Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.

„Všechny porazíme, všechny zabijeme, všechny okrademe. Všechno bude, jak se nám zlíbí,“ řekl na videu prokremelský bloger Vladlen Tatarskij. Vystoupil na něm přímo z kremelského sálu.

Snímky z Charkovské oblasti. 

Rusko dnes v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která anexi čtyř ukrajinských regionů odsuzuje jako porušení mezinárodního práva. Informují o tom tiskové agentury. Návrh rezoluce předložily Spojené státy a Albánie. Text, který vyzýval Rusko k okamžitému stažení z Ukrajiny, podpořilo deset z 15 členů RB OSN. Čtyři země se zdržely: Čína, Indie, Brazílie a Gabon.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja hlasování o návrhu rezoluce označil za provokaci a otevřeně nepřátelský akt. Agentura DPA píše, že se očekává, že text v této nebo podobné formě bude v příštích dnech předložen k hlasování Valnému shromáždění OSN.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Jde o mezinárodně neuznanou Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku a rovněž o Chersonskou oblast a Záporožskou oblast. Kyjev a Západ anexi odmítají.

Ruská plynárenská společnost Gazprom sdělila Moldavsku, že v říjnu sníží dodávky zemního plynu do této země o 30 procent. Uvedl to dnes moldavský vicepremiér a ministr infrastruktury Andrei Spinu.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová již začátkem týdne varovala, že Gazprom by mohl od začátku října dodávky plynu do Moldavska snížit, nebo dokonce zcela zastavit. Upozornila rovněž, že podle smlouvy by Moldavsko mělo od začátku října dostávat ruský plyn za výrazně nižší ceny.

Moldavsko, které je na ruském plynu silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí. Šéf moldavské plynárenské společnosti Moldovagaz Vadim Ceban dnes uvedl, že firma uhradila Gazpromu chybějící část platby za zářijové dodávky plynu.

Po skončení dohody o „obilí“ možná ruská armáda po 20. říjnu zaútočí z moře na Oděsu. Předpověděl to vojenský expert Roman Svitana. Může se tam podle něj přesunout skupina 20 000 ruských útočníků z Chersonské oblasti. 

Tanec ruských "vlastenců" u Kremlu.

Pravoslavný ruský herec a fanatický stoupenec války Ivan Okhlobystin promluvil na počest Vladimira Putina. Už v roce 2014 navštívil Doněck, aby deklaroval podporu "Novorusku". Ma zakázaný vstup na Ukrajinu, ale i do Lotyšska a Estonska. Ukrajina také zakazuje filmy a seriály, ve kterých vystupuje.  

Počet obětí raketového útoku na humanitární konvoj u jihoukrajinského Záporoží stoupl na 30, dalších 88 lidí je zraněných, uvedla policie.

Výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí.

Fond odhaduje, že skupina 48 zemí, které čelí největší hrozbě nedostatku potravin, bude muset v letošním a příštím roce kvůli růstu cen potravin a hnojiv zapříčiněnému ruským útokem na Ukrajinu vynaložit dodatečných devět miliard dolarů (zhruba 225 miliard Kč) na dovoz. To oslabí finanční rezervy řady křehkých a s konflikty se potýkajících zemí, které již nyní čelí potížím s platební bilancí kvůli pandemii covidu-19 a růstu nákladů na energii.

„Odhadujeme, že jen v letošním roce budou silně postižené země potřebovat až sedm miliard dolarů na podporu nejchudších domácností,“ píše se v příspěvku na blogu MMF, jehož spoluautorem je šéfka fondu Kristalina Georgievová. Válka na Ukrajině podle příspěvku prohloubila potravinovou krizi, která nabírala na síle již od roku 2018.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret o podzimním odvodu do armády. Vojenskou službu má podle něj nastoupit 120.000 mužů ve věku mezi 18 a 27 lety. Minulý týden šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině vyhlásil částečnou mobilizaci.

