 100 tanků Leopard-1, jak uvedl sám Poulsen.

Spojené státy se v posledních dnech zabývají interními důsledky úniku utajovaných dokumentů i jeho dopady na diplomatické vztahy s Ukrajinou a dalšími spojenci. Uniklé dokumenty podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon zahájil vyšetřování a uvedl, že posuzuje dopady incidentu. Ukrajinská armáda podle zdrojů stanice CNN musela kvůli úniku změnit válečné plány, což ale zástupce prezidentské kanceláře záhy odmítl. Stále není jasné, jak se dokumenty na veřejnost dostaly a zda alespoň část z nich nebyla upravena pro dezinformační účely.

Úřadující dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na Ukrajině s tamním ministrem obrany Oleksijem Reznikovem.

TV Nexta informovala o incidentu, se kterým se svěřil šéf ukrajinského ministerstva obrany Oleksij Reznikov. Ten prozradil, že byl loni málem zajat v Hostomeli u Kyjeva, když se zde vylodilo ruské výsadkové vojsko. Uvedl, že kdyby o den dříve nedošlo k evakuaci personálu, mohla být polovina ministerstva zajata.

Ruští zajatci při návratu do vlasti neoplývají moc radostí, alespoň podle snímků od ruských úřadů. Ti ukrajinští se pak srdečně vítají a fotí s vlajkou.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že se do Moskvy z ukrajinského zajetí vrátilo 106 ruských vojáků. Dalších 100 lidí se vrátilo na Ukrajinu z Ruska, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrej Yermak.

„V důsledku vyjednávání se 10. dubna z území kontrolovaného Kyjevem vrátilo 106 ruských vojáků,“ citovala ruské ministerstvo obrany agentura TASS. Podobně jako při předchozích výměnách nyní podle ministerstva čeká vojáky léčení a rehabilitace v jeho zařízeních.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla v rozhovoru, že Německo by mohlo odmítnout vydat víza ruským sportovcům i tehdy, pokud budou mít povolení účastnit se soutěží. „Poskytnout Putinovi propagandistickou platformu by bylo zradou všech sportovních hodnot,“ řekla pro německé médium Funke.

Moskvou dosazený šéf části ukrajinské Doněcké oblasti Denis Pušilin v ruské státní televizi prohlásil, že více než 75 % města Bachmut je pod kontrolou ruských sil. Na oznámení úplného vítězství v bitvě o Bachmut bylo ještě příliš brzy, řekl Pušilin při návštěvě východoukrajinského města.

Pušilin také udělil medaile vojákům, kteří patří k ruské soukromé žoldnéřské skupině Wagnerovců, jež bojuje v Bachmutu, a chválil je za to, že ukázali, „co je ruský duch, co je ruská zbraň“.

Podle serveru Nexta poslala ruská letecká společnost Aeroflot do Íránu první letadlo na opravu. Žádné jiné země ruská letadla kvůli sankcím neobsluhují.

„Můj prezident žádá o telefonický rozhovor s předsedou vlády. Těšíme se, že ho jednoho dne přivítáme v Kyjevě,“ uvedla na svých sociálních sítích první náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparová. Ta přijela v pondělí na čtyřdenní návštěvu Nového Dillí, což je první cesta ukrajinské ministryně do Indie od ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku.

Džaparová navíc dodala, že Ukrajina očekává, že Indie, která letos zastává rotující předsednictví G20, pozve představitele Kyjeva k účasti na akcích G20 a zintenzivní politický dialog.

Na Ukrajinu se v rámci výměny vězňů vrátila stovka lidí.

„Podařilo se provést další velkou výměnu vězňů. Přivádíme domů 100 našich lidí - jsou to vojáci, námořníci, pohraničníci a národní strážci,“ uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrej Yermak na twitteru.

Ukrajinské ministerstvo obrany sdílelo na svých sociálních sítích aktualizovaný odhad ruských válečných ztrát.

„Rusko ,pokračuje ve vyzbrojování náboženství‘, aby zdiskreditovalo Ukrajinu na mezinárodní scéně,“ píše ve své nejnovější zprávě Institut pro studium války. Podle aktualizace z 9. dubna provádí Moskva informační operaci falešně zobrazující Rusko jako nábožensky tolerantní stát a obviňuje Ukrajinu z „náboženské nesnášenlivosti vůči moskevskému patriarchátu“.

