Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, dnešní online přenos o událostech na Ukrajině končí. Přejeme dobrou noc a zítra ráno se těšíme na shledanou.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) umístila své pracovníky ve dvou ukrajinských jaderných elektrárnách, které jsou na územích pod kontrolou Kyjeva. Upozornila na to dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na MAAE. Ta uvedla, že od tohoto týdne budou její týmy trvale přítomny ve všech atomových elektrárnách na Ukrajině, včetně nefunkční černobylské jaderné elektrárny.

Generální ředitel MAAE Rafael Grossi dnes zahájil podpůrnou a asistenční misi v Rivnenské (Rovenské) jaderné elektrárně, o den dříve tak učinil v Jihoukrajinské jaderné elektrárně, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii na svém webu.

Ve středu šéf organizace zahájí podobnou misi v Černobylské jaderné elektrárně, která je po havárii z roku 1986 nefunkční, ale chladí se v ní spotřebované jaderné palivo. V dalších dnech pak začne fungovat tým MAAE v Chmelnycké atomové elektrárně.

Olena Zelenská dnes na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu předala čínskému vicepremiérovi dopis, který napsal její manžel Volodymyr Zelenskyj čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi a který obsahuje jeho návrhy týkající se ukončení ruské války proti Ukrajině.

Agentura Reuters uvádí, že Čína, která je stejně jako Rusko stálým členem Rady bezpečnosti OSN, je důležitým partnerem Moskvy a ruskou invazi na Ukrajinu doposud neodsoudila.

V projevu k účastníkům ekonomického fóra Zelenská řekla, že dopis adresovaný Siovi předá čínskému vicepremiérovi Liou Cheovi.

První Dáma Ukrajiny Olena Zelenská vystoupila na ekonomické konferenci ve švýcarském Davosu. Ve svém projevu se obrátila ke světovým lídrům a vyzvala je, aby uznali, že válka na Ukrajině a současné globální problémy a krize jsou hluboce provázané.

„Scházíme se na davoském fóru, protože hluboko uvnitř věříme, že neexistuje žádný globální problém, který by lidstvo nedokázalo vyřešit," řekla Zelenská na summitu v Davosu. „Čelíme hrozbě kolapsu světa, jak jej známe, jak jsme na něj zvyklí,“ pokračovala první dáma Ukrajiny. A zdůraznila utrpení těch, kteří žijí na Ukrajině.

Připomněla také, že se blíží pro její zemi smutné výročí – v únoru to bude rok, co ruská armáda vtrhla na ukrajinské území. Dále apelovala na lídry a významné podnikatele, aby i nadále podporovali Ukrajinu.

Nizozemsko pošle na Ukrajinu systém protivzdušné obrany Patriot, řekl dnes premiér Mark Rutte podle agentury ANP. Nizozemsko se tak přidává ke Spojeným státům a Německu, které už dříve oznámily, že těmito systémy podpoří ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ukrajina se už od konce loňského února brání ruské ozbrojené agresi.

Nizozemský ministerský předseda je dnes ve Washingtonu, kde se setká s americkým prezidentem Joem Bidenem. Rutte podle ANP řekl, že o věci už jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Rusko očekává, že nové západní sankce výrazně omezí jeho export ropných produktů, a tím i jejich výrobu. To však pravděpodobně podpoří export surové ropy z Ruska. Agentuře Reuters to řekl ruský zdroj obeznámený se situací.

Evropská unie 5. prosince uvalila embargo na dovoz ruské ropy po moři. Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Austrálie a EU zároveň zavedly cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři.

V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Dovozní embargo EU se 5. února rozšíří také na ruské ropné produkty. G7, Austrálie a EU plánují ve stejnou dobu zavést podobný cenový strop na ruské ropné produkty, jako zavedly na ruskou ropu.

Při sobotním ruském raketovém útoku na bytový dům v ukrajinském Dnipru zahynuli také lidé, kteří se do města přistěhovali, aby unikli ostřelování jinde na Ukrajině.

