Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Milí čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Děkujeme, že jste dnes sledovali naše online zpravodajství o dění na Ukrajině.

Podívejte se na panorama Bachmutu pořízené z dronu.

Bývalý velitel v řadách ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který veřejně promluvil o zločinech, jichž se dopustil na Ukrajině, byl v Saratově na jihozápadě Ruska předveden k výslechu. Dnes o tom s odvoláním na Vladimira Osečkina, zakladatele ruské nevládní organizace Gulagu.net, informoval portál Meduza. Azamat Uldarov nedávno popsal, jak na Ukrajině zabíjel děti i další žoldnéře, kteří se odmítali podřídit rozkazům.

Parlamentní summit Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení ruské okupace krymského poloostrova, se uskuteční 23. a 24. října v Praze. Na tiskové konferenci to dnes večer novinářům řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ta dnes večer také od předsedy ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka převzala Řád knížete Jaroslava Moudrého za mimořádné osobní zásluhy o posílení ukrajinsko-české spolupráce a podporu Ukrajiny. Udělil jí ho prezident Volodymyr Zelenskyj.

„To je přesně to, za co bojujeme za celou Ukrajinu - za to, aby se všechny naše děti, všichni Ukrajinci a Ukrajinky v každé části naší země cítili svobodně, užívali si svobody a realizovali se v životě tak, jak chtějí. A to se stane. Ukrajina bude bránit svou svobodu,“ sdílel dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na twitteru.

Soud v Moskvě poslal na sedm let do vězeňského tábora pracovníka moskevského policejního velitelství Sergeje Klokova za šíření „nepravdivých zpráv“ o ruské armádě v soukromém telefonickém rozhovoru z loňska. Dnes o tom informuje ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na nevládní organizaci OVD-Info. Prokurátor pro Klokova žádal devítiletý trest odnětí svobody.

Chování Moskvy dnes kritizovala i americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Zatímco tady sedíme, agrese pokračuje. Zatímco tady sedíme, ruské síly pokračují v zabíjení a zraňování civilistů. Zatímco tady sedíme, ruské síly ničí kritickou ukrajinskou infrastrukturu. Zatímco tady sedíme, připravujeme se na další Buču, Mariupol, příští Cherson. Další válečný zločin. Další zvěrstvo,“ uvedla.

V Žytomyru se dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským sešla estonská premiérka Kaja Kallasová. Ve společném prohlášení uvedli, že se shodují „na tom, že silná, nezávislá a prosperující Ukrajina coby část euroatlantické rodiny je klíčová pro budoucnost evropské bezpečnosti“. Uvedli také, že budou v kontextu summitu NATO ve Vilniusu „spolupracovat na cestě, po které se Ukrajina dostane blíže ke členství v NATO, a umožní Ukrajině, aby se připojila k NATO, jakmile to podmínky dovolí“.

Ruská invaze na Ukrajinu působí této zemi a jejím obyvatelům obrovské utrpení a devastaci. Při dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil generální tajemník světové organizace António Guterres. Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov seděl po Guterresově levici. Lavrov vystoupil hned po šéfovi OSN a v dlouhém projevu mimo jiné řekl, že Ukrajina již roky představuje hrozbu pro ruskou bezpečnost. Kyjev přitom nazval zločineckým režimem.

Lotyšsko a Estonsko chtějí, aby před červencovým summitem NATO ve Vilniusu existoval „konkrétní harmonogram“ pro vstup Ukrajiny do aliance. Dnes se na tom podle agentury DPA shodli prezidenti těchto pobaltských zemí.

Podívejte se na aktuální snímky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova při zasedání Rady bezpečnosti v sídle OSN v New Yorku.

Vedení ukrajinské vojenské rozvědky před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu plánovalo provést zásadní útoky uvnitř Ruska. Tento záměr se však vůbec nezamlouval Spojeným státům, které jsou hlavním spojencem vlády v Kyjevě. Dnes o tom napsal americký The Washington Post s odvoláním na dokumenty, jež se na veřejnost podle všeho dostaly skrze sociální síť Discord.

