Pesticidy, vykrmená prasata či útok na Krym. Jaká je pravda o ukrajinském obilí

Většina veřejnosti ani před válkou nevěděla, kolik obilí se na Ukrajině pěstuje a jakou roli to v globální potravinové bezpečnosti hraje. Jakmile ho ale napadená země nemohla kvůli bojům exportovat, ukázalo se, že celých 10 procent veškerých světových dodávek pšenice, 15 procent kukuřice a 13 procent ječmene je právě z Ukrajiny.

Rychle se tak začaly hledat cesty, jak obilí z Ukrajiny dostat, aby zejména chudé regiony nehladověly. Pozemní přeprava možná byla, ale pojme jen zlomek produkce. Klíčové jsou lodní trasy, které však Rusové na začátku války zablokovali.

Nastalo složité vyjednávání vývozní dohody, jež nakonec byla loni uzavřena za účasti Turecka a Organizace světových národů (OSN). Díky ní bylo možné z tří černomořských přístavů vyvážet ukrajinské zemědělské produkty a prostředky na ochranu rostlin. Zároveň se Evropská unie zasadila o vytvoření tzv. tras solidarity, které měly usnadnit bezcelní tranzit ukrajinských zemědělských komodit po území sedmadvacítky, aby se dostaly co nejrychleji do potřebných zemí.  

Rusko svými vyjádřeními od začátku tyto snahy diskreditovalo. Například tvrdilo, že Ukrajina chce uzavřít dohodu jen proto, aby mohla napadnout Krym. Předseda proruského krymského parlamentu Vladimir Konstantinov v dubnu prohlásil, že k takovému útoku došlo, Ukrajinci měli skrze humanitární obilné koridory zaútočit na základnu ruské černomořské flotily v Sevastopolu.

Podobná vyjádření se objevila už loni, měl jít o dronovové útoky z Oděsy. Důkazy, že by Ukrajinci k útokům, ke kterým se navíc oficiálně nepřihlásili, zneužili obilné trasy, ale chybí.

Ruská federace také argumentovala, že vyvážené obilí se nedostává k potřebným. „Španělská prasata si pochutnávají na ukrajinském obilí (…) Španělé upravují vepřovou kýtu zvláštním způsobem, aby z ní vyrobili slavný jamón,“ cituje server detector.media ruskou propagandu.

Tento příklad měl ukázat, že „na chudé země třetího světa se kašle, zatímco prohnilý Západ ukrajinské obilí používá k tomu, aby získalo luxusní šunku“. Španělsko sice patří mezi hlavní importéry ukrajinských potravin, jenže neexistují žádné zprávy o tom, že by obilím krmilo výhradně prasata. Naopak Evropská komise odhaduje, že 64 procent obilí exportovaného díky obilné dohodě se dostalo do rozvojových zemí.

Podezřelý incident na Krymu. Vykolejil vlak s obilím, Rusové mluví o explozi na trati

Rusko se rovněž chytlo zpráv o protestu zemědělců v některých evropských státech. Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Slovensko v dubnu zakázaly vstup ukrajinského obilí a potravinářských výrobků na své trhy, jelikož podle nich tlačí cenu dolů a jejich zemědělci tratí.

Tento problém je složitější. Skladové zásoby se opravdu zemědělcům, hlavně v zemích sousedících s Ukrajinou, zvyšují. A ceny zemědělských komodit opravdu kvůli přílivu ukrajinské produkce padají. „Evropa je v současnosti zaplavena zemědělskými komoditami z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním odběratelům této produkce ve třetích zemích,“ uvádí například dokument Olomoucká výzva, za kterou stojí Agrární komora ČR. Škodu jen v Česku odhaduje na více než 30 miliard korun.

Podle prezidenta komory Jana Doležala selhaly zmíněné „trasy solidarity“. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se ale vyslovil proto, aby Česko nepodnikalo samostatné kroky, nýbrž postupovalo v souladu s Evropskou unií.

„Uvolnění obchodu i tzv. trasy solidarity jsou zásadní nástroje pro globální potravinové zabezpečení. Je ale potřeba, aby trasy sloužily k tranzitu zemědělských produktů do zemí, které ukrajinskou produkci nutně potřebují. Je třeba nastavit jasná pravidla pro celou Unii. Debata k tomuto tématu byla velmi obsáhlá a já očekávám, že Komise přijde s celoevropským řešením, které bude fungovat dlouhodobě,“ řekl šéf resortu.

Evropská unie už pěti postiženým zemí slíbila finanční kompenzace a chystají se další, na které by mohlo dosáhnout i Česko. „Je důležité zachovat ‚trasy solidarity'. Vývoz obilí z Ukrajiny je životně důležitý pro obyvatele v Africe a na Blízkém východě. Pokud se obilí z Ukrajiny nedostane do těchto zemí, hrozí prohloubení světového hladomoru,“ zdůraznilo české ministerstvo zemědělství.

V neposlední řadě Rusko rozmazávalo zprávy o údajně „jedovatém“ ukrajinském obilí. Téma se objevilo poté, co slovenské úřady našly v zásilce ukrajinské pšenice zbytky relativně nově zakázaného pesticidu chlorpyrifos. Přítomnost pesticidu potvrdil i opětovný test.

Česko poté zesílilo kontroly a žádné nadlimitní překročení nebezpečných látek nezjistilo, a to jak v ukrajinském obilí, tak v mase a vejcích. Jediný pozitivní záchyt se odehrál až koncem května, kdy bylo ve šrotu na výrobu krmiv z Ukrajiny zjištěné stopové množství chlormekvátu. Látka je v EU povolená, nalezené množství nepředstavuje riziko. V obilninách je navíc povolena výrazně vyšší dávka, než byla ve šrotu.

Ukrajinské obilí v Česku: Inspekce prozradila, jak dopadl rozbor. Sledovala 400 pesticidů

Nadace Friedrich Naumann Foundation for Freedom ve své analýze dezinformací ve střední Evropě upozornila, že záchyt pesticidů není příliš neobvyklý, dokonce byl zjištěn i v ryze slovenských produktech. „Když bylo v Číně kontaminováno kojenecké mléko, dostali viníci trest smrti. Jaký trest dostanou ti, kteří jsou zodpovědní za toxické obilí v naší zemi?“ ptal se například slovenský proruský server Bádateľ. Tím se ale srovnával nesrovnatelné, zatímco u ukrajinského obilí bylo riziko minimální a ještě pouze v jedné zásilce, po otráveném kojeneckém mléce v Číně došlo k několika úmrtím.

Pro ilustraci, ke kolika záchytům potenciálně nebezpečných potravin v EU dochází, se lze podívat do evropského Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), kde všechny členské země musí svá upozornění hlásit. Nebezpečné potravinářské zásilky jsou objevovány několikrát týdne, v době psaní článku byly mezi poslední vyhodnoceny jako rizikové třeba mouka z Bulharska, zelenina z Belgie nebo mořské řasy z Číny.