Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, online z války na Ukrajině dnes končíme. Přihlásíme se znovu v pondělí ráno.
Předseda Dumy Vjačeslav Volodin dnes podle serveru The Kyiv Indepedent pohrozil, že Rusko zmrazí evropské majetky nacházející se na území Ruska. Prohlásil to v reakci na návrh, že Evropa použije zmazené ruské majekty na obnovu Ukrajiny.
Přes Ukrajinu od roku 2025 už nepoteče na Západ žádný ruský plyn. Rádiu Svobodná Evropa to řekl ředitel největší ukrajinské ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Oleksij Černyšov.
Smlouva o tranzitu s ruskou společností Gazprom vyprší na konci roku 2024. Ukrajina by od ní odstoupila i dříve, zejména proto, že Gazprom za tranzit neplatí, jak bylo dohodnuto, tvrdí Černyšov.
„Frontová linie je víc než jen čára na mapě, jsou to lidé, odolnost, připravenost bojovat, vzájemně se podporovat a pomáhat si. Děkuji každému z našich bojovníků, kteří bojují za Ukrajinu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
The frontline is more than simply a line on a map; it is people, resilience, readiness to fight, support each other, and help one another. I thank each of our warriors who are fighting, fighting for Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 29, 2023
Photo: Kostiantyn Liberov and Vlada Liberova pic.twitter.com/EScQFnfHn0
Zraněni byli tři lidé v obcích Kozacke a Ivanivka na břehu Dněpru severně od Chersonu. Přímo v Chersonu byla zraněna 82letá žena a 53letý muž, uvedlo ministerstvo. Na místech, které zasáhlo ruské dělostřelectvo, pracují záchranáři.
Rusové si dnes v Moskvě a dalších městech připomněli oběti sovětských represí za vlády diktátora Josifa Stalina. Čtení jmen lidí popravených v letech 1936 až 1938 jako každoročně pořádala organizace na obranu lidských práv Memorial, kterou Rusko na konci roku 2021, jen několik týdnů před invazí na Ukrajinu, nechalo rozpustit. Informují o tom zahraniční média.
Britské ministerstvo obrany ve svém pravidelném hlášení uvedlo, že ruské univerzity dostaly pokyn od úřadů nemluvit o negativních „politických, ekonomických a sociálních“ trendech v zemi.
Pohled na škody po dnešním bombardováním Chersonské oblasti.
The Ukrainian Interior Ministry published photos of the aftermath of massive Russian strikes on the Kherson region. pic.twitter.com/2LSrvxwKE2
— NEXTA (@nexta_tv) October 29, 2023
Chersonská oblast se dnes ráno ocitla pod útokem Rusů. Ruské letectvo vyslalo 32 naváděných bomb, uvedla mluvčí ukrajinských jižních sil Natalija Humenjuk, píše server Ukrainska Pravda.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček loni přijal 120 podnětů spojených s dopady války na Ukrajině, letos je jich zatím méně, řádově desítky. Časté jsou například podněty ohledně dávek humanitární pomoci.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci a měly by usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.
„Problémů je dost na obou stranách a celkově je situace nyní vážně patová: nikdo nemůže nic udělat a podstatně posílit nebo posunout svou pozici,“ řekl Lukašenko o konfliktu, který před více než 20 měsíci vyvolalo Rusko.
Rusko podle svého ministerstva obrany v noci na dnešek zničilo 36 ukrajinských dronů nad Černým mořem a severozápadní částí Krymu. Informuje o tom agentura TASS. Agentura Reuters poznamenala, že tvrzení nebyla schopna nezávisle ověřit.
„V noci na 29. října byl zmařen pokus kyjevského režimu provést teroristický útok bezpilotními letouny na objekty na území Ruské federace. Systémy protivzdušné obrany ve službě zničily 36 ukrajinských bezpilotních letounů nad vodami Černého moře a severozápadní částí Krymského poloostrova,“ uvedlo ruské ministerstvo, které už déle než 20 měsíců vede válku proti Ukrajině.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.