Video se připravuje ...
Prezidentské „taxi“: Čaputová svezla Pavla i kolegy z Rakouska a Moldavska.
Čaputová vítala hosty velké konference. Lipavský: Problém není jen Putin! Rusko neví, kde končí
Sankce zavedené proti Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní. V dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty. A Globsecu promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Naše jednota je vystavena zkoušce. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí,“ uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.
Západní země podle prezidentky zvládly dopady konfliktu na Ukrajině oproti očekávání lépe, a to díky své jednotě. Ukrajině se také daří vzdorovat ruské invazi. „Zásoby plynu jsou na rekordních úrovních, inflace klesá. Rusko kontroluje méně území než před rokem,“ prohlásila Čaputová.
Hlava slovenského státu varovala, že extremisté využívají demokratická práva proti samotné demokracii. Vyzvala k její lepší ochraně a ke zvýšení odpovědnosti provozovatelů sociálních sítí za šířený obsah.
Lipavský: Problém není jen v Putinovi
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není do budoucna problémem jenom ruský prezident Vladimir Putin, ale ruský imperialismus, kdy tato země „neví, kde končí a kde začíná“.
EU by podle Lipavského měla být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale „na studenou konfrontaci s Ruskem“ a na to, aby dokázala zastavovat ruský vliv. Nevyloučil však, že budou možné určité obchodní vztahy.
„Do budoucna není problémem jen Putin, ale ruský imperialismus. Tahle země neví, kde končí a kde začíná. EU musí být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale na studenou konfrontaci s Ruskem, aby dokázala zastavovat ruský vliv,“ vzkázal Lipavský.
Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg řekl, že „Rusko se nikam nepřesune, vždy zůstane největším geografickým sousedem“ EU. Evropa by se podle něj měla naučit rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho přisluhovači a Rusy. Řekl, že podobné je to v případě KLDR, kdy se rozlišuje mezi tamním komunistickým režimem a obyvateli té země.
Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Evropa do současné situace dostala kvůli určité naivitě vůči Rusku. „Myslím, že je lidem nutné jasně říct, jaké jsou hrozby, kterým kontinent čelí, a že jim bude čelit dlouho a že tomu musíme přizpůsobit naše chování, naše zdroje,“ uvedl člen slovenské úřednické vlády. „Dobrá vůle a naděje nestačí,“ prohlásil. Dodal, že státy musejí aktuální hrozby zohlednit ve svých rozpočtech a vojenské připravenosti.
Po odpolední schůzce šéfů diplomacií Česka, Slovenska a Rakouska Wlachovský řekl, že se s kolegy shodl na podpoře suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Původně plánované jednání ministrů této trojice zemí, které tvoří takzvaný Slavkovský formát, se španělských kolegou Josém Manuelem Albaresem se nakonec neuskutečnilo kvůli tomu, že Albares do slovenské metropole nedorazil.
Řeší se letadla pro Ukrajinu
Šéf slovenské diplomacie uvedl, že spojenci pokračují v debatě o možném předání svých vojenských letadel Ukrajině. Dodal, že Bratislava tak už učinila a že nyní jsou na řadě ostatní země. Bratislava dříve předala Kyjevu nevyužívané stíhačky sovětské konstrukce MiG-29.
Lipavský nekomentoval možnost dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. „Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu,“ řekl. Obecně je podle něj potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně její obnovy.
Prezident Petr Pavel dříve v květnu řekl, že je namístě se zamyslet, zda Ukrajině darovat i letouny L-159.
Tématem letošního 18. ročníku konference Globsec je hlavně válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Konference potrvá do středy, zúčastní se jí přední politici a další hosté z řady zemí, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
13:54
Dnes
Z Litvy byly vyhoštěny tři osoby ukrajinské národnosti, které byly kvůli práci pro nepřátelské zpravodajské služby vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Úřady zrušily platnost dokumentů, které tyto lidi opravňovaly k pobytu na litevském území, a zakázaly jim vstup do země na dalších pět let. Dnes o tom informoval litevský úřad národní bezpečnosti.
Vyhoštění jedinci podle úřadu vykonávali za finanční odměnu širokou škálu úkolů, které jim zadávaly nepřátelské rozvědky prostřednictvím sítě Telegram a jiných platforem. Další podrobnosti o jejich činnosti úřad nesdílel, upozornil však, že nepřátelské síly často využívají sociální sítě k verbování nových agentů. Apeloval na občany Litvy, aby v případě, že mají podezření, že dostali nabídku spolupráce s cizími zpravodajskými službami, toto okamžitě nahlásili.
13:53
Dnes
Černá Hora, Albánie, Moldavsko a Ukrajina podle Evropské komise ukazují, že odhodlání k reformám přináší konkrétní pokrok na cestě k členství v Evropské unii. Vyplývá to z každoročního souboru zpráv o rozšíření EU, který dnes komise zveřejnila a který hodnotí pokrok jednotlivých kandidátských zemí za uplynulý rok a stanovuje priority pro další reformy. Podle EK přináší nynější přístupový proces více výsledků než kdykoli za posledních 20 let a jednání s nejpokročilejšími kandidátskými zeměmi postupují nevídaným tempem.
13:26
Dnes
!
Podle polského premiéra Donalda Tuska vnímají Varšava a Praha válku na Ukrajině podobně, i když v postojích obou zemí mohou někdy být mírné rozdíly. Uvedl to po setkání s českým předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Babiš uvedl, že Praha se bude zajímat například o to, jak Polsko řeší otázku protivzdušné obrany, kterou česká vláda vnímá jako prioritní. Podle něj by ČR a Polsko mohly zvážit i společné armádní nákupy, i když v minulosti nebyly tyto pokusy úspěšné. „Minimálně se o to pokusíme,“ uvedl Babiš.
„Máme podobný názor ohledně povahy ohrožení,“ uvedl Tusk s tím, že obě země chtějí mír na Ukrajině a hledají způsob, jak zajistit udržitelnost podpory bránící se země. Česká republika i Polsko jsou například členy koalice ochotných, tedy států podporujících zemi napadenou Ruskem.
Témata:
Související
