Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Skupina Ukrajinců se na malém člunu pokusila v tureckém přístavním městě Bodrum zablokovat cestu jachtě Romana Abramoviče k zakotvení u břehu.
A group of Ukrainians on a small boat tries to block Solaris, a yacht belonging to Russian oligarch Roman Abramovich, from docking in Bodrum, Turkey, on March 21.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 21, 2022
Photo: Irina Demiroglu/Facebook. pic.twitter.com/LyC8fjpdb9
Americké akcie dnes oslabily. Vedle nejistoty plynoucí z ruské invaze na Ukrajinu k tomu přispělo vystoupení šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Ten uvedl, že Fed přikročí k agresivnějšímu zvyšování úrokových sazeb, pokud to bude zapotřebí k obnovení cenové stability.
Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím sedmi humanitárních koridorů evakuovat 8057 lidí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou. Je to o něco více než v neděli, kdy bylo evakuovaných 7295.
Mezi těmi, kteří se dostali do bezpečí, bylo i 3007 obyvatel města Mariupol, které obléhají ruské jednotky.
Cestu tří premiérů na Ukrajinu Zelenskyj podle svých slov vnímal jako signál podpory. Vzkaz, jak by se lidé měli zachovat, že by se neměli bát Ruska. Na dotaz, zda se na cestu na Ukrajinu chystají i jiní evropští politici, Zelenskyj uvedl, že mu řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, že o tom uvažoval, podobně jako litevský prezident Gitanas Nauséda.
Agrese Ruska je podle Zelenského zkouškou pro celý svět, bohužel se děje na ukrajinském území. Lidem v zemích, do kterých míří Ukrajinci na útěku před válkou, by vzkázal, aby „bránili sebe sama, svou současnost, ani ne budoucnost“. „Každý by měl být Ukrajincem, vcítit se do nás, že můžeme přijít úplně o všechno. Není třeba za nás trpět, ale vcítit se,“ konstatoval.
Ceny ropy zahájily týden výrazným růstem. Státy Evropské unie se nedohodly, zda se po vzoru Spojených států nepřipojí k embargu na dovoz ruské ropy. Kreml v této souvislosti dnes upozornil, že dopady embarga by tvrdě pocítili zejména lidé v Evropě, zatímco Američanů by se prakticky nedotkly. Nervozitu mezi obchodníky už o víkendu vyvolal útok na saúdská ropná zařízení.
Tento týden má EU jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem na sérii summitů, jejichž cílem je zpřísnit reakci Západu ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Vlády EU přitom zvažují, zda také uvalit na Rusko ropné embargo.
Ukrajina podle Zelenského musí udělat vše pro to, aby získala zpět suverenitu nad separatistickými oblastmi na východě Ukrajiny i nad Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. „Nemůžeme se vzdát ani pídě naší půdy,“ řekl s tím, že dějiny by ztrátu území neodpustily.
Podle Zelenského je Kyjev ochoten jednat i o jiných bezpečnostních zárukách, než je vstup do Severoatlantické aliance, neboť „asi třetina zemí si nás v NATO nepřeje“. Podle něj by ovšem záruky mohly poskytnout i jednotlivé členské země aliance.
Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo velvyslance Spojených států v Rusku Johna Sullivana a předalo mu protestní nótu kvůli výrokům amerického prezidenta Joea Bidena na adresu ruského vůdce Vladimira Putina. Ruští diplomaté zdůraznili, že tyto výroky stavějí vztahy mezi oběma velmocemi „na pokraj rozpadu“, napsal na svém webu list Kommersant.
„Varovali jsme, že nepřátelské kroky podnikané proti Rusku se dočkají rozhodného a tvrdého odporu,“ oznámilo ministerstvo. Vyjádření amerického prezidenta označilo za nedůstojné tak vysokého státního představitele.
Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Oznámila to mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Do Varšavy se Biden přesune poté, co se ve čtvrtek setká v Bruselu se zástupci Severoatlantické aliance, Evropské unie a zemí G7.
Ve Varšavě má Biden na programu schůzku s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Podle večerního oznámení Pentagonu bude amerického prezidenta při návštěvě Evropy doprovázet ministr obrany Lloyd Austin.
Dvě desítky členů italského parlamentu se v úterý dopoledne nezúčastní společného zasedání obou komor, k němuž prostřednictvím videopřenosu promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jako důvod někteří z nich uvedli, že proslov považují za „propagandu“, která nepomůže zastavit válku na Ukrajině. Informovala o tom dnes italská média.
Zelenskyj má k italským poslancům a senátorům promluvit v 11:00 SEČ. Podobně už od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil k parlamentům Británie, Německa, Spojených států, Izraele či k europoslancům. V emotivních proslovech, jimiž si od mnohých zákonodárců vysloužil velký potlesk, vyzýval ukrajinský prezident k další podpoře pro svou zemi a k přísnějším protiruským sankcím.
Cesta tří premiérů na Ukrajinu byla signálem, že by se lidé neměli bát Ruska, řekl Zelenskyj. Obyvatele zemí, kam míří uprchlíci, vyzval k empatii.
