Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše. Přejeme klidnou noc.

Lidé v Chersonu se snaží nabít mobilní telefony.

Socha s Lukašenkem na Putinově klíně půjde v Česku do aukce. Výtěžek půjde na dron pro ukrajinskou armádu. Instalace s názvem „Nahí zabijáci“. Vyvolávací cena díla je 10 tisíc eur.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes po telefonickém rozhovoru se svým americkým kolegou Antonym Blinkenem na twitteru uvedl, že „sdílíme názor, že Rusko nese plnou odpovědnost za svůj raketový teror a jeho následky na území Ukrajiny, Polska a Moldavska“. Na Ukrajině ruské raketové útoky v úterý zasáhly energetickou infrastrukturu, masivní výpadky v dodávkách elektřiny postihly i sousední Moldavsko.

„Ukrajina a Polsko budou konstruktivně a otevřeně spolupracovat, pokud jde o incident způsobený ruským raketovým terorem vůči Ukrajině,“ napsal následně Kuleba na twitteru po telefonátu s polským kolegou Zbigniewem Rauem. „Naši experti jsou již v Polsku. Očekáváme, že brzy získají přístup na místo ve spolupráci s polskými vyšetřovacími orgány,“ dodal.

Kreml přiznal, že chce útoky na ukrajinskou infrastrukturu donutit prezidenta Volodymyra Zelenského k jednáním. S odvoláním na prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom informoval list Ukrajinska pravda.

Deník citoval Peskovovo vyjádření z rozhovoru poskytnutého agentuře Interfax. Putinův mluvčí podle něj prohlásil, že raketové údery na Ukrajině jsou zaměřeny na takovou infrastrukturu, která „přímo či nepřímo souvisí s jejich vojenským potenciálem“. Nedostatek elektřiny a tepla v mnoha ukrajinských oblastech jsou podle Peskova důsledkem toho, že kyjevské úřady odmítají vyjednávat.

Ombudsman říká, že je „otřesen“ rozsahem mučení, které ruské síly páchaly na obyvatelích Chersonu. „Takový rozsah (porušování lidských práv) jsem ještě neviděl. A osobně jsem navštívil všechny (ruské) mučírny v různých ukrajinských oblastech,“ řekl Dmytro Lubinets.

Lubinets uvedl, že v Chersonu již byly objeveny 2 mučírny, kde „byly mučeny desítky lidí“, a existují potvrzená fakta o zabití lidí po mučení.

Polský prezident Andrzej Duda navštívil místo, kam dopadla střela a zabila dva lidi.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Rusko bude pokračovat ve válce proti Ukrajině a nazval ji „zvláštní vojenskou operací“ kvůli „neochotě Ukrajiny vyjednávat“.

Zdevastovaný Mariupol.

Lidé v Chersonu čekají na potravinovou pomoc.

„Ukrenergo“ zveřejnilo fotografii velkého transformátoru rozvodny zničeného ruskou raketou, která dodávala elektřinu pro 400 000 lidí.

„Zničení ukrajinské energetické infrastruktury dosahuje kritického bodu,“ řekl Janez Lenarčič, evropský komisař pro krizové řízení.

Hroby ukrajinských vojáků v Chersonu.

Desítky lidí v maskách se v Praze účastní 11. ročníku Sametového posvícení, které má tentokrát kvůli válce na Ukrajině odlišnou podobu. V předchozích deseti letech byla akce spíše satirickým karnevalem, letos se ale pořadatelé chtěli obejít bez satiry. Motto akce zní Výlet ještě neskončil. Odkazuje na to, že řada ukrajinských rodin je téměř devět měsíců na nuceném útěku ze své země. Do práce na maskách se zapojilo mnoho z nich, včetně ukrajinských výtvarnic.

Podle jedné z organizátorek Kateřiny Lánské jsou v současné situaci humor a satira spíše nemístné. „Hledali jsme proto jiné téma. Nejdřív jsme se bavili o pohádkách a postavách z nich. Pak jsme ale došli k tomu, že bychom do průvodu chtěli zpracovat emoci, kterou Ukrajinci prožívali, když se museli sbalit a narychlo odjet do bezpečí, ale vlastně do neznáma,“ řekla ČTK Lánská.

