Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Riziko ruské agrese proti Ukrajině přetrvává, shodli se dnes večer v telefonátu německý kancléř Olaf Scholz a americký prezident Joe Biden. Výrazné stažení ruských vojsk od ukrajinské hranice podle nich není patrné. Požadují proto jasné kroky ze strany Moskvy, které povedou k uklidnění situace. O telefonátu informovalo německé kancléřství.

„Oba byli zajedno, že situaci v regionu je kvůli masivnímu nárůstu ruských vojsk v hraniční oblasti s Ukrajinou třeba hodnotit jako nanejvýš vážnou,“ stojí v tiskové zprávě zveřejněné na webu kancléřství. Nadále je tak podle obou politiků nutná „nejvyšší bdělost“.

Ruští činitelé prosazují do médií nepravdivé zprávy, které by Moskva mohla chtít využít jako záminku pro výpad vůči Ukrajině, řekl dnes mluvčí americké diplomacie Ned Price. USA jsou podle něj rovněž stále ochotny vést s Ruskem diplomatická jednání, vzájemné vztahy by se ale po případné invazi výrazně proměnily.

Spojené státy by rovněž v takovém případě urychlily poskytování bezpečnostní pomoci Ukrajině, upozornil Price. Znovu přitom zopakoval, že USA zatím nemohou potvrdit ústup ruských jednotek z pohraničí, který v úterý oznámila Moskva. Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala i britská zpravodajská služba.

Stovky amerických výsadkářů dnes přistály na polském letišti Rzeszów nedaleko ukrajinských hranic v rámci mise, která má v době napětí s Ruskem posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že vojáci z 82. výsadkové divize, jež má základnu v americké Severní Karolíně, přijíždějí do oblasti už od 5. února.

Reportéři viděli vojáky vystupovat ze dvou vojenských dopravních letadel Boeing C-17 a nastupovat do autobusů. Další příslušníky armády přepravovaly z letiště, které se nachází asi 100 kilometrů od hranic s Ukrajinou, nebo na něj helikoptéry Black Hawk a Chinook, popsala AFP.

Na bezpečnostní konferenci do Mnichova, která začíná v pátek, přijede také ministr zahraničí USA Antony Blinken. Oznámila to dnes americká diplomacie, podle níž chce Blinken na okraj konference jednat s dalšími účastníky o snahách zmírnit napětí kolem situace na Ukrajině. Rusko u hranic svého souseda shromažďuje vojáky a podle Západu hrozí invaze, Moskva to však popírá.

Ukrajina se formálně obrátila na Radu bezpečnosti OSN, aby projednala nedávné usnesení ruského parlamentu, který prezidenta Vladimira Putina vybídl k uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny. Na twitteru to dnes oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle Kyjeva postup ruských poslanců podkopává minské dohody a snahy ukončit léta trvající konflikt na Donbase.

„Vyzýváme, aby to RB OSN zvážila na jednání ohledně plnění minských dohod 17. února“, napsal na sociální síti šéf ukrajinské diplomacie.

Americké bezpečnostní agentury dnes pro dodavatele americké armády vydaly varování před kybernetickými útoky s možnou ruskou podporou. Federální úřad pro vyšetřování (FBI), Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a agentura pro kybernetickou bezpečnost CISA uvedly, že podobnou aktivitu zaznamenaly už v posledních dvou letech.

Hackerům se v některých případech podařilo získat citlivé informace o vývoji a nasazování nových zbraní.

Evropský parlament dnes schválil novou finanční pomoc Ukrajině ve výši 1,2 miliardy eur (přibližně 30 miliard korun). V dnešní parlamentní rozpravě o napětí mezi Moskvou a Kyjevem představitelé Evropské unie i europoslanci upozorňovali, že napětí s Ruskem má negativní dopady na ukrajinské hospodářství a vyzývali k solidaritě a finanční podpoře země. Podle návrhu Evropské komise dostane Ukrajina peníze ve dvou splátkách.

Británie zdvojnásobí počet svých vojáků, kteří působí v Estonsku v rámci sil Severoatlantické aliance. Do pobaltské země, kde je nyní asi 900 příslušníků britské armády, Londýn také vyšle další vojenské vybavení, včetně tanků a další obrněné techniky. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Své jednotky na východním křídle aliance kvůli obavám z ruského útoku na Ukrajinu posilují i další země včetně USA nebo Německa.

Americký dolar se dnes drží bez výraznějších změn, investoři pozorně sledují vývoj kolem Ukrajiny. Jednotná evropská měna euro si kolem 17:30 SEČ vůči dolaru připisovala zhruba desetinu procenta na 1,1370 USD. 

„Viděli jsme dnes dolar klesnout na nejnižší úrovně tohoto týdne kvůli poklesu obav ohledně Ukrajiny, pak však přišly další příznivé údaje o ekonomice USA,“ uvedl analytik Joseph Manimbo ze společnosti Western Union Business Solutions. 

Války v Evropě málokdy začínají ve středu. Spali jsme klidně. Žádost americkým a britským dezinformačním médiím - oznamte plán našich „invazí“ na nadcházející rok - ráda bych si naplánovala dovolenou. Takové výroky zazněly z Ruska kvůli opakovaným varováním představitelů a médií západních zemí před hrozbou ruské invaze na Ukrajinu.

Sarkasmus je nástroj, který představitelé Moskvy už dlouho používají ke znevažování soupeřů a k odvracení pozornosti od akcí považovaných za hrozbu pro Západ nebo ruské sousedy, píše agentura AP.

Česko je připraveno na všechny možné scénáře a dopady, které by měla eskalace konfliktu na ukrajinsko-ruských hranicích. Po dnešním jednání vlády postoj zopakoval premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet se dnes záležitostí detailně nezabýval.

„Bezpečnostní rada státu (BRS), která se sešla v pondělí, prověřila to, zda fungují všechna nezbytná opatření a scénáře, které by mohly nastat v případě toho, že by konflikt nakonec eskaloval v agresi ze strany Ruska,“ řekl Fiala. „Jsme připraveni na všechny možné scénáře a dopady, které by to přímo či nepřímo mělo na Českou republiku,“ dodal.

Ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance dnes pověřili vojenské velitele, aby zvážili možnost vytvoření stálých bojových skupin v Rumunsku a dalších oblastech na území členských zemí bloku v okolí Černého moře. Po první části ministerského jednání to novinářům v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zástupci aliančních vlád zároveň ve společném prohlášení vyzvali Rusko, aby okamžitě snížilo napětí u ukrajinských hranic, kde má stále přes 100.000 vojáků. 

Při dosud největším kybernetickém útoku na ukrajinské státní banky a weby byly použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu a České republiky, uvedl dnes místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov podle agentury Reuters. Útok počítačových pirátů začal v úterý a v případě webu ministerstva obrany podle místních médií dosud pokračuje. V Kyjevě panuje podezření, že za vším stojí Rusko.

„Včera, 15. února, se odehrál největší DDoS-útok na vládní weby a bankovní sektor v dějinách Ukrajiny. Všechny orgány, které mají na starosti počítačovou bezpečnost, a služby počítačové bezpečnosti v bankovních institucích pracovaly na tom, aby čelily těmto útokům a co nejrychleji je zlikvidovaly. Skutečně, tento útok byl bezprecedentní. Je jasné, že byl předem připraven a že klíčovým cílem byla destabilizace a vyvolání paniky a chaosu,“ prohlásil vicepremiér podle agentury Unian.

Do Moskvy dnes dorazil brazilský prezident Jair Bolsonaro, který nedbal na doporučení USA, aby do Ruska kvůli napětí mezi Kremlem a Kyjevem nejezdil. Bolsonaro jednal s Putinem, ruský prezident ho přijal u poměrně menšího stolu, než k jakému usadil francouzského prezidenta Macrona nebo německého kancléře Scholze. 

