Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Počet zaměstnanců Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny na východě Ukrajiny se snížil na 4500 z 11.500 před začátkem ruské invaze do sousední země, řekl dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi podle agentury DPA. O situaci v největším zařízení svého druhu v Evropě bude příští týden jednat s ruskými provozovateli elektrárny.

„Je nezbytné, aby elektrárna měla dostatek kvalifikovaného a vyškoleného personálu pro bezpečný provoz,“ upozornil dnes Rossi ve Vídni. DPA připomíná, že minulý týden na zasedání Rady bezpečnosti OSN varoval, že současný personální stav v Záporožské jaderné elektrárně „není udržitelný“.

Ukrajina se potýká s omezením vojenské pomoci od svých spojenců a musí se více zaměřit na vojenské technologie, má-li zastavit ruskou vojenskou agresi. Vyplývá to z komentáře hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného, který dnes zveřejnila na svém webu stanice CNN. Generál se v textu nezmiňuje o údajné roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským ani o možnosti svého odvolání z funkce, o kterém v posledních dnech spekulují některá média. V textu vyzývá k novému systému „technologického přezbrojení“.

„Druhá světová válka skončila téměř před 80 lety, ale její odkaz při definování strategické vize války přetrvává dodnes. Přes veškerý technologický pokrok zůstává koncept vítězství stejný: zničit nepřítele a dobýt nebo osvobodit území. Přesto je každá válka jedinečná,“ píše Zalužnyj na úvod textu, kde konstatuje, že důležitou hnací silou současné války Ruska proti Ukrajině je vývoj bezpilotních zbraňových systémů, jako jsou drony.

Ruské ministerstvo zahraničí dalo pokyn svým diplomatům v zahraničí, aby pronásledovali známé ruské osobnosti vystupující proti válce na Ukrajině. Uvedla to dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dva nejmenované zdroje. Podle agentury se to týká zemí, které ruská vláda označuje za „přátelské“ díky tomu, že se ohledně války na Ukrajině nepostavily na stranu Kyjeva.

Americký prezident Joe Biden dnes šéfce EK von der Leyenové telefonoval a poděkoval jí za „významnou pomoc“, kterou EU Kyjevu poskytla. Novinářům to oznámil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

Ruské soudy tento týden vynesly první známé rozsudky v souvislosti se zákazem takzvaného mezinárodního hnutí LGBT+, které ruské úřady od loňska označují jako extremistické. Informovala o tom dnes agentura Reuters. V Nižním Novgorodu soud uvěznil na pět dní ženu kvůli náušnicím v barvách duhy. A soud ve městě Volžskij ve Volgogradské oblasti uložil pokutu tisíc rublů (přes 250 korun) muži za umístění fotografie duhové vlajky - symbolu sexuálních menšin - na sociální síť.

„Arťom P. umístil na svou stránku na sociální síti symboliku (vlajku) extremistického hnutí... za účelem hromadného šíření,“ cituje z verdiktu soudu ve Volžském ruská státní agentura TASS. Tisková služba soudu podle ní dodala, že muž při projednávání případu přiznal vinu za spáchání přestupku, vyjádřil lítost a řekl, že symbol zveřejnil „z hlouposti“.

Dva zahraniční dobrovolníci, občané Francie, byli zabiti, když Rusové zaútočili na ukrajinské město Beryslav, oznámil guvernér Chersonské oblasti. Tři další cizinci byli zraněni.

Rusové během dneška zaútočili na posádku záchranky v Chersonské oblasti. Vůz byl poškozen, ale záchranářům se nic nestalo, uvedla oblastní vojenská správa. 

Vláda by měla dostat do pololetí aktualizovaný plán opatření pro adaptaci a integraci uprchlíků. Obsahovat bude konkrétní kroky a úkoly pro jednotlivé resorty a instituce. ČTK to dnes řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Plán vychází ze strategie s prioritami, kterou kabinet schválil v polovině ledna. Připraví ho nové vládní grémium, které tvoří sedm ministrů a zmocněnkyně. Poprvé se sešlo tento týden. Znovu zasedne začátkem března.

Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru v lednu rostla nejpomalejším tempem za půl roku, negativně ji ovlivnil pokles nových exportních zakázek. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila mezinárodní společnost S&P Global.