Takový byl případ manželů Ševčukových, po kterých zůstaly dvě děti ve věku devět a 14 let. Příběh Ševčukových i dalších obětí sobotního útoku přinesl portál Važnyje istorii.

Také rodina Žuravských, která žila v domě, se do Dnipra přesunula odjinud z Ukrajiny, a sice z města Toreck u frontové linie v Doněcké oblasti. Z rodiny zemřela v sobotu babička Olena, ostatní byli v kostele.

Děti zůstaly také po kamarádkách Olze a Iryně a manželech Havryljukových, kteří v sobotu ráno odvezli svoji čtyřletou dceru Liliju k babičce. V troskách domu zahynuli i 17letý Maksym Boguckyj a 15letá Marija Lebeďová.

"Moje Marusjo, milá sestřičko krásná, ještě se potkáme, ale už ne během tohoto života," napsala o ní její sestra.

Rodiče ztratila 23letá Anastasija Švecová, kterou se po několika hodinách podařilo zachránit ze sedmého patra domu. O roční dítě a manžela přišla zachráněná Kateryna Zelenská. Katerynu záchranáři dokázali vyprostit z trosek domu až po deseti hodinách. S manželem si nepřivolala pomoc, protože jsou oba neslyšící a nemluví.

Na jihovýchodě Polska se dnes poprvé osobně setkali nejvýše postavený americký generál Mark Milley a jeho ukrajinský protějšek Valerij Zalužnyj.

O jednání vojenských představitelů informovala agentura AP, podle níž setkání šéfa amerického sboru náčelníků štábů s náčelníkem ukrajinského generálního štábu zdůrazňuje rostoucí vazby mezi oběma armádami a přišlo ve chvíli, kdy se válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko loni na konci února, nachází v kriticky důležitém momentu.

Oba generálové spolu jednali několik hodin na blíže neurčeném místě v Polsku poblíž hranic s Ukrajinou. Milley a Zalužnyj spolu v uplynulém roce často na dálku hovořili o vojenských potřebách Ukrajiny a vývoji bojů, ale nikdy se dosud osobně nesetkali, podotkla AP.

Počet obětí víkendového výbuchu granátu ve vojenském objektu v ruské Belgorodské oblasti, která se nachází poblíž ukrajinských hranic, vzrostl na sedm. S odvoláním na záchrannou službu o tom dnes informovala agentura Interfax, podle níž se stále pátrá po čtyřech lidech.

Ruské úřady už dříve informovaly o třech mrtvých, 16 raněných a osmi pohřešovaných kvůli explozi, kterou podle Interfaxu způsobil jeden z ruských poddůstojníků, jenž údajně neúmyslně odpálil ruční granát v ubytovně vojenského objektu. To způsobilo výbuch munice a požár.

V Dnipru uctili památku obětí raketového útoku. Podle šéfa regionální správy Valentina Rezničenka si útok vyžádal životy 45 lidí. Při útoku zemřelo i několik dětí.

O ekonomické spolupráci České republiky a Turecka či situaci Ukrajiny jednal dnes premiér Petr Fiala (ODS) s tureckým ministrem obrany Hulusim Akarem. Po setkání to uvedl na twitteru. Doplnil, že nikdo nemá zájem na tom, aby se konflikt na Ukrajině vyvolaný ruskou agresí rozšiřoval.

Úřad vlády před schůzkou napsal, že turecký ministr přijel na pozvání ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a požádal o setkání s Fialou.

"Mluvili jsme o ekonomické spolupráci našich zemí spojené s průmyslovými dny v Turecku a také o tom, jak dosáhnout stabilizace Ukrajiny. Nikdo nemá zájem na tom, aby se konflikt vyvolaný ruskou agresí rozšiřoval," uvedl Fiala.

Kazachstán už nebude umožňovat ruským občanům neomezeně dlouhý pobyt na svém území. S odvoláním na novou vládní směrnici o tom dnes informovala agentura Reuters. Rusové, ale i občané dalších států Eurasijské ekonomické unie budou muset opustit středoasijskou zemi přinejmenším na 90 dní poté, co jim vyprší tříměsíční povolení k pobytu.

