Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, budeme sledovat zase od úterního rána.

Mluvčí americké diplomacie Ned Price řekl, že USA zaregistrovaly dnešní poznámky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle nějž Moskva stále nevyčerpala veškeré diplomatické možnosti, aby Západ přiměla k přijetí svých požadavků. Price však poznamenal, že Spojené státy od Ruska neviděly žádné reálné známky snah o zmírnění napětí.

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby označil za hluboce znepokojivou tichou podporu, kterou Rusku poskytuje v otázce Ukrajiny Čína. Postoj Pekingu "upřímně řešeno ještě více destabilizuje bezpečnostní situaci v Evropě", řekl mluvčí Pentagonu.

Rusové se přesunuli do „útočných pozic“, tvrdí americká CBS s odkazem na vládní zdroje. Přesun, který je prý patrný z porovnání satelitních snímků, se týká dělostřelectva a raketometů. V okolí ukrajinských hranic je podle oficálních informací už více než 100 tisíc vojáků.

Západní země v posledních dnech varují, že vpád na Ukrajinu může přijít každým dnem. Například šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian dnes řekl, že Rusko už má připraveny "veškeré prvky" pro invazi. Zároveň však poznamenal, že v tuto chvíli nic nenaznačuje tomu, že se ruský prezident Vladimir Putin pro tento krok už rozhodl.

Stále existuje prostor pro diplomacii a pro to, aby Rusko ustoupilo od hrozeb Ukrajině, shodli se v dnešním telefonátu americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson. Případný útok by podle nich způsobil Rusku dlouhou krizi a velké škody. Oba se podle agentury Reuters, která se odvolává na mluvčího britského šéfa vlády, shodli také na tom, že Evropa musí snížit svou závislost na ruském plynu.

Generální tajemník OSN António Guterres se dnes spojil zvlášť s ministry zahraničí Ruska a Ukrajiny. V rozhovorech se Sergejem Lavrovem i Dmytrem Kulebou vyjádřil vážné znepokojení kvůli zvýšenému napětí mezi oběma zeměmi a zároveň uvítal pokračující diplomatická jednání.

Podle Guterrese mají diplomatické rozhovory napětí rozptýlit a šéf OSN také znovu "podtrhl skutečnost, že neexistuje alternativa vůči diplomacii", prohlásil mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Spojené státy kvůli hrozbě ruské invaze na Ukrajinu zavírají svou ambasádu v Kyjevě a její operace přesouvají do Lvova na západě země. Dnes to oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Na velvyslanectví v Kyjevě rovněž ničí počítače a ruší zabezpečené linky, čímž zařízení učiní nepoužitelným pro diplomatické účely, napsal list the Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na vyjádření nejmenovaných činitelů americké vlády a její interní dokumenty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil středu 16. února letošního roku dnem jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico a dalších médií mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země a v deset hodin ráno místního času má zaznít hymna. Ukrajinské diplomatické mise v zahraničí pak mají dát Ukrajině najevo podporu pomocí obrazových prostředků, informovala tisková agentura Unian.

Srbsko a Kosovo doporučily svým občanům pobývajícím na Ukrajině, aby opustili zemi. Oba balkánské státy se tím přidaly ke skupině zemí včetně Česka, které vyzvaly své občany k odjezdu z Ukrajiny kvůli obavám z ruské invaze. Zaměstnance z Ukrajiny kvůli napětí na ukrajinsko-ruských hranicích podle Reuters stahuje také Světová banka.

Česko počítá s tím, že by v případě eskalace konfliktu mohli do Česka z Ukrajiny dorazit uprchlíci. Těch můžou být různé počty, sdělil po jednání Bezpečnostní rady státu premiér Petr Fiala (ODS).

„Doufejme, že k tomu nedojde a situace bude vyřešena diplomatickou cestou (…). Česká republika samozřejmě musí být připravena na to, že by mohlo dojít k eskalaci toho konfliktu, a na případnou migrační vlnu. My jsme připraveni na nejrůznější počty migrantů, kteří by mohli přijít z Ukrajiny,“ uvedl Fiala s tím, že rada řešila i takové aspekty, jako zda by migrační vlna neohrožovala bezpečnost Česka. A pak aspekty humanitární a zdravotní.

„Všechny orgány a ministerstva jsou připraveny, aby si s tou situaci, pokud by nastala, což si nikdo nepřeje, dokázaly poradit,“ dodal premiér.

