18°C
Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu a budeme v něm pokračovat zase zítra. Přejeme dobrou noc.
Negativní dopad války na Ukrajině na okolní region a svět dále sílí. Dnes to po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl podle agentury Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že Turecko je ochotné uspořádat mírový summit za účasti Ruska. Podle Zelenského je však nejdříve nutné vypracovat mírový plán a až pak začít jednání s Moskvou.
Ukrajina potřebuje neomezené a včasné dodávky zbraní, aby mohla bojovat proti ruským invazním silám. Na návštěvě v Litvě to dnes podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Strategie pomoci po kapkách už podle něj nefunguje.
„Strategie dávkování pomoci Ukrajině po kapkách už nefunguje,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie na tiskové konferenci v litevské metropoli Vilniusu. „Potřebujeme neomezené a včasné dodávky všech typů zbraní a munice, abychom zajistili, že Ukrajina porazí Rusko a že válka se v Evropě nerozšíří,“ řekl Kuleba.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zahájil schůzku s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a prohlásil, že Ukrajina chce pomoc Turecka při osvobození vězňů z Ruské federace, uvedla agentura Unian.
Jak Zelenský informoval na síti X je vděčný Turecku za jeho spolehlivou podporu. „Oba naše státy, celý region a globální potravinová bezpečnost potřebují bezpodmínečnou bezpečnost plavby v Černém moři. Můžeme toho dosáhnout společnou prací,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajina dostane v březnu a v dubnu od Evropské unie šest miliard eur (150 miliard korun) finanční pomoci. Dnes to při návštěvě Kyjeva řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Jedná se o peníze z nedávno schváleného balíku, v němž je pro Ukrajinu 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Dombrovskis, který má v komisi na starost agendu obchodu, zároveň očekává, že se v dubnu podaří definitivně schválit obnovení výjimek z kvót a cel pro ukrajinské zemědělské produkty.
„Evropská komise provede první platbu ve výši 4,5 miliardy eur v rámci programu tento měsíc a v dubnu bude následovat další platba ve výši 1,5 miliardy eur,“ uvedl Dombrovskis na tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Místopředseda EK připomněl, že peníze EU uvolňuje podle plánu dohodnutého s ukrajinskou vládou.
Lotyšsko vykázalo ze země na základě nových migračních pravidel prvních šest občanů Ruska, kteří nepožádali o povolení k pobytu. Změny v imigračním zákoně zavedlo Lotyšsko na podzim roku 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura DPA. V Lotyšsku žije početná ruská menšina, tvoří asi čtvrtinu populace.
Šest Rusů musí Lotyšsko opustit do 30 dní, dva z nich tak již učinili. Platnost trvalého pobytu ruských občanů v Lotyšsku podle současných zákonů vypršela v září loňského roku. Rusové, kteří chtějí nadále zůstat v zemi, musejí požádat o takzvaný status stálého obyvatele Evropské unie, přičemž žádost je potřeba doplnit potvrzením o základních znalostech lotyštiny. Na základě změn provedených v zákoně na poslední chvíli lze ale jazykovou zkoušku složit v průběhu dalších dvou let.
Čtvrteční útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny zabil dva lidi a 26 dalších zranil, uvedla dnes po skončení záchranných prací sumská oblastní správa. Dva mrtvé si podle oznámení gubernátora ruské Belgorodské oblasti, která hraničí mimo jiné s ukrajinskou Sumskou oblastí, vyžádal ukrajinský dronový útok.
Útok v Sumách ve čtvrtek zasáhl mimo jiné nemocnici a školu. V nemocnici bylo poškozeno 28 oken a dvoje dveře, zařízení ale dál funguje a stará se o pacienty, uvedla správa. Škody podle ní taktéž utrpěla administrativní budova v regionálním centru urgentní medicíny.