Lídři unijních zemí spolu proberou situaci na rusko-ukrajinské hranici před čtvrtečním summitem EU-Afrika. Z jejich schůzky nevzejdou formální závěry.

Spojené státy nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, řekl dnes šéf americké diplomacie Antony Blinken. Moskva v úterý oznámila, že část z desetitisíců ruských vojáků se od hranic sousední země vrací do svých obvyklých posádek.

„Rusko něco říká. A pak je tu to, co dělá. A my jsme nebyli svědky žádného stahování jeho sil,“ řekl Blinken v televizi MSNBC. „Nadále pozorujeme pohyb jednotek k hranici (s Ukrajinou), nikoliv pryč od hranice,“ dodal.

„Jiná cesta neexistuje. Když vám nějaký zloděj něco ukradne, tak není jiná cesta, než potrestat ho a odsoudit k nějakému trestu a stejně by to mělo být o v mezinárodních vztazích, protože Rusko je zloděj, který ukradl část území nezávislého státu a měl by být nějaký trest a jediný trest, který je možný v rámci mezinárodních vztahů jsou sankce. I když jsou bolestné pro obě strany, “ uvedl velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis v Epicentru Blesku. Epicentrum sledujte zde: Ukrajinský velvyslanec v Blesku o ruské agresi. Bude válka?

Útok počítačových pirátů začal v úterý a v případě webu ministerstva obrany podle místních médií dosud pokračuje. V Kyjevě panuje podezření, že za vším stojí Rusko.

„Včera, 15. února, se odehrál největší DDoS-útok na vládní weby a bankovní sektor v dějinách Ukrajiny. Všechny orgány, které mají na starosti počítačovou bezpečnost, a služby počítačové bezpečnosti v bankovních institucích pracovaly na tom, aby čelily těmto útokům a co nejrychleji je zlikvidovaly. Skutečně, tento útok byl bezprecedentní. Je jasné, že byl předem připraven a že klíčovým cílem byla destabilizace a vyvolání paniky a chaosu,“ prohlásil vicepremiér místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov  podle agentury Unian.

Premiéři Japonska a Británie Fumio Kišida a Boris Johnson se v telefonátu shodli, že potenciální ruská invaze na Ukrajinu by otřásla základy „mezinárodního pořádku a měla by závažné dopady“.

Místopředseda ukrajinské vlády uvedl, že při kybernetickém útoku byly použity počítače s IP adresami z Ruska, Číny, Uzbekistánu a České republiky.

Senátní bezpečnostní výbor navrhnul senátorům, aby přijali usnesení, podle kterého Rusko eskaluje napětí na Ukrajině a podlamuje mír v Evropě. Rusko má podle něj dostatek příležitostí, aby situaci řešilo diplomaticky. Na tiskové konferenci to dnes po jednání výboru řekl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Senát by se měl usnesením zabývat příští týden ve středu.

Usnesení, které výbor podle Fischera přijal jednomyslně, senátnímu plénu navrhuje přijmout text, podle kterého mají Ukrajinci plné právo rozhodnout o své budoucnosti. „Senát konstatuje, že Ruská federace na Ukrajině eskaluje napětí a svým postupem porušuje mezinárodně platné závazky, destabilizuje celý kontinent a podlamuje mír v Evropě,“ přečetl Fischer návrh usnesení.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že členské státy jsou v postoji vůči Rusku jednotné. Aktivity jednotlivých členských zemích, například Francie a Německa, byly podle něj v souladu s unijní politikou a transparentní. Moskvu kritizoval, že v současné krizi Evropské unii přehlíží a snaží se ji rozdělit. „Podle Moskvy o bezpečnosti v Evropě rozhoduje Washington,“ uvedl Borrell. V jednáních je podle něj nicméně nutné brát v potaz také bezpečnostní obavy Ruska. Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Borrella být ve středu globálního politického dění a obnovit ruskou sféru vlivu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že i přes prohlášení Moskvy, že stahují vojáky, se připravují na možný příliv uprchlíků z Ukrajiny.