„Naši lidé se budou muset vyjádřit a dát odpověď na tu či onu formu kompromisu,“ uvedl Zelenskyj s tím, že povaha kompromisu musí teprve vzejít z jednání mezi Kyjevem a Moskvou. „Jsem připraven na cokoli, jen když budu společně s mým lidem,“ dodal.
Řekl také, že ruská ultimáta mohou být splněna „pouze v případě, že budeme zničeni“. Poukázal přitom na okupované části Ukrajiny, kde se podle něj lidé nesmířili s přítomností ruské armády a vytrvale proti ní protestují.
Nizozemský premiér Mark Rutte dnes navštívil Vilnius a Varšavu, aby tyto východoevropské metropole ujistil, že jeho země plní své povinnosti tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině. Rutte na návštěvě Litvy poznamenal, že neexistuje způsob, jak urychlit přijetí Ukrajiny do Evropské unie, informovala agentura AFP.
„Pokud jde o Ukrajinu, plníme své povinnosti. Přijímáme například ukrajinské uprchlíky. Nasazujeme stíhačky na ochranu vzdušného prostoru Polska a dalších zemí NATO ve východní Evropě,“ řekl Rutte novinářům ve Varšavě po setkání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým.
Jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu. V rozhovoru, které v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média, to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům.
Plný sál dnes v Hodoníně tleskal Jaromíru Nohavicovi, písničkáři, o kterém se po ruské invazi na Ukrajinu mluví kvůli tomu, že si ponechal Puškinovu medaili. Ocenění převzal v roce 2018 od ruského prezidenta Vladimira Putina. V hodonínském Domě kultury naslouchalo Nohavicovi nadšené publikum, o politice se nemluvilo.
„Všechno, co vám dnes chci říct, je v mých písních. Jsou kronikou mého života,“ řekl Nohavica. Publikum s ním sborem zpívalo už po pár minutách v písni Jdou po mně, jdou. „Když budete dobře poslouchat, pochopíte, proč ji dnes hraju,“ uvedl písničkář.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po dnešním jednání o podobě pátého balíku sankcí proti Rusku řekl, že Rusko se při útocích na jihoukrajinský Mariupol dopouští válečných zločinů a EU nesmí zůstat nečinná. Sedmadvacítka je proto připravena společně se svými partnery přijmout další sankce, dodal.
„U ropného embarga není otázka, jak moc ho chceme či ne, ale jak moc jsme závislí na ropě,“ prohlásila po jednání německá ministryně Baerbocková, podle níž se ani další unijní státy nemohou od ruské ropy odstřihnout ze dne na den.
Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií.
EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.
Prokremelský list Komsomolskaja pravda uvádí, že podle údajů ruského ministerstva obrany na Ukrajině zahynulo 9 861 ruských vojáků a 16 153 jich bylo zraněno.
Poslední oficiální údaj o počtu ruských padlých, který vyšel 2. března, však hovoří o 498 vojácích.
Moskevské letiště Šeremeťjevo poslalo na nucenou dovolenou pětinu svých zaměstnanců. Budou pobírat dvě třetiny mzdy. Největší ruské letiště dále kvůli poklesu počtu cestujících vlivem sankcí zmrazilo další nábor pracovní síly. Informovala o tom agentura Reuters. V roce 2020 toto moskevské letiště a jeho dceřiné firmy zaměstnávaly 18.000 lidí.
Spojené státy a Evropa v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uzavřely svůj vzdušný prostor ruským leteckým společnostem. To Moskvu přimělo k obdobné odvetě. Sankce rovněž přerušily dodávky většiny letadel a náhradních dílů do Ruska i servis stávajících airbusů a boeingů.
Ruské ministerstvo obrany už 18 dní nepodává informace o ztrátách ruské armády na Ukrajině. Jen 2. března poprvé a zatím naposledy ohlásilo, že na Ukrajině zahynulo 498 vojáků. Od té doby nic.
Na základě otevřených zdrojů se podařilo potvrdit jména již 557 zabitých ruských vojáků, píše na svém webu ruská redakce BBC. Požádala ruské ministerstvo o údaje a čeká na odpověď.
Rozzlobení řidiči kamionů se dnes na polsko-běloruském hraničním přechodu střetli s aktivisty, kteří se na protest proti ruské invazi na Ukrajinu snaží zabránit dopravě zboží do Ruska a Běloruska. Informovala o tom agentura AP.
Aktivisté, mezi nimiž jsou Poláci i Ukrajinci, demonstrují na hranicích už asi dva týdny. Poslední kolo protestu proti pokračujícímu toku zboží přes hranice začalo v sobotu. V neděli ráno čekalo před hranicemi na vstup do Běloruska asi 950 kamionů. Silnice vedoucí k hraničnímu přechodu musela být uzavřená a na místě zasahovala policie. Kvůli protestu se na polské straně hranice vytvořila čtyřicetikilometrová kolona kamionů.