Kazachstánské ministerstvo vnitra reformu zdůvodňuje tím, že Astana tak získá větší kontrolu nad imigrací. Do země přesídlily desítky tisíc Rusů - povětšinou mladých mužů nebo mužů středního věku - poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni v září vyhlásil kvůli ruské invazi na Ukrajinu částečnou mobilizaci.

Německá ekonomika v letošním roce klesne o 0,3 procenta a německý průmysl se bude nadále potýkat s energetickou krizí, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Dnes to předpověděl Svaz německého průmyslu (BDI). Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Podle prezidenta BDI Siegfrieda Russwurma budou sestupné tendence v německé ekonomice převládat začátkem letošního roku, zatímco na jaře by se hospodářská situace měla začít zlepšovat, uvedla agentura Reuters.

Údaje spolkového statistické úřadu minulý týden ukázaly, že německá ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku stagnovala a že v celém loňském roce hospodářský růst zpomalil na 1,9 procenta z předloňských 2,6 procenta.

Ruským úředníkům a poslancům působícím v ruských regionech zakazují trávit dovolenou v zahraničí, ale zatím se tak děje neoficiálně, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant.

Je to podle něj i následek skandálů a pobouření, které ruští činitelů vyvolali tím, že se na sociálních sítích chlubili svými snímky z exotických dovolených, zatímco běžní Rusové si musí utahovat opasky.

"Oficiálně jim odjezd ze země zakázat nemohou, ale v mnoha regionech už platí 'naléhavá doporučení' na toto téma," píše deník.

Lidé v Dnipru dnes vzdali hold trenérovi boxu Mikhailovi Korenovskemu, který zemřel při sobotním ruském útoku na obytný dům.

Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.

 Záchranáři dnes po bezmála 70 hodinách ukončili pátrací operace v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa. Bilance obětí je podle oznámení záchranných složek 44 mrtvých a 79 zraněných. Z trosek obytné budovy se podařilo zachránit 39 lidí. 

„Pátrací a záchranné operace na místě raketového útoku ve městě Dnipro byly k 17. lednu 13:00 (místního času, 12:00 SEČ) ukončeny,“ uvedly záchranné složky. Na odklízení trosek a pátrání nejprve po přeživších a posléze po obětech se v uplynulých dnech podílely stovky lidí.

Ruská raketa, podle Kyjeva typu Ch-22, zasáhla v sobotu devítipodlažní dům s 16 vchody, ve kterém žilo na 1700 lidí. Útok zničil přes 200 bytů, zabil 44 lidí včetně pěti dětí a zranil 79 lidí včetně 16 dětí. Zachránit se podařilo 39 lidí, z toho šest dětí. Podle serveru Hromadske policie obdržela hlášení o 47 pohřešovaných, z nichž bylo 23 lidí nalezeno mrtvých. Čtyři přeživší se podařilo identifikovat v nemocnicích nebo se s nimi spojila rodina, o zbytku nejsou zprávy.

Kraj Vysočina vypraví tento týden další dodávku potřebných věcí do Zakarpatské oblasti Ukrajiny, svého partnerského regionu. Území na západě Ruskem napadené země se musí starat o stovky tisíc lidí, kteří před válkou utekli z východu Ukrajiny. Do dvou týdnů na Zakarpatí odjede i hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO), bude jednat o další pomoci.

Podle ředitele Krajského úřadu Kraje Vysočina Zdeňka Kadlece na Ukrajinu ve čtvrtek zamíří dodávka, která původně sloužila krajskému ústavu sociální péče. „Je ve stavu, kdy tam (v Zakarpatí) ještě nějakou službu může udělat, ale pro nás už je neefektivní,“ řekl Kadlec. Zároveň na Ukrajinu pojedou i dva vyřazené autobusy, který věnoval Královéhradecký kraj a Vysočina zajišťuje jejich předání ukrajinské straně. „V autobusech i dodávce budeme mít naložený další materiál. Povezeme tam menší elektrocentrály, použité ledničky nebo ponorná čerpadla,“ uvedl Kadlec.