Od prvních dnů ruské války na Ukrajině se tisíce dobrovolníků snaží skrze crowdfunding získávat vybavení pro armádu, přičemž jejich úsilí je pro zásobování ozbrojených sil zásadní. Napsal to list The New York Times (NYT) a upozornil, že podle nedávného průzkumu nyní přispívá téměř 80 procent Ukrajinců. Ukrajinská vláda přitom loni v září uvedla, že crowdfunding od začátku války představoval tři procenta vojenských výdajů země.
S tím, jak se konflikt vleče, a jelikož jsou teď na bojišti iniciativnější invazní síly, je ale stále těžší peníze sehnat. Organizátoři sbírek proto zkouší obchodní a marketingové techniky. Pořádají aukce, tomboly a do propagace zapojují influencery. Posledním trendem je přístup spoléhající se na sítě přátel a známých.
Získávání peněz skrze crowdfunding pro ukrajinskou armádu se podle NYT datuje do roku 2014, kdy civilisté začali vybírat peníze, aby pomohli ozbrojeným silám v boji proti proruským separatistům na Donbase. Po ruské invazi v únoru 2022 se sbírky rozjely a staly se mezi ukrajinskými civilisty nejpopulárnější formou účasti v občanském odporu, uvedla Kateryna Zarembová z kyjevského think-tanku Centrum Nová Evropa.
Rusko není v konliktu na Ukrajině agresorem, Rusko hájí své zájmy, řekl šéf slovenské vládní strany SNS a místopředseda parlamentu Andrej Danko.
„Život není bílý a černý. Každý v tom prsty má, i Ukrajinci, kteří nezvládli přístup k ruské národnostní menšině. Rusové přišli na území s pocitem pomoci svému národu,“ uvedl v rozhovoru v rozhlasovém pořadu veřejnoprávního RTVS.
Prezident Vladimir Putin podepsal dekret o omilostnění 52 žen, informoval server RBK s odvoláním na web Kremlu. „Především byly omilostněny ženy s nezletilými dětmi, těhotné ženy a také ženy, jejichž příbuzní jsou zapojeni do speciální vojenské operace,“ cituje z prohlášení.
„Vy, milé ženy, jste schopné proměnit svět svou krásou, moudrostí a duchovní velkorysostí, ale především díky největšímu daru, který vám příroda udělila – rození dětí. Mateřství je pro ženy úžasným osudem. Je náročné, zodpovědné, ale dává tolik radosti a štěstí,“ popřál prezident k Mezinárodnímu dni žen, který je v Rusku státním svátkem. „Nejdůležitější pro každou ženu, ať už si zvolí jakoukoli profesi, ať už zde dosáhne jakýchkoli výšin, je rodina, příbuzní, blízcí, neúnavná péče o děti, jejich zdraví, vzdělání, snaha vychovat je tak, aby z nich vyrostli důstojní a úspěšní lidé.“
Putin mj. vyzdvihl ženy ze „zóny speciální vojenské operace“, ať už na okupovaných územích Ukrajiny bojující, nebo čekající na „naše hrdiny“.
V české sbírce na drony pro Ukrajinu lidé vybrali přes 142 milionů Kč, skoro o polovinu se tak už překročil záměr financovat 10 tisíc pozorovacích strojů Nemesis. Zhruba čtyři tisíce dronů je vyrobených a část z nich byla již na Ukrajině využita.
Podle jednoho z organizátorů Milana Mikuleckého je primárním úkolem spolku pomoc Ukrajině, sekundárním pak připravit ČR na možné hrozby. Spolek podle něj například mapuje možnosti českého obranného průmyslu, všechny součástky dronů lze vyrobit v Česku. Podle náčelníka generálního štábu Armády ČR a čestného předsedy spolku Karla Řehky má projekt dvě roviny, a to kromě pomoci Ukrajině je také pro českou armádu užitečný k získávání know how k využívání dronů.
