Video se připravuje ...
Prezidentské „taxi“: Čaputová svezla Pavla i kolegy z Rakouska a Moldavska.
Čaputová vítala hosty velké konference. Lipavský: Problém není jen Putin! Rusko neví, kde končí
Sankce zavedené proti Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní. V dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty. A Globsecu promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Naše jednota je vystavena zkoušce. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí,“ uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.
Západní země podle prezidentky zvládly dopady konfliktu na Ukrajině oproti očekávání lépe, a to díky své jednotě. Ukrajině se také daří vzdorovat ruské invazi. „Zásoby plynu jsou na rekordních úrovních, inflace klesá. Rusko kontroluje méně území než před rokem,“ prohlásila Čaputová.
Hlava slovenského státu varovala, že extremisté využívají demokratická práva proti samotné demokracii. Vyzvala k její lepší ochraně a ke zvýšení odpovědnosti provozovatelů sociálních sítí za šířený obsah.
Lipavský: Problém není jen v Putinovi
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není do budoucna problémem jenom ruský prezident Vladimir Putin, ale ruský imperialismus, kdy tato země „neví, kde končí a kde začíná“.
EU by podle Lipavského měla být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale „na studenou konfrontaci s Ruskem“ a na to, aby dokázala zastavovat ruský vliv. Nevyloučil však, že budou možné určité obchodní vztahy.
„Do budoucna není problémem jen Putin, ale ruský imperialismus. Tahle země neví, kde končí a kde začíná. EU musí být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale na studenou konfrontaci s Ruskem, aby dokázala zastavovat ruský vliv,“ vzkázal Lipavský.
Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg řekl, že „Rusko se nikam nepřesune, vždy zůstane největším geografickým sousedem“ EU. Evropa by se podle něj měla naučit rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho přisluhovači a Rusy. Řekl, že podobné je to v případě KLDR, kdy se rozlišuje mezi tamním komunistickým režimem a obyvateli té země.
Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Evropa do současné situace dostala kvůli určité naivitě vůči Rusku. „Myslím, že je lidem nutné jasně říct, jaké jsou hrozby, kterým kontinent čelí, a že jim bude čelit dlouho a že tomu musíme přizpůsobit naše chování, naše zdroje,“ uvedl člen slovenské úřednické vlády. „Dobrá vůle a naděje nestačí,“ prohlásil. Dodal, že státy musejí aktuální hrozby zohlednit ve svých rozpočtech a vojenské připravenosti.
Po odpolední schůzce šéfů diplomacií Česka, Slovenska a Rakouska Wlachovský řekl, že se s kolegy shodl na podpoře suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Původně plánované jednání ministrů této trojice zemí, které tvoří takzvaný Slavkovský formát, se španělských kolegou Josém Manuelem Albaresem se nakonec neuskutečnilo kvůli tomu, že Albares do slovenské metropole nedorazil.
Řeší se letadla pro Ukrajinu
Šéf slovenské diplomacie uvedl, že spojenci pokračují v debatě o možném předání svých vojenských letadel Ukrajině. Dodal, že Bratislava tak už učinila a že nyní jsou na řadě ostatní země. Bratislava dříve předala Kyjevu nevyužívané stíhačky sovětské konstrukce MiG-29.
Lipavský nekomentoval možnost dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. „Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu,“ řekl. Obecně je podle něj potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně její obnovy.
Prezident Petr Pavel dříve v květnu řekl, že je namístě se zamyslet, zda Ukrajině darovat i letouny L-159.
Tématem letošního 18. ročníku konference Globsec je hlavně válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Konference potrvá do středy, zúčastní se jí přední politici a další hosté z řady zemí, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
17:19
Dnes
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 potvrdili svou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi, přislíbili pomoc ukrajinské energetice a vyzvali k plnému příměří. Podle agentury Kjódó to dnes uvedl japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi poté, co diplomaté zakončili v Paříži dvoudenní jednání. Agentura AP dříve informovala, že dnešní hovory se měly zaměřit na rusko-ukrajinskou válku a na to, jak Kyjev podpořit v jeho obraně proti ruské agresi. Diplomaté se také sešli s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Sybiha se na okraj jednání skupiny G7 setkal také s francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem. Francouzské ministerstvo zahraničí po jednání podle agentury AFP uvedlo, že Paříž a Kyjev „vítají úsilí Washingtonu o oživení mírových jednání a zajištění částečných příměří, která mají sloužit jako první krok k úplnému klidu zbraní.“ Dnešní setkání ministrů zahraničí v Paříži se odehrálo v době mírových jednání v Abú Zabí o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.
16:23
Dnes
Součástí nadcházejících rozhovorů s ukrajinskými protějšky budou také možné dodávky letadel Skyfox, řekl dnes cestou na Ukrajinu novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podrobnosti neuvedl. Havlíček cestuje do země, která se už pátým rokem brání ruské agresi, se zástupci asi pěti desítek firem z oblastí, jako jsou energetika, strojírenství nebo informatika.
Ukrajina měla v minulosti zájem o lehké bitevníky L-159 ALCA z výzbroje české armády a s českou stranou o věci jednala. Letadla ukrajinští obránci chtěli využít k boji proti dronům, jež ruská armáda prakticky každou noc vysílá na cíle na Ukrajině.
15:56
Dnes
Ukrajina potřebuje do konce listopadu uzavřít jasné dohody se zahraničními partnery o finanční podpoře na rok 2027, uvedl premiér Serhij Koreckyj na Telegramu. Zdůraznil také nutnost zajistit pokračování financování v roce 2028. Kyjev zároveň žádá o navýšení příspěvků na obnovu energetické infrastruktury a urychlení dodávek potřebného vybavení před nadcházející zimou. Ukrajina na příští rok odhaduje rozpočtový schodek přibližně na 70 miliard eur.
„Rovněž je nezbytné zajistit kontinuitu financování i v roce 2028,“ upozornil premiér. Jednání výboru se podle něj zaměřilo také na nadcházející zimu, konkrétně na potřebu energetického vybavení, které umožní rychlou obnovu zařízení, poškozených ruskými útoky. „Vyzval jsem naše partnery, aby navýšili své příspěvky do Fondu energetické podpory a urychlili dodávky potřebného materiálu,“ dodal.
Témata:
Související