Podle dekretu musí být od začátku listopadu do konce prosince povoláni branci, kteří nejsou v záloze a na které se vztahuje povinná vojenská služba. Ti, kterým roční služba skončila, musí být z armády k 1. říjnu propuštěni, uvádí se také ve vyhlášce.

V rámci částečné mobilizace, kterou Rusko vyhlásilo minulou středu, chce armáda do zbraně podle ministra obrany Sergeje Šojgua povolat 300.000 rezervistů. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí. Z různých ruských regionů přicházejí zprávy, že povolávací rozkaz dostali i chronicky nemocní muži nebo ti, kteří přesáhli branný věk.

Nejnovější ruské hrozby a částečná mobilizace jsou signálem slabosti Moskvy a důkazem, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nevychází jeho strategie, uvedl na dnešní tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ukrajina má právo vzít si zpět území, která v současnosti okupují ruské síly, prohlásil šéf NATO a odsoudil vyhlášení anexe čtyř ukrajinských oblastí Ruskem jako „nelegální a nelegitimní“. Stejný postoj dnes zaujali mnozí západní politici.

Kombinace jaderných výhrůžek, mobilizace a vyhlášení anexe představuje nejzávažnější eskalaci války na Ukrajině od jejího únorového začátku, uvedl Stoltenberg. NATO nadále Ukrajince „neochvějně podporuje“ při obraně před ruskou agresí. Generální tajemník zdůraznil, že NATO je obranná aliance a války se přímo neúčastní, dodává ale Ukrajině prostředky, aby se mohla bránit. O Ukrajincích hovořil jako o hrdinech.

„Vyhlášení anexe je nejzávažnějším pokusem o uzmutí cizího území v Evropě od konce druhé světové války,“ řekl Stoltenberg. „Spojenci NATO neuznávají žádné z těchto území jako součást Ruska a nebudou tak činit ani v budoucnu,“ dodal a vyzval další státy, aby kroky Moskvy rovněž odsoudily.

Británie, Francie a Německo pomohou Norsku posílit bezpečnost na moři, uvedl dnes norský premiér Jonas Gahr Störe. Děje se tak v souvislosti s poškozením plynovodů Nord Stream. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová také oznámila, že policisté ze Švédska budou na vyšetřování tohoto incidentu spolupracovat s kolegy z Dánska a Německa.

Norsko, které se stalo největším dodavatelem plynu v Evropě a které patří k hlavním světovým producentům ropy, má více než 90 polí pro těžbu těchto energetických surovin, z nichž většina je napojena na síť potrubí v délce asi 9000 kilometrů, píše agentura Reuters.

Störe dnes řekl, že „s našimi spojenci jednáme o zvýšené přítomnosti“ na moři v oblastech, kde Norsko těží suroviny. „Souhlasili jsme s tím, že k tomu přispěje Německo, Francie a Británie“. Oznámil, že kolem norské těžební infrastruktury „bude viditelnější vojenská přítomnost“ a ujistil, že nic nenaznačuje, že by Norsku nebo jeho těžební infrastruktuře hrozilo nějaké přímé nebezpečí.

Koncert a shromáždění příznivců Vladimira Putina v centru Moskvy.

Země Evropské unie po dnešním jednání velvyslanců pomalu míří k dohodě o novém balíku protiruských sankcí, jehož součástí mají být i kroky umožňující omezení cen ruské ropy. Unijní státy se však zatím neshodly na tom, zda a za jakých podmínek budou ochotny cenový strop zavést a jednotný postoj zatím nemají ani k dalším aspektům chystané sady postihů. Podle jednoho z diplomatů mají na sankční seznam přibýt zhruba tři desítky ruských činitelů či firem.

Ruský útok na Dněpr zabil 3 lidi. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko oznámil, že třetí osoba byla nalezena mrtvá pod troskami po ruském raketovém útoku na dopravní zařízení. Útok zranil pět lidí.