Úřady na Slovensku při kontrolách obilí a mouky žádné další případy kontaminace nepovolenými látkami nezjistily. Jediným případem zůstává dříve oznámený výskyt pesticidu v zásilce ukrajinského obilí, která bude na žádost příslušného mlýna podrobena kontrolní analýze. Novinářům to dnes řekli slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan a hlavní slovenský veterinář Jozef Bíreš.

„Blížíme se k přelomové bitvě moderních dějin. To je fakt, všichni to víme,“ prohlásil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina. Odmítl ale sdělit, kdy dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva začne, v jakém směru či síle útok bude. „Faktem je, že se všichni připravují,“ dodal.

Velká očekávání a pozornost, která se k nové protiofenzivě vážou, podle Budanova částečně komplikují její provedení. Zároveň ale mají určitý vliv na vnímání konfliktu ruskou veřejností, řekl šéf vojenské rozvědky v rozhovoru. „Mají strach,“ pronesl.

Evropská unie překvapila Rusko po jeho invazi na Ukrajinu svou jednotou, rázností a rozhodností, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v úvodu dnešní unijní parlamentní konference v Praze. Ocenil, že tím Unie ukázala, že stojí za svými hodnotami. EU podle něj v posledních letech z historického hlediska stála možná před největšími výzvami od druhé světové války.

Rakušan zmínil některé krize posledních dvou desetiletí, například ekonomickou krizi z let 2008 a 2009, migrační krizi před osmi lety nebo covidovou epidemii. „Čím si prošla Evropa, se bude z historického odstupu brát jako jedno z nejtěžších poválečných období, které přinášelo velké výzvy,“ uvedl.

Vicepremiér připustil, že loni na počátku krize spojené s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu měl jisté obavy, jak jednotná dokáže EU být. „Zda dokážeme pojmenovávat své hodnoty a stát za nimi,“ řekl. Připomněl, že třeba v covidové krizi trvalo dlouho najít společnou cestu, prvním krokem naopak bylo uzavření hranic, a to v mnohem větší míře než při migrační krizi.

Ruská černomořská flotila dnes nad ránem zneškodnila tři ukrajinské na dálku ovládané čluny, které se pokoušely zaútočit na přístav Sevastopol na Krymu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura TASS. Kyjev útok na poloostrově, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014, nekomentoval.

„Kyjevský režim se dnes okolo 3:30 moskevského času (2:30 SELČ) pokusil zaútočit na základnu černomořské flotily s třemi bezpilotními čluny,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Proti dronům podle něj zasáhly protiponorkové a další podpůrné síly, které je na cestě do sevastopolské zátoky zničily. „Nejsou žádné ztráty,“ dodal.

Pražský magistrát daruje Ukrajině zdravotnický materiál za asi 13 milionů korun. Dnes o tom rozhodli městští radní, materiál na Ukrajinu vyrazí po schválení zastupitelstvem. Nejde o první pomoc od české metropole, Praha již v minulosti darovala například ukrajinským městům Kyjev a Mykolaiv 626 naftových topidel a 18 elektrocentrál z majetku Správy služeb hlavního města Prahy.

Plánovaná dodávka bude podle náměstkyně pražského primátora Alexandry Udženiji (ODS) zahrnovat ochranné roušky, rukavice, obleky, návleky, pokrývky hlavy, respirátory a vakcinační sady s jehlou. Dodala, že rada dnes také schválila uvolnění 14 milionů korun pro městské Centrum sociálních služeb, které je využije na ubytování ukrajinských uprchlíků v metropoli.

„Přes 300 z nás bývalých zpravodajů a zpravodajek v Moskvě podepsalo otevřený dopis ruskému ministru zahraničí Lavrovovi žádající okamžité propuštění novináře Evana Gershkoviche,“ tweetuje Lenka Kabrhelová, dřívější moskevská korespondentka Českého rozhlasu v Moskvě.

