Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána,
Příbuzní, přátelé a spolubojovníci se na náměstí v Kyjevě loučili s Andrijem Trachukem, veteránem takzvané revoluje důstojnosti z roku 2013. Padl minulý týden v Chersonské oblasti.
Finsko dnes večer opět uzavřelo hranice s Ruskem poté, co od čtvrtečního znovuotevření dvou přechodů na finsko-ruské hranici vstoupilo z Ruska do Finska více než 300 žadatelů o azyl. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na finskou pohraniční stráž.
Finská vláda dnes v reakci na příliv migrantů oznámila, že hranici ve 20:00 místního času (19:00 SEČ) znovu uzavře, tentokrát na měsíc. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela.
Český premiér Petr Fiala dnes po summitu v Bruselu označil za důležité, že Evropská unie ukázala jednotu tváří v tvář režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Uvítal i shodu alespoň 26 států na revizi unijního rozpočtu. Prezidenti a premiéři členských států EU se ve čtvrtek dohodli na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem a udělení kandidátského statusu Gruzii. Na revizi dlouhodobého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 včetně uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev ale shodu najít nedokázali. Proti bylo Maďarsko. Tématu se má znovu věnovat mimořádný summit EU nejspíš na konci ledna.
„Schválili jsme otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou, samozřejmě že cesta ke členství bude ještě dlouhá, ale jde o historický krok. Jasně říkáme, že počítáme s Ukrajinou, která statečně odolává ruské agresi," uvedl po skončení jednání český premiér.
Ruský prezident Vladimir Putin se mýlí, když si myslí, že podpora Ukrajině slábne. Řekl to dnes na závěr dvoudenního summitu Evropské unie německý kancléř Olaf Scholz. Na tiskové konferenci po skončení jednání také vyjádřil přesvědčení, že formální dohody o pomoci Ukrajině, na summitu v Bruselu zatím zablokované, bude dosaženo v lednu. Informovala o tom agentura Reuters. Francouzský prezident Emmanuel Macron připustil, že rozšíření EU o Ukrajinu je ještě daleko.
Ruský plynárenský gigant Gazprom loni vydělal 45 milionů eur (více než miliardu Kč) díky těžbě na plynovém poli Sillimanite, které se nachází v britských a nizozemských vodách Severního moře. Vyplývá to z účetních záznamů, na které se odvolává BBC. Šéf britské opoziční strany Liberální demokraté Ed Davey označil za naprosto nepřijatelné, že plyn z britského území podporuje nezákonné vojenské tažení ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině. Britská vláda uvedla, že zesílí ekonomický tlak na Rusko.
Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře Ukrajině, Evropská komise však chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. Po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí to dnes prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.
Nedlouho poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), nasedl její rakouský manažer s českými kořeny Jan Marsalek na soukromé letadlo, odletěl do Běloruska a odtud jel autem do Moskvy. Tam dostal ruský pas s falešným jménem. Vyšetřovatelé a zpravodajci několika západních zemí jej kromě finančního podvodu nyní podezřívají ze špionáže pro Rusko, které se měl věnovat téměř deset let, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
Nejméně 26 lidí bylo zraněno poté, co na jednání samosprávy v obci Kerecky v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny jeden z poslanců odpálil granáty. Informovala o tom dnes ukrajinská média s odvoláním na sdělení policie. Ta spolu s tajnou službou SBU případ vyšetřuje jako teroristický útok, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.
Ruský soud zbavil ruského občanství dva migranty kvůli tomu, že se po získání občanství nedostavili na vojenskou správu, kde by mohli být povoláni do války proti Ukrajině, trvající již 22 měsíců. O prvním případu tohoto druhu, který se stal v Čeljabinské oblasti na Uralu a postihl dva bratry, informují dnes ruská i zahraniční média.
Moskevský soud uložil osmiletý trest vězení za šíření „falešných“ zpráv o ruských ozbrojených silách režisérovi Ivanu Vyrypajevovi. Učinil tak v jeho nepřítomnosti, neboť umělec, který kritizuje ruskou invazi na Ukrajině, žije v Polsku. Informoval o tom dnes server Meduza nebo ruská služba stanice BBC s odvoláním na portál Sota. Vyrypajev je znám i v Česku, pro Národní divadlo napsal hru Cherry Man.
Rozhodnutí Evropské unie zahájit přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem a udělit Gruzii postavení kandidáta na členství je výrazem politické podpory a v mnohém se opírá o přání rozhněvat Rusko, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Peskov podle tiskových agentur zdůraznil, že vstup Ukrajiny do EU je velmi vzdálenou vyhlídkou, když přístupová jednání mohou trvat roky i desítky let.
