Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše, přejeme dobrou noc.

Německý kancléř Olaf Scholz a nový francouzský premiér Gabriel Attal dnes v Berlíně zdůraznili význam spolupráce obou zemí vzhledem k aktuálním výzvám. Attal na společné tiskové konferenci s německým protějškem řekl, že je to důležitější než kdy dřív a že to, co obě země spojuje, je silnější než to, co je rozděluje.

Schopnost Němců a Francouzů sladit postoje je vzhledem k chaosu ve světě důležitější než kdykoli dříve, řekl Attal podle DPA při své úvodní návštěvě sousední země a poukázal na války na Ukrajině a Blízkém východě. „Jsem přesvědčen, že to, co nás spojuje, je mnohem silnější než to, co nás rozděluje,“ prohlásil 34letý politik.

Německý kancléř při té příležitosti znovu vyzval k tomu, aby spojenci nepolevovali ve vojenské podpoře Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj doufá, že západní spojenci Ukrajinu jednou přestanou chtít podporovat. „A to je vzkaz, který jak z USA, tak z Evropy musí směrem k němu zcela jasně zaznít: Tento výpočet nevyjde. My Ukrajinu budeme podporovat,“ prohlásil Scholz.

Ruské útoky zabíjejí a mrzačí ukrajinské děti, ale i ty nezraněné si z války ponesou trauma. Připomněla, že přinejmenším dvacet tisíc nezletilých Ukrajinců Moskva unesla a snaží se z nich udělat Rusy. „Říkají jim, že je nikdo nechce. Mění jim jména a snaží se jim vydat ruské pasy,“ vysvětlila a apelovala na další země, aby pomohly s navracením.

Celý článek čtěte zde.

Srbsko nařídilo odjezd ze země Rusce, která kritizovala invazi na Ukrajinu. Podle úřadů balkánské země představuje bezpečnostní hrozbu, na opuštění země dostala měsíc, uvedla dnes stanice Nova.rs.

Jelena Koposovová se před čtyřmi lety přestěhovala z Petrohradu do městečka Sopot jižně od Bělehradu. Když v únoru 2022 zahájilo Rusko plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, byla mezi 25 v Srbsku žijícími Rusy, kteří se zúčastnili protiválečné demonstrace. V půli ledna obdržela dopis od srbského ministerstva vnitra, které zamítlo její žádost o trvalý pobyt v Srbsku a nařídilo jí opustit zemi do 30 dnů.

Na případ podle stanice Nova.rs upozornilo sdružení Ruská demokratická společnost. To loni zahájilo petici adresovanou srbskému prezidentu Aleksandaru Vučičovi, která vyzývá k zastavení pronásledování protiválečných aktivistů v Srbsku.

Tisíce zemědělců dnes demonstrovaly po celém Lotyšsku a domáhaly se zákazu dovozu obilí a zemědělských výrobků z Ruska do Evropské unie. Informovaly o tom tiskové agentury. Lotyšsko bylo loni druhým největším dovozcem ruských zemědělských výrobků v celé Evropské unii, pobaltskou zemi předstihlo jen Španělsko, napsala agentura AFP.

„Evropská unie dovoluje dovoz ruského obilí na náš společný trh a přepravu do evropských přístavů,“ postěžoval si agentuře AFP Juris Lazdiňš, jeden z organizátorů demonstrace ve městě Jelgava, které leží asi 40 kilometrů jihozápadně od Rigy.

„Na jedné straně pomáháme Ukrajině, ale současně necháváme agresora krást obilí na Ukrajině a pak ho prodávat v Evropě s obrovskými zisky. Požadujeme, aby Rusko bylo připraveno o tyto prostředky, financující ruské válečné úsilí,“ zdůraznil.

Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil vojáky v Záporoží.

Ruská armáda dnes odpoledne ostřelovala z raketometů Grad město Vorožba, které leží v Sumské oblasti poblíž hranice s Ruskem. V palbě o život přišel devětatřicetiletý muž a jeho matka utrpěla zranění, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Andrije Družčenka. Město podle něj zasáhlo deset střel, které poškodily pět soukromých domů, dvě ulice se ocitly bez elektřiny. „Pomáháme, jak můžeme,“ ujistil starosta.

EU loni slíbila dodat Ukrajině do března milion nábojů, ale slib může splnit nanejvýš z poloviny. Proto některé členské země EU, například Česko, navrhují nakoupit munici pro Ukrajinu mimo EU. V sobotu tuto snahu Česka potvrdil v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Borrell podle zpravodaje BBC ve Varšavě pokládá za lepší variantu, aby se země EU dohodly s klienty, že několik měsíců posečkají, a mezitím posílaly zbrojní produkci na Ukrajinu. „Je to politické rozhodnutí, které by členské země měly přijmout,“ řekl.

Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski podle televize TVN 24 při této příležitosti vyzval Kongres USA, aby schválil balík americké pomoci Ukrajině.

K výměně hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného se vyjádřil kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Ten připomněl, že právě díky Zalužnému Ukrajinci uvěřili armádě, která se nyní těší největší důvěře, a vedení země by si proto mělo uvědomit závažnost chystaných kroků a svou odpovědnost v situaci, kdy Ukrajina doslova bojuje o život. „Je nezbytné ukončit politické intriky a vnitřní boje. Dnes musíme bojovat za jedinou věc - za vítězství Ukrajiny,“ zdůraznil. Server Meduza připomněl, že Kličko se zastal generála i koncem loňského roku poté, co Zalužnyj v časopise The Economist varoval, že se válka dostala do slepé uličky a poziční boje mohou trvat roky.

Ministryně pro záležitosti veteránů Julija Laputina podala demisi ukrajinskému parlamentu, informoval 5. února předseda Ruslan Stefanchuk.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell při dnešní návštěvě Varšavy uvedl, že se chystá do ukrajinského hlavního města Kyjeva, a zopakoval své výzvy k větší pomoci zemi, která se už téměř dva roky brání ruské invazi. Informovala o tom agentura AFP.

„Jsem na cestě na Ukrajinu, jsem na cestě do Kyjeva,“ řekl Borrell novinářům v polské metropoli podle agentury AFP. Prohlásil, že Evropská unie by měla Ukrajinu podporovat „všemi prostředky“.

Minulý čtvrtek prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu EU v Bruselu - poté, co překonali odpor maďarského premiéra Viktora Orbána - jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Rozhodnutí označili za silné poselství Rusku.

Dvě ukrajinské dospívající dívky byly vráceny na Ukrajinou kontrolované území  Ruskem okupované části Chersonské oblasti, řekl 5. února krajský guvernér Oleksandr Prokudin.

Zatímco se šíří informace o tom, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá odvolat hlavního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného, někteří ukrajinští vojáci bojující na východě země jsou skeptičtí. Hodně by podle nich totiž záleželo na tom, kdo by generála případně nahradil. Napsala to dnes agentura Reuters.

„Myslím, že odvolání by teď nebylo vhodné, protože na bitevním poli velitele neměníte,“ řekl jednatřicetiletý velitel protitankové jednotky, který si přál být citován pod svým volacím znakem Tygr. Jeho brigáda bojuje poblíž Avdijivky v Doněcké oblasti, kde se tuto zimu odehrávají jedny z nejtěžších bojů.

Bulharští vyšetřovatelé dnes provedli rozsáhlou razii v řadách elitního policejního útvaru i kontrarozvědky kvůli podezření ze špionáže pro Rusko. Zadržena byla jedna osoba, informovala bulharská média.

Zátahy se uskutečnily na řadě míst v Bulharsku, soustředily se však na policejní útvar pro boj s organizovaným zločinem. Podle agentury BTA se tak stalo poté, co bulharské úřady obdržely informace o možném napojení jednoho ze zaměstnanců na ruské zpravodajské služby. Jedním z dalších míst, kde vyšetřovatelé provedli razie, je bulharská kontrarozvědka DANS, uvedla stanice Nova TV.

Nizozemsko připravuje k dodání na Ukrajinu dalších šest stíhaček F-16, oznámila na sociální síti X nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Počet letounů, které Nizozemsko přislíbilo zemi bránící se ozbrojené ruské agresi, tak stoupl na 24, informuje agentura Reuters.

Nizozemsko loni dodávky moderních stíhaček oznámilo společně s Dánskem, přičemž avizovalo, že na Ukrajinu se dostanou v letošním roce. Na podzim začalo stroje dodávat do Rumunska, kde probíhá výcvik ukrajinských pilotů. Harmonogram pro přesun stíhaček na Ukrajinu dnes Ollongrenová nespecifikovala.

Mezi oběťmi bombardování pekárny v Lysyčansku je podle ruských agentur Alexej Poteleščenko, ministr pro mimořádné situace samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznaného separatistického proruského útvaru na východě Ukrajiny, kde leží také Lysyčansk.

Stanice BBC dnes poznamenala, že tvrzení ruských úřadů nemohla nezávisle ověřit a že ukrajinské úřady se k ostřelování města nevyjádřily. Ukrajinský portál Suspilne Donbas nicméně dříve uvedl, že podle ukrajinské správy Lysyčansku pekárna v severní části města začala fungovat až po okupaci Rusy a že se v ní pekl chleba pro vojáky na frontě. V budově se také Rusové a jejich místní pomocníci stravovali a pořádali tam schůzky.