„Nemáme pochyb, že jediným smyslem a záměrem jeho práce bylo informovat čtenáře o současné realitě v Rusku. Vyhledávání informací, i když to znamená znepokojení politických zájmů, z Evana nedělá zločince či špeha, to z něj dělá novináře. Novinařina není zločin,“ stojí v otevřeném dopise, který podepsalo 301 novinářů z 22 zemí. Mezi nimi i trio z České televize: Miroslav Karas, Jan Moláček a Pavel Vondra.

Evan Gershkovich z listu Wall Street Journal je ve vazbě, obviněn ze špionáže.

Ukrajina považuje za uskutečnitelné letošní zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, uvedla před začátkem parlamentní konference zemí Evropské unie v Praze předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Je podle ní i v českém zájmu, aby se tak stalo. Ve svém dnešním vystoupení chce podpořit setrvání u protiruských sankcí a apelovat na jejich důsledné vymáhání.

Prezident Petr Pavel minulý týden uvedl, že Česko by mělo v EU tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou už letos, o což usiluje Kyjev. Pekarová Adamová dnes řekla, že Ukrajina tento termín považuje za realizovatelný. „Samozřejmě to podporujeme, aby k tomu došlo, je to i v našem zájmu,“ uvedla.

Také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová v Praze připomněla své dřívější vyjádření, že by ukrajinské rozhovory o členství v EU mohly začít letos. Proces vstupu do Unie trvá obvykle několik let. „Evropský parlament byl první z unijních institucí, která žádala o udělení kandidátského statusu pro Ukrajinu, od té doby se krok po kroku snažíme pomáhat,“ řekla.

Ukrajinská tajná služba plánovala symbolické útoky na ruském území na 24. února, výročí zahájení ruské invaze. Spojené státy ji přemluvily, ať to nedělá, vyplývá z uniklých dokumentů Pentagonu. Kreml by si to prý mohl vyložit jako americké vměšování a přistoupit k eskalacím, píše The Washington Post.

Boje o Bachmut. Dělostřelci 3. samostatné úderné brigády Ozbrojených sil Ukrajiny obsluhují houfnici D30. V zákopech jim dělá společnost pejsek.

Částečný mír na Ukrajině není řešením, válka může skončit jen při splnění podmínek, které si klade Kyjev, napsali premiéři Česka, Slovenska a Polska Petr Fiala, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki ve společném článku v časopise Foreign Affairs. Premiéři Moskvu obvinili z porušování mezinárodního práva a vedení politické a hybridní války, Kreml podle nich navíc už dlouho systematicky podrývá mezinárodní stabilitu a bezpečnost.

„Ukrajina nechce být ve válce s Ruskem. To nechceme ani my. Je však stále jasnější, že Rusko se už dávno rozhodlo, že bude ve válce s námi,“ uvedli premiéři v článku, ve kterém vyzývají k další politické a vojenské podpoře Ukrajiny. „Pokud Rusko vyhraje a Ukrajina padne, střední Evropa může být klidně další na řadě,“ napsali.

„Mír zkrátka může nastat jen za podmínek Ukrajiny. Zamrzlý konflikt je nejoblíbenějším způsobem Ruska, jak si koupit čas – předstíráním ukončení války, kterou samo rozpoutalo,“ uvedli Fiala, Heger a Morawiecki.

Čínské ministerstvo zahraničí dnes přišlo s ujištěním, že výroky čínského velvyslance ve Francii zpochybňující suverenitu postsovětských zemí nepředstavují oficiální stanovisko Pekingu. Mluvčí čínské diplomacie podle agentury AFP uvedla, že Čína uznává země existující od rozpadu Sovětského svazu jako svrchované státy. 

Velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie v pátek večer v rozhovoru s televizí LCI řekl, že „bývalé sovětské státy nemají... efektivní status v mezinárodním právu“. Vyjádření přišlo poté, co na něj moderátor tlačil v souvislosti s postavením Krymu, který diplomat odmítl označit za území náležící Ukrajině. Ukrajinský poloostrov v roce 2014 protiprávně anektovala Ruská federace, jejíž síly loni v únoru zaútočily přímo na Ukrajinu.

