Experti: Pomoc pro Ukrajinu? Než k ní dojde, bude to stát životy i prohry. A co vlastně USA pošlou
Ukrajina se raduje. Sněmovna reprezentantů totiž konečně schválila bilionovou pomoc ve formě dodávek zbraní, munice a další podpory. Má to ale háček. Než se reálná pomoc na východ Evropy dostane, může to Ukrajinu stát spoustu bolesti a proher na bojišti. Uvádí to experti z Institutu pro studium války. Pomoc od USA ale podle Pentagonu může přijít poměrně rychle, sklady v Evropě jsou totiž připravené pomoc okamžitě distribuovat. Co tedy bude pomoc vlastně Ukrajinu stát? A naplní se hrozivá výhružka z Kremlu?
Sněmovna reprezentantů po dlouhém čekání schválila balíček pomoci pro Tchaj-wan, Izrael a právě pro Ukrajinu. Přes 60 miliard dolarů (1,44 bilionu korun) má za cíl doplnit americké zásoby zbraní a dalších zařízení, 11 miliard poputuje na speciální operace, 14 miliard je určeno na nákup pokročilých zbraňových systému a dalšího vybavení.
Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského potřebuje Ukrajina k obraně především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu. „(Moskva) očekává, že Časiv Jar obsadí do 9. května... ukrajinským obráncům tam chybí vybavení, musí se potýkat s ruskými průzkumnými drony, které navádějí dělostřelectvo. Doufám, že zbraně dorazí brzy a útok odrazíme,“ uvedl Zelenskyj, který tento týden vojáky bojující na frontě Doněcké oblasti nedaleko Časiv Jaru navštívil. Celý rozhovor můžete slyšet v pořadu Meet the Press stanice NBC
Rusko chce podle Zelenského být začátkem léta připravené na zahájení rozsáhlé ofenzívy, a připravit se proto musí i Ukrajina.
„Připravujeme se, vojáci absolvují výcvik, čekají na zbraňové systémy. Chceme, aby naše brigády byly plně vybavené. Potřebujeme tuto (americkou pomoc) co nejdříve...civilizovaný svět poskytuje jen munici, je to Ukrajina, která na frontové linie posílá své syny a dcery a ukazuje všem ostatním skutečnou cenu,“ dodal ukrajinský prezident.
I přes radost Ukrajiny a dalších států ale schválení pomoci přináší problém. Zákon totiž ještě není schválený Senátem a ani podepsaný prezidentem. K rychlému postoupení v tomto procesu vyzývají světoví lídři, ale i samotný prezident USA Joe Biden. Senát by se měl k zákonu sejít v úterý a k finálnímu hlasování by mělo dojít do pár dnů. Dalším háčkem je, že než se rozjede samotná logistická operace, bude to také chvíli trvat, jak upozorňují i experti z Institutu pro studium války (ISW). A právě toto hrozivé čekací okno může způsobit Ukrajině velké problémy.
Mrazivý vzkaz Kremlu
Krátce po úspěšném hlasování ještě v Kongresu nadšeně mávali ukrajinskou vlajkou a provolávali slávu Ukrajině a z Kremlu doputoval první vzkaz. Podle agentury AFP vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské a finanční pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců.
Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové přijatá opatření jen „prohloubí krize napříč světem“. „Vojenská pomoc kyjevskému režimu je přímým financováním teroristické činnosti,“ dodala.
Se smutnou výhrůžkou o větší úmrtnosti souhlasí svým směrem právě i ISW. Očekává, že než se dostane Ukrajině munice a další zásoby, Rusko využije tohoto okna a posílí útoky. Požadavky na schválení a logistika získání americké pomoci do první linie na Ukrajině pravděpodobně znamenají, že pomoc začne mít dopad na bojiště až za několik týdnů, upozorňují experti.
„Situace v přední linii se proto bude v té době pravděpodobně nadále zhoršovat, zejména pokud ruské síly zesílí své útoky, aby využily omezeného okna před příchodem nové americké pomoci,“ uvádí zpráva s tím, že se očekává především pokus o taktická vítězství Rusů. Rovněž se očekává více bezpilotních útoků.
„Ukrajinské síly mohou v nadcházejících týdnech utrpět další neúspěchy při čekání na americkou bezpečnostní pomoc,“ dodávají experti. Jedním dechem ale podotýkají, že nyní se alespoň ukrajinská armáda nebude bát sáhnout do tenčících se zásob, když vědí, že pomoc snad brzy dorazí.
Zbraně čekají ve skladech
Americký zpravodajský server APnews ale nevidí situaci tak černě a uvádí, že síť skladišť v USA a Evropě je robustní a navíc už dávno má munici a komponenty protivzdušné obrany, které Kyjev zoufale potřebuje.
Tajemník Pentagonu generálmajor Pat Ryder k tomuto již dříve uvedl, že jsou připraveni jednat velmi rychle. „Můžeme se přestěhovat během několika dní.“
Ředitel CIA Bill Burns minulý týden prohlásil, že rychlý postup je kritický, přičemž varoval, že bez další pomoci ze strany USA by Ukrajina mohla do konce tohoto roku prohrát válku s Ruskem. Nyní se podle ISW očekává, že se ukrajinská pozice se zásobami zlepší v červnu při plánované ofenzívě.
Pentagon měl podle APnews zásoby připravené k odběru měsíce, ale nepřemístil je, protože mu došly peníze. Upozorňuje také na to, že jak se válka na Ukrajině protahovala, posílaly se na válečnou frontu stále větší, smrtelnější a dražší systémy. „Zahrnovaly celé systémy protivzdušné obrany, obrněná vozidla, sofistikované střely – dokonce i tanky Abrams.“
To způsobilo stále větší krácení peněz, protože se americká armáda rozhodla, že si tyto své ztráty vynahradí zakoupením modernějšího vybavení pro své sklady. V důsledku toho armádní vůdci nedávno Kongresu řekli, že bez schválení zákona o zahraniční pomoci jim začnou docházet peníze a budou muset přesunout prostředky z jiných účtů. Peníze by podle serveru došly například i na to, aby mohli američtí vojáci na výcvik, či aby se mohli vracet ze zahraničí domů.
Evropa by mohla dělat víc
Během schvalování zákona poznamenal texaský republikán Keith Self, že evropští členové NATO nedodržují závazek vydávání dvou procent HDP na obranu. „Evropská unie může dělat víc. Pokud Spojené státy budou nadále financovat tuto snahu, Evropská unie neshromáždí politickou vůli na to, aby dělala, co by dělat měla. Rusko je strategickým konkurentem USA, ale pro Evropu představuje větší ohrožení,“ nechal se slyšet Self.
K roli EU a USA v doplňování ukrajinských skladů se ostatně vyjadřoval i český prezident Petr Pavel v nedávném rozhovoru pro CNN. Pavel si myslí, že nyní už Evropa přebírá více odpovědnosti. „Evropské národy přebírají více odpovědnosti, ale Spojené státy se na podpoře Ukrajiny podílejí nejméně z 50 procent. Všichni proto spoléháme na správné rozhodnutí amerických zákonodárců,“ podotkl.
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