Tisíce demonstrantů dnes prošly Prahou k budově České televize. Řečníci na demonstraci kritizovali obsah zpravodajství ČT. Podle nich není nestranné, protože v době pandemie covidu-19 příliš kladlo důraz na informace o očkování proti nemoci a v době války na Ukrajině dává málo prostoru ruským názorům. Demonstranti také kritizovali vládu, která podle nich žene Česko do války. Za největší zlo současnosti řečníci označili členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Mír na Ukrajině nebude možný, dokud Rusko nestáhne své vojáky, uvedl dnes šéf unijní diplomacie Joseph Borrell. Moskva ale nedává nijak najevo, že by k tomu byla připravena, dodal Borrell během své návštěvy Uzbekistánu.

„Obávám se, že Rusko není připraveno se stáhnout, a pokud se nestáhne, mír nebude možný,“ řekl Borrell agentuře Reuters v uzbeckém Samarkandu. „Je to Rusko, kdo musí umožnit dosažení míru, agresor se musí stáhnout, pokud chce udržitelný mír,“ dodal.

Šéf unijní diplomacie je na návštěvě Uzbekistánu ode dneška do soboty, ve středu navštívil Kazachstán. V obou zemích měl v plánu jednat o posílení bilaterálních vztahů s Evropskou unií, uvedl list The Tashkent Times.

Spojeným státům docházejí vysoce moderní zbraňové systémy a munice, které by mohly dodávat Ukrajině. S odvoláním na americké představitele obeznámené se situací o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN.

Nápor na zbrojní zásoby a schopnost amerického průmyslu dostát poptávce patří ke klíčovým problémům, s nimiž se potýká administrativa prezidenta Joea Bidena. USA posílají Ukrajině k jejímu boji proti ruské armádě zbraně za miliardy dolarů.

Jeden ze zdrojů řekl CNN, že po devíti měsících zásobování Kyjeva se zásoby tenčí a že existuje „konečné množství“ nadbytečných zásob, které mohou USA poslat. Obavy panují zejména kolem toho, zda USA budou schopné dostát ukrajinským požadavkům na dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů a střel Stinger. Pochybnosti jsou i o dostatečně rychlé výrobě střel HARM, raket GLMRS pro systémy HIMARS a protitankových střel Javelin, byť USA výrobu těchto zbraní navýšily.

Kyjev pokryl první sníh.

Soud v nizozemském Haagu dnes v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana, které shledal vinnými z vraždy všech 298 cestujících a členů posádky letu MH17. Čtvrtého obžalovaného, ruského občana, zprostil viny pro nedostatek důkazů. Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo podle soudu v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrolovalo Rusko.

„Dá se říct, že je to nejsilnější signál celému světu, včetně samotného Ruska, že každý válečný zločin spáchaný Rusy bude zdokumentován, vyšetřen a uzavřen. Bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat,“ uvedl Podoljak.

Ukrajinští vojáci na frontě v Záporoží.

Pochodu za demokracii se v Praze účastní stovky lidí. Vyjadřují také podporu napadené Ukrajině. V 15:30 vyrazili z ulice Na Slupi a chtějí jít přes Karlovo na Jungmannovo náměstí. Má jít o tichou akci, žádné proslovy se nechystají. ČTK to řekl organizátor Matěj Hlavatý.

Účastníci před začátkem pochodu zaplnili celou ulici Na Slupi, další lidé se připojují z bočních ulic. Nesou české a ukrajinské vlajky, někteří mají také vlajku Evropské unie. Na transparentech je například heslo „Vzpomínat nestačí“.

Na internetu se objevila elektronická petice požadující navrácení mývala, kterého Rusové odvezli z chersonské zoologické zahrady. Vyměnit ho chtějí za pomník ruské carevny Kateřiny Veliké, který se nachází v Oděse. Informoval o tom zpravodajský kanál Nexta. Elektronickou petici je možné podepsat na stránkách ukrajinského prezidenta, jestliže dosáhne 25.000 podpisů, měl by se prezident návrhem zabývat.

Mýval z Chersonu zmizel před pár dny společně s několika dalšími zvířaty, mimo jiné oslem, lamou či vlky, když město opouštěla ruská armáda. Na internetu se objevily záběry, jak Rusové zvířata nakládají. Pomáhal jim ruský pracovník zoologické zahrady Oleg Zubkov, který následně listu The Moscow Times řekl, že se zvířatům snažil pomoct. Byl prý šéfem ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimirem Saldem požádán, aby je evakuoval z válečné zóny.

Ruští vojáci mají pod kontrolou 99 procent ukrajinské Luhanské oblasti. Podle agentury RIA Novosti to dnes oznámil Leonid Pasečnik, vůdce samozvaného proruského útvaru Luhanská lidová republika (LNR). Rusko oblast na východě Ukrajiny považuje za své území.