Uznání nezávislosti dvou povstaleckých republik v Donbasu na východě Ukrajiny, ke kterému v úterý vyzvala ruská Duma prezidenta Vladimíra Putina, by byl akt agrese a Západ by měl v takovém případě uplatnit vůči Rusku sankce připravené pro případ invaze. Novinářům v Praze to dnes při příležitosti ukrajinského Dne jednoty řekl ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis.

Doněckou a Luhanskou lidovou republiku vyhlásili v roce 2014 na východě Ukrajiny proruští separatisté po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a anexi Krymu Ruskem. Od té doby na východě země trvá konflikt mezi ukrajinskými a separatistickými silami, který si dosud vyžádal na 14.000 životů. Rusko povstání separatistů podpořilo, ale popírá, že by se v bojích přímo angažovalo.

Podle Perebyjnise by uznání povstaleckých republik ze strany Ruska znamenalo jednoznačné porušení Minských dohod, které podepsali v letech 2014 a 2015 vedoucí představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa ve snaze ukončit konflikt.

„Já si osobně myslím, že uznání takzvané nezávislosti útvarů na východě Ukrajiny znamená agresi, takže ten balík sankcí, který Západ připravil pro případ vpádu Ruska na další území Ukrajiny, by mohl být použit i v případě uznání té takzvané nezávislosti, protože je to vlastně agrese, je to okupace části ukrajinského území,“ řekl velvyslanec.

Ukrajina dosud nezaznamenala žádné stahování ruských sil od ukrajinských hranic, uvedl podle stanice BBC ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Abych byl upřímný, reagujeme na realitu, ale zatím žádné ruské stažení nevidíme. Zatím jsme o něm jen slyšeli,“ řekl Zelenskyj během návštěvy vojenského cvičení na západě Ukrajiny.

Podle šéfky Evropské komise musí Moskva dát jasně najevo, jakou cestou se chce vydat. Z Ruska podle ní přišly signály, které si protiřečí. V úterý Rusko oznámilo, že část vojsk umístěných v příhraničí s Ukrajinou a v Bělorusku se vrací do domovských posádek, tentýž den ale ruský parlament vyzval k uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny.

„Spolupráce mezi námi a Ruskem je stále možná,“ uvedla von der Leyenová. Evropská komise pracuje s mezinárodními partnery na sankcích, které by v případě útoku Ruska na Ukrajinu státy zavedly. V případě invaze bude podle von der Leyenové odezva „silná a rychlá“ s rozsáhlým dopadem na ruskou ekonomiku.

Slovensko daruje Ukrajině dva odminovací systémy a zdravotnický materiál v celkové hodnotě 1,7 milionu eur (41,5 milionu korun). Rozhodla o tom dnes vláda, řekl novinářům premiér Eduard Heger. Česká vláda ještě v lednu rozhodla, že Ukrajině daruje 4000 dělostřeleckých grantů za zhruba 37 milionů korun. Vojenskou pomoc dostal Kyjev i od USA a dalších západních zemí, které ji považují za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousedního státu.

„Rozhodli jsme se pomoci našemu sousedovi s cílem přispět k vytváření bezpečného prostředí pro obyvatele Ukrajiny. Reagovali jsme na výzvu z ukrajinské strany,“ uvedl Heger.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová při dnešním jednání v Evropském parlamentu uvedla, že Rusko v úterý vyslalo signály, které si protiřečí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jsou členské země v postoji k Rusku jednotné, Moskvu ale kritizoval, že chce o bezpečnosti v Evropě jednat hlavně s USA. Vrcholní představitelé EU se domnívají, že Ukrajina je v současnosti silnější zemí, než byla v roce 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym.