Ukrajinské velení se podle BBC domnívá, že obchodní centrum Retroville se stalo terčem ruského útoku proto, že se na sociální sítě dostaly informace o přesunu vojenské techniky okolo centra: „Proč byl Retroville v Kyjevě zničen? Někdo nafotil přesun techniky ozbrojených sil Ukrajiny ze svého okna. O osudu autora nic nevíme, ale o osudu onoho okna víme vše. Už neexistuje. Nefoť techniku ozbrojených sil a nevyprávěj o přesunech. Toto pravidlo zachraňuje životy!“
Na pomoc zemědělcům, kteří se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají s rostoucími náklady a cenami zemědělských produktů, Evropská komise uvolní mimořádných 500 milionů eur (12,5 miliardy korun).
Po jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie to řekl český ministr Zdeněk Nekula, podle něhož Česko svými 270 miliony korun podpoří zejména producenty vepřového a jablek. Farmáři budou také v rámci mimořádných opatření moci osívat část ploch, které až dosud museli nechávat ležet ladem.
Lídři USA, Německa, Francie, Británie a Itálie se dnes shodli na jednotném postupu ohledně ruské invaze na Ukrajinu. V prohlášení to podle agentury Reuters uvedla kancelář italského premiéra Maria Draghiho, podle které čelní představitelé pěti zemí souhlasili i s koordinací humanitární pomoci Ukrajincům prchajícím před boji.
Rakovnická nemocnice ubytovala 28 uprchlíků z Ukrajiny. Jsou v části, kterou zařízení aktuálně nevyužívá. Pomáhá jim zajistit i práci, uvedl dnes v tiskové zprávě ředitel nemocnice Tomáš Jedlička. Různými způsoby pomáhají i další středočeská zdravotnická zařízení či středočeští záchranáři.
Ukrajinští uprchlíci zůstanou v rakovnické nemocnici ubytováni tak dlouho, jak bude potřeba. "Jedná se o matky s dětmi a seniorky, dospělí mužové mezi nimi nejsou. Ubytovali jsme je v nevyužitých prostorách, nejvíce je jich v bývalém dětském oddělení," informoval Jedlička.
Podle mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřiny Beránkové se na pracovní úřady po celé republice obrací denně velké množství uprchlíků
„Pokud jde o možnost řešení obrovského náporu na kontaktních pracovištích, v první řade se úřad práce snaží motivovat příchozí, aby si co nejrychleji zřídili účet u české banky,“ uvedla mluvčí. Podle ní některé pobočky rozšířily úřední hodiny, jinde vypomáhají kolegové z jiných odborů.
Ruské úřady v okupovaném ukrajinském městě Melitopol po „preventivním pohovoru“ propustily na svobodu novinářky z místního holdingu MV a také vydavatele, kterého zadržely i s jeho rodinou. Uvedla to dnes agentura Ukrinform s odvoláním na místní zdroje. K osvobození přispěl i rozruch, který vyvolalo zadržení vydavatele a novinářek ozbrojenci, kteří je odvezli na neznámé místo.
„Díky bohu, pustili je,“ uvedla generální ředitelka holdingu MV Hanna Medvidová. Na svobodě je tak vydavatel Michail Kumok i jeho manželka Vira a dcera Tetjana, vydávající editorka Jevhenija Borjanová a novinářky Julija Olchovská a Ljubov Čajková.
Evakuační autobusy s civilisty byly na cestě z Mariupolu ostřelovány, čtyři děti utrpěly zranění, uvedl podle Reuters gubernátor Záporožské oblasti.
Další vlna uprchlíků, která přicestovala humanitárním koridorem z kritických oblastí střední Ukrajiny dnes dorazila také do Lvova na západě země.
Superjachta Solaris ruského oligarchy Romana Abramoviče se během dneška přesunula do tureckého Bodrumu.
Česká zbrojařská firma STV Group prověřuje informace o selhání její zbraně v bojích na Ukrajině. Twitterový účet Ukraine Weapons Tracker v neděli uvedl, že granátomet LGL-7 při používání praskl a zranil dva ukrajinské vojáky. Firma při řešení této události spolupracuje i s ukrajinským velvyslanectvím. Sdělila to na svém webu. Podobnou nehodu dosud nezaznamenala.
U úřadů práce se zase tvořily fronty, začala se vyřizovat humanitární dávka pro utečence. Aplikaci mohli využít jen žadatelé s vízem vydaným do 4.3.
Nizozemský král Vilém-Alexandr se osobně angažuje v pomoci ukrajinským uprchlíkům. Na zámku 't Oude Loo u města Apeldoorn chce od poloviny dubna ubytovat šest až osm rodin, respektive 20 až 30 osob. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na dnešní sdělení královského dvora v Haagu.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) mezi vzorky pozitivními na koronavirus určenými k sekvenaci nezaznamenal žádný od běženců z Ukrajiny. Spolupracující laboratoře je mají všechny posílat k vyšetření, uvedl v pravidelné týdenní zprávě. Mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová na dotaz ČTK upřesnila, že nejde o všechny případné pozitivní případy.