„Malá část území LNR, sídlo Bilohorivka, velmi malá vesnice, která je podle mých informací úplně zničená, zpustošená. A další dvě velmi malá sídla,“ uvedl Pasečnik k místům, které nemají ruské jednotky nebo proruští separatisté pod kontrolou. Jedná se podle něj o jedno procento celého území Luhanské oblasti. Toto tvrzení nelze kvůli aktivním bojům v místě nezávisle ověřit.

To, aby úterní incident, kdy raketa ruské výroby zasáhla polskou vesnici nedaleko hranice s Ukrajinou, mohli vyšetřovat i ukrajinští odborníci, chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev doposud trval na tom, že šlo o raketu vystřelenou Rusy, kdežto Západ předpokládá, že to byla střela odpálená ukrajinskou protivzdušnou obranou.

Dnes Zelenskyj poněkud zmírnil svá jednoznačná tvrzení o tom, že raketu odpálili Rusové. Podle agentury Bloomberg řekl, že „si je jistý, že šlo o ruskou raketu“, ale také že si je jistý, že Ukrajina reagovala na ruské útoky. „Nevím to na 100 procent - myslím, že ani svět na 100 procent neví, co se stalo,“ řekl dnes prostřednictvím videospojení na ekonomickém fóru v Singapuru. „Nedokážu s přesností říct, že to byla ukrajinská protivzdušná obrana,“ dodal.

Střela zasáhla obytný dům v Záporoží, vojáci odklízí trosky.

Vojáci v Chersonu odstraňují nevybuchlé střely.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin na svém setkání v Turecku tento týden jednali o "citlivých" otázkách. Oznámil to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Schůzka se podle něj konala na žádost Washingtonu.

Burns upozornil Naryškina na důsledky použití jaderných zbraní a na rizika zvyšování napětí pro strategickou stabilitu.

Jak uvádí agentura Reuters, šlo o první kontakt USA s Ruskem na tak vysoké úrovni od února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.

Americký prezident Joe Biden vyslal bývalého amerického velvyslance v Rusku Burnse do Moskvy už koncem roku 2021, aby vyjádřil znepokojení nad hromaděním ruských vojáků v blízkosti Ukrajiny.

Na hranicích mezi Ukrajinou a Polskem, kam dopadla střela a zabila dva lidi, hlídkují vojáci.

Fotografie z osvobozeného Chersonu

Rusko schválilo prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí, oznámilo dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Dohoda poprvé uzavřená v červenci umožnila obnovit vývoz ukrajinských zemědělských produktů z několika černomořských přístavů, které do té doby Rusko blokovalo. Platila do 19. listopadu, její prodloužení Moskva schválila beze změny, napsala agentura TASS.

O prodloužení o 120 dnů dříve informoval ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov.

Prezident Zelenskyj zveřejnil záběry výbuchu v Dněpru.

Ukrajinské vedení kvůli neochotě připustit možnou odpovědnost za úterní explozi v Polsku kritizují západní analytici a nejmenovaní činitelé. „Začíná to být směšné. Ukrajinci ničí naši důvěru, jakou k nim chováme. Nikdo Ukrajinu neobviňuje a oni otevřeně lžou,“ cituje na twitteru zpravodaj listu Financial Times na Ukrajině Christopher Miller nejmenovaného diplomata z členské země NATO. Řekl to podle něj v souvislosti se středečním proslovem Zelenského, ve kterém ukrajinský prezident zopakoval, že raketu vystřelila ruská armáda.„To je ničivější než ta raketa,“ řekl diplomat podle Millera.

Také Ian Bremmer, zakladatel think tanku Eurasia Group, na twitteru napsal, že Zelenskyj by svá slova měl vzít zpět, protože narušují důvěryhodnost a ukazují na chybějící koordinaci s NATO. Bývalý šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v televizi TVN24 řekl, že by ukrajinskému prezidentovi doporučil, „aby toho nechal“. „Každému se povede udělat chybu, ale s takovými argumenty zřejmě nevyhraje, protože to vypadá, že NATO má solidní důkazy,“ uvedl Sikorski.

Lídryně běloruské opozice Cichanouská vyzvala na pražské konferenci o ruské hybridní válce k silnějším sankcím proti Putinovu režimu a podpoře Ukrajiny.