Srbský prezident Aleksandar Vučić kritizoval snahy ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny verbovat v Srbsku žoldnéře do války na Ukrajině. Tato činnost je v rozporu se srbskými zákony a s ohledem na vstřícný postoj Srbska vůči Rusku je navíc „neférová“, dodal Vučić podle agentury Beta.

Vučić v pořadu televize Happy z pondělního večera řekl, že Srbsko je jedinou zemí v Evropě, která se nepřipojila k sankcím proti Rusku. „Co to Srbsku děláte, co vy z Wagnera vyzýváte (do války), když je to v rozporu s předpisy? Samozřejmě, že to zákon zakazuje,“ řekl srbský prezident. V zemi je podle něj „mnoho neodpovědných jedinců“, kteří by volání Wagnerovy skupiny mohli vyslyšet.

Inzerát, v němž ruská žoldnéřská skupina hledala dobrovolníky pro válku na Ukrajině, se začátkem měsíce objevil v srbském vydání ruské televize RT (dříve Russia Today). Srbští pravicoví extremisté minulý týden odhalili v Bělehradě nástěnnou malbu s emblémem Wagnerovy skupiny, úřady ji vzápětí nechaly přetřít.

Záchranáři oznámili, že ukončili pátraní po obětech v sutinách zničeného domu v Dnipru. Při ruském útoku zahynulo 44 lidí, 79 jich bylo zraněno.

Mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS) Oleksandr Chorunžyj už po poledni podle deníku Independent uvedl, že šance, že budou pod troskami nalezeni živí přeživší je naprosto minimální.

Spojené státy měsíc před začátkem ruské invaze na Ukrajinu varovaly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před hrozbou atentátu z Ruska. O plánech Moskvy ho osobně v Kyjevě informoval šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, píše v dnes vydané knize o fungování Bílého domu pod americkým prezidentem Joem Bidenem novinář Chris Whipple. Informoval o tom server Business Insider.

Zelenskyj loni v lednu odmítal, že by Rusové plánovali ničím nevyprovokovanou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a naznačoval, že veřejná varování amerických rozvědek vyvolávají „paniku“ a mají negativní dopad na ukrajinskou ekonomiku, píše Whipple v dnes publikované knize The Fight of His Life: Inside Joe Biden's White House (Životní boj: Uvnitř Bílého domu Joea Bidena). Je přitom nezvyklé, aby Spojené státy takto veřejně hovořily o zjištěních zpravodajských služeb, což podle něj naznačuje, že si byl Washington svým vyhodnocením ruských záměrů zcela jistý.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč rezignoval poté, co nepravdivě tvrdil, že ukrajinská protivzdušná obrana zasáhla ruskou raketu předtím, než zničila 14. ledna bytový dům v Dnipru. Jeho prohlášení hojně citovala ruské propagandistická media. 

„Chci ukázat příklad civilizovaného chování - uděláte zásadní chybu, rezignujete,“ napsal dnes na telegramu Arestovyč a zveřejnil fotografii rezignačního dokumentu. 

Ukrajinští vojáci mezi bitvami trénují a cvičí. „Trénujeme a zlepšujeme se, abychom získali zpět každé ukrajinské město i vesnici,“ uvedl generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny na sociální síti a připojil video ze cvičení.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko se ve švýcarském Davosu setkal s vícekancléřem Německa Robertem Habeckem. Kličko o tom informoval prostřednictvím svého účtu na síti Telegram a uvedl, že jednání o dodávkách zbraní pro Ukrajinu dopadla pozitivně.

Kyjev zaznamenal přes 80.000 ruských válečných zločinů, uvedl dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mrtvých civilistů je podle něj přes 9000, včetně 453 dětí, napsala agentura Reuters.

