Tři procenta HDP na obranu? Polský návrh je příliš ambiciózní, zní z Washingtonu i Prahy
Místo dvou procent HDP na obranu procenta tři? S nápadem zvýšit závazek v rámci NATO přišel v březnu polský prezident Andrzej Duda. Ruská hrozba je podle něj reálná do tří let. Co na to Česko? Jako prioritu předsednictví Polska Radě Evropské unie v příštím roce uvedl nejen zbrojení, ale i zvýšení přítomnosti amerických sil v Evropě.
Členské státy Severoatlantické aliance mají povinnost vyčleňovat na obranu 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP). Jde o jejich vlastní obranu, nepřispívají do žádného společného rozpočtu. Peníze tak zůstávají členským státům.
Podle údajů, které NATO zveřejnilo v únoru, jen 11 z 32 členských zemí aliance však tento závazek naplňuje. Mezi nimi jsou Spojené státy, Velká Británie nebo právě Polsko.
„Ruská federace přepnula své hospodářství do válečného režimu. Na zbrojení vyčleňuje téměř 30 % svého ročního rozpočtu,“ vysvětluje požadavek Duda. „Tváří v tvář válce na Ukrajině a rostoucím imperiálním ambicím Ruska musí země tvořící NATO jednat odvážně a nekompromisně,“ dodal.
Dodržování závazků považuje za stěžejní i exprezident a republikánský kandidát na dalšího prezidenta Spojených států Donald Trump. Podle něj USA zůstanou pilířem obrany aliance. „Ale USA by prostě měly platit svůj férový podíl, ne férový podíl všech ostatních,“ jak řekl novinářům.
Vzal tak sice částečně zpět svůj nešťastný výrok z volebního mítinku v Jižní Karolíně, kde řekl, že by povzbudil Rusko k útoku na »neplatiče«, nicméně požadavek zůstává.
Polsko se snaží jít příkladem. S rozpočtem na obranu ve výši blížící se 4 % HDP je v tomto parametru v alianci premiantem. I proto by rádo, aby i ostatní státy pokročily alespoň ke 3 %. Pro zvýšení povinného závazku však zřejmě nemá zatím podporu.
Polský prezident návrh 26. března přednesl také prezidentovi Spojených států Joeu Bidenovi. Podle serveru Euronews Biden naznačil, že chtít zvýšit závazek na 3 % pro všechny členy aliance je příliš ambiciózní. Alespoň pro tuto chvíli.
A podobně jako USA nahlíží na možný požadavek i Česko. „To, že bychom měli projekty na tři procenta, to víme, ale stojíme nohama na zemi,“ sdělila Blesku ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní je důležité, že se Česku podaří vůbec dostat na zmíněný současný závazek.
„Zákonem máme zakotveny výdaje na obranu minimálně ve výši 2 % a já jsem ráda, že se nám zákon podařilo prosadit. Splnili jsme tak náš vládní slib i závazek vůči spojencům v NATO,“ dodává Černochová. Návrh na navýšení nad tento rámec prý dojde, pokud se bude Česku ekonomicky dařit.
Zakotvení závazku v zákoně se podařilo v minulém roce novelizací zákona o financování obrany. Z kapitoly rozhodně nebude možné financovat jen zbraně a střelivo. 2 % mohou »padnout« i na opravu strategických komunikací nebo zásoby nafty pro krizové situace.
stejně nic neubrání. Stačí se podívat jaké technologie má Rusko, kapacity výroby, suroviny atd.. Protivzdušná obrana chybí a vojáci také. Kde nic není ani smrt nebere. Ministerstvo a armádu zrušit a je to. Armáda, ale i případná válka není jen o penězích.
Stačí ty prachy, o které nás už okradla b. b. Černochová.