Roztomilá i v bojové uniformě... Pohraniční služba Ukrajiny k MDŽ uctívá své příslušnice, jíž je i „Mala“ z jednotky proti dronům. „Je polní zdravotnicí a střelkyní v mobilním týmu, který loví šáhidy. Takových jsou dnes desetitisíce. Některé jsou v armádě od roku 2014, některé nastoupily po 24. únoru 2022 a některé svou vojenskou kariéru teprve začínají. Zdravotnice, střelkyně, kuchařky, instruktorky – ženy stojí po boku mužů při obraně Ukrajiny. Vždyť naše síla je v jednotě a rovnosti,“ uvádí služba.
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek uvedl, že se pro Ukrajinu podařilo shromáždit potřebnou částku na nákup slibované dělostřelecké munice ze zemí mimo EU. Do pomoci, kterou iniciovalo Česko, se zapojí dalších 18 států. „K dnešnímu (čtvrtečnímu) ránu jsme shromáždili celkovou částku pro nákup veškeré munice, tedy těch 800 000 kusů,“ řekl.
Premiér Petr Fiala však dnes uvedl, že se zatím vybralo dost peněz jen na nákup první dodávky 300 000 dělostřeleckých granátů. „V hledání partnerů pokračujeme, abychom mohli Ukrajinu i nadále podporovat ve statečném boji proti ruskému agresorovi,“ uvedl Fiala. Poděkoval všem zemím, které se dosud do české iniciativy zapojily.
Evropa je na cestě k tomu, aby zakončila zimu s rekordním množstvím plynu v zásobnících. Ve svém článku to napsal analytik agentury Reuters John Kemp. Dodal, že díky vysokým zásobám se ceny termínových kontraktů na plyn v Evropě po zohlednění inflace snížily na úrovně z doby před začátkem energetické krize.
Situace v oblasti zásobování plynem v Evropě se proměnila ve srovnání se stavem před dvěma lety, kdy se obchodníci i politici obávali nedostatku plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Kemp uvedl, že zásobníky v Evropské unii a Británii byly v úterý 5. března plné z 62 procent, zatímco v letech 2011 až 2020 činila jejich naplněnost k tomuto datu v průměru 41 procent. Zásoby v úterý činily 707 terawatthodin (TWh) a podle Kempa jsou na cestě k tomu, aby se na konci zimy pohybovaly kolem 664 TWh. Výrazně by tak překonaly předchozí maximum 629 TWh z konce minulé zimy.
Ukrajina může zastavit ruského prezidenta Vladimira Putina, když dostane zbraně, které potřebuje. Bez americké podpory ale bude ohrožena celá Evropa. Řekl to americký prezident Joe Biden, který na úvod svého poselství o stavu unie znovu apeloval na uvolnění dalších peněz na pomoc zemi napadené Ruskem. Svého předchůdce Donalda Trumpa Biden zkritizoval za zpochybňování principu kolektivní obrany NATO.
„Svoboda a demokracie čelí útoku, doma i v zámoří,“ prohlásil šéf Bílého domu. Své vystoupení v Kongresu zahájil slovy o tom, že podobně jako prezident Franklin Roosevelt za druhé světové války přišel zákonodárce i veřejnost varovat, že Spojené státy prožívají neobyčejně vypjatý okamžik.
„Dějiny nás sledují. Když Spojené státy odejdou, ohrozí to Ukrajinu,“ řekl o podpoře napadené země. Balík aktuálně blokuje republikánské vedení v americké Sněmovně reprezentantů. Senát minulý měsíc schválil širší návrh zahrnující asi 60 miliard dolarů (kolem 1,4 bilionu Kč) na podporu Kyjeva, předseda sněmovny Mike Johnson jej ale odmítá předložit k hlasování.
„Ukrajina může zastavit Putina, když budeme stát s Ukrajinou a poskytneme zbraně, které potřebuje na svou obranu,“ uvedl Biden. V opačném případě bude podle něj ohrožena nejen Ukrajina, ale celá Evropa a „svobodný svět“.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 37 drony, protiletecká obrana jich 33 sestřelila. Mrtví a zranění jsou hlášení z Charkovské oblasti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
