Mrazivé varování z Ukrajiny. Hrozí zhroucení frontové linie, potíže přiznal i Zelenskyj
Na Ukrajině hrozí zhroucení frontové linie prakticky kdekoli, kde se ruští generálové rozhodnou zaútočit, a vyhlídky jsou z ukrajinského pohledu neradostné, napsal list Politico, který se odvolává na nejmenované vysoce postavené ukrajinské armádní představitele. Zásadnímu ukrajinskému nezdaru na bojišti by podle nich nemuselo předejít ani schválení dalšího balíku americké pomoci ve výši 60 miliard amerických dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), na který Ukrajina napjatě čeká už několik měsíců.
Rusům se pravděpodobně podaří „proniknout přes frontovou linii a na některých místech způsobit její zhroucení“, citoval list své zdroje. Předpovědět, na jakém místě fronty, jdoucí od Sum a Charkova na severu až k Oděse na jihu, se Rusové pokusí o průlom, se ale podle něj zatím nedá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno varoval, že Ukrajinci budou muset pomalu ustupovat a že do ruských rukou by mohla padnout i velká ukrajinská města, pokud americký Kongres v brzké době neschválí očekávaný balíček pomoci.
Ale ani americká pomoc by nemusela stačit, domnívají se ukrajinští vojenští představitelé. „Není nic, co by mohlo v současné době Ukrajině pomoci, protože nejsou žádné zásadní technologie, které by dokázaly kompenzovat velké masy vojáků, které na nás Rusko pravděpodobně vrhne. Takové technologie nemáme a ani Západ je nemá v dostatečném množství,“ řekl listu Politico jeden z jeho zdrojů z ukrajinské armády.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Neradostné vyhlídky podle tohoto zdroje mohou zvrátit jedině odhodlání a odolnost Ukrajinců nebo chyby, jichž se dopustí Rusko, jako v případech, kdy při útocích zbytečně přicházelo o velké množství vojáků a techniky.
Dodávky zbraní ze Západu přicházejí podle ukrajinských představitelů pozdě a v nedostatečném množství. Jeden ze zdrojů listu v této souvislosti připomněl, že bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj už dříve poukazoval na skutečnost, že i zbraňové systémy považované za přelomové po čase ztrácejí efektivitu, protože ruské síly se jim umějí rychle přizpůsobit. „Používali jsme například úspěšně řízené střely Storm Shadow/SCALP, ale jen krátce. Rusové se pořád učí. Nedávají nám druhou šanci,“ uvedl zdroj listu.
„Často dostáváme zbraňové systémy ve chvíli, kdy už nejsou relevantní,“ sdělil jiný vysoce postavený armádní činitel s tím, že příkladem jsou americké stíhačky F-16. Ukrajinští piloti v současnosti procházejí výcvikem v ovládání těchto strojů. Očekává se, že ukrajinské síly budou moci tyto stíhačky nasadit v létě, podotýká Politico. „Každá zbraň má svůj čas. F-16 byly zapotřebí v roce 2023, pro rok 2024 nebudou to pravé,“ uvedl ukrajinský činitel.
Ukrajinští představitelé se shodují, že Ukrajina nyní potřebuje spíše drony a základní prostředky, jako je munice. Odhadují, že Ukrajina by nyní potřebovala čtyři miliony dělostřeleckých granátů a dva miliony dronů. Několik spojenců pod vedením Česka se Ukrajině v blízké době chystá poskytnout asi 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, připomněl list.