Mikrobus s polskou poznávací značkou srazil tři ukrajinské řidiče, kteří šli po přechodu pro chodce u hranic s Ukrajinou. O události, která se stala ve středu poblíž hraničního přechodu Hrebenne-Rava Ruska, informovala ukrajinská verze Rádia Svoboda a dnes ráno také zpravodajský web RBK-Ukrajina, který se odvolává na mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí. Policie řidiče mikrobusu zadržela.
Rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou je jasné vítězství a důležitý politický signál, řekla dnes před začátkem summitu EU estonská premiérka Kaja Kallasová. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa je rozhodnutí signálem pro zbytek světa, že je EU jednotná. Jednání má dnes pokračovat, summit se bude zabývat děním na Blízkém východě či migrací. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.
Premiéři a prezidenti dalších zemí Evropské unie nenabídli maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi nic výměnou za to, že při klíčovém rozhodování o startu přístupových jednání s Ukrajinou odešel z jednacího sálu. Orbán od svého veta upustil dobrovolně sám, píše dnes bruselský server Politico o čtvrtečním překvapivém rozhodnutí Evropské rady v Bruselu. Zdůrazňuje však zároveň, že se summitu nepodařilo dohodnout na vyčlenění 50 miliard eur (více než 1,2 bilionu korun) na pomoc Ukrajině a na opětovném projednání společného rozpočtu EU.
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj už není ve věznici IK-6 ve Vladimirské oblasti, kde si odpykával svůj trest, sdělila podle jeho spolupracovníka ruská vězeňská služba (FSIN) soudu. Kde se nyní kritik Kremlu nachází, však úřady neuvedly. Na vyjádření Navalného právníka Vjačeslava Gimadiho upozornila dnes ráno agentura Reuters. Navalného spojenci upozorňují, že o něm nemají žádné informace už deset dní a vězeňská správa ho zřejmě převáží do jiné trestanecké kolonie.
Velitel společných sil ukrajinské armády Serhij Najev podle RBK Ukrajina uvedl, že Rusové se za poslední dva týdny pokoušeli sedmkrát prorazit přes ukrajinskou hranici na severu země. „V pěti případech se našim obráncům tyto pokusy podařilo včas odhalit a zasáhnout palbou nepřítele, který se následně stáhl,“ řekl Najev. Jedna ze skupin se podle něj snažila dostat přes hranici například u vesnice Myropillja na severu Sumské oblasti.
Nejintenzivnější boje podle informací ukrajinského generálního štábu pokračují u Avdijivky v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, za uplynulý den se tam odehrálo 45 z celkových 110 ozbrojených střetů. Rusové ale na ukrajinské jednotky útočili také na severu země, například u obce Syňkivka na severovýchod od Kupjansku v Charkovské oblasti.
Ukrajinská protiletecká obrana zneškodnila všech 14 dronů typu šáhed, které nad území Ukrajiny v noci na dnešek vyslalo Rusko. Informovala o tom ukrajinská armáda.
„Mobilní palebné skupiny sestřelily všech 14 bezpilotních letounů nepřítele v Mykolajivské, Chersonské, Chmelnycké a Poltavské oblasti,“ uvedlo letectvo země, která se skoro 22 měsíců brání ruské agresi. Šéf oblastní správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim podle telegramového kanálu RBK Ukrajina uvedl, že v tomto regionu bylo zneškodněno osm dronů.
Šéfům států a vlád zemí EU se dnes v noci nepodařilo najít shodu na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory bránící se Ukrajiny a další aktuální potřeby. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil na sociální síti X i maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že se revizí unijního rozpočtu bude znovu zabývat summit na začátku příštího roku. Diplomatické zdroje se domnívají, že jednání se uskuteční v lednu.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Soud v USA poslal na čtyři roky do vězení bývalého vysoce postaveného agenta amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Charlese McGonigala za napomáhání ruskému oligarchovi Olegu Děripaskovi. Píše to dnes agentura AFP s odkazem na prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti. Na Děripasku zavedly Spojené státy v roce 2018 sankce, které zakazují americkým občanům mít s tímto podnikatelem obchodní vztahy. McGonigal se dříve před soudem přiznal a obhajoba pro něj žádala trest bez odnětí svobody.
Podle obžaloby McGonigal zneužil schopnosti a vliv, který získal při své službě v FBI. Ministerstvo tvrdí, že McGonigal začal budovat svůj vztah s Děripaskou v době, kdy sloužil v FBI a měl na starost dohled nad dodržováním sankcí proti ruským oligarchům. Pro Děripasku začal pracovat až po odchodu z FBI v roce 2021. „McGonigal doufal, že si díky obchodům s Děripaskou vydělá miliony dolarů, ale agenti FBI z jednotky, kterou dříve řídil, odkryli jeho krycí schéma jen po pár měsících působení,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.