Očekává se, že brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se tento týden sejde se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem k jednání o obchodu a válce na Ukrajině. Oba vůdci „si promluví o válce na Ukrajině,“ řekl novinářům brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. Lula, který by se měl setkat se Si Ťin-pchingem v pátek, doufá, že prosadí svůj návrh na zprostředkované rozhovory o ukončení války na Ukrajině.

Informaci zprostředkoval The Guardian.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se v Minsku setkal s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem.

Ve Lvově byl vytvořen nový velikonoční rekord. Za účelem vybrání peněz na nákup dronu nazdobili a rozložili obyvatelé Lvova do tvaru trojzubce za 25 minut a 17 sekund 1000 velikonočních dortů. Všechny dorty se o víkendu prodaly. 

Ruský občan, který byl dříve na žádost Ruska zadržen v Arménii, byl propuštěn. I přesto, že je ve své rodné zemi obviněn z dezerce, arménská generální prokuratura uvedla, že jeho vydání do Moskvy není v úvahu.

Informaci přinesla Nexta.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrej Yermak sdílel na svém účtu fotografie zničené pekárny.

„Rusové ostřelovali město Orihiv v Záporožské oblasti. Uniformovaní násilníci pokračují v environmentálním a potravinovém teroru. Stále zasahují civilní infrastrukturu včetně zařízení na výrobu chleba. Zločinecký stát musí být potrestán,“ napsal k fotkám.

Poslanci krajského zastupitelstva odhlasovali zákaz činnosti Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu v Rivné.

Ukrajina vytvoří mezinárodní koalici pro návrat sirotků ilegálně deportovaných do Ruska. Koalice bude rovněž usilovat o „potrestání těch, kteří se provinili zločiny na ukrajinských dětech,“ uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuk.

Rusové v posledních 24 hodinách provedli útoky na 8 ukrajinských regionů. Podle místních úřadů bylo zraněno 5 civilistů.

Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko zasáhlo celkem 142 vesnic za použití minometů, tanků, dělostřelectva, raket S-300, vícenásobných odpalovacích raketových systémů (MLRS), dronů a taktického letectva. Ruské útoky byly hlášeny v Doněcku, Chersonu, Černihivu, Charkově, Sumy, Záporoží, Mykolajivu a Luhanské oblasti na východě, jihu a severu Ukrajiny.

„V Doněcké oblasti ruské útoky zranily dva civilisty v Družkivce, jednoho v Kurachovu a dalšího v Kostiantynivce,“ napsal guvernér Pavlo Kyrylenko na telegramu. „Rusko zasáhlo více než 20 osad v regionu a poškodilo přes 30 domů, podniků, zdravotnické zařízení a hospodářskou budovu,“ dodal Kyrylenko.

Ruská státní Duma právě schválila novelu o doživotním vězení za velezradu.

Projekt saveukraineau.org zveřejnil video, na kterém se ukrajinské děti vítají se svými rodinami poté, co byly uneseny do Ruska a po dlouhém vyjednávání navráceny zpět. Skupina dětí je jednou z mnoha, kterou se podařilo vrátit zpět ke svým rodinám. 

Britské ministerstvo obrany vydalo zprávu, ve které uvádí, že v minulém týdnu Rusové zvýšili obrněné útoky kolem ukrajinského města Marinka, které se nachází 20 kilometrů od okupovaného Doněcku. „Rusko nadále přikládá vysokou prioritu zajišťovacím operacím v širším sektoru Doněcka, včetně oblastí Marinka a Avdiivka, přičemž vynakládá značné zdroje na minimální zisky,“ napsalo ministerstvo ve své nejnovější zpravodajské aktualizaci.

Marinka byla z velké části zničena v důsledku rozsáhlé ruské invaze a od listopadu loňského roku ve městě nežijí žádní civilisté. Marinka je hlavním přístupovou oblastí k Doněcku a prochází jí i kritická silnice H15 spojující východní město okupované od roku 2014 a Záporoží.