Výsledky do Národní referenční laboratoře (NRL) SZÚ hlásí 32 laboratoří, která provádějí vyšetření metodou diskriminačního PCR testu. Celkově vzorky testuje přes 150 laboratoří.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) zatím zaměstnala osm vědců a vědkyň, kteří odešli z Ukrajiny kvůli válce. První ukrajinské odborníky přijaly také Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) a ČVUT. ČTK to dnes sdělili zástupci oslovených škol.
Řada tuzemských vysokých škol a akademických pracovišť nabídly různé formy spolupráce a pomoci ukrajinským vědcům i studentům už krátce po ruské invazi na Ukrajinu.
Fakultní nemocnice v pražském Motole dnes otevřela ambulanci pro uprchlíky z Ukrajiny, která čelí vojenskému útoku Ruska.
Při ostřelování obchodního centra a obytných budov v severní části Kyjeva zemřelo osm lidí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu. Agentura AFP, která má na místě zpravodaje, informovala o šesti mrtvých. Ruské ministerstvo obrany podle BBC tvrdí, že zasáhlo vojenský cíl.
„Podle informací, které v tuto chvíli máme, (bylo zasaženo) několik domů a jedno z nákupních center,“ uvedl dopoledne starosta metropole Vitalij Kličko na sociální síti Telegram. Záchranné týmy podle něj hasily rozsáhlý požár v obchodním centru.
Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události dříve informovala o čtyřech obětech ruského ostřelování Podilské čtvrti, kde se středisko nachází.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje před vzrůstající hrozbou, že dodavatelé IT služeb a produktů s významným vztahem k Rusku nedodrží své smluvní závazky. Varování dnes kyberúřad zveřejnil na své úřední desce. Hrozba podle NÚKIB vyplývá z toho, že dodavatele IT služeb postihnou sankce, které uvalily na Rusko po vojenské invazi na Ukrajinu státy Evropské unie a další země.
NÚKIB už v souvislosti s boji na Ukrajině varoval koncem února před zvýšeným rizikem kyberšpionáže a kyberútoků. Hrozbu vyhodnotil jako velmi pravděpodobnou až téměř jistou. V nynějším varování doporučuje organizacím podléhajícím zákonu o kybernetické bezpečnosti podniknout preventivní kroky, aby možné nedodržení závazků ruskými dodavateli neomezilo funkčnost jimi spravovaných systémů.
Policisté vyšetřují sedm případů v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině. Novinářům to dnes po jednání Ústředního krizového štábu řekl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.
Policie podle něj v souvislosti s válkou na Ukrajině přijala 415 podání, úkony trestního řízení zahájila ve 112 z nich. Většinou jde podle Vondráška o majetkové trestné činy spočívající v poškozování proruských symbolů. Schvalování ruské agrese se týká prověřovaných 29 případů.
Cena zinku, kovu používaného mimo jiné při výrobě galvanických článků a jejich baterií, od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února stoupla o deset procent. Je tak nejdražší od srpna 2007. O téměř čtvrtinu zdražil také nikl. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
Cena zinku se po ruské agresi na Ukrajině dostala na 4248 USD za tunu, nejvýše za 15 let. Na patnáctileté maximum se cena podle Hájka dostala především kvůli rostoucím cenám energií a obavám z dodávek.
Agentura Reuters zychitala na fotografiích zdevastované město Dergači v Charkovské oblasti.
Při nouzovém ubytování uprchlíků ve školních budovách je nutné oddělit prostory pro tyto lidi od částí pro žáky a zaměstnance školy. V případě využití tělocvičny pro běžence se může dočasně upravit rozvrh žáků a tělesná výchova by se měla ideálně přesunout ven.
Vyplývá to z informací, které ministerstvo školství zveřejnilo na webu. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vedoucí oddělení vztahů s veřejností ministerstva školství Ondřej Macura.
V Berlíně se 5. dubna uskuteční dárcovská konference na podporu válečných migrantů, kteří prchají z Ukrajiny před ruskou invazí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která se v Bruselu sešla se svými kolegy ze zemí Evropské unie.
Při příchodu na jednání Baerbocková varovala, že Evropa se musí připravit na nejméně osm milionů uprchlíků.
Tabulku s informacemi o využití ubytovacích kapacit státních institucí pro uprchlíky z Ukrajiny chce Rakušan ve středu probrat na vládě.
Do Polska vstoupilo od začátku ruské invaze 2,144 milionu uprchlíků z Ukrajiny, oznámila dnes polská pohraniční stráž. Ta jen v neděli odbavila 33.800 utečenců, což byl pokles oproti sobotním 40.100 běžencům.
Počty lidí překračující polsko-ukrajinské hranice se začínají snižovat a někteří uprchlíci se stěhují do jiných částí Evropy, například do Německa, upozornil server BBC News. Přichází to v době, kdy se Polsko, a konkrétně město Krakov, které je významným dopravním uzlem, potýká s vyčerpáním kapacit ubytování.
Ruští vojáci rozehnali střelbou a za pomoci zábleskových a ohlušujících granátů demonstraci Ukrajinců v Chersonu proti okupaci města. Ukrajinská média s odvoláním na očité svědky z místa hlásí raněné.