Konferenci zahájili premiér Petr Fiala (ODS) s litevským prezidentem Gitanasem Nausedou. Podle Fialy nejsou dezinformace a hybridní hrozby ničím novým. „Evropa a celý svět jim ale nyní ve světle ruské agrese na Ukrajině čelí více než kdy dřív,“ uvedl.

Cichanouská poděkovala oběma představitelům za podporu demokratické běloruské opozice, jejíž zástupci našli v Litvě druhý domov. Sama Cichanouská se musela uchýlit do exilu poté, co v roce 2020 kandidovala místo svého vězněného manžela na prezidentku proti běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi a podle oficiálních výsledků obdržela jen desetinu hlasů. „Stůjte při Bělorusku, stůjte při Ukrajině, stůjte při demokratické Evropě,“ dodala na závěr projevu.

Polsko dalo dnes najevo, že je ochotné umožnit ukrajinským expertům přístup na místo, kam v úterý dopadla raketa. Pracuje tam tým polských a amerických vyšetřovatelů, uvedl dnes v televizi TVN24 poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch.

„Pokud s tím bude souhlasit polská i americká strana, a pokud vím, Američané proti nebudou, bude možné brzy takový přístup umožnit,“ řekl Kumoch. „Pokud na technické úrovni vyšetřovací tým nebude mít žádné výhrady, nebude určitě důvod k tomu, proč tam Ukrajince nepustit,“ dodal.

To, aby úterní incident, kdy raketa ruské výroby zasáhla polskou vesnici nedaleko hranice s Ukrajinou, mohli vyšetřovat i ukrajinští odborníci, chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev trvá na tom, že šlo o raketu vystřelenou Rusy, kdežto Západ předpokládá, že to byla střela odpálená ukrajinskou protivzdušnou obranou.

„Nikdo Ukrajinu neobviňuje z toho, že úmyslně bombardovala polské území,“ řekl Kumoch. Dodal, že mnoho skutečností nasvědčuje tomu, že ve vesnici Przewodów dopadla jedna ze střel, které ukrajinská armáda odpálila proti ruské raketě, svůj cíl ale minula, a navíc u ní selhal sebezničující mechanismus. „Experti vypočítávají směr, ze kterého raketa přiletěla, a dokonce i množství použitého paliva, což pomůže určit, z jakého místa mohla být odpálena,“ řekl Kumoch k vyšetřování.

Australský miliardář Andrew Forrest založil investiční fond na obnovu válkou poničené Ukrajiny. Doufá, že se v něm sejde nejméně 25 miliard dolarů (586 miliard Kč). Informuje o tom na svém webu BBC. Fond počítá s investicemi do ukrajinské infrastruktury, jako jsou energetické a telekomunikační sítě.

Forrest, který patří k nejbohatším lidem v Austrálii, věnoval do fondu spolu s manželkou 500 milionů dolarů. Podle organizátorů by se mohly rozrůst až na 100 miliard dolarů. Doufají, že iniciativa získá podporu suverénních investičních fondů a dalších profesionálních investorů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zřízení fondu uvítal. „Využijeme toho, že to, co Rusové zničili, lze snadno nahradit nejnovější, nejmodernější zelenou a digitální infrastrukturou,“ řekl Zelenskyj.

„Já si myslím, že ten letošní 17. listopad je možná ještě trochu jinačí než všechny ty předchozí, protože tehdy v těch předchozích letech, pokud jsme mluvili o demokracii, svobodě a nějakém ohrožení, tak to někdo mohl vnímat třeba jako nějaké vzletné fráze, ale když se kousek od našich hranic válčí, když jsme prostě v krizi, kterou Evropa od druhé světové války nezažila, tak si tu hodnotu svobodu a demokracie uvědomujeme tak nějak vnitřně a každý po svém,“ uvedl na Národní třídě vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

„Největším nebezpečím pro demokracii jsou líní demokraté, tzn. lidé, kteří ten systém berou jako samozřejmost, kteří konzumují všechny ty výdobytky, které demokracie přináší, ale ve chvíli, kdy přicházejí nějaké problémy, konfrontace, tak nejsou ochotni se za ni postavit. Já tuhle politiku odmítám. A pokud jsem i v posledních měsících, týdnech vnášel do veřejného prostoru kontroverzní témata, tak si myslím, že je to namístě. Je namístě definovat zlo, je na místě definovat, že tady máme jednoho agresora, a je namístě i definovat to, že je potřeba v naší zemi v téhle chvíli právě zaktivizovat ty, kteří by se dali nazvat línými demokraty,“ dodal Rakušan.