Rusové pociťují větší strach z války na Ukrajině a méně věří v úspěšný průběh takzvané „zvláštní vojenské operace“. Nedávný průzkum nezávislého střediska Levada ukázal, že dvě třetiny respondentů se obávají, že bude v Rusku vyhlášena všeobecná mobilizace. V únoru, kdy byla invaze oznámena, tyto obavy vyjádřilo o polovinu méně respondentů (28 %). Snížil se také podíl lidí, kteří věří, že válka úspěšně postupuje. Zatímco 73 % si myslelo, že tomu tak bylo v květnu, toto číslo kleslo na 53 %. Dotazováno bylo 1 631 lidí z 50 regionů Ruska.

Do pražských škol chodí k dnešnímu dni podle údajů magistrátu 11.630 ukrajinských dětí. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí hlavního města Vít Hofman. Většinu z nich tvoří žáci základních škol, které v minulém školním roce podle dat ministerstva školství (MŠMT) v hlavním městě navštěvovalo celkem 112.089 dětí. 

Britský ministr obrany Ben Wallace tento týden navštívil Kyjev, kde se svým ukrajinským kolegou Oleksijem Reznikovem mluvil o ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je získat zpět území obsazená Ruskem. O cestě šéfa resortu obrany dnes informovala britská vláda na svých internetových stránkách.

„Putinův režim pokračuje v eskalaci, a to i dnes po podvodných referendech z tohoto týdne ohlášením anexe čtyř ukrajinských oblastí, Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské. Tyto domnělé výsledky a tyto změny hranic nikde nepřijmeme,“ uvedl v dnešním projevu u příležitosti udělování státních vyznamenání německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Dodal, že na ruskou agresi je jen jediná odpověď. „Musíme zajistit, aby naše demokracie byla obranyschopná, aby se dokázala bránit navenek i dovnitř,“ řekl.

Jakákoli anexe těchto regionů na základě takové falešné záminky a za použití brutální síly okupanty je nezákonná a ostudná, napsala na twitteru slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

V Rusku naopak oslavují falešné připojení ukrajinských oblastí k Ruské federaci. 

V Luhanské oblasti téměř nikdo neoslavuje falešné připojení k Ruské federaci.

Joe Biden kritizoval moskevská „falešná tvrzení o anexi“ a slíbil, že shromáždí mezinárodní společenství, aby pohnalo Rusko k odpovědnosti.

Prezident Biden řekl: „Nenechte se mýlit: tyto akce nemají žádnou legitimitu. Spojené státy budou vždy ctít mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny. Budeme nadále podporovat úsilí Ukrajiny o znovuzískání kontroly nad svým územím tím, že posílíme její ruku vojensky a diplomaticky, mimo jiné prostřednictvím dodatečné bezpečnostní pomoci ve výši 1,1 miliardy dolarů, kterou Spojené státy oznámily tento týden. Vyzývám všechny členy mezinárodního společenství, aby odmítli nezákonné pokusy Ruska o anexi a aby stáli při lidu Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.“

Německo podle politických představitelů nikdy neuzná ruskou anexi ukrajinských území. Německý prezident vyzval k posílení obranyschopnosti demokracie.

Pokusem o anektování ukrajinských oblastí Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson se Putin pokouší ovládnout území, která na zemi ani fyzicky neovládá. Pro Ukrajinu se nic nemění: pokračujeme v osvobozování naší země a našich lidí a obnovujeme naši územní celistvost, napsal ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba na svém twitteru.

Podívejte se na proslov Vladimíra Putina po anexi území Ukrajiny.

V Lymanu na východě Ukrajině se vedou těžké boje, připustil dnes podle ruské státní agentury TASS poradce ministra vnitra separatistické Doněcké lidové republiky Vitalij Kiseljov. Proruští separatisté sice tvrdí, že ruská posádka ve městě není odříznuta, ale ukrajinská média s odvoláním na armádní velení hlásí, že ruské uskupení uvázlo v obklíčení, respektive ukrajinská vojska kontrolují všechny ústupové cesty z města.