„V Chersonu na náměstí Svobody ruští okupanti házeli zábleskové a ohlušující granáty na demonstranty a spustili střelbu. Jsou ranění,“ píše na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záběry, na kterých je slyšet střelba a vidět utíkající lidi. Ruští vojáci podle některých zdrojů stříleli do vzduchu, ale mezi lidmi jsou ranění, které odvážejí sanitky. Podle jiných zdrojů listu „okupanti stříleli do demonstrujících“.
Ministři EU se neshodli na nových sankcích proti Rusku, jejich rozsah vytyčí čtvrteční summit, řekl Lipavský. Sankce musí zasáhnout energetiku, dodal.
Jediní dva novináři pracující pro zahraniční média podávali v posledních dnech svědectví o utrpení obyvatel obklíčeného Mariupolu a o útocích Ruska na civilní cíle v tomto městě na jihovýchodě Ukrajiny.
I proto, že jejich zpravodajství protiřečilo oficiální propagandě Moskvy, stali se z Mstyslava Černova a Jevhena Maloletky terče pro ruské síly. Z Mariupolu se jim s pomocí ukrajinských vojáků podařilo uprchnout na poslední chvíli. Jejich příběh přinesla agentura AP, pro kterou pracují.
Ruský soud dnes v zemi zakázal sociální sítě Facebook a Instagram. Americkou společnost Meta Platforms, pod kterou tyto sítě spadají, pak soud za toleranci násilí označil za extremistickou. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusko už dříve zablokovalo přístup k facebooku. Cenzurní úřad Roskomnadzor to zdůvodnil tím, že provozovatel sítě diskriminuje ruská média.
Zástupce generálního ředitele ruského státního kanálu označil za „zradu“ nedávný protiválečný protest novinářky Mariny Ovsjannikovové v živém vysílání televize. Informovaly o tom dnes stanice BBC nebo server Fontanka.ru. Žurnalistka minulé pondělí během živého vysílání hlavních zpráv pronikla do studia s transparentem, na kterém vyzývala k zastavení války.
Egypt zafixoval ceny chleba, aby měl pod kontrolou zvyšující se ceny potravin zapříčiněné narušením dovozu obilí z válčící Ukrajiny a Ruska. V Súdánu hrozí z téhož důvodu hlad a může jím trpět téměř každý druhý obyvatel, uvedl David Wright z organizace Save the Children.
Nové video z protestu v Chersonu, kde Rusové zahájili palbu do civilistů.
El ataque de las tropas rusas a los civiles en Jerson pic.twitter.com/SvMFqKHtmW
— pinov-Rusia (@juancarlospinov) March 21, 2022
Ukrajina podle listu Kyiv Independent obvinila Rusko z únosu dětí z okupovaného Donbasu. Podle ministerstva zahraničí mělo takto být uneseno na 2389 dětí.
⚡️ Ukraine accuses Russia of kidnapping children from occupied Donbas.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 21, 2022
According to the Foreign Ministry, 2,389 children from Russian-controlled Donbas were “illegally deported” to Russia.
Evropská unie dočasně uvolní antimonopolní pravidla, aby pomohla zmírnit dopady problémů v dodavatelských řetězcích způsobené zavedením sankcí proti Rusku.
Boris Romančenko přežil čtyři koncentrační tábory. Prošel i jedním z nejhorších, Bergen-Belsen. Minulý pátek ve věku 96 let zemřel při útoku Rusů na svůj byt v Charkově.
Как мы узнали от его близких, наш друг Борис Романченко, который пережил нацистские лагеря #Buchenwald, #Peenemünde, #Dora и #BergenBelsen, был убит в прошлую пятницу в результате взрыва бомбы в своем доме в #Харькове. Мы глубоко встревожены. pic.twitter.com/hgJeL6gkGT
— Stift. Gedenkstätten Buchenwald und Mittelbau-Dora (@Buchenwald_Dora) March 21, 2022
Podle kanálu Nexta dnes ruské stíhačky krátce vstoupily do polského vzdušeného prostoru. Polsko je členem NATO a krok může být vnímán jako akt války. Podle některých hlasů ale informace není pravdivá.
#Russia provokes #NATO
— NEXTA (@nexta_tv) March 21, 2022
Today Russian fighter-bomber entered #Polish airspace. This happened immediately after the announcement by the Polish leadership about the possible deployment of Polish peacekeepers to #Ukraine to ensure the safety of civilians. pic.twitter.com/Xyroz6DBdS
Matka truchlí za svého syna, který padl při obraně města Ovruč. Denisovi bylo teprve 25 let, zastřelili ho ruští vojáci.
Liberecký kraj nemá přehled o tom, kolik uprchlíků z Ukrajiny je na jeho území ubytováno. „V posledních dnech na území kraje neubytovávalo jen asistenční centrum Libereckého kraje, ale také například centra z Prahy nebo středních Čech,“ řekl po dnešním jednání Krizového štábu Libereckého kraje hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Například se starostou Rokytnice nad Jizerou tak teď musí kraj řešit ubytování uprchlíků v chatě na sjezdovce, které není dlouhodobým řešením.