Čtyři lidé zahynuli při dnešním ruském dělostřeleckém ostřelování jihoukrajinského města Cherson, oznámili ukrajinští činitelé. Další člověk byl zraněn. Podle oblastního šéfa Oleksandra Prokudina Rusové zasáhli osobní automobil, který začal hořet. Při hašení požáru objevili záchranáři ve voze těla dvou mužů, napsal regionální činitel na platformě Telegram. Zemřela také šestašedesátiletá žena, která byla na ulici, a šedesátiletý muž.

„Dnes po 12:00 ruská okupační vojska ostřelovala Cherson z dočasně obsazeného levého břehu (Dněpru). Kvůli dopadu nepřátelských granátů vypukl v centru města požár,“ informoval na telegramu šéf městské správy Roman Mročko. V dalším příspěvku oznámil, že zabitým mužům, které záchranáři našli v autě, bylo 45 a 50 let.

Pracovní skupina ruské ústřední volební komise nechce uznat 15 procent podpisů podporujících kandidaturu Borise Naděždina do prezidentských voleb, oznámil dnes volební štáb tohoto uchazeče o úřad hlavy státu. Zmíněné procento je třikrát vyšší, než je přípustná míra chyb, a pokud bude potvrzeno, poskytne komisi důvod k vyloučení Naděždina z voleb, poznamenala agentura Reuters. Naděždin se jako jediný z kandidátů na úřad ruského prezidenta vyslovuje proti pokračování války Ruska proti Ukrajině.

Ústřední volební komise podle serveru Meduza oznámí své rozhodnutí ve středu. Naděždin už ohlásil, že pokud komise jeho registraci zamítne, odvolá se u nejvyššího soudu. Ruský zákon od uchazeče neparlamentní strany vyžaduje nejméně 100 000 podpisů podporujících jeho kandidaturu. Z jednoho regionu může mít nejvýše 2500 podpisů, aby jeho jméno mohlo figurovat na volebních lístcích. Minulý týden Naděždin předal volební komisi podpisy 105 000 lidí, přičemž ho podle jeho slov podpořilo 208 000 lidí Rusů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zvažuje kromě výměny hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného také odvolání náčelníka generálního štábu Serhije Šaptaly, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje ve vládních kruzích. O možnosti odvolání Zalužného spekulují některá média už řadu dní. Zelenskyj o víkendu připustil v rozhovoru v italské televizi RAI, že uvažuje o výměně několika vysoce postavených činitelů, a to nejen v armádě.

„Šaptala také opustí generální štáb. U všech ostatních je to nejisté,“ řekl jeden z vysoce postavených nejmenovaných zdrojů ukrajinského webu. „Ke všem těmto událostem (výměna Zalužného a Šaptaly) může dojít v polovině týdne,“ dodal jiný zdroj. Ukrajinska pravda se odvolává na zdroje v prezidentově týmu i ve vojenských kruzích, podle nichž pokračují konzultace o změnách ve velení armády.

Kreml dnes označil bombardování pekárny v Ruskem okupovaném ukrajinském městě Lysyčansk za „odporný teroristický čin“. Rusko viní ze sobotního úderu ukrajinskou armádu, podle ruských záchranných služeb při něm zahynulo nejméně 28 lidí. Kyjev na obvinění zatím nereagoval. Informovaly o tom tiskové agentury.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle ruské státní agentury TASS tvrdil, že Rusko podniká „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země, proto, aby zabránilo podobným útokům.

Společnost Yandex NV, registrovaná v Nizozemsku, prodá své hlavní podniky se sídlem v Rusku za 475 miliard rublů (přes 120 miliard Kč) konsorciu ruských investorů. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Transakce, o níž se vyjednávalo přes rok a kterou preferoval i Kreml, firmě otevře cestu k rozvoji některých projektů v zahraničí. Zároveň takto přetrhne vazbu na Rusko.

Skupina kupců mimo vedení Yandexu zahrnuje fond spojený s ruským ropným gigantem Lukoil a několik podnikatelů. Na žádného z nich nebyly uvaleny kvůli ruské invazi na Ukrajinu sankce, uvádí tisková zpráva. Yandex NV je spjatý s ruským podnikem Jandeks, který provozuje i stejnojmenný internetový vyhledávač, jemuž se přezdívá „ruský Google“.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolá novou izraelskou velvyslankyni v zemi Simonu Halperinovou kvůli jejím vyjádřením v rozhovoru pro list Kommersant, které Moskva označila za nepřijatelné. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS. Podle ní ruská diplomacie vnímá některá prohlášení Halperinové jako „překrucující ruské zahraničněpolitické postoje a historické reálie“. Velvyslankyně kritizovala mimo jiné návštěvy zástupců radikálního hnutí Hamás v Moskvě.