Velká Británie a USA po anexi ukrajinského území Moskvou oznámily obrovský seznam nových sankcí proti Rusku.

Britská zahraniční kancelář uvedla, že Rusko nyní ztratí přístup k hlavním západním službám, na kterých je závislé, včetně: IT poradenství, architektonických služeb, inženýrských služeb a transakčního právního poradenství pro určité komerční aktivity.

Británie také zakázala vývoz téměř 700 zboží, které je klíčové pro průmyslové a technologické kapacity Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepisuje žádost o přijetí Ukrajiny do NATO. 

Dokumenty o připojení ukrajinských oblastí k Rusku nyní dostane k posouzení ruský ústavní soud a poté mají smlouvy potvrdit obě komory ruského parlamentu, které se chystají učinit tento krok příští týden. Není pochyb, že ratifikace ve Státní dumě a Radě federace bude čistě formální, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Duma zároveň bude přijímat dodatky k ústavě, kterými se zvětší velikost Ruské federace. Poslední fází procedury je podpis příslušného zákona Putinem.

Rada národní bezpečnosti a obrany, kterou vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zde se rozhodlo o požádání přijetí do NATO.

Český ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se vyjádřil k projevu ruského prezidenta Putina.

„Není možné se smířit s agresivní politikou. Zkušenosti s anexí Krymu a slabou reakcí Západu ukázaly, že jakákoli slabá reakce nevede ani k míru, ani k rozumnému řešení pro mezinárodní společenství,“ řekl předseda vlády.

Varšava důrazně odsuzuje nelegální připojení okupovaných ukrajinských oblastí k Ruské federaci a vyzývá k posílení vojenské pomoci Kyjevu.

Zelensky o žádosti o členství v NATO: „Už jsme de facto spojenci,“ řekl. „De facto jsme již prokázali kompatibilitu se standardy Aliance. Ukrajina žádá, aby to potvrdila de iure,“ řekl Zelenskyj, „zrychleným postupem“.

„Ukrajina je připravena jednat s Ruskem, ale pouze s novým ruským prezidentem,“ říká Zelenskyj.

Japonsko v reakci na ruskou anexi ukrajinských oblastí zváží další sankce proti Rusku a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, řekl Kišida Zelenskému.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informují agentury.

V rozhovoru pro Sky News vystoupil bývalý předseda vlády Ruské federace Michail Kasjanov a poukázal na to, že prezident Vladimir Putin slíbil bránit anektovaná území jako nová suverénní území Ruska „všemi nezbytnými prostředky“. Kasjanov řekl, že jde o další hrozbu použití jaderných zbraní. „Nemyslím si, že [je] využije, ale hrozbu je třeba brát vážně a [Západ by měl] být připraven,“ řekl. 

Počet obětí ruského útoku na Záporoží vzrostl na 25 zemřelých a 50 zraněných, uvedla ukrajinská generální prokuratura.

Spojené státy dnes možná vyhlásí nové sankce proti Rusku za anexi ukrajinských území, píše Nexta.

Ukrajina žádá o členství v NATO, píše KyivPost. 

Musíme se zmobilizovat. Ne na válku. Ale zachovat mír, bezpečnost a prosperitu. Každý má svou roli. Vzkázal občanům EU přředseda Evropské rady Charles Michel.

Vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové k projevu ruského prezidenta Putina.

Vyjádření prezidenta republiky Miloše Zemana k projevu Vladimira Putina.

„Vladimire Putine, váš projev je podvod a ostuda. Svět nikdy nesmí přijmout vaše falešná referenda nebo váš krutý a nezákonný pokus o kolonizaci Ukrajiny. Stojíme na straně ukrajinského lidu a budeme je pevně podporovat, dokud jejich země nebude celistvá a svobodná,“ řekl bývalý premiér Velké Británie Boris Johnson. 

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje dnešní výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na twitteru. 

Ukrajina byla k tomuto kroku také nepřekvapivě kritická a ceremoniál popsala jako „kremelskou šílenou show“, která z právního hlediska postrádala smysl. „Neexistující entity nemohou vstoupit do země, která se rozkládá,“ uvedl na twitteru ukrajinský prezidentský poradce Mychailo Podoljak.