Na ministerstvu vnitra právě zasedá kvůli uprchlické krizi Ústřední krizový štáb.
Kapitán Světoslav Palamar z Azovské jednotky televizi CNN řekl, že na Mariupol dopadají bomby každých deset minut a ruské lodě město neustále ostřelují. „Včera naši vojáci zneškodnili čtyři tanky a také jednotky. Stále ale potřebujeme munici, protitankové zbraně a ochranu nebe,“ popisoval muž.
Garanční systém finančního trhu dnes nezahájí výplatu náhrad pohledávek z vkladů institucionálním klientům Sberbank CZ. Důvodem je to, že mu Sberbank CZ nedodala nezbytné podklady. Garanční systém o tom dnes informoval ČTK. Česká národní banka již 28. února oznámila, že zahájila kroky k odebrání bankovní licence Sberbank CZ, která má vazby na Rusko.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podepsal zákon, který Rusku umožní vyslat do bojů i nezletilé osoby. Zákon cílí zejména na muže ve věku 17 let.
Ve Středočeském kraji doposud obdrželo vízum ke strpění 29 612 uprchlíků z Ukrajiny. Kraj pro ně hledá další možnosti ubytování, preventivně připravuje i nouzové. Každá obec s rozšířenou působností bude muset nabídnout nouzové ubytování pro 50 lidí. Kraj rovněž pracuje na zjednodušení systému, kterým se uzavírají smlouvy o ubytování s komerčními ubytovateli a obcemi, informoval po dnešním jednání krajského krizového štábu mluvčí hejtmanství David Šíma.
Ve věci případného vyslání mírové mise Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu existují jisté detaily a specifika, která se musí ještě dořešit. Dnes to uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. Mírovou misi navíc nelze spustit při aktuálních tvrdých bojích.
Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) asi ve středu schválí příspěvek za ubytování uprchlíků v domácnostech. Mohla by se shodnout na vyšší maximální částce než 9000 Kč.
Novinář České televize Michal Kubal se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Selfie většinou nedávám, ale udělám výjimku.
— Michal Kubal (@MichalKubal) March 21, 2022
Detaily večer na @CT24zive. pic.twitter.com/rTqFcVV3X4
Polská vláda chce změnit ústavu tak, aby mohla zvýšit výdaje na obranu a konfiskovat majetky ruských oligarchů kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters mluvčí vlády.
Polský zákon o obraně vlasti schválený tento měsíc říká, že výdaje země na obranu vzrostou na tři procenta HDP, což by ale mohlo vést k překročení rozpočtových limitů zakotvených v ústavě. „Polská armáda musí být okamžitě vybavena podle nejvyšších standardů, a proto jednou z navrhovaných změn ústavy bude vyloučení výdajů na armádu a vojenskou výzbroj ze stropu veřejného dluhu,“ řekl mluvčí vlády Piotr Müller.
Agentura Unian zveřejnila vyjádření jednoho z čečenských bojovníků, který přišel posílit ruskou armádu na Ukrajinu. Muž sdělil, že byl do země poslán především z toho důvodu, aby zaháněl ruské dezertéry zpět na bojiště. „Naším úkolem je zahnat zpět mizerné vojáky, kteří utíkají před ukrajinským dělostřelectvem, které je aktivní dnem i nocí,“ sdělil Čečenec, který patří mezi tzv. Kadyrovce.
Plné ruce práce mají nadále obyvatelé Oděsy. Na snímcích odklízejí střepy po ruském ostřelování města.
Opilý muž z Uherskohradišťska vyhrožoval občanům České republiky v souvislosti s ruským vojenským útokem na Ukrajinu. Je stíhaný za přečin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, v případě prokázání viny a odsouzení mu hrozí až dva roky vězení. Uvedl to dnes okresní státní zástupce Ladislav Dejmek z Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti.
Gubernátor Žytomyrské oblasti Vitalij Bunečko uvedl, že čtyři lidé zemřeli ve vesnici Selec po útoku raketomety Grad. Ty Rusové v oblasti použili zcela poprvé.
Od začátky války na Ukrajině se do Turecka uchýlilo na 14 000 občanů Ruské federace. Jedná se často o mladší a vzdělanější lidi, kteří se obávají nových postihů ze strany vlády prezidenta Vladimira Putina či vojenské služby, uvedl dnes turecký deník Hurriyet. Z Ukrajiny pak do Turecka přicestovalo na 49 000 osob.
Moskevská burza postupně obnovuje obchodování přerušené válkou na Ukrajině. Obchoduje se zatím jen se státními dluhopisy, s akciemi ne.
V rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou se podařilo pokročit, avšak stále mezi nimi panují značné neshody. Řekl to dnes izraelský premiér Naftali Bennett, když reagoval na nedělní projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k izraelským poslancům. Bennett řekl, že nesouhlasí s přirovnáním ruské invaze na Ukrajinu k holokaustu, ale že také chápe, v jak těžké situaci Zelenskyj je.
