Bohdana (17) odvlekli Rusové, pak ho chtěli poslat na frontu. Sirotek z Mariupolu se vrátí na Ukrajinu
Ukrajinský teenager Bohdan Jermochin, kterého loni odvezli Rusové z okupovaného jihoukrajinského Mariupolu do Ruska, se bude moci vrátit do vlasti. Oznámil to dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec i ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Média dříve informovala, že sedmnáctiletý sirotek se pokusil z Ruska na Ukrajinu vrátit sám, později dostal předvolání k ruské vojenské odvodní komisi a následně požádal ukrajinského prezidenta o pomoc se svým návratem na Ukrajinu.
„Oficiálně potvrzuji, že máme dohodu o návratu Bohdana na Ukrajinu a jeho shledání se sestrou,“ napsal na platformě Telegram Lubinec. Lvovová-Bělovová na stejné síti napsala, že ruská a ukrajinská strana se dohodly na tom, že se Jermochin setká se svou příbuznou „ve třetí zemi v den svých narozenin.“ Ty má podle serveru Ukrajinska pravda 19. listopadu.
O den dříve Jermochinova ukrajinská právní zástupkyně Kateryna Bobrovská zveřejnila na facebooku video, ve kterém mladík žádá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby mu pomohl s návratem do vlasti. Stalo se tak krátce poté, co média informovala o jeho předvolání na vojenský odvodní úřad u Moskvy, kde se musí hlásit po dosažení plnoletosti, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Lvovová-Bělovová přitom tvrdí, že šlo pouze o výzvu k upřesnění údajů k vojenské registraci, které dostávají všichni občané Ruska jeho věku a pokud studují, je jim udělen odklad vojenské služby do konce studia. Bobrovská nicméně upozorňovala, že Jermochina pravděpodobně čeká služba v ruské armádě. Dostal totiž ruský pas a může tak být považován za člověka podléhajícího vojenské povinnosti, podotkla BBC.
Bohdan Jermochin přišel podle serveru Meduza o oba rodiče před lety. Do 24. února loňského roku, kdy na Ukrajinu vtrhla ruská invazní vojska, žil v Mariupolu. Nejprve v pěstounské rodině, po nástupu na hutnickou školu se jeho zákonným zástupcem stal ředitel vzdělávací instituce, což je u starších sirotků běžná praxe, píše BBC. List Novaja Gazeta nicméně uvádí, že jeho zákonnou opatrovnicí je jeho sestra Valerije, která žije na Ukrajině. Lvovová-Bělovová ve své zprávě zmínila sestřenici.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
Poté, co Rusové loni Mariupol obsadili, umístili mladíka do pěstounské rodiny v Rusku. Letos v březnu se Jermochin pokusil z Ruska utéct zpět na Ukrajinu, ale zastavily ho bezpečnostní složky poblíž hranic, píše Meduza. Podle Bobrovské se pokusil vrátit na Ukrajinu hned několikrát. Lvovová-Bělovová tvrdí, že chlapci nabídli už dříve možnost vrátit se na Ukrajinu, ale odmítl, což potvrdil i písemně. Podle jeho advokátky byl ale donucen napsat prohlášení, že chce zůstat v Rusku, dokud nedosáhne plnoletosti.
Kyjev viní Rusko, že unáší ukrajinské děti se záměrem vymazat jejich ukrajinskou identitu. Moskva tvrdí, že její program přesídlení dětí z Ukrajiny na ruské území má ochránit sirotky a opuštěné děti v oblasti konfliktu. Podle Spojených států byly tisíce dětí násilně odebrány ze svých domovů, napsala dříve agentura Reuters. Mezinárodní trestní soud (ICC) letos v březnu vydal kvůli podezření z nezákonného odvlékání ukrajinských dětí do Ruska zatykač na Lvovovou-Bělovovou a také na ruského prezidenta Vladimira Putina.