K žádným konkrétním závěrům Bezpečnostní rada státu podle premiéra Petra Fiala (ODS) nedospěla, jednání bylo informativní. Variantu války si podle předsedy vlády nikdo z účastníků nepřeje, ale bylo třeba se ujistit, že Česko je na nejhorší variantu připraveno.

Premiér Petr Fiala (ODS) prozradil, že včera o situaci na Ukrajině jednal s předsedou Evropské rady. Situaci země Unie probírají společně, řekl. Co se týče další pomoci pro Ukrajinu, zatím nic dalšího Česko neposkytne. „V tuto chvíli žádný další takový krok není plánován,“ uvedl Fiala a hned poté dodal, že pokud bude se stav věcí změní, Česko se na nové pomoci dohodne.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Bezpečnostní radu státu svolal, aby si ústavní představitelé vyjasnili, jak je Česko připravené na možnou invazi Ukrajiny ze strany Ruska. „Zastupitelské úřady zatím pracují naplno,“ řekl k tomu, že ambasády v zemi v tuto chvíli Česko zavírat nebude. Stále platí varování před cestami na Ukrajinu pro běžné občany.

Pražská burza dnes následovala další evropské akciové trhy oslabující v obavách z ruského útoku na Ukrajinu. Index PX ztratil 1,41 procenta na 1447,68 bodu. Dolů šly akcie bank i energetické společnosti ČEZ. Oslabovala také koruna k euru i dolaru.

Bývalý prezident Václav Klaus vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby se v ukrajinském konfliktu zasadil o jednání s cílem najít bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany konfliktu. Klaus to jménem svého institutu napsal Fialovi v otevřeném dopise. Riziko vzniku otevřeného válečného konfliktu považuje za reálné. I když Rusko sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků konfliktu, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně, uvedl Klaus. Dopis ČTK za Institut Václava Klause poskytl Petr Macinka.

Klaus Fialovi vyčetl „nepochopitelnou pasivitu“ vůči tomu, co se na Ukrajině odehrává. Situaci vidí jako neudržitelnou a vrcholně nebezpečnou. „Konflikt na Ukrajině je dlouhodobě největší bezpečnostní hrozbou na našem kontinentě. Probíhající vojenská eskalace ohrožuje celou Evropu, včetně České republiky,“ napsal.

V Polsku přistálo dalších osm amerických stíhaček F-15, uvedlo polské ministerstvo obrany. Jde o součást snah odradit Rusko od napadení Ukrajiny.

Informaci, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února, dostali všichni spojenci v Evropě od Spojených států. Deníku N to řekl náměstek ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martin Dvořák (STAN). K původním informacím posléze USA podaly zpřesňující zprávu o tom, jak původní impuls vznikl či odkud pocházejí podklady.

„Dostali jsme informaci tak jako všichni spojenci v Evropě, dostali jsme ji ze strany Spojených států. Ta zpráva byla překvapivá, protože mezitím se už naopak ukazovaly signály, že situace se může pomaličku uklidňovat. A do toho přišla zpráva z amerických služeb, že mají informaci o tom, že by útok mohl začít 16. února,“ sdělil serveru Dvořák.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kromě ministerstva vnitra o humanitární pomoci Ukrajině na zasedání krizového štábu jednal také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle ministryně si všichni přejí, aby se konflikt vyřešil diplomatickou cestou. „Tohle jsou nějaké formy, které už jsou vyjednány, o další formu Česká republika zatím požádána nebyla. Pokud by se tak stalo, budeme to samozřejmě řešit,“ řekla dnes novinářům po pietním aktu u pamětní desky leteckého bombardování Prahy v letech 1944 a 1945.

Ministryně poukázala na stále stoupající počet ruských vojáků v okolí Ukrajiny. O aktuální bezpečnostní situaci na Ukrajině budou ministři obrany NATO jednat v úterý v Bruselu. „Tam se k tomu budeme vracet, a to nejen v souvislosti s Ukrajinou, ale i jinými zeměmi, které řeší své obavy z toho, co by se stalo, kdyby se konflikt na Ukrajině dostal do toho stavu, že by to byl neoprávněný vstup cizích vojsk na území suverénního státu,“ poznamenala.

„Jsme připraveni k serióznímu dialogu s Ruskem o problémech evropské bezpečnosti,“ řekl německý kancléře Scholz novinářům po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Scholz oznámil, že Německo poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši asi 3,7 miliardy korun, a varoval, že Západ je připraven uvalit „dalekosáhlé a a účinné sankce“, pokud Rusko poruší územní celistvost Ukrajiny.

V úterý se sejde Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby z ukrajinské iniciativy projednala přítomnost ruských vojsk poblíž hranic s Ukrajinou. Vyplývá to z oznámení, které se dnes objevilo na účtu polského předsednictví OBSE na twitteru. O svolání schůzky s Ruskem a dalšími zeměmi OBSE požádala Ukrajina o víkendu.

„Ukrajina se obrátila na polské předsednictví OBSE, aby bylo s ohledem na neobvyklé vojenské aktivity zorganizováno jednání s Ruskem a dalšími zainteresovanými zeměmi,“ uvedlo polské předsednictví. Doplnilo, že schůze bude svolána v souladu s Vídeňským dokumentem, což je smlouva mezi státy OBSE z počátku 90. let, jejíž cílem je zajistit větší otevřenost a transparentnost vojenských aktivit v regionu členských zemí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že Ukrajina dál usiluje o vstup do NATO. S kancléřem Scholzem se shodl ohledně jednání o míru, ale Nord Stream 2 vidí jinak.

Ruští poslanci v úterý podle TASS posoudí dva návrhy vybízející Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik na východě Ukrajiny.

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto neplánuje v souvislosti se situací na Ukrajině žádné zásadní kroky. Výrobu jejích vozů tam zajišťuje obchodní partner Evrocar, Škoda Auto tak na Ukrajině své vlastní zaměstnance nemá. ČTK to dnes řekla mluvčí firmy Simona Havlíková. Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků. Vyvolalo obavy Kyjeva i Západu z toho, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině.

„Výroba vozů Škoda na Ukrajině je zajišťována prostřednictvím obchodního partnera Evrocar. Aktuálně není výroba v závodě Solomonovo omezena. V současné době neplánujeme v souvislosti se situací na Ukrajině přijmout žádné zásadní kroky,“ řekla ČTK Havlíková.

Ministerstvo vnitra chce v případě konfliktu na Ukrajině poskytnout humanitární pomoc na místě. Na slovensko-ukrajinskou hranici může poslat policejní kontingent.

Čeští exportéři v souvislosti s růstem napětí mezi Ukrajinou a Ruskem mnohonásobně zvýšili obezřetnost při uzavírání obchodů a při investicích na Ukrajině. Někteří zatím podnikatelské záměry na Ukrajině odložili. Pokračování krize může přinést růst cen ropy, plynu a surovin, zejména železné rudy či hliníku. ČTK to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

„Krize bude určitě negativně zasahovat do obchodů. Rozumný byznysmen nic nebude řešit v nynější nepřehledné situaci. Nikdo nechce riskovat, že by jeho investice na Ukrajině mohla přijít vniveč,“ řekl Daněk. Zatím nemá informace, že by se nějaký český exportér kvůli ukrajinsko-ruské krizi dostal do vážných problémů.

Ruský ministr Sergej Šojgu prezidentu Putinovi ohlásil, že část vojenských cvičení skončila a další brzy skončí.

Moskva dnes dala najevo, že pokud by se Kyjev vzdal záměru stát se členem Severoatlantické aliance, výrazně by to pomohlo vyřešit bezpečnostní obavy Ruska. Mluvčí Kremlu tak reagoval na víkendová slova ukrajinského velvyslance v Londýně, který stanici BBC řekl, že Ukrajina by mohla upustit od snah o vstup do NATO, aby zabránila válce s Ruskem. Ambasador ovšem vzápětí upřesnil, že Kyjev o vstup do aliance usilovat nepřestane, protože tento záměr je obsažen v ukrajinské ústavě.

„V současné době nejsme členem NATO, a abychom se vyhnuli válce, jsme připraveni na mnoho ústupků, a to také v rozhovorech s Rusy děláme,“ prohlásil velvyslanec Vadym Prystajko. „Není to odklad našich ambicí být v NATO – mluvíme o tom, že nyní nejsme v rodině, takže musíme hledat něco jiného, například bilaterální dohody s Velkou Británií, se Spojenými státy. Takže kromě NATO hledáme nějaké jiné dohody, které by nám umožnily přežít právě tuto těžkou zkoušku,“ poznamenal.

Německý kancléř Olaf Scholz jednal s prezidentem Zelenským, v Kyjevě se shromaždil dav demonstrantů požadující sankce proti ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Scholz zopakoval, že věří v diplomatické řešení krize. Také ruský mnistr zahraničí Sergej Lavrov doporučil Putinovi, aby Rusko pokračovalo v dialogu se Západem.

Azyl v Česku získalo za posledních osm let 55 lidí z Ukrajiny. Dalších 404 dostalo dočasnou ochranu. Celkem ministerstvo vnitra obdrželo od roku 2014 do konce loňska od Ukrajinců a Ukrajinek 3608 žádostí o mezinárodní ochranu. Vyplývá to ze statistických zpráv rezortu o žadatelích.

Zákonodárci z vládní strany Jednotné Rusko předložili návrh vybízející ministerstvo zahraničí, aby se vyslovilo k uznání nezávislosti Donbasu.

Plánovaná cesta pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) do Kyjeva se uskuteční, i když ministerstvo zahraničí dnes i v neděli varovalo před cestami na Ukrajinu. Podle Hřiba, který plánuje být v ukrajinské metropoli ode dneška do úterý a sejít se s kyjevským starostou Vitalijem Kličkem, jde o dohodnutou diplomatickou cestu a zrušit nejde. Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února. Moskva to popírá.

„Cesta je dohodnutá, protokolárně potvrzená, je to zahraniční cesta s diplomatickým pasem a v tuto chvíli není možné tu cestu nijak zrušit,“ řekl Hřib. Dodal, že po dobu cesty bude v kontaktu s českým ministerstvem zahraničí a s velvyslanectvím ČR v Kyjevě. Primátor na Ukrajinu zamíří jako reprezentant Paktu svobodných měst, který Praha spolu s Budapeští, Bratislavou a Varšavou založila v roce 2019. „Agresivní zastrašování Ukrajiny a Kyjeva ze strany Ruska není akceptovatelné,“ řekl dále Hřib. 

Ministři financí skupiny G7 ve společném prohlášení vzkázali Rusku, že v případě jeho útoku na Ukrajinou přijdou masivní a závažené ekonomické postihy.

Mnichovské bezpečnostní konference, která začne tento pátek a na kterou dorazí například americká viceprezidentka Kamala Harrisová, se nakonec nezúčastní zástupci Ruska, potvrdil to šéf mezinárodního setkání Wolfgang Ischinger.

Řecké ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu. Řecko se tak zařadilo mezi západní státy, které stahují své občany domů.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval o tom, že Moskva nereagovala na páteční výzvu Kyjeva k jednání. Ukrajina po Rusku požadovala hlavně vysvětlení jeho vojenské akce.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal jednání Bezpečnostní rady státu na 16:00. Probírat rada bude situaci na Ukrajině, sdělil ČTK mluvčí kabinetu Václav Smolka.

Napjatá situace na ukrajinsko-ruských hranicích podle státní agentury CzechTourism především oddaluje možný příjezd turistů z Ruska do České republiky. Ti jsou přitom důležitými návštěvníky nejen pro lázeňské oblasti. Ukrajina se z dlouhodobého pohledu jeví jako trh s potenciálem do budoucna v příjezdovém cestovním ruchu. Připravené marketingové aktivity na letošní rok proto agentura CzechTourism posunula na dobu, až se situace uklidní. ČTK to dnes řekl ředitel agentury Jan Herget.

Podle Hergeta je Rusko z pohledu příjezdového turismu pro ČR klíčový trh. „Rusové rádi utrácejí, zůstávají dlouho. Využívají služeb tuzemských lázeňských oblastí, ale objevují i další města,“ uvedl dnes Herget. Doplnil, že kromě situace na Ukrajině jsou překážkami v příjezdech dále uznávání očkování proti koronaviru a vízová povinnost.

České zastupitelské úřady v Kyjevě a ve Lvově jsou připraveny nadále fungovat. Po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí o napjaté situaci na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem to dnes ČTK řekl náměstek ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martin Dvořák (STAN). Krizový štáb české diplomacie, kterého se zúčastnili i zástupci vnitra, obrany a služeb, probíral také další možnosti materiální či humanitární pomoci Ukrajině.

Rodinní příslušníci pracovníků ambasády v Kyjevě už odcestovali, k opuštění Ukrajiny se rozhodly též čtyři konzulární referentky. Na velvyslanectví zůstane přes 20 pracovníků, na generálním konzulátu ve Lvově, kde stavy redukovány nejsou, zhruba 30, řekl Dvořák. Vnitro na zasedání krizového štábu informovalo o připravenosti na případný větší nápor uprchlíků z Ukrajiny, respektive na návrat českých občanů ze země.

Německé vojenské transportní letadlo dopravilo dnes do litevského Kaunasu první část z posil, které Německo přislíbilo pro síly Severoatlantické aliance v Pobaltí. Děje se tak na pozadí obav z ruské invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Letoun, který přistál na kaunaském letišti, přepravil 70 německých vojáků. Ti posílí německou jednotku o 360 mužích, která je součástí stávajících aliančních sil v regionu. Další letadla mají následovat.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před týdnem oznámila, že Německo zvýší počet svých vojáků v Litvě až o 350. Spolková republika tím reagovala na napětí způsobené velkým množstvím ruských jednotek na ukrajinské hranici a podle pozorovatelů také na kritiku, že toho pro Ukrajinu nedělá dost.

Srbsko a Kosovo doporučily svým občanům pobývajícím na Ukrajině, aby opustili zemi. Oba balkánské státy se tím přidaly ke skupině zemí včetně Česka, které vyzvaly své občany k odjezdu z Ukrajiny kvůli obavám z ruské invaze.

„Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje občanům Republiky Srbsko, kteří momentálně pobývají na Ukrajině, aby zvážili možnost dočasného opuštění území tohoto státu,“ uvedla srbská diplomacie v prohlášení z neděle pozdě večer. Těm, kteří se na Ukrajinu chystají, doporučilo cestu odložit.

Obdobné sdělení vydalo v neděli také kosovské ministerstvo zahraničí. Vyzvalo Kosovany, aby kvůli hrozícímu vypuknutí otevřeného ozbrojeného konfliktu nejezdili na Ukrajinu. Ti, kteří tam nyní pobývají, by podle Prištiny měli východoevropskou zemi urychleně opustit. Pomoc s odjezdem bude poskytovat kosovské velvyslanectví v Praze, které je příslušné i pro záležitosti Ukrajiny. 

Letecký provoz z Prahy na Ukrajinu zatím pokračuje bez rušení spojů. Čtyři dopravci tento týden dál plánují desítky letů do tří ukrajinských měst.

„Vnitro na zasedání krizového štábu MZV informovalo o připravenosti na případný větší nápor uprchlíků z Ukrajiny,“ řekl ČTK náměstek Dvořák. Krizový štáb MZV mimo jiné probíral další možnosti materiální či humanitární pomoci Ukrajině. Zasedání se zúčastnili zástupci vnitra, obrany a služeb.

Německý kancléř Olaf Scholz dorazil do Kyjeva, po příletu se nechal slyšet, že věří, že „diplomacie je stále tou cestou, jak zabránit válce v Evropě“. S prezidentem Zelenským bude probírat možnost další finanční pomoci Ukrajině. Nicméně mnoho politiků Berlínu zazlívá jeho neochotu poskytnout Ukrajině zbraně.

České aerolinie (ČSA) provoz své letecké linky z Prahy do Kyjeva zatím nepřeruší. Dopravce chce bezpečnostní situaci na Ukrajině dál monitorovat a v případě jejího zhoršení bude reagovat. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí aerolinií Vladimíra Dufková. Lety z evropských měst na Ukrajinu v posledních dnech zrušili kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika někteří zahraniční dopravci.

„České aerolinie provoz na Ukrajinu nepřerušují, lety do Kyjeva budou provozovány nadále dle platného letového řádu. Situaci monitorujeme, v případě zhoršení bezpečnostní situace jsme připraveni adekvátně zareagovat,“ uvedla Dufková.

Ukrajinští oligarchové a podnikatelé opouštějí Ukrajinu charterovými lety, upozornil na svém webu list Ukrajinska pravda. Dodal, že jen v neděli z Kyjeva odletěly na dvě desítky charterů a soukromých letadel, a to včetně letounů nejbohatšího Ukrajince. „Takové množství charterů nebylo za šest let pozorování (letového provozu),“ napsal deník.

Mezi stroji, které odletěly v neděli, byly podle listu i letadla patřící nejbohatšímu Ukrajinci Rinatu Achmetovovi a Borysi Kolesnikovovi, kterému náleží 55. příčka na seznamu boháčů podle ukrajinského vydání časopisu Forbes. Kolesnikov později deníku sdělil, že je v Kyjevě, odkud nehodlá nikam odjet. Letadlo podle něj odletělo do Prahy kvůli technické údržbě. Soukromý let pro padesátku lidí si objednal také opoziční poslanec, milionář Ihor Abramovyč

Akcie na evropských trzích od rána prudce klesají, na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Spojené státy tvrdí, že Rusko se chystá Ukrajinu v těchto dnech napadnout, což Moskva opakovaně odmítá. Hlavní index evropských akcií STOXX Europe 600 krátce po zahájení odepisoval 2,6 procenta a pohyboval se kolem 457 bodů. Indikátor sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska.

Čínské velvyslanectví v Kyjevě funguje normálně, informoval mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. O evakuaci Číňanů z Ukrajiny se nezmínil, vyzval však čínské občany pobývající v zemi, aby pečlivě sledovali situaci.

Vztahy mezi Ruskem a USA jsou velmi napjaté, nicméně dialog probíhá, oznámil dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký prezident Joe Biden v sobotu mluvil s Vladimirem Putinem. „Ještě před několika lety takový dialog vůbec neexistoval, co se ale vztahů týče, jsou opravdu na hodně nízké úrovni, prakticky vlastně na podlaze,“ dodal Peskov.

Náměstek britského ministra obrany James Heappey dnes uvedl, že „rakety mohou začít létat na Ukrajinu do minuty po vydání rozkazu“. „Můj strach je velký, ale neznamená to, že se naplní. Je to varování, víme, že jakmile Putin vydá rozkaz, bude to otázka pár minut do dopadu první rakety,“ podotkl Heappey pro stanici Sky News.

Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Vadym Prystajko se nechal slyšet, že Ukrajina je připravená „být flexibilní“ a mohla by případně ustoupit od snahy vstoupit v NATO. Což je něco, co Kreml vyžaduje na cestě k deeskalaci situace. „Můžeme to udělat, zvláště pokud jsme pod takovou hrozbou, pokud jsme vydíráni a pokud jsme k tomu dotlačeni,“ dodal Prystajko.

Ukrajinci od Litvy v neděli obdrželi zásoby protiletadlového kompletu země-vzduch Stinger. Ukrajina rovněž poděkovala Litevcům za jejich neutuchající podporu.

Na Ukrajinu dnes zamíří rovněž pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který se nejprve setká s českým velvyslancem na Ukrajině Radkem Matulou. V úterý pak plánují společně s varšavským primátorem Rafalem Trzaskowským setkání se svým kyjevským protějškem Vitalijem Kličkem.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který byl na Ukrajině nedávno, měl pozitivní test na koronavirus, je v izolaci a pracuje z domova. V případě současné bezpečnostní situace na ukrajinsko-ruských hranicích ho zastupuje náměstek Martin Dvořák, který vede pracovní skupinu ministerstva zahraničí k této otázce.

„Pan ministr plně pracuje z domova. Na osobních schůzkách, kde není možný on-line přístup, ho zastupují náměstci ministra. V případě agendy bezpečnosti ve východní Evropě je to Martin Dvořák, který vede pracovní skupinu k bezpečnostní situaci na ukrajinských hranicích s Ruskem. Ta se schází každý den už zhruba tři týdny,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Do.

Dobré ráno. Německý kancléř Olaf Scholz se dnes vydá do Kyjeva, kde bude jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ohledně hrozby ruské invaze na Ukrajinu. Návštěva se uskuteční den před Scholzovou cestou do Moskvy, cílem obou návštěv je podle Berlína zajistit mír, který je nyní ve značném ohrožení.

Do Moskvy dnes přijede na dvoudenní návštěvu polský ministr zahraničí Zbigniew Rau, jehož země nyní předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Vojenská agrese vůči Ukrajině, která ohrožuje územní celistvost a suverenitu, povede k tvrdé reakci a sankcím, které jsme pečlivě připravili a které můžeme okamžitě zavést společně s našimi partnery v Evropě a NATO,“ řekl Scholz novinářům před svou diplomatickou cestou.