Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
V Kyjevě se dnes objevily vlajky na podporu napadeného Izraele, který pokračuje v odvetné akci proti teroristům z Hamásu.
„Teror otevřel příliš mnoho front proti lidskosti. Válka proti Ukrajině. Válka na Blízkém východě. Hrozná destabilizace v celé Africe. Neustálé pokusy vyvolat krizi na globálním trhu s potravinami. Být za takových okolností silný, znamená čelit teroru. Být velkou zemí nestačí. Být bohatou zemí nestačí. Nestačí mít ambice. Být silný, znamená pomáhat chránit lidi a životy před jakoukoli formou teroru. Pomáhání. To je ta cesta,“ vzkázal v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zvýšená železniční doprava na severokorejsko-ruské hranici pravděpodobně souvisí se zprávami o přepravě zbraní mezi oběma zeměmi, uvedl 6. října americký think tank Beyond Parallel.
Ukrajinské síly v průběhu 8. října odrazily ruské útoky ve směru na Kupjansk, Bachmut, Lyman, Avdijivku a Marinku, informoval Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Při ruském úderu na Vovčansk v Charkovské oblasti v okrese Čuhuiv byla zabita 65letá žena, informoval gubernátor Oleh Syniehubov.
Rusko pravděpodobně v nadcházejících podzimních a zimních měsících vypustí proti Ukrajině rekordní počet sebevražedných bezpilotních letounů Šahed, uvedl mluvčí letectva Jurij Ihnat.
Poukázal na to, že jen v září ruské síly při útocích proti Ukrajině použily více než 500 zmíněných bezpilotních letounů. "Za šest měsíců předchozí topné sezóny Rusko proti Ukrajině vypustilo více než 1 000 íránských dronů. Za pouhý měsíc jsme již zaznamenali polovinu tohoto počtu," uvedl Ihnat.
Útok Hamásu „odvádí pozornost světa“ od Ukrajiny. Polský prezident Andrzej Duda se domnívá, že útok extremistické skupiny Hamás na Izrael pomůže Rusku ve válce proti Ukrajině, protože odvádí pozornost od konfliktu, uvedl v polské televizi.
Při ruském útoku na vesnici Kindyika v Chersonské oblasti byla 8. října zraněna jedenáctiletá dívka, informoval chersonský gubernátor Oleksandr Prokudin.
Rusové se na Ukrajině své tanky snaží bránit před dronovými útoky za pomoci rozměrných klecí.
Ukrajinští vyšetřovatelé neprodleně zahájili vyšetřování skutečností týkajících se bití mobilizovaných zaměstnanců ternopilského vojenského komisariátu. Po internetu se rozšířilo video, na kterém dva lidé bijí muže ležící v posteli v centru. Na místě incidentu pracovníci SBI zjišťují všechny okolnosti události.
Od začátku invaze přišla ruská armáda na Ukrajině již o více než 282 000 vojáků, odhaduje ukrajinské ministerstvo obrany.
Rusko vypálilo raketu na Kostiantynivku v Doněcké oblasti, 4 lidé včetně dítěte byli zraněni. Ruské jednotky zaútočily na město řízenou střelou Iskander a poškodily přibližně 30 budov.
Podle informací ukrajinské armády Rusko nasazuje všechny dostupné rezervy severně od Bachmutu. „Nepřítel pokračuje v nasazování dalších jednotek v tomto směru, aby zabránil v postupu naší ofenzivě,“ uvedl Ilja Jevlas, mluvčí ukrajinských sil na východě.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.