Čínské ministerstvo zahraničí dnes při dotazech na toto téma uvedlo, že „respektuje svrchovaný status“ zemí vzešlých z rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Na otázku, zda slova velvyslance ve Francii představují oficiální čínskou politiku, odpověděla mluvčí Mao Ning, že oficiální politikou je to, co řekla ona sama.

„V Rusku se udává jako za Stalina. Učitelé udávají žáky, studenti profesory a spolužáky, stížnosti podávají sousedé, kolegové, a dokonce i rodinní příslušníci,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost v ranním hlášení o radiační situaci na Ukrajině (jež zůstává normální).

Kazachstán nebude na výročí porážky Adolfa Hitlera, 9. května, pořádat vojenskou přehlídku – už poněkolikáté v řadě. „Uspořádání vojenské přehlídky v Kazachstánu v roce 2023 se neplánuje kvůli úsporám v rozpočtu a také kvůli nutnosti řešit jiné problémy. Prioritou je zejména udržení požadované úrovně bojové připravenosti a mobility jednotek ozbrojených sil Kazachstánu,“ cituje agentura AKI z vyjádření ministerstva obrany.

Naposledy byla roku 2019, pak se rušila kvůli koronaviru, později vláda důvody neuvedla. Velkolepé oslavy bývají naopak v Rusku, nyní spojované s invazí na Ukrajinu. Kazašské rozhodnutí s tím může souviset.

Ruské jednotky v okupovaném Berďansku v Záporožské oblasti podle posledních zpráv nutí místní lékaře, kteří obdrželi ruské pasy, aby se zaregistrovali k vojenské službě, uvedl ukrajinský generální štáb.

EU by se v nejbližších dnech měla shodnout na společných nákupech munice pro Ukrajinu, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Někteří ministři chtějí dohodu na dnešní schůzce. 

EU se v březnu předběžně dohodla na plánu uvolnit miliardu eur (asi 23,5 miliardy korun) na společné nákupy dělostřelecké munice, které se ukrajinské armádě nedostává před očekávanou jarní ofenzivou. Konečné schválení však blokuje rozdílný pohled na to, od jakých výrobců mají unijní země munici nakupovat. Zatímco velká většina zemí prosazuje v rámci urychlení dodávek uzavírání smluv po celém světě, Francie se snaží do systému zapojit výhradně evropský zbrojní průmysl.

„Jsem si jistý, že v příštích dnech dohody dosáhneme,“ prohlásil  Borrell. EU podle něj „nesedí a nečeká“, ale dělá vše proto, aby naplnila slib doručit do příštího března Kyjevu milion kusů dělostřelecké munice. V současnosti již chystá naplnění první části plánu, kterou je proplacení jiné miliardy eur členským zemím, jež dodají dělostřelecké granáty z vlastních skladů.

V úterý budou jednat v Moskvě ministři obrany Ruska, Turecka, Íránu a Sýrie o situaci v posledně zmíněné zemi. Řekl to dnes turecké státní agentuře Anadolu šéf turecké obrany Hulusi Akar. Situace v Sýrii je v Turecku před prezidentskými a parlamentními volbami, které se uskuteční v polovině května, ožehavé téma a Ankara by chtěla začít s navracením syrských uprchlíků do jejich země původu.

„Naším cílem je vyřešit místní problémy jednáním a zajistit, aby mír a pokoj zavládly v regionu co nejdříve,“ řekl Akar státní agentuře. Od jednání v Moskvě, kterého se zúčastní i šéfové rozvědek čtveřice zemí, očekává „pozitivní vývoj“.

Ve městě Lysyčansk v Luhanské oblasti okupanti spolu s kolaboranty vztyčili Leninův pomník, informoval kanál Nexta.

„Obyvatelé Chersonu byli varováni, že ti, kteří nepřijmou ruský pas do 1. června 2023, budou ‚deportováni‘ a jejich majetek zabaven,“ uvádí britské ministerstvo obrany ve své pravidelné zprávě o dění na Ukrajině s tím, že Moskva tuto taktiku používá v rámci svého „rusifikačního“ schématu pro okupovaná území, stejně jako loni před invazí v Doněcku a Luhansku.