Giorgia Meloniová, od které se všeobecně očekává, že bude příští měsíc jmenována italskou premiérkou, také uvedla, že ruská anexe čtyř ukrajinských regionů nemá „žádnou právní a politickou hodnotu“.  V prohlášení uvedla, že pan Putin „opět demonstruje svou neoimperialistickou vizi sovětského stylu, která ohrožuje bezpečnost celého evropského kontinentu“. 

Ilegální anexe vyhlášená Putinem nic nezmění. Všechna území nelegálně obsazená ruskými útočníky jsou ukrajinskou zemí a vždy budou součástí tohoto suverénního národa, vyjádřila na twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Stvrzení falešné anexe.

Rusko se pokouší prostřednictvím účelových referend legitimizovat okupaci, míní vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Žádný demokratický stát podle něj nemůže takový výsledek uznat. „A tuzemským prokremelským šaškům vzkazuji: Pokud tohle obhajujete, je to stejné, jako kdybyste obhajovali Mnichov,“ dodal.

„Tyto kroky ruského vedení nebudou mít stejnou odezvu, jako anexe Krymu v roce 2014,“ domnívá se politický analytik Grigorij Golosov. „Krym byl v 90. letech předmětem rozhořčení a panovala představa, že se chce sám připojit k Rusku. Byl to klamný názor, ale masově rozšířený, a proto Rusové kroky ruského vedení v roce 2014 přijali pozitivně,“ uvádí Golosov.

„Nemyslím si, že připojení těchto území si mezi (ruskými) obyvateli vyslouží nadšení nebo dokonce pochopení,“ dodává odborník.

Země Evropské unie by měly přísněji posuzovat žádosti o víza od Rusů, zvláště těch mířících do unie z třetích zemí. Doporučila to dnes Evropská komise v reakci na množství Rusů prchajících z vlasti v obavách z mobilizace vyhlášené prezidentem Vladimirem Putinem. Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové by víza neměli dostávat ruští občané, kteří chtějí zůstat v EU více než 90 dnů.

Britská premiérka Liz Trussová prohlásila, že Británie „nikdy nepřijme regiony Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží jako nic jiného než ukrajinské území“, uvedla 30. září agentura Reuters.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) se vyjádřil k projevu Vladimira Putina.

Vladimir Putin a samozvaní vůdci Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Záporožské oblasti a Chersonské oblasti na konci ceremoniálu. 

Čečenský vůdce Kadyrov nedokázal během Putinova projevu zadržet slzy.

Vyjádření ministryně obrany Jany Černochové k projevu ruského prezidenta Putina.

Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dnešní dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice, která podle něj Bratislavě nepomůže; Slovensko hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; jednou z nich by mohl být souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií.

Český premiér Petr Fiala se vyjádřil k projevu ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský se vyjádřil k projevu ruského prezidenta Putina. 

Ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko připomněl, že Putin svůj projev pronáší zrovna na výročí Mnichovské dohody. „Je to příznačná analogie. Agresor se snaží ovládnout cizí území a říká, že jde o sebeurčení národů,“ prohlásil na BBC s tím, že Putin cituje Hitlerova propagandistu Josefa Goebblese. „Měli by to řešit psychiatři.“

„Ta situace a doba, ve kterém se nacházíme, je boj za velké Rusko.“ Následoval potlesk. „Za velké historické Rusko, za budoucí generace, naše vnuky a pravnuky - musíme je chránit proti experimentům. Naše kultura, náš jazyk může zmizet. Základem pospolitosti je svoboda, suverenita, spravedlnost. Naše hodnoty jsou soucit, milosrdentví.“

„Je mnoho lidí, kteří to vidí stejně, vidíme jejich podporu. Je hnutí proti koloniálnímu Západu. To hnutí bude určovat geopolitickou strukturu ve světě. Diktatura a despotimus musí zůstat navždy minulostí, za to bojujeme.“