Slavnostní průvod u příležitosti oslav 9. května v Kursku byl zrušen z „bezpečnostních důvodů“. Už dříve bylo oznámeno zrušení průvodu v Bělehradě.

Fotografie 10leté Krystyny, jejíž otec zemřel minulé léto poté, co Rusové bombardovali jejich vesnici. Nyní žije v Bohoyavlence s babičkou Ljubou a kočkami. 

Šéf ukrajinských pozemních sil navštívil Bachmut. „Nepřítel přešel na takzvanou taktiku syrské spálené země. Ničí budovy a (vojenské) pozice leteckými údery a dělostřeleckou palbou,“ řekl při návštěvě Oleksandr Syrskyj. Ukrajinský generál podle Ministerstva obrany navštívil frontovou linii v Bachmutu už včera, 9. dubna. Zprávu přinesl web Kyjev Independent.

Ukrajina byla kvůli rozsáhlému úniku amerických vojenských dokumentů z posledních týdnů nucena změnit své válečné plány. Uvedla to stanice CNN s odvoláním na zdroj v administrativě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Utajované dokumenty převážně o vojenských operacích na Ukrajině se objevily minulý týden na sociálních sítích. Podle Kyjeva obsahují smyšlené údaje a podle vojenských analytiků mohly být upraveny pro dezinformační účely. Některé části dokumentů se ale podle odborníků zdají být autentické. Americké ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že posuzuje dopad, který by mohl mít únik tajných amerických vojenských dokumentů na bezpečnost Spojených států a na spojence a partnery USA.

Uniklé dokumenty podle CNN odhalují klíčové slabiny Ukrajiny spojené s výzbrojí a protivzdušnou obranou, ale také velikost a připravenost praporů v kritické fázi války, kdy se ukrajinské síly připravují na zahájení protiofenzívy proti Rusům. Únik rovněž nastal v době, kdy USA a Ukrajina navázaly důvěrnější vztahy ohledně sdílení zpravodajských informací, připomíná CNN.

Vojenští experti se shodují, že ruský prezident Vladimir Putin si od svého vpádu na Ukrajinu sliboval rychlý průběh, co měl trvat pár dní či týdnů, nanejvýše měsíců, ale táhne se už více než rok. Americké zpravodajské služby dokonce uvedly, že si Putin myslel, že Kyjev padne v řádu dnů. Bojuje se téměř 14 měsíců a ukrajinská obrana nepolevuje, Kyjevu se povedlo rovněž přejít do protiofenzivy. Díky prezidentovi Volodymyru Zelenskému se Ukrajina opírá o západní spojence, to Putinův okruh spojenců se dost zúžil. Otázkou je, zda si vůbec Moskva může dovolit vleklou válku. A může si ji dovolit Kyjev, Evropa a Spojené státy?

Ve stínu ruské vojenské invaze na Ukrajinu a nedávných otřesů v bankovním sektoru začíná dnes ve Washingtonu každoroční jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Mezi hlavními tématy bude podle zveřejněného programu například boj s inflací, růst světové ekonomiky nebo její fragmentace.

Tisíce stoupenců opozice vyšly v neděli do ulic gruzínské metropole Tbilisi na podporu Ukrajiny a žádosti Gruzie o vstup do Evropské unie. Demonstraci před gruzínským parlamentem svolalo Sjednocené národní hnutí (UNM), které založil vězněný exprezident Michail Saakašvili. Protestující mávali vlajkami Gruzie, Ukrajiny a Evropské unie a drželi obří transparent s nápisem „Pro evropskou budoucnost“.

Dobré ráno, americké ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že meziagenturní vyšetřování posuzuje dopad, který by mohl mít únik tajných amerických vojenských dokumentů na bezpečnost Spojených států a na spojence a partnery USA.

Utajované dokumenty převážně o vojenských operacích na Ukrajině se objevily minulý týden na sociálních sítích. Není jasné, jak se dokumenty na internet dostaly, hojně je však šířily proruské vládní kanály. Podle Kyjeva obsahují smyšlené údaje a podle vojenských analytiků mohly být upraveny pro dezinformační účely. Některé části dokumentů se ale podle odborníků zdají autentické.