„V závěrech summitu najdete některé nové věci, které se netýkají přímo rozpočtu. Je tam řečeno, že Evropská rada bude každoročně vyhodnocovat, jak probíhá poskytování evropské pomoci, to není nic převratného, takové diskuzi se věnujeme na summitech pravidelně,“ vysvětlil premiér Fiala po zasedání Evropské rady. „Po dvou letech pak můžeme vyzvat Evropskou komisi, aby provedla přezkum fungování nástroje na podporu Ukrajiny,“ dodal s tím, že v závěrech není nic o každoročním přezkumu pomoci či vetu, což v minulých týdnech žádal maďarský premiér.

„Je potřeba ve vojenské pomoci vytrvat a ještě ji navýšit,“ řekl český premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání Evropské rady. Podle něj v tomto ohledu nejsou problémem jen peníze, ale také výrobní kapacity a to, zda unijní země disponují materiálem, který Ukrajina právě potřebuje. Fiala nicméně označil za klíčové, že většina lídrů se shoduje na potřebě vojenskou podporu vystupňovat.

Ukrajinská rozvědka tvrdí, že se jejím speciálním jednotkám v noci na dnešek na poloostrově Krym podařilo zničit raketový člun Ivanovec, který je součástí ruské Černomořské flotily. Plavidlo se podle oznámení rozvědky, které zveřejnila na sociální síti Telegram, v době ukrajinského útoku nacházelo na jezeře Donuzlav. Zkázu plavidla tajná služba doložila videozáznamem, který podle ní zachycuje útok na Ivanovec. Ruské úřady zatím osud plavidla nekomentovaly.

„V důsledku několika přímých zásahů do lodního trupu utrpělo plavidlo škody neslučitelné s dalším pohybem,“ uvedla rozvědka. Člun se podle ní potopil. Jeho cenu odhadla na 60 až 70 milionů dolarů (1,4 až 1,6 miliardy korun).

Ruské záchranné operace nebyly úspěšné, tvrdí také rozvědka. Kolik lidí bylo na palubě, není jasné, ale čluny tohoto typu jsou podle portálu Meduza obvykle navržené pro 40člennou posádku.

Lídři EU na zasedání Evropské rady připomenuli „naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména v souvislosti se závazkem poskytnout Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice“.

V pondělí se na žádost opozice sejde maďarský parlament kvůli ratifikaci švédské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Agentura Reuters nicméně píše, že není jasné, zda se jednání zúčastní poslanci vládnoucí strany Fidesz, která má v parlamentu většinu. Předseda parlamentu László Kövér z Fideszu minulý týden prohlásil, že ratifikace vstupu Švédska do NATO není naléhavou záležitostí. Opoziční Maďarská socialistická strana (MSZP) předložila návrh na svolání mimořádné schůze parlamentu, kde by zákonodárci o členství Švédska v NATO hlasovali.

Maďarsko zůstává jediným členem aliance, které doposud neschválilo její rozšíření o Švédsko. Minulý týden to udělalo Turecko, které ratifikaci z politických důvodů také měsíce odkládalo.

Orbán označil své rozhodnutí neblokovat poskytnutí pomoci Ukrajině za své vítězství. Dostal prý záruky, že maďarské peníze neskončí na Ukrajině.

Evropská unie musí urychleně vystupňovat dodávky dělostřelecké munice a raket na Ukrajinu, shodli se dnes prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. V závěrech také společně vyzvali unijní vlády, aby přibližně do měsíce dotáhly do konce návrh, který počítá do roku 2027 s pěti miliardami eur ročně (přes 120 miliard Kč) pro fond na vojenskou podporu Kyjeva.

Summit skončil už okolo 15:00 po překvapivě rychlé dohodě v hlavním bodě, kterým byla úprava víceletého unijního rozpočtu zahrnující i dalších 50 miliard eur na finanční podporu Ukrajiny.

Ruský soud dnes do 5. dubna prodloužil vazbu rusko-americké novinářce s bydlištěm v Praze, kde Alsu Kurmaševová pracuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Oznámila to ruská a zahraniční média.

„Soud jednal za zavřenými dveřmi. Novináře pustili jen na oznámení rozhodnutí soudu,“ napsal list Kommersant na svém webu.

Po překvapivě rychlé dohodě o penězích pro Ukrajinu zbývají na programu mimořádného summitu EU vojenská podpora Kyjeva a situace na Blízkém východě.

Blesková dohoda o pomoci Ukrajině je dobrá zpráva i pro ČR, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách, reaguje Fiala.

Další podpora EU posílí dlouhodobou hospodářskou a finanční stabilitu Ukrajiny, komentoval nový balík pomoci ukrajinský prezident Zelenskyj.