Protiponorkový torpédoborec Admiral Tribuc bude provádět cvičení v Japonském moři, uvedl Interfax s odkazem na tiskovou službu ruské tichooceánské flotily. V rámci cvičení bude posádka lodi ve spolupráci s námořními vrtulníky pátrat po simulované nepřátelské ponorce a také provádět nácvik bojového výcviku s torpédy. Velitel admirál Sergej Avakjanc byl nedávno zbaven své funkce právě proto, že prezident Putin považoval cvičení za fiasko.

Ruské síly se stále soustředí hlavně na Bachmut, o jehož dobytí se snaží už od loňského léta. Za uplynulý den se Ruští vojáci podle Kyjeva neúspěšně pokusili o ofenzivu na okraji obcí Hryhorivka, Bohdanivka a Ivanivske, které leží několik kilometrů západně až severozápadně od Bachmutu. Oblast ruské jednotky hustě ostřelovaly, uvádí ukrajinský generální štáb.

Ve směru na Avdijivku ruské jednotky útočily na Pervomajske. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že při tom Rusové utrpěli velké ztráty. Podobné informace ale nelze nezávisle ověřit. U Marjinky, která leží nedaleko Doněcku, se podle Kyjeva podařilo odrazit početné útoky.

Kanál Nexta přinesl záběry z Krymu, na kterých se ozývají „záhadné“ zvuky, podle tamních úřadů se jedná o odražený domnělý útok ukrajinských dronů na Sevastopol.

Bývalá švédská poslankyně Caroline Nordengripová se přidala k zahraničním bojovníkům bránícím Ukrajinu, upozornil kanál Nexta.

Na místě velvyslanectví Ruské federace v Kyjevě mohou úřady vytvořit muzeum. Tento návrh předložil šéf kyjevské toponymické komise a historik Oleksandr Alfjorov. Podle něj by na tomto místě mělo vzniknout „jediné muzeum na světě, kde bude prezentována skutečná historie tohoto státu“. Expert navrhoval vznik muzea Moskevské Rusi.

Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země – Spojené státy, Čínu a Rusko. Ve své nejnovější zprávě o tom dnes informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Za poslední rok se na zpravodajských serverech a sociálních sítích v Africe stále častěji objevuje proruský obsah. Cílem těchto zpráv je získat podporu pro invazi na Ukrajině, ukázat narůstající přítomnost Ruska na africkém kontinentu v kladném světle a zároveň kritizovat působení USA a Evropy – obzvlášť Francie – v Africe, napsal list The New York Times.

Některá ze spolupracujících médií jsou podle expertů napojená na Kremlem podporovanou Wagnerovu skupinu, která působí hned v několika afrických státech. Zatímco šíří dezinformace, posílá Wagnerova skupina na africký kontinent tisíce žoldnéřů, aby podporovaly spřátelené vlády a těžily zlato a další přírodní zdroje.

Ruská černomořská flotila dnes nad ránem zneškodnila ukrajinské bezpilotní letouny, které se pokoušely zaútočit na přístav Sevastopol na Krymu. Na telegramu to napsal proruský gubernátor oblasti Michail Razvožajev, informovala o tom agentura TASS. Kyjev se ale k útoku na poloostrově, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014, nepřihlásil.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes budou jednat o pokračování vojenské podpory Ukrajiny včetně dosud neschválených společných nákupů munice či o možnostech přípravy nových protiruských sankcí. Proberou také spolupráci s dalšími zeměmi obávajícími se ruské rozpínavosti, Moldavskem a Gruzií. Bavit se budou i o důsledcích aktuální napjaté situace v Súdánu či pokračujících problémech v Tunisku.

Evropský blok se v březnu předběžně shodl na plánu uvolnit miliardu eur (asi 23,5 miliardy korun) na společné nákupy dělostřelecké munice, které se ukrajinské armádě nedostává před očekávanou jarní ofenzivou. Konečnou dohodu však blokuje rozdílný pohled na to, od jakých výrobců mají unijní země munici nakupovat.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v našem zpravodajství o ruské agresi na Ukrajině a jejích dopadech na nás a na celý svět.