Čaputová vítala hosty velké konference. Lipavský: Problém není jen Putin! Rusko neví, kde končí

Aktualizováno -
29. května 2023
•
18:33
Autor: ČTK, simao - 
29. května 2023
•
16:47

Sankce zavedené proti Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní. V dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty. A Globsecu promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Naše jednota je vystavena zkoušce. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí,“ uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.

Západní země podle prezidentky zvládly dopady konfliktu na Ukrajině oproti očekávání lépe, a to díky své jednotě. Ukrajině se také daří vzdorovat ruské invazi. „Zásoby plynu jsou na rekordních úrovních, inflace klesá. Rusko kontroluje méně území než před rokem,“ prohlásila Čaputová.

Hlava slovenského státu varovala, že extremisté využívají demokratická práva proti samotné demokracii. Vyzvala k její lepší ochraně a ke zvýšení odpovědnosti provozovatelů sociálních sítí za šířený obsah.

Lipavský: Problém není jen v Putinovi

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není do budoucna problémem jenom ruský prezident Vladimir Putin, ale ruský imperialismus, kdy tato země „neví, kde končí a kde začíná“.

EU by podle Lipavského měla být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale „na studenou konfrontaci s Ruskem“ a na to, aby dokázala zastavovat ruský vliv. Nevyloučil však, že budou možné určité obchodní vztahy.

„Do budoucna není problémem jen Putin, ale ruský imperialismus. Tahle země neví, kde končí a kde začíná. EU musí být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale na studenou konfrontaci s Ruskem, aby dokázala zastavovat ruský vliv,“ vzkázal Lipavský.

Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg řekl, že „Rusko se nikam nepřesune, vždy zůstane největším geografickým sousedem“ EU. Evropa by se podle něj měla naučit rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho přisluhovači a Rusy. Řekl, že podobné je to v případě KLDR, kdy se rozlišuje mezi tamním komunistickým režimem a obyvateli té země.

Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Evropa do současné situace dostala kvůli určité naivitě vůči Rusku. „Myslím, že je lidem nutné jasně říct, jaké jsou hrozby, kterým kontinent čelí, a že jim bude čelit dlouho a že tomu musíme přizpůsobit naše chování, naše zdroje,“ uvedl člen slovenské úřednické vlády. „Dobrá vůle a naděje nestačí,“ prohlásil. Dodal, že státy musejí aktuální hrozby zohlednit ve svých rozpočtech a vojenské připravenosti.

Petr Havlíček komentoval Zelenského cestu po Evropě.
Válka na Ukrajině Expert o přísně střežené Zelenského jízdě Evropou: Karta se obrací, změnila se jeho situace!

Po odpolední schůzce šéfů diplomacií Česka, Slovenska a Rakouska Wlachovský řekl, že se s kolegy shodl na podpoře suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Původně plánované jednání ministrů této trojice zemí, které tvoří takzvaný Slavkovský formát, se španělských kolegou Josém Manuelem Albaresem se nakonec neuskutečnilo kvůli tomu, že Albares do slovenské metropole nedorazil.

Řeší se letadla pro Ukrajinu

Šéf slovenské diplomacie uvedl, že spojenci pokračují v debatě o možném předání svých vojenských letadel Ukrajině. Dodal, že Bratislava tak už učinila a že nyní jsou na řadě ostatní země. Bratislava dříve předala Kyjevu nevyužívané stíhačky sovětské konstrukce MiG-29.

Lipavský nekomentoval možnost dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. „Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu,“ řekl. Obecně je podle něj potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně její obnovy.

Prezident Petr Pavel dříve v květnu řekl, že je namístě se zamyslet, zda Ukrajině darovat i letouny L-159.

Tématem letošního 18. ročníku konference Globsec je hlavně válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Konference potrvá do středy, zúčastní se jí přední politici a další hosté z řady zemí, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

15:04
Dnes

Finský prezident Alexander Stubb očekává od čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně pokrok v rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Cílem je dohodnout se na jasné struktuře a harmonogramu, řekl dnes podle agentury DPA Stubb po schůzce s německým kancléřem Friedrichem Merzem a německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Na jednání koalice ochotných přijede podle webu Politico 35 hlav států a vlád a dalších vysoce postavených představitelů. Bude mezi nimi i český premiér Andrej Babiš.

Stubb dnes nejprve jednal s Merzem a následně se Steinmeierem. S ním se shodl, že jednání o konci války na Ukrajině se musí účastnit i Evropané. Do čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně vkládá Stubb velké naděje, mělo by podle něj přinést „jasný harmonogram a jasnou agendu“ pro další jednání.

15:18
Dnes

„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.

Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.

„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.

15:19
Dnes

Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.

Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.

„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa