18°C
Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Rusko v okupovaných oblastech na jihu a východě Ukrajiny včetně Krymu rozmístilo více než 420.000 vojáků. Dnes to podle agentury AFP řekl zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Obvinil Rusko, že okupovaný Krym používá k útokům na ukrajinské přístavy Izmajil a Reni ležící na Dunaji.
Během ruského ostřelování vesnice Kostobobriv v Černihovské oblasti byl zraněn osmašedesátiletý muž, uvedla prokuratura Černihovské oblasti.
Místní telegramové kanály informovaly, že dnes došlo v ruské vojenské jednotce v Simferopolu na Krymu okupovaném Ruskem k velkému požáru. Informoval o tom The Kyiv Independent.
Stoltenberg na sociální síti X, někdejším Twitteru, napsal, že „nic nesvědčí o záměru“ zaútočit na členskou zemi NATO, nálezy v Rumunsku ale označil za „destabilizující“. „Vítám rozhodnutí Spojených států nasadit více (letounů) F-16 pro ostrahu vzdušného prostoru NATO,“ uvedl generální tajemník aliance.
Summit největších světových ekonomik ze skupiny G20 dnes navzdory názorovým neshodám vydal společnou závěrečnou deklaraci, včetně pasáže o válce na Ukrajině. Západní země to považují za úspěch, očekávaly se neshody s Ruskem, které válku na Ukrajině vyvolalo. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a není to nic, na co by lídři měli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Velkým tématem bylo i klima, o jehož dopadech hovořil mimo jiné brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Šéfka Evropské komise von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému emisních povolenek. Na programu byla i potravinová bezpečnost, vývoz obilí z ukrajinských přístavů nebo protiruské sankce.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po schůzce s Hajašim a zástupci velkých japonských firem podle agentury Unian řekl, že se mu dostalo ujištění, že Japonsko bude Ukrajinu nadále podporovat, pomáhat během nadcházející zimy a zpřísňovat protiruské sankce. Japonští podnikatelé představili projekty v telekomunikacích, v infrastruktuře a v medicíně, s nimiž chtějí navázat spolupráci ukrajinští partneři, uvedl Šmyhal.
Na rumunském území se dnes našly kusy dronu podobného těm, které používá Rusko, uvedl resort obrany v Bukurešti. Prezident informoval šéfa NATO.
Ruské jednotky ostřelovaly vesnici Soniachne v Chersonské oblasti, přičemž zabily 48letého muže, informoval guvernér Oleksandr Prokudin.
Podívejte se na nové snímky z průzkumné operace ukrajinských vojáků poblíž Bachmutu.
Rusko podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity ztrácí kapacity ovlivňovat světové dění, a to především vojenské a hospodářské. Podle něj je to trend, který začal před rokem 2022, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, a neúspěšná válka jej urychluje. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to napsal v analýze pro ČTK.
Indický premiér Módí oznámil, že summit G20 dospěl ke shodě o formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o Ukrajině, píší zahraniční agentury.
Rusko s vysokou pravděpodobností přesunulo své síly z jiných oblastí frontové linie, jak ukrajinské síly postupují za Robotyne, což omezuje šance ruských sil na provedení útočných operací, informovalo 9. září ministerstvo obrany Spojeného království.
Japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši dorazil na Ukrajinu. Setká se se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a promluví o plánech Japonska přispět k hospodářskému oživení Ukrajiny na začátku roku 2024.
Odstavec o Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace víkendového summitu G20 je zatím prázdný; čeká se na postoj Ruska, napsala stanice BBC.
Příští balíček americké pomoci pro Ukrajinu by mohl zahrnovat balistické rakety ATACMS s doletem až 300 km, řekly ABC News zdroje ve Washingtonu.
Jeden ze zraněných včerejšího útoku na ukrajinské město Sumy podlehl v nemocnici svým zraněním, oznámily tamní úřady. Rusové opět cílili na civilní terče, při ostřelování byly zasaženy bytové budovy.
Dobrý den vážení čtenáři. Na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny dnes přijíždí japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. V Kyjevě se sejde se svým protějškem Dmytrem Kulebou. Hajaši přijíždí, aby vyjádřil pevnou podporu zemi, která už déle než rok a půl vzdoruje ruské vojenské agresi. Bude také řešit její zapojení do mezinárodního společenství s cílem co nejdříve ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