„Nyní se opět snaží vyjít z té situace, která jim nevyhovuje. Tímto omezují práva lidí. Odmítají mravnostní normy. Chtěl bych se obrátit ke všem občanům Ruska, chceme, aby byli u nás v naší zemi rodič číslo jedna a rodič číslo dvě. Chceme snad, aby v našich školách byly od prvních tříd děti vedeny ke degeneraci a vymírání? Chceme jim říkat, že naše děti můžou změnit pohlaví a že mohou na operaci? Západní elity nerespektují tradiční hodnoty, víru. Získává to rysy otevřeného satanismu.“

„Potřebujete plyn, ropu a další energetické zdroje. Proto v Evropě se musí tepleji oblékat, méně topit. Ti, kteří s tím nesouhlasí, jsou nazýváni extremisty a nepřáteli.“

„Jákakoli centra rozvoje paralyzovali. Když se jim něco nebude líbit, okamžitě zavedou sankce. I naši nejbližší sousedé bývalého Sovětského svazu takovým způsobem vedou sankce proti Rusku.“

„USA požaduje další a další sankce proti Rusku. A evropské země s tím souhlasí. Dávají přednost hájit cizí zájmy a úplně podvedly své vlastní obyvatelstvo. Nestačí jim jenom lež, ale přišly se sabotážemi. Zničily celou energetickou infrastrukturu. Diktát USA je založen na hrubé síle, na síle pěsti. Někdy je to hezky zaobaleno, jindy ani ne. Odsud tedy vychází zřizování vojenských základen po celé Evropě a dalších částech světa. Všechny země, co mají strategickou suverenitu, jsou automaticky zařazeny mezi jejich nepřátele.“

„USA a Britové také zruinovali během 2. světové války Drážďany, Hamburk, Kolín a další německá města. Byla to pouze demonstrace vojenské síly. Chtěli zastrašit naši zemi a celý svět. USA používaly chemické zbraně. USA odposlouchávají Německo, Japonsko. Říkají tomu euroatlantická solidarita, když vyvíjejí biochemické zbraně. Jejich politika vyprovokovala migrační vlnu.“

„My jsme hrdí, že ve 20. století stála naše země v čele protikoloniálního hnutí. Nikdy jsme nepodlehli této kolonizaci, vždy jsme chtěli dosáhnout spravedlnosti. Měli jsme díky tomu silný stát, který se rozvíjel na základě hodnot pravoslaví, islámu, buddhismu. Často existovaly plány, jak se dostat k Rusku, ale vždy to skončilo krachem. Západ se k nám po rozpadu Sovětského svazu choval jako ke kolonii.“

„Západ se snaží rozvracet. Je to politický nacionalismus. Kdo není s námi, je proti nám, je to jejich heslo, zní to zvláštně. Jejich koloniální politika začala už ve středověku, ožebračili Afriku, obchodovali s otroky.“

„Rusko bude Ruskem. Západ si myslí, že je beztrestný, že mu všechno projde. Dohoda o bezpečnosti byla vhozena pod stůl, překrucují pravidla podle toho, jak to potřebují.“

„Západ celou dobu chce, abychom se stali jejich kolonií. Chtějí nás okrást, chtějí, abychom byli jejich otroci, a proto se jim nelíbí ani naše kultura. To je ten důvod, proč chtějí naši kulturu zakázat. Vůbec nepotřebují Rusko, Rusko potřebujeme my.“

Následoval potlesk.