„Nepromineme jediný případ mučení, jediný ukradený život. Každý zločinec se bude zodpovídat,“ řekl Jermak. Zopakoval požadavek Kyjeva na vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil přední ruské politiky zodpovědné za napadení Ukrajiny.

Údaj Kyjeva o zabitých civilistech je o něco vyšší než statistika, kterou v pondělí zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle něj na Ukrajině od začátku války zemřelo přes 7000 civilistů a boje si vyžádaly také více než 11.300 zraněných mezi obyvatelstvem. UNHCR informuje jen o potvrzených civilních obětech a připouští, že ve skutečnosti jich může být výrazně více.

Počet mrtvých ruského útoku v Dnipru vzrostl na 44, uvedl starosta města. Záchranáři ráno vyprostili ze sutin tělo dalšího dítěte, uvedl Kyjev.

Šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin dnes připustil možnost dalšího jednání s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Informovala o tom agentura TASS. Šéfové SVR a CIA - Naryškin a William Burns - se už setkali loni 14. listopadu v Ankaře v ústředí tureckých zpravodajských služeb.

„Je to možné,“ odpověděl dnes Naryškin na otázku, zda se chystá další jednání ve stejném formátu. Datum případné schůzky podle něj mohou obě strany určit dohodou, předchozí jednání podle něj bylo přínosné.

Fotografie z videa zaslaného tiskovou službou ruského Ministerstva obrany v úterý 17. ledna 2023.

Ukrajinská tajná služba (SBU) podezírá šest ruských vojáků z účasti na sobotním raketovém útoku na obytný dům ve východukrajinském Dnipru, který si podle úřadů vyžádal nejméně 40 obětí. Vyšetřovatelé SBU stíhají ruské vojáky jako podezřelé z válečného zločinu, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Investigativní web Važnyje istorii se pokusil s některými hovořit, ale zjistil, že s novináři se o náletu bavit nechtějí.

SBU tvrdí, že na útoku se podíleli velitel 52. pluku bombardovacího letectva plukovník Oleg Timošin, velitel leteckého oddílu 52. pluku major Alexej Ivaněnko, náčelník štábu perutě letecké skupiny Dmitrij Golenkov, navigátoři Denis Grigorjev a Dinar Nazirov a náčelník 52. pluku pro výzbroj Jevgenij Pocelujev.

Některým z nich se novinářům podařilo zavolat a zeptat se jich na zásah obytného domu v Dnipru. Ivaněnko tvrdil, že neví, co se stalo v Dnipru, protože se o zprávy nezajímá. „Odešel jsem z armády před třemi lety, po zranění hlavy. Odešel jsem do penze a teď se starám o vyvážení žump,“ tvrdil. „Výborně, mám se teď jít vzdát?“ odpověděl na otázku ohledně ukrajinského vyšetřování. Timošina prý vůbec nezná a o dalších osobách ze seznamu už dlouho neslyšel. O válce si nic nemyslí, protože „už není o čem myslet“.

Nazirov prohlásil, že je „lesník z lesního hospodářství“, a doporučil novinářům, aby nechodili v jeho lese a „neplašili veverky“, načež hovor ukončil.

Nejdéle hovořil Golenkov, který je podle SBU náčelníkem štábu. Na otázku ohledně Dnipra odpověděl protiotázkou, komu patří Krym. „Počkejte s ostřelováním Dněpropetrovska (ruský název Dnipra - pozn. ČTK).. Chápu, na co se chcete zeptat. Ale já jsem člověk Ruské federace, ruská ústava je pro mne moc důležitá. Chci se vás jako novinářů zeptat, proč mi voláte. Měli byste mi říct, že Krym - to je Rusko. Proč to neříkáte?“

„Řekl jsem, že čtyři subjekty (ukrajinské oblasti) a Krym jsou naše. Co s tím má společného Ukrajina? Ukrajiny se nedotýkám. Ukrajina to je jiný samostatný stát. Taky ostřeluje naše území, Ruskou federaci, Doněckou, Chersonskou, Záporožskou oblast, Krym ostřeluje,“ pokračoval Golenkov a vyslovil podezření, že novinářka je Ukrajinka, protože „v Rusku novináři takové otázky nekladou - novináři vůbec otázky nekladou.“

V reakci na další naléhání, aby se vyjádřil k Dnipru, se Golenkov se rozčilil, přešel na tykání a dal najevo, že jako náčelník štábu v kabině bombardéru neseděl a raketu neodpálil - a „Krym je stejně náš a všechno ostatní je (taky) naše“ a Ukrajina „je ruský region“.