Ruské spisovatelce Ljudmile Ulické hrozí konfiskace majetku v Rusku, protože ve fingovaném rozhovoru připustila, že honoráře za své knihy posílá na pomoc Ukrajině. Podle ruských představitelů a provládních médií tím sponzoruje ukrajinskou armádu a na to se v Moskvě nyní hledí jako na podporování terorismu.

Spisovatelka žijící v Berlíně se stala obětí dvou prokremelských vtipálků, kteří se v telefonickém rozhovoru vydávali za šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. Ulická emigrovala do Německa krátce po vpádu ruských vojsk do sousední země a její jméno se loni objevilo mezi kandidáty na Nobelovu cenu za literaturu.

V Bruselu začal mimořádný summit EU. Šéfové států a vlád se budou snažit dosáhnout dohody o pomoci Ukrajině, kterou v prosinci zablokovalo Maďarsko. Lídři EU se jednomyslně shodli na vyčlenění dalších 50 miliard eur na pomoc Ukrajině, oznámil bezprostředně po zahájení summitu šéf Evropské rady.

Kadyrovova dcera Chadídžat se stala první zástupkyní šéfa čečenské vlády, informují média. Dříve zastávala funkci vedoucí odboru předškolního vzdělávání v Grozném.

Maďarsko se musí rozhodnout, jestli je součástí naší komunity, či ne, řekl Tusk. Podle něj neexistuje únava z Ukrajiny, ale únava z Orbána.

Je klíčové, aby dnes unijní vůdci na summitu v Bruselu dospěli k dohodě všech 27 zemí, řekl dnes belgický premiér Alexander De Croo při příchodu na jednání Evropské rady. Dodal, že je přesvědčený, že se lídři na finanční pomoci Ukrajině dohodnou. Finanční pomoc pro Kyjev na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.

Švýcarsko zakázalo dovoz ruských diamantů, který zahrnuje prosincový balíček sankcí EU. „Švýcarsko se tak připojuje k opatřením dohodnutým na summitu G7 dne 6. prosince 2023, jejichž cílem je připravit Rusko o tento důležitý zdroj příjmů,“ uvedla vláda. Opatření vstoupilo v platnost 1. února.

Rusko během noci vypustilo proti Ukrajině čtyři útočné drony šáhed íránské konstrukce, polovinu z nich se podařilo sestřelit nad Charkovskou oblastí na východě země, uvedlo dnes velení ukrajinského letectva, pod které spadá i protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany ohlásilo sestřelení 11 nepřátelských dronů, o případných škodách se nezmínilo. Ukrajinský generální štáb hlásí tvrdé boje na frontě během uplynulého dne, ruské útoky se však podle něj podařilo obráncům odrazit a nepřítel zaznamenal citelné ztráty.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinská strana ohlásila večer ruský útok na nemocnici v obci Velykyj Burluk u Kupjanska. Šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov na síti telegram napsal, že z nemocnice bylo evakuováno 38 lidí, čtyři lehce zranění byli ošetřeni na místě. Raketa podle něj poškodila střechu, okna a fasádu budovy.

V Bruselu se dnes koná mimořádný jednodenní summit Evropské unie, jehož hlavním tématem je finanční a vojenská pomoc Ukrajině. Ačkoli v posledních týdnech probíhala intenzivní jednání, k takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady jedna země - Maďarsko. Zda se podaří dosáhnout dohody celé sedmadvacítky, ukáže až dnešní jednání. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.

Dobré ráno, i  dnes budeme pokračovat v online reportáži války na Ukrajině.

Ukrajinské úřady vyzvaly činitele země, aby přestali při veřejné komunikaci používat vulgarismy. Agentura Reuters v této souvislosti upozornila, že stres kvůli téměř dva roky trvající ruské invazi v napadené zemi narůstá. Při ruské vojenské agresi mnoho Ukrajinců zahynulo, další jsou zmrzačeni nebo přišli o své domovy. Řada lidí v napadené zemi běžně častuje invazní vojska nebo ruského prezidenta Vladimira Putina hanlivými výrazy.

„Od začátku totální invaze se ve slovníku Ukrajinců stále častěji objevují nadávky. Běžným se stalo používání obscénních slov k popisu sousední země, jejího prezidenta a dokonce i letounu MiG-31. Fenomén se tak rozšířil, že i ukrajinské děti skvěle znají směry pohybu pro ruské válečné lodi,“ píše Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK) na platformě Telegram.