„Západ celou dobu hledal způsoby, jak náš stát zničit. Nemůžou si pomoct a nelíbí se jim, že je na světě taková velká země, která se nikdy nepodřídí jejich diktátu. Západ chce překročit všechny meze. Snaží se získat z lidí více peněz, a mít z toho ještě větší prospěch. Snaží se udržet svou dominanci ve světě, proto je jejich cílem rozvrátit a oslabit všechny ostatní státy. Snaží se rozvrátit procesy, které jim nevyhovují. Snaží se o to, aby se všechny země vzdaly suverenity. Některé státy se dobrovolně stávají vazaly USA.“

„Dnes se chci obrátit k vojákům, kteří plní svou vojenskou povinnost. Chci se vrátit k jejich rodičům, manželkám a dětěm, chci jim říct, za co náš stát bojuje. Naši krajané, naši bratři a sestry na Ukrajině viděli na vlastní oči, co dělá Západ. Jednoduše se ukázali takoví, jací opravdu jsou. Po rozpadu Sovětského svazu Západ rozhodl, že se mu musíme podřídit. Myslel si, že se Rusko už nevzpamatuje z rozpadu Sovětského svazu.“

„Dnešní kyjevský režim by měl respektovat vyjádření vůli obyvatel v těchto regionech. Budeme bránit naši zemi prostřednictvím všeho, co máme. Zajistíme bezpečí všech našich obyvatel. Obnovíme divadla, školy, obce, budeme rozvíjet podniky, školní a důchodový systém. Zlepšíme bezpečnost.“

„Tyto čtyři oblasti se vyjádřily a chci, aby mě slyšely v Kyjevě. Vyzýváme kyjevský režim, aby přestal s veškerými válečnými akcemi, které začaly v roce 2014. Jsme připravení k jednání.“

„Sovětský svaz již neexistuje, minulost nevrátíme. Rusko to již dnes nepotřebuje, ale je důležité, že milion lidí na základě své kultury se považuje za součást Ruska.“

„V roce 1991 se nikdo neptal na vůli občanů, tehdy vrchní představitelé rozhodli o tom, že Sovětský svaz se rozpadne a lidé byli odtrženi od své vlasti. Byla to skutečná katastrofa.“

„Dnes podepisujeme smlouvy o připojení Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Záporožské oblasti a Chersonské oblasti. Věřím, že federální shromáždění schválí zákon. Je to vůle miliónů lidí. Je to samozřejmě jejich nezadatelné právo, je to v prvním článku Charty OSN. Celé generace našich předků chránili Rusko. Zakládali nové města, zde stáli a čelili smrti. Byli to naši dědové a pradědové. V roce 2014 se nesmířili s nacistickým převratem.“

Vladimir Putin zahájil svůj projev.

Sál na slavnostní ceremonii je již plný. Vladimir Putin by měl vystoupit každou chvíli. Mezi zúčastněnými je i ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov či čečenský bojovník a politik Ramzan Kadyrov.

Zahájení slavnostního ceremoniálu, kde má Vladimir Putin v plánu oznámit anexi čtyř ukrajinských území. 

Z poškozeného plynovodu Nord Stream uniklo do vzduchu velké množství metanu, který je významným skleníkovým plynem. Podle prvních odhadů se jedná o množství srovnatelné s ročními emisemi metanu města o velikosti Paříže. Informovala o tom dnes pozorovací síť emisí skleníkových plynů ICOS. 

Prezidentky Slovenska a Maďarska, Čaputová a Nováková dnes po společném jednání v Bratislavě vyjádřily rozdílné názory na vojenskou pomoc Ukrajině i na protiruské sankce. Budapešť dříve odmítla, aby přes maďarské území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu.

Nováková se vymezila vůči protiruským sankcím. „Od začátku zastáváme postoj, že musíme přijmout takové sankce, které způsobují větší hospodářské následky Rusku než zemím EU. V současnosti vidíme, že nepřinesly kýžené výsledky,“ řekla.

Podle Čaputové Slovensko protiruské sankce podporuje. „Není v souladu s realitou zpochybňovat jejich dopad a efekt na Rusko. Vícero analýz přináší informace o tom, že ten efekt je přítomný, byť možná ne tak rychlý, ale ten dopad je jasný,“ řekla Čaputová. Dodala, že je oprávněné sankcemi pomáhat nastolení míru.

