Video se připravuje ...
Prezidentské „taxi“: Čaputová svezla Pavla i kolegy z Rakouska a Moldavska.
Čaputová vítala hosty velké konference. Lipavský: Problém není jen Putin! Rusko neví, kde končí
Sankce zavedené proti Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní. V dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty. A Globsecu promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Naše jednota je vystavena zkoušce. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí,“ uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.
Západní země podle prezidentky zvládly dopady konfliktu na Ukrajině oproti očekávání lépe, a to díky své jednotě. Ukrajině se také daří vzdorovat ruské invazi. „Zásoby plynu jsou na rekordních úrovních, inflace klesá. Rusko kontroluje méně území než před rokem,“ prohlásila Čaputová.
Hlava slovenského státu varovala, že extremisté využívají demokratická práva proti samotné demokracii. Vyzvala k její lepší ochraně a ke zvýšení odpovědnosti provozovatelů sociálních sítí za šířený obsah.
Lipavský: Problém není jen v Putinovi
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není do budoucna problémem jenom ruský prezident Vladimir Putin, ale ruský imperialismus, kdy tato země „neví, kde končí a kde začíná“.
EU by podle Lipavského měla být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale „na studenou konfrontaci s Ruskem“ a na to, aby dokázala zastavovat ruský vliv. Nevyloučil však, že budou možné určité obchodní vztahy.
„Do budoucna není problémem jen Putin, ale ruský imperialismus. Tahle země neví, kde končí a kde začíná. EU musí být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale na studenou konfrontaci s Ruskem, aby dokázala zastavovat ruský vliv,“ vzkázal Lipavský.
Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg řekl, že „Rusko se nikam nepřesune, vždy zůstane největším geografickým sousedem“ EU. Evropa by se podle něj měla naučit rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho přisluhovači a Rusy. Řekl, že podobné je to v případě KLDR, kdy se rozlišuje mezi tamním komunistickým režimem a obyvateli té země.
Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Evropa do současné situace dostala kvůli určité naivitě vůči Rusku. „Myslím, že je lidem nutné jasně říct, jaké jsou hrozby, kterým kontinent čelí, a že jim bude čelit dlouho a že tomu musíme přizpůsobit naše chování, naše zdroje,“ uvedl člen slovenské úřednické vlády. „Dobrá vůle a naděje nestačí,“ prohlásil. Dodal, že státy musejí aktuální hrozby zohlednit ve svých rozpočtech a vojenské připravenosti.
Po odpolední schůzce šéfů diplomacií Česka, Slovenska a Rakouska Wlachovský řekl, že se s kolegy shodl na podpoře suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Původně plánované jednání ministrů této trojice zemí, které tvoří takzvaný Slavkovský formát, se španělských kolegou Josém Manuelem Albaresem se nakonec neuskutečnilo kvůli tomu, že Albares do slovenské metropole nedorazil.
Řeší se letadla pro Ukrajinu
Šéf slovenské diplomacie uvedl, že spojenci pokračují v debatě o možném předání svých vojenských letadel Ukrajině. Dodal, že Bratislava tak už učinila a že nyní jsou na řadě ostatní země. Bratislava dříve předala Kyjevu nevyužívané stíhačky sovětské konstrukce MiG-29.
Lipavský nekomentoval možnost dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. „Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu,“ řekl. Obecně je podle něj potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně její obnovy.
Prezident Petr Pavel dříve v květnu řekl, že je namístě se zamyslet, zda Ukrajině darovat i letouny L-159.
Tématem letošního 18. ročníku konference Globsec je hlavně válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Konference potrvá do středy, zúčastní se jí přední politici a další hosté z řady zemí, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
21:12
8. 11. 2026
Moldavsko už nenakupuje žádný plyn z Ruska, oznámila dnes prezidentka Maia Sanduová. Dnes bylo zprovozněno elektrické vedení spojující zemi s Rumunskem a evropskou energetickou sítí, připomínají média.
„Moskva po desetiletí využívala energie k tomu, aby nás vydírala. S tím je konec: Moldavsko nenakupuje žádný ruský plyn a připravují se další dvě elektrická vedení do Rumunska. Poděkování náleží všem, díky nimž se to podařilo,“ napsala Sanduová na sociální síti X.
Loni Ukrajina přerušila tranzit ruského plynu přes své území, a to způsobilo pokles výroby elektřiny v plynové elektrárně v separatistickém Podněstří, která zajišťovala čtyři pětiny potřeb Moldavska. To následně přešlo k nákupu elektřiny od evropských dodavatelů, ale elektrické vedení pravidelně nezvládalo zátěž. Od srpna plyn pro obyvatele Moldavska zdražil v průměru o 80 procent, poznamenal ruský list Kommersant na svém webu.
19:30
8. 11. 2026
Policisté podle očitých svědků v Moskvě zatýkali mladé, které se snažili zverbovat do války, bez velkého rozmýšlení a stovky zadržených pak drželi hodiny bez pití a bez možnosti použít toalety, některé zmlátili, píše Meduza.
K zadrženým nepouštěli rodiče, kteří se shromáždili před strážnicí. „Živíme vás, darmožrouti,“ vykřikoval dav na adresu policistů.
Za teenagery podle serveru orodovala i „známá udavačka“ Jekatěrina Mizulinová, když na sociální síti napsala, že nechápe, proč policisté nepustí za nezletilými rodiče, a to tím spíše, že policie nemá právo je zadržovat déle než tři hodiny.
19:29
8. 11. 2026
Ruská policie v noci ze soboty na neděli zadržela v centru Moskvy stovky mladých lidí při zátahu, který označila za preventivní akci. Zadržené mladé muže, kteří dosáhli plnoletosti, se policisté snažili přimět, aby podepsali kontrakt do války proti Ukrajině, informovaly dnes zpravodajské servery Meduza a The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Policisté podnikli „šťáru“ na dvorcích domů, v barech, kavárnách a v parcích. Do operace nasadili desítku vozů na přepravu vězňů.
Podle různých odhadů zadrželi až 300 „neformálně“ oblečených mladých lidí. Ti, kteří byli starší 18 let, dostali předvolání, aby se dostavili na vojenskou správu. Jedna ze zadržených si stěžovala na hrubost policistů. Jiní tvrdili, že od policistů slyšeli, že podobné zátahy souvisejí s celkovou situací v zemi.
Témata:
Související