Šojgu podle TASS uspořádal poradu o zvětšení početního stavu ozbrojených sil na 1,5 milionu vojáků. Nyní má Rusko podle odhadů asi milion vojáků.

„Zrychlujeme naši podporu Ukrajině a dodáváme dosud nejvýznamnějším britským balíčkem bojové síly,“ uvedl k dodávce tanků Challanger 2 pro Ukrajinu britský premiér Rishi Sunak. Dodal, že intenzivně pracují na tom, aby mohla Ukrajina válku vyhrát a zajistit v zemi trvalý mír. 

Švédský premiér Ulf Kristersson dnes europoslancům na jejich plenárním zasedání ve Štrasburku představil plány předsednictví své země v Radě EU, prioritou podle něj dál bude zejména podpora Ukrajiny a řešení energetické krize. 

„Chceme zelenější, bezpečnější, svobodnější Evropu,“ shrnul hlavní témata tohoto pololetí švédský premiér. „Žijeme ale v obtížné době, v Evropě zuří válka,“ dodal s tím, že právě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu se musí EU vyrovnat s ekonomickými problémy a energetickou krizí.

V roce 2022 převedli Rusové do Gruzie více než dvě miliardy dolarů. Celkem země dostala ze zahraničí 4,3 miliardy. Informovalo rádio Svobodná Evropa. Příliv peněz z Ruska do Gruzie se proti roku 2021 zvýšil pětinásobně. 

Kromě toho, podle ministerstva spravedlnosti Gruzie, v roce 2022 více než 12 000 ruských občanů zakoupilo 15 000 nemovitostí - zejména rezidenčních bytů a domů. O rok dříve si vlastnická práva zaregistrovaly asi čtyři tisíce Rusů.

Velká británie v rámci bojové pomoci zašle Ukrajině dodávku tanků Challanger 2. Informovalo o tom ukrajinské Ministerstvo obrany prostřednictvím Twitteru.

Brzy uplyne rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Od začátku války zemřelo i velké množství civilistů. Nejvíce jich zahynulo při útoku na divadlo v Mariupolu. Dne 16. března 2022 zasáhl ruský nálet divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné. Agentura AP později informovala až o přibližně 600 obětech.

Největší ruské bance Sberbank loni klesl čistý zisk o 75,7 procenta na 300,2 miliardy rublů (97,1 miliardy Kč). Hlavním důvodem jsou sankce, které západní státy uvalily na ruské firmy kvůli konfliktu na Ukrajině. S odkazem na sdělení banky o tom dnes informovala agentura Reuters.

Za prosinec ale zisk podle ruských účetních standardů meziročně vzrostl o 40,1 procenta. Ve druhé polovině loňského roku se bance podařilo vrátit se k zisku.

Sberbank v loňském roce opustila téměř všechny evropské trhy, včetně České republiky. Jako důvod uvedla velký odliv hotovosti a ohrožení zaměstnanců a majetku kvůli ruským akcím na Ukrajině a západním sankcím. Sberbank je jednou z několika bank, které mají zakázaný přístup k mezinárodní platební síti SWIFT, což omezilo její bankovní aktivity v zahraničí.

