18°C
Když nebudete dost platit, před Ruskem vás neochráníme! Trump šokoval vzkazem zemím NATO
Pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim nepřijdou na pomoc. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, ať si dělá, co chce. Informuje o tom server televize CNN, který to označuje za „ohromující“ přiznání, že by Trump v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za „odporná a šílená“.
Sedmasedmdesátiletý exprezident před svými příznivci vzpomínal na setkání s prezidentem jisté „velké země“, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odvětil: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ řekl za potlesku svých přívrženců s tím, že státy musí platit své účty za obranu.
Kdy se událost, na kterou Trump vzpomínal, stala, ani o jakou zemi šlo, neupřesnil. Eurokomisař Thierry Breton ale v lednu vzpomínal na to, že v roce 2020 Trump na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové řekl, že Evropa v případě vnějšího napadení nemůže počítat s pomocí Spojených států. „Musíte pochopit, že kdyby byla Evropa napadena, nikdy vám nepřijdeme na pomoc,“ citoval ho Breton.
Bílý dům aktuální slova Trumpa tvrdě odsoudil. „Povzbuzovat vražedné režimy k invazi do zemí našich nejbližších spojenců je odporné a šílené - a ohrožuje to americkou národní bezpečnost, globální stabilitu i naši ekonomiku.“ Zdůraznil také, že prezident Joe Biden, který se nejspíš s Trumpem v listopadu znovu střetne ve volbách hlavy státu, bude nadále hájit americké bezpečnostní zájmy, místo aby „vyzýval k válkám a podporoval pomatený chaos“.
Ohrozí závazky USA vůči NATO?
Trump už v letech 2017 až 2021, kdy byl prezidentem, fungování NATO kritizoval a hrozil, že USA alianci opustí. Tvrdě také tlačil na to, aby členské země splnily svůj závazek, že na obranu budou dávat nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).
Na tuto úroveň dlouhodobě nedosahovalo ani Česko, které patřilo ke slabším členům aliance, pokud jde o toto měřítko. Rozpočet na loňský rok počítal s výdaji na obranu ve výši 1,5 procenta HDP, letos by podle plánů ministerstva obrany měl poprvé po letech dosáhnout dvou procent HDP.
Kvůli reálné možnosti, že se Trump znovu stane prezidentem, panují podle agentury Reuters v Evropě obavy, že by tento miliardář a politik mohl ohrozit závazky Spojených států vůči alianci. Značně odlišný postoj než Biden dává Trump také najevo, pokud jde o válku Ruska proti Ukrajině, kde vyzývá k deeskalaci a opakovaně si stěžuje na to, kolik peněz už USA daly na podporu napadené východoevropské země.
Od té doby, co Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu, dosáhla americká pomoc Kyjevu zhruba 75 miliard dolarů (1,8 bilionu Kč), ostatní země NATO a další partnerské státy daly dohromady přes 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Mezi členskými státy NATO dávají USA na obranu v absolutních číslech zdaleka nejvíce a i v poměru k HDP patří k premiantům. Za rok 2022 jejich výdaje podle Světové banky činily 3,5 procenta HDP.
Lipavský: Čelíme největší hrozbě od konce druhé světové války
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že nebude a nemůže komentovat každý výrok z americké kampaně. „NATO je aktuálně v nejsilnější pozici, co kdy bylo, a to jak díky pevné transatlantické vazbě, tak díky domácím úkolům, které evropští spojenci v oblasti odstrašení a obrany plní. Čelíme největší hrozbě od konce druhé světové války, a proto navyšujeme obranné rozpočty a a pořizujeme nové schopnosti, z nichž řada má původ právě v USA. Jinak doufám, že se Trump nedozví o výrocîch Andreje Babiše a Aleny Schillerové na adresu F-35 a výdajů na zbrojení,” uvedl pro Blesk.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá výrok jako do určité míry součást předvolební rétoriky. „Která ovšem samozřejmě odráží mínění značné části populace USA, která si nepřeje, aby Spojené státy nadále dominantním způsobem dotovaly obranu Evropy,“ uvedla na síti X. Tlak na dostatečné výdaje na obranu je dlouhodobý, Trump na to apeloval i ve funkci prezidenta, doplnila. Bohužel některé evropské země probrala z iluze míru a bezpečí až válka na Ukrajině, míní Černochová. „Věřím, že závazky vyplývající z Washingtonské smlouvy jsou natolik silným poutem, že by všichni v případě napadení přišly každému z členů NATO na pomoc. My bychom se tak určitě zachovali,“ uvedla.
16:04
Dnes
Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Uvedl to dnes americký deník The Wall Street Journal.
Deník s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s případem píše, že americké tajné služby se kloní k názoru, že Putin zřejmě nenařídil Navalného zabít. Podle něj na tom panuje široká shoda uvnitř zpravodajské komunity, včetně americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).
Washington však podle deníku nezbavuje hlavu ruského státu celkové odpovědnosti za Navalného smrt vzhledem k tomu, že opozičník byl léta terčem útoků ruských úřadů a byl uvězněn na základě obvinění, která Západ označil za politicky motivovaná. V roce 2020 byl navíc otráven nervově paralytickou látkou. Kreml popírá, že by se na otravě z roku 2020 podílel stát.
15:44
Dnes
Basmanský soud v Moskvě uvalil vazbu na dvanáctého obviněného v případu teroristického útoku v Crocus City Hall - občana Tádžikistánu Džumachona Kurbonova, informuje zpravodaj agentury TASS.
Kurbonov bude ve vazbě do 22. května. Projednání žádosti vyšetřování proběhlo v neveřejném režimu. Podle oznámených materiálů Kurbonov žil a pracoval v Rusku nelegálně, bydlel v jedné z ubytoven v Moskvě. Rozhodnutí soudu zatím nenabylo právní moci a lze se proti němu odvolat k odvolací instanci.
14:29
Dnes
Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.
Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.
„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.
Témata:
Související