„Myslím si, že holokaust nelze přirovnat k ničemu jinému. Bylo to jedinečné dění v lidských dějinách, metodické a masové vyhlazení národa v plynových komorách. Nechtěl bych ale být v jeho (Zelenského) situaci. Jeho národ čelí velmi obtížné válce, stovkám mrtvých a milionům přesunutých,“ řekl Bennett na konferenci pořádané zpravodajským serverem Ynet.
Potravinové banky získají desítky milionů korun na nákup potravin z evropských fondů. Po jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) to řekla ředitelka České federace potravinových bank (ČFPB) Veronika Láchová. Federace zastřešuje 15 potravinových bank. Banky nyní distribuují potravinovou pomoc uprchlíkům, kteří do Česka utekli před válkou na Ukrajině.
Rusové zahájili palbu do protestujících Ukrajinců ve městě Cherson. Zprávy ze sociálních sítí mluví o několika zraněných.
TW: BLOOD
— lisa 🇺🇦⚘ (@FUCKPUTIN__) March 21, 2022
in occupied Kherson, people went to a rally for freedom and russian freaks started shooting at them! they shoot at the elderly! they have nothing human. STOP THIS HORROR😭#StandWithUkraine#StopRussia #StopRussianAggression #ukraine pic.twitter.com/YJS1dbHWIW
V důsledku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 115 dětí, uvedla dnes agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu. Zranění podle ní utrpělo 148 nezletilých obyvatel země. Nejvíce dětských obětí ruské agrese ukrajinské úřady zaznamenaly v Kyjevské, Charkovské, Doněcké nebo Černihivské oblasti.
V Liberci budou mít další základní školy adaptační skupiny pro děti ukrajinských uprchlíků, které by je měly připravit na výuku v českém jazyce. Od minulého týdne první taková skupina pro 28 školáků funguje na Základní škole Broumovská, tento nebo příští týden zahájení kurzů chystá dalších šest základních škol.
Ukrajinské ministerstvo obrany upozornilo na paradox. Jedním z obchodů, který se stal terčem ranního ostřelování v obchodním domě v Kyjevě, byl franouzský LEROY MERLIN. Firma dosud nepřerušila své obchodní styky s Ruskem, a tak „sama financovala své bombardování“, podotýká jízlivě ministerstvo.
LEROY MERLIN became the first company in the world to finance the bombing of its own stores and killing its own employees.
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 21, 2022
Inhumane, harrowing greed. #IsolateRussia #StopRussianTerrorism pic.twitter.com/79PYZA9Zvg
Ukrajinští poslanci opět v reakci na ničivé ostřelování obchodního domu v Kyjevě volají po zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou.
#Kyiv #Podil the devastation of what was a shopping center . Just 15 minutes from center, the explosion lit up the sky last night. Still asking for that #NoFlyZoneOverUkraine video by a colleague MP pic.twitter.com/xfDicatNfo
— Lesia Vasylenko (@lesiavasylenko) March 21, 2022
„Kvůli požárům po leteckých úderech v hlavním městě a regionu bylo zjištěno znečištění ovzduší,“ řekl o útoku na obchodní dům starosta Kyjeva Vitalij Kličko na Telegramu. „Takže neotevírejte okna. A když vyjdete ven – chraňte si plíce tím, že budete nosit i lékařskou masku typu FFP2,“ dodal.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) Rusové na Ukrajině pokračují v útocích na zdravotnická zařízení, což je nepřípustné. Celkem organizace ověřila již 52 takových útoků a za neděli šest dalších. Vychází z toho, že Rusové na zdravotníky útočí zhruba dvakrát denně.
.@WHO verified 6 additional reports of attacks on health care in #Ukraine yesterday.
— WHO Ukraine (@WHOUkraine) March 21, 2022
As of 20 March, we had verified 52 attacks on health care - in 25 days.
That's more than 2 attacks per day.
This is unaccaptable.
Health care must always be protected. pic.twitter.com/4j9eobkAmy
Slovensko je podle premiéra Eduarda Hegera připraveno pomoci České republice s náporem ukrajinských uprchlíků. Nyní je Slovensko pro běžence tranzitní zemí. Heger to dnes řekl na konferenci o uprchlické krizi v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kterou v únoru napadla ruská armáda. „Pokud bude například Česká republika potřebovat, tak umíme ty lidi přijmout na Slovensku,“ upozornil předseda slovenské vlády.
Ruské jednotky a síly neuznaných separatistických republik budou k dobytí Mariupolu potřebovat více než týden, prohlásil dnes podle agentury Interfax Pušilin, vůdce separatistů z neuznávané Doněcké lidové republiky. Ještě 1. března přitom on sám v ruských médiích tvrdil, že město dobydou týž den.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes před jednáním v Bruselu prohlásil, že Praha podporuje zpřísnění sankcí včetně odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. „Sankce nejsou o svržení Putina nebo o tom, abychom zabavili jeho oligarchům a gaunerům jachty. Mají také podkopat ruskou schopnost vést válku,“ řekl novinářům. K možnosti rázných kroků například v otázce dovozu ropy či plynu se nevyjádřil.