Pentagon plánuje zřídit nové velitelství na pomoc Ukrajině. Deník New York Times uvádí, že americké ministerstvo obrany se rozhodlo přezkoumat, jak jejich země a spojenci cvičí a vybavují ukrajinskou armádu, a zlepšit příslušné procesy. 

Na finské hranici s Ruskem se před půlnocí tvořily fronty. Finsko ode dneška zakázalo vstup na své území Rusům s turistickým vízem či tranzitujícím do dalších zemí, napsala agentura AP. Kontroly na hranici s Ruskem zpřísnilo i Norsko, které je další vstupní zemí z Ruska do schengenského prostoru.

Prezidentky Slovenska a Maďarska, Zuzana Čaputová a Katalin Nováková, podpořily suverenitu a integritu Ukrajiny. 

„Rusko eskaluje napětí. Pseudoreferenda... během okupace jsou absolutně nelegitimní. Slovenská republika neuznává takovou krádež území. Považujeme to za krok, který porušuje mezinárodní právo,“ řekla před novináři Čaputová k ruské anexi dalších ukrajinských území.

„Stojíme za Ukrajinou, za územní integritou a suverenitou. Nemůžeme to přijmout, stejně jako ruskou agresi,“ uvedla Nováková.

Kreml dnes vyzval k mezinárodnímu vyšetřování výbuchů, které poškodily potrubí plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře. Mluvčí ruského prezidenta ale podle agentury TASS ponechal bez odpovědi otázku, zda je Rusko ochotno se podělit o údajné důkazy, které podle šéfa ruské civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina svědčí o západní stopě v těchto událostech.

„Je zjevné, že bez seriózního mezinárodního vyšetřování takového bezprecedentního aktu státního terorismu se nelze obejít. Takové vyšetřování bude vyžadovat součinnost,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov.

Šéf NATO Jens Stoltenberg po telefonu hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem. Poděkoval mu za pokračující podporu Německa Ukrajině. Tématem byla také sabotáž plynovodu Nordstream. „Podporujeme probíhající vyšetřování a zvýšenou ostražitost NATO,“ napsal Stoltenberg na twitteru.

Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které hodlá anektovat, za agresi vůči Rusku samotnému. Podle agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování neuznávají a výsledky považují za neplatné.

Ukrajinské síly z poloviny obklíčily okupované město Lyman v Donbasu, pravidelně ostřelují silnici z města, připustil vůdce separatistů Pušilin.

Záběry po útoku ruských jednotek na jihoukrajinské město Záporoží dnes sdílelo ukrajinské ministerstvo obrany.

Německo od soboty sníží daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu a dálkového tepla z běžné 19procentní sazby na sedm procent. Návrh vlády kancléře Olafa Scholze dnes schválili poslanci Spolkového sněmu. Opatření, které vláda navrhla jako dočasnou úlevu spotřebitelům od vysokých cen energií, potrvá do konce března 2024.

Ruský prezident Vladimir Putin podle Lindnera používá energie nejen proti Německu jako zbraň. „Snaží se poškodit náš blahobyt a otřást naší jednotou v podpoře Ukrajiny,“ řekl ministr financí.

Britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě upozornilo na dopady zhoršujícího se zdravotnického zabezpečení ruských jednotek na morálku ruských vojáků a ochotu mnoha jednotek vést útočné operace.

Istitut pro studium války (ISW) ve své zprávě píše, že ukrajinské síly téměř dokončily obklíčení ruského uskupení bránícího okupované město Lyman na východě Ukrajiny. Obrana Lymanu se může zhroutit již dnes večer či zítra, což vrhne stín na vyhlášení anexe čtyř ukrajinských regionů Ruskem, upozornil analytik Rob Lee z Foreign Policy Research Institute. Pád Lymanu by mohl vést k dalšímu průniku ukrajinských vojsk do hloubi Donbasu.

Slovensko odsuzuje ruskou anexi dalšího ukrajinského území, uvedlo ministerstvo zahraničí. Rusko podle něj opět hrubě porušuje mezinárodní právo.