Video se připravuje ...
Michael Kocáb o hrůzách války na Ukrajině: Bombardování hned první noc!
„Slovensko není zbabělé!“ Sbírka na munici Ukrajině uspěla za dva dny. Akce je i políčkem vládě
Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než 1,6 milionu eur (40,4 milionu korun). Původní cíl kampaně byl vysbírat milion eur. Vyplývá to z webu iniciativy Munice pro Ukrajinu. Úspěch sbírky ocenila česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která nabídla i pomoc s výběrem vhodné munice.
Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje. „Svou podporou jste dokázali, že Slovensko není zbabělé, právě naopak je odvážné a ochotné pomáhat,“ vzkázali organizátoři všem, kteří na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu přispěli.
Akci pod názvem „Když ne vláda, posíláme my“ její organizátoři zahájili v úterý. Zdůvodnili ji tím, že kabinet slovenského premiéra Roberta Fica se do českého programu zapojit nehodlá.
Český premiér Petr Fiala dnes na summitu EU v Bruselu ke slovenské sbírce řekl, že „je zde cesta, jak využít tyto prostředky také pro českou muniční iniciativu“. Podle něho je to možné udělat prostřednictvím nějakých českých neziskových organizací, které jsou schopny se postarat o to, aby se za peníze ze slovenské sbírky podařilo munici nakoupit. O podrobnostech mluvit nechtěl. „My uděláme všechno pro to, aby lidé na Slovensku mohli naplnit svůj úmysl Ukrajině pomoci,“ ujistil Fiala.
Úspěch ocenila na sociální síti X Jana Černochová (ODS) a nabídla se s pomocí vyhledat vhodné munice. „Jsme samozřejmě připravení poskytnout iniciativě konzultace ohledně výběru a nákupu vhodné munice, jako je to v případě naší spolupráce s DarPutinovi,“ uvedla.
„Moc děkujeme! Jsme rádi, že jste v tom s námi a pomáháte Ukrajině se bránit,“ dodává pak šéfka české obrany s tím, že je vybraná částka - která stále roste - neuvěřitelným úspěchem za tak krátkou dobu.
Představitelé slovenské vlády volají po mírovém řešení války na Ukrajině, která čelí ruské invazi, a po zastavení palby. Někteří slovenští ministři řekli, že zmíněnou sbírku nepodpoří. Novinářský dotaz na toto téma ve středu popudil ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, který reportérovi televize Markíza odpověděl, že nemá moralizovat a že si má vzít samopal a jít na Ukrajinu.
Nynější slovenská vláda po svém loňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob, komerční dodávky dál podporuje. Ficův kabinet se rozhodl pomáhat Ukrajině již jen například humanitárně či odminovávacími systémy slovenské produkce. Na jeden takový stroj se dříve na Slovensku složili také lidé a instituce ve sbírce.
13:18
14. 10. 2026
Po útoku Ukrajiny na datové centrum ruské Sberbank hlásí uživatelé výpadky služeb, píše Meduza. Společnost dříve uvedla, že služby nejsou narušeny.
12:54
14. 10. 2026
Pozemní antény americké satelitní internetové služby Starlink byly u Sofie terčem žhářů. Dnes to v bulharském parlamentu prohlásil premiér Rumen Radev, který podle portálu The Sofia Globe žádné další podrobnosti nesdělil. Opozice naopak incident označuje jako sabotáž, kterou spojuje s Ruskem. Radev odpovědnost žádné zemi nepřipsal a uvedl, že je třeba počkat na výsledky vyšetřování.
Opoziční poslanec Ivajlo Mirčev už v pondělí na síti X napsal, že v tajném zařízení u Sofie zapálila dvojice maskovaných žhářů 11 ze 17 antén.
10:50
14. 10. 2026
V severoněmeckém Hamburku dnes za velkého zájmu médií začal soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Dnes o tom informovala agentura DPA, podle které se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se ale nejdříve v roce 2027, neboť přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.
Padesátiletý Serhij K., který sloužil v ukrajinské armádě, velel podle obžaloby komandu, které v září 2022 několik měsíců po ruském útoku na Ukrajinu výbušninami vážně poškodilo plynovody spojující Rusko a sever Německa po dně Baltu. Cílem bylo připravit Rusko o část příjmů z prodeje zemního plynu, kterými by financovalo válečnou mašinerii.
Témata:
Související