„Není možné mít na jedné straně diplomatická jednání a současně hromadění vojáků,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Rusku vzkázal, aby mělo odvahu se rozhodnout pro diplomacii a jednání.

Současné Rusko je pro mír, ale nemůže setrvat v hranicích stanovených v roce 1918 při podepsání brestlitevského míru s Německem. Uvedl to bývalý poradce ruského prezidenta Vladislav Surkov v článku na portálu Aktualnyje komentarii. Jeho text převzala další ruská média, včetně deníku Kommersant. Západní hranice současného Ruska se podle Surkova téměř do puntíku shodují s hranicí stanovenou v roce 1918 „nestydatým“ brestlitevským mírem.

„Pokud je těsno, nudně a trapně - je pro Rusko nemyslitelné zůstat v hranicích nestydatého míru. Jsme pro mír, to je jasné. Ale ne pro mír nestydatý. Jsme pro mír správný,“ zdůraznil Surkov.

Předseda Evropské rady Charles Michel vyzval Rusko, aby podniklo jasné kroky k deeskalizaci napětí na rusko-ukrajinských hranicích, píše agentura AFP na twitteru.

„Rusko naznačilo, že by mohlo být otevřené diplomacii. Žádáme Rusko, aby podniklo konkrétní a hmatatelné kroky k uklidnění situace,“ prohlásil Michel.

Ukrajinská armáda se nejen v místním Doněcku dál připravuje na potenciální ruskou invazi.

Nejnovější hodnocení hrozeb ruské invaze na Ukrajinu podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova neobsahuje „nic neočekávaného“ a shoduje se s dřívějšími názory, uvedla agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, které podle něj ukazují, jak kolony tanků a vojenských vozidel po železničním a silničním mostu opouštějí Krym po skončení vojenského cvičení. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov v roce 2014.

„Jednotky Jižního vojenského okruhu završily taktická cvičení na krymských polygonech a vracejí se na své základny,“ uvedlo ministerstvo. O den dříve avizovalo i začátek návratu do posádek jednotek Západního vojenského okruhu, který - stejně jako Jižní - sousedí s Ukrajinou.

„Mohu, co se týče Ruska, ujistit, že tuto středu se žádný útok neuskuteční. Eskalace nenastane ani v nadcházejícím týdnu, ani v týdnu poté ani další měsíc,“ řekl pro německý Die Welt ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov.

„Když padají obvinění - zvláště tato závažná obvinění vůči Rusku - pak by tu měla být i zodpovědnost, aby je podpořily důkazy. Jinak jde jen o pomluvy,“ dodal.

Evropský parlament bude dnes dopoledne debatovat se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem o napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. Při zahájení plenární schůze v pondělí předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová vyjádřila podporu suverenitě Ukrajiny a evropští poslanci také schválili přednostní hlasování o půjčce, kterou chce EU tomuto státu poskytnout. 

Rusko nechystá útok na Ukrajinu nyní ani v blízké budoucnosti. Německému listu Die Welt to řekl ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Varování Spojených států, že ruské jednotky podniknou invazi na Ukrajinu možná už dnes, diplomat odmítl. „Války v Evropě jen málokdy začínají ve středu,“ citovala z jeho vyjádření agentura DPA.

Dobré ráno, především o ruské hrozbě pro Ukrajinu a s ní spojeném posilování východního křídla Severoatlantické aliance budou dnes a ve čtvrtek jednat ministři obrany členských zemí NATO. Bavit se budou mimo jiné o tom, zda a v jakých zemích umístit nové stálé jednotky. O ty má zájem Rumunsko či Bulharsko, hovoří se ale i o Slovensku a Maďarsku. Česko bude v NATO poprvé reprezentovat ministryně obrany Jana Černochová.