Po Černém moři se bez kontroly pohybují námořní miny, které byly původně umístěné u ukrajinského přístavního města Oděsy. Uvedla to bulharská vláda, podle které výbušné systémy ohrožují námořní dopravu v oblasti. Po obyvatelích v pobřežních oblastech Dobrič, Burgas a Varna žádá, aby hlásili podezřelé předměty ve vodě či na pláži, informoval dnes bulharský tisk.
Deník The Wall Street Journal s odkazem na nejmenovaného amerického činitele uvádí, že Kreml změnil vojenskou strategii na Ukrajině. Nově se snaží ovládnout klíčové oblasti na východě a jihu země.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jedinou cestou, jak Putina zastavit, je zavést další sankce a prosazovat jednotný postup. „Ruská armáda zdevastovala ukrajinský Mariupol. Celý svět vidí, že Vladimir Putin se dopouští válečných zločinů a že kvůli jeho válce umírají nevinní lidé,“ napsal Fiala, jehož vyjádření cituje i britský deník The Guardian.
Ruská armáda zdevastovala ukrajinský Mariupol. Celý svět vidí, že Vladimir Putin se dopouští válečných zločinů a že kvůli jeho válce umírají nevinní lidé.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 21, 2022
Musíme nadále prosazovat jasný a jednotný postup vůči Rusku a další sankce, je to jediná cesta, jak Putina zastavit.
Firmy po celém světě začaly kvůli dopadům války na Ukrajině rušit připravené investice. Tempo, jakým od svých plánů teď odstupují, se přitom zrychluje. Agentura Bloomberg dnes uvedla, že celkem už jde o částku kolem 25 miliard dolarů (více než 557 miliard Kč). Týká se to mnoha plánů - od těch, které měla automobilka Tesla, až po dopravní služby v Indii. Zasaženy jsou hlavně americké firmy.
Ceny ropy zahájily týden opět růstem, k němuž jim pomáhá i zpráva, že Evropská unie po vzoru Spojených států zvažuje embargo na dovoz ruské ropy. Kreml v této souvislosti dnes upozornil, že dopady embarga by tvrdě pocítili zejména lidé v Evropě, zatímco Američanů by se prakticky nedotkly. Nervozitu mezi obchodníky už o víkendu vyvolal útok na saúdská ropná zařízení.
Ruským vojákům dochází zásoby... a tak rabují. Alespoň to ukazuje video, které údajně pochází z Chersonu. Skupina ruských vojáků v něm tankem zajede v benzinové pumpě a celou ji vykrade. Berou jídlo, vše, co najdou.
Russian paratroopers with a BMD-2 vehicle looting a gas station. https://t.co/Cd7ctDq0eP pic.twitter.com/ESwnSdWxb5
— Rob Lee (@RALee85) March 21, 2022
I dnes zůstává radiační situace na Ukrajině beze změn, informuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Ukrajina odmítla ruský požadavek vzdát se města Mariupol do pondělního rána 05:00 moskevského času s tím, že „žádná kapitulace nepřipadá v úvahu“. Neohnou se, hrdinové.
— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) March 21, 2022
Radiační situace zůstává na celé Ukrajině beze změn.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko střelbu během mírových rozhovorů nezastaví. Zároveň odmítl, že by se v blížší době společně setkal Putin s ukrajiským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Abychom mohli hovořit o schůzce obou prezidentů, musí být splněny domácí úkoly. Musí se uskutečnit rozhovory a poté musí být schváleny jejich výsledky,“ řekl Peskov. Dodal, že „zatím nedošlo k žádnému významnému pokroku“.
Někdejší fotbalový idol David Beckham předal dočasně kontrolu nad svým účtem na Instagramu ukrajinské lékařce z porodnického oddělení nemocnice v Charkově, aby svým fanouškům ukázal realitu války. Jeho 71,5 milionu sledujících tak mělo možnost vidět, jak nastávající matky a jejich novorozené děti žijí v provizorních podmínkách ve sklepě porodnice ve městě, které bombarduje ruská armáda.
Ukrajina a Rusko se dnes dohodly na zřízení osmi humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z ukrajinských měst, žádný z nich se ale netýká obléhaného Mariupolu. Uvedla to ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Pokusy o zásobování Mariupolu humanitární pomocí jsou podle ní i nadále neúspěšné, informovala agentura Reuters.
V Kyjevě a okolí bude od dnešních 20:00 do středy 7:00 platit zákaz vycházení. Na sociální síti Telegram to uvedl starosta Vitalij Kličko.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí varovalo, že Rusko se chystá použít chemické zbraně ve městě Sumy, Kotljareve a Mykolajivské oblasti.
Russia plans to use chemical weapons in the city of Sumy, Sumy Region and the village of Kotlyareve, Mykolayiv Region — @MFA_Ukraine
— UkraineWorld (@ukraine_world) March 21, 2022
Italský premiér Mario Draghi si dnes bude telefonovat s americkým prezidentem Joem Bidenem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem a britským premiérem Borisem Johnsonem. Očekává se diskuze i o krizi na Ukrajině.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.