Ruský cenzurní úřad dnes zablokoval přístup k webu opozičního listu Novaja gazeta. Informovala o tom agentura Reuters. Redakce pozastavila kvůli zpřísněným cenzurním podmínkám vydávání listu v papírové podobě i na internetu v březnu.

V dubnu vznikl web Novaja Gazeta Europe se sídlem v Rize. V září soud prohlásil licenci listu Novaja gazeta za neplatnou. Jeho šéfredaktor Dmitrij Muratov získal loni Nobelovu cenu za mír. Když v březnu ohlásil přerušení práce, sdělil, že je to do ukončení ruské „speciální operace“ na Ukrajině.

Na sociálních sítích se objevily zprávy, že nad Čerkaskou, Poltavskou, Lvovskou a Charkovskou oblastí zafungovala protivzdušná obrana. Exploze zaslechli obyvatelé hlavního města, kde podle místních médií rovněž zapracovala protivzdušná obrana, píše ruskojazyčný server BBC.

Od 7:30 do 8:45 místního času (6:30 až 7:45 SEČ) byl ve všech oblastech Ukrajiny vyhlášen letecký poplach, napsala agentura Unian. Před možným nebezpečím varovali šéfové několika ukrajinských oblastí, včetně centrální Kirovohradské a Čerkaské a Poltavské na severovýchodě, Luhanské na východě a Chmelnycké na západě Ukrajiny.

Části Dnipra jsou po několika explozích bez proudu. Podle místních úřadů byla zasažena dvě zařízení infrastruktury. Jeden člověk je zraněn.

Na infrastrukturu podle agentury Unian Rusko cílilo i v Oděse. „Hrozí masivní vzdušný útok na celém území Ukrajiny. Žádám obyvatele oblasti, aby zůstali v krytech,“ uvedl gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko.

Dohoda o vývozu ukrajinského obilí bude prodloužena o 120 dnů, napsal dnes na twitteru ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Na základě této dohody uzavřené v červenci bylo možné obnovit vývoz ukrajinských zemědělských produktů z několika černomořských přístavů, které do té doby blokovalo Rusko. Platí do 19. listopadu.

„Černomořská iniciativa bude prodloužena o 120 dnů,“ napsal Kubrakov. Jde podle něho o „další důležitý krok v boji proti globální potravinové krizi“. Uvedl také, že strany se na prodloužení domluvily v Istanbulu a že dohodu nadále zaštiťuje Turecko společně s OSN. Dohoda také umožňuje vývoz ruských potravin a hnojiv.

Oděsu podle místních úřadů zasáhla ruská střela. Kyjevem a Dniprem otřásly exploze, uvádí ukrajinská média. Rozsah škod zatím není známý.

Česko si dnes připomene Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. V Praze a v dalších městech se uskuteční pietní akce, happeningy a demonstrace. Tématy akcí budou nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Jen v hlavním městě budou policisté dohlížet na 21 shromáždění a pochodů.

Výstavy, pouliční představení a koncerty na Národní třídě doplní brunch na podporu samoživitelek nebo debaty věnované nadcházejícím prezidentským volbám, evropským tématům či ruské agresi proti Ukrajině.

S tímto tématem bude souviset odpolední Pochod na podporu demokracie nebo konference Hybridní válka Ruska proti demokratickému světu, na které vystoupí premiér Petr Fiala (ODS) či představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Dění kolem 17. listopadu  v Česku sledujeme ONLINE zde

Web The Kyiv Independent uvedl, že Rusko veleslavně podporuje nucenou adopci ukrajinských dětí. Ruští blogeři podle něj sdílejí videa ilegálně deportovaných dětí z Ukrajiny, které byly adoptovány ruskými rodinami.

Dobré ráno!

Šéf české diplomacie Jan Lipavský na dvoudenní návštěvě Británie jednal se svým protějškem Jamesem Cleverlym, náměstkem ministerstva pro mezinárodní obchod Gregem Handsem i britskými poslanci, uvedlo české ministerstvo zahraničí.

Dohodl se na užší spolupráci obou zemí i nutnosti další podpory Ukrajiny. Šlo o Lipavského první návštěvu Británie v pozici ministra.

„Česká republika je klíčový partner, pokud jde o odpor vůči ruské agresi a zachovávání evropské bezpečnosti,“ napsal na svůj twitter Cleverly.