Česká národní banka (ČNB) zahájila kroky k odnětí licence Sberbank CZ loni na konci února. Důvodem bylo zhoršení situace banky kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Na začátku května pak ČNB odebrala bance licenci a pražský městský soud následně poslal Sberbank CZ do likvidace.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil vojáky Východního vojenského okruhu nasazené na Ukrajině, uvedlo dnes v prohlášení Šojguovo ministerstvo. Kde přesně jednotky navštívil, úřad neupřesnil. „Armádní generál Sergej Šojgu provedl inspekci velitelství Východního vojenského okruhu při práci v zóně speciální vojenské operace,“ napsalo ministerstvo obrany v prohlášení. Speciální vojenskou operací Moskva oficiálně nazývá své válečné tažení na ukrajinském území.

Rustam Muradov, který od loňského října velí Východnímu vojenskému okruhu, podal Šojguovi hlášení o současné situaci na bojišti, napsala agentura TASS. Ministr podle ní vojákům poděkoval za to, že „odvážně plní úkoly“, a předal jim státní vyznamenání.

V Dnipru v obytném komplexu zemřela mezi 40 obětmi i teprve 15letá Maria Lebidová. V době ruského útoku byla doma sama.

Ticho ve vsi Bohorodyčne prolamuje jedině žalostné mňoukání koček. Vesnice se přeměnila v areál trosek. Nejprve tu narazíte na zvířata, než konečně padnete na člověka, píše agentura AFP v reportáži ze vsi Bohorodyčne v Donbasu na východě Ukrajiny. Otřesná podívaná na zcela zničenou vesnici, uhnízděnou v údolí Doněcké oblasti, svědčí o brutalitě bojů, které trvaly měsíce. Loni v létě ji obsadili Rusové, po měsících dělostřeleckého bombardování. V polovině září ji dobyly zpět ukrajinské síly, když v okolí zahájily velkou protiofenzívu.

Ve vesnici, která měla před válkou tisícovku obyvatel, nebyl ušetřen ani jediný dům. Krásný modrý kostel, prošpikovaný střepinami, je napůl zničen, jeho zlatá kupole leží roztříštěná na zemi. V zatáčce cesty se najednou na balkóně domu bez oken otlučeném větry objeví muž. Propadlý klobouk přečnívá přes vychrtlou tvář, štíhlou postavu halí jen chatrný šat navzdory ledovému mrazu. Jurij Ponomarenko srdečně vítá návštěvníky.

Čtyřiapadesátiletý muž, rodák z Bohorodyčneho, poslal ženu a dceru do Polska čtyři dny před začátkem únorové ruské invaze. Sám pak uprchl, když na místě propukly boje, a pobýval v dosud ušetřených městech a vsích na východě Ukrajiny. Den strávil tam a den zase jinde, než se po skončení bojů vrátil do Bohorodyčneho, kde prožil většinu života.

Před týdnem se tu konečně zase usadil. V domě, který není jeho. Ten jeho byl srovnán se zemí. „Myslím, že jsem první, kdo se sem vrátil, abych tu žil, i když věřím, že tu stále byla jedna matka a její syn, kteří nikdy neopustili vesnici. Cítil jsem, že se musím vrátit, bylo to zapotřebí,“ říká Jurij.

Kyjev by měl v nejbližších dnech od EU dostat první tři miliardy eur (72 miliard korun) z celkových 18 miliard, které mu evropský blok hodlá letos půjčit na zajištění základních výdajů státu. Evropská komise dnes ministry seznámí s podrobnostmi platby dohodnuté začátkem ledna. Někteří diplomaté hovoří o tom, že celkovou částku domluvenou loni na podzim bude s ohledem na pokračování války a zhoršující se propad ukrajinské ekonomiky nutné navýšit, podrobnější diskuse na toto téma se však čekají až na některé z dalších ministerských schůzek.

Dobré ráno, vážení čtenáři. O první platbě z balíku dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině se dnes budou bavit ministři financí zemí Evropské unie. Debatovat by měli také o zahrnutí unijních peněz na podporu energetické nezávislosti na Rusku do národních plánů obnovy. Švédské předsednictví, které začátkem roku převzalo vedení unijní sedmadvacítky od Česka, dnes představí následujícího půlroku unijní finanční politiky.