Halperinová podle Kommersantu nastoupila do čela izraelské diplomatické mise v Rusku letos v lednu. Do Moskvy přijela v době, kdy ozbrojené síly obou zemí vedou rozsáhlé válečné akce a vzájemné vztahy jsou vystaveny zkoušce, poznamenal ruský deník na úvod rozhovoru. Rusko podle něj kritizuje vojenskou operaci izraelské armády v Pásmu Gazy, zatímco Izrael kritizuje ruskou válku na Ukrajině.

Evropská komise ve spolupráci s členskými státy Evropské unie dokončuje třináctý balíček sankcí proti Rusku, měl by být zveřejněn u příležitosti druhého výročí začátku války na konci února. Podle informací ČTK bude balíček obsahovat další seznam možná až 200 osob a organizací, jejichž majetek v EU má být zmrazen. Tentokrát nepůjde o takzvané sektorové sankce, jako tomu bylo například v minulém balíčku, který oznámil zákaz dovozu diamantů z Ruska. Původně se v souvislosti s dalšími sankcemi spekulovalo o zákazu dovozu hliníku, na tom se ale zatím země EU neshodly.

Podle diplomatických zdrojů serveru Politico by měl být nový balík sankcí spíše „symbolický“. „Na něco většího není čas,“ řekl jeden ze zdrojů. V Bruselu se nyní hlavně snaží dokončit balík včas, tedy aby byl schválený do 24. února, na který připadá druhé výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Kdyby byla do balíku zahrnuta některá kontroverznější témata, nejspíš by se schvalování posunulo, což si nikdo nepřeje.

Šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který je velkým podporovatelem Donalda Trumpa, dal v neděli najevo, že pokud se návrh spojující opatření proti ilegální imigraci s vyčleněním miliard dolarů na pomoc Ukrajině dostane do jeho komory parlamentu, nebude mít šanci na úspěch. „Tento návrh zákona je ještě horší, než jsme očekávali, a ani zdaleka nepovede k ukončení katastrofy na hranicích, kterou vytvořil prezident,“ uvedl na X. Druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně Steve Scalise dodal, že o návrhu sněmovna vůbec nebude hlasovat.

„Pro sněmovní republikány bylo hrozně důležité schválit reformu hranic až do chvíle, kdy si uvědomili, že se to opravdu může stát,“ reagoval hlavní vyjednavač demokratů v Senátu Chris Murhpy.

Anglický muzikant Sting včera přerušil svůj koncert ve Varšavě, aby odsoudil lži oplétající konflikt na Ukrajině a vyjádřil napadené zemi svou podporu. 

Při obraně Ukrajiny padl dvaatřicetiletý evropský a světový šampion ve vzpěru Oleksandr Bilokon. 

Vrtulník Mi-8 ruské záchranné služby se během cvičného letu zřítil do Oněžského jezera na severozápadě Ruska. Všichni tři členové posádky zahynuli. Trosky stroje se našly zhruba v padesátimetrové hloubce, uvedly dnes podle agentury Interfax ruské úřady.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se do Ruska jen těžko dostávají náhradní díly pro letecký průmysl a dopravní nehody a incidenty jsou stále častější, poznamenal nedávno americký list The Washington Post (WP).

Ukrajinská média zveřejnila video z návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského na frontové linii v Záporoží.

President @ZelenskyyUa has visited Robotyne, the Zaporizhia front line sector pic.twitter.com/jkYFmjyR70

— Ukraine Front Lines (@EuromaidanPR) February 4, 2024

Demokratičtí a republikánští senátoři představili návrh zákona, který by měl stabilizovat situaci na jižní hranici Spojených států a zároveň poskytnout pomoc ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) Ukrajině a 14 miliard dolarů (324 miliard Kč) Izraeli. Návrh, o němž bude tento týden hlasovat Senát, prakticky okamžitě podpořil i americký prezident Joe Biden. Že by prošel také Sněmovnou reprezentantů, je však podle agentury AP kvůli odporu části republikánů nepravděpodobné.

Senátní kompromis, který je výsledkem měsíců vyjednávání, počítá s celkovými výdaji ve výši 118 miliard dolarů (2,7 bilionu Kč), z nichž by 20 miliard dolarů (463 miliard Kč) šlo na ochranu hranic, další desítky miliard Ukrajině a Izraeli a deset miliard (231 miliard Kč) na humanitární pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Další finance jsou podle zdroje agentury Reuters určené na bezpečnost v oblasti Rudého moře a pro americké partnery, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera v rozhovoru v italské televizi RAI řekl, že uvažuje o výměně několika vysoce postavených činitelů, a to nejen v armádě. Už několik dnů se množí spekulace o brzkém odvolání náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného.

„Je to otázka lidí, kteří mají vést Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj k možnému odvolání Zalužného. „Je potřeba reset, mám na mysli výměnu některých státních činitelů, a to nejenom v armádě. Přemýšlím o této výměně. Je to otázka pro celé vedení země,“ uvedl také ukrajinský prezident podle agentury Reuters.