Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Prezidentův přítel Kolář exkluzivně v pořadu Hráči: Na co si mu Pavel postěžoval? A jaký má vztah k Hradu?

Video se připravuje ...
Autor: Vera Renovica - 
29. května 2023
12:15

Během kampaně na prezidenta bavil Petr Pavel (61) fórem, že „jediný Kolář, který bude mít na Hradě slovo, bude protokolář“! Nakonec ale jeho »přítel po boku«, kariérní diplomat Petr Kolář (60), v exkluzivním pořadu Blesku Hráči prozradil, že se pro něj přece jen našlo místo…

Vy jste od prezidentovy březnové inaugurace s výjimkou několika prohlášení k mezinárodní situaci mlčel. Proč?

„Už nebylo potřeba mluvit o mně, těch otázek, které na mě byly vzneseny krátce po volbě, kdy mě prezident představil jako přítele po boku, bylo mnoho. Navíc řada z těch otázek byla formulována tak, že jsem vykřesal z kandidáta prezidenta.“

Vy jste ale řekl, že jste společně s ostatními z něj vybrousili diamant.

„To je trochu interpretace. Ten diamant se vybrousil vlastně tím, jak jako (Petr Pavel – pozn. red.) fungoval v té předkampani a kampani sám. My jsme byli u toho a pomáhali jsme. Ale kdyby nebyl dobrým kandidátem, tak byste z toho šutru žádný diamant nevybrousila.“

Doporučil vám někdo z prezidentova týmu, ať zabrzdíte?

„To vůbec ne.“

V jednom z rozhovorů jste řekl, že mnozí původně ke kandidatuře nabádali vás. Tak kdyby Petr Pavel splnil to, co říká, tedy že za 5 let nebude kandidovat, šel byste do toho?

„To už asi opravdu ne. Ta tendence přišla poté, co kandidoval Karel Schwarzenberg proti Miloši Zemanovi, a nepovedlo se to. V té době mi lidé, kterých si vážím nebo jsem si vážil, jako Jiřina Šiklová a Petr Pithart, říkali, ať do toho jdu. Já jsem o tom sice chvilku přemýšlel, připadalo mi to od nich lichotivé, až laskavé, ale já bych nevydržel být v kampani disciplinovaný a asi bych nevyhrál. Proto mi i Petr Pithart řekl: No to byste byl další morální vítěz prohrané bitvy.“

Čím jste teď ve vztahu k Hradu?

„Jsem externí poradce prezidenta, mám podepsanou dohodu o pracovní činnosti, v níž mám stanovený honorář 1000 měsíčně, který nebudu fakturovat. Začali jsme té mé pozici říkat osobní poradce, prolíná se to se skupinou poradců pro zahraniční politiku (je tam třeba Karel Schwarzenberg, Michael Žantovský, Jiří Pehe – pozn. red.), což jsou vše čestné pozice a nikdo za to nic nechce.“

Jak často se budete scházet?

„Podle potřeby. A chceme se domluvit, že nikomu nebude upřeno právo poskytovat i nevyžádané rady.“

Tedy Karel Schwarzenberg zvedne telefon a tou svoji nezaměnitelnou dikcí řekne Petru Pavlovi, že něco udělal špatně?

„Třeba. Ano. Nedávno jsme byli (s prezidentem – pozn. red.) na obědě v Dřevíči (kde Schwarzenberg žije – pozn. red.) a už to začalo. Říkal mu třeba: Pozor na ten Hrad, on má zvláštní fluidum, tam je taková palácová infekce. Sám potvrzuji, že se stává, že se tam lidé začnou chovat jinak. Třeba teď, když se z toho kandidáta a z toho generála stal prezident, to už s některými zacvičilo. Najednou mu říkají »pane prezidente« a zní to jinak. Musí se před tím nadechnout.“

Budete mít na Hradě kancelář?

„Ne. Ani si nemyslím, že to je potřeba. Paní kancléřka tam našla nějaký prostor, kde by se poradci mohli scházet, ale není to tak, že to bude moje kancelář.“

A vstupní karta?

„22. května mě vyfotili, a na základě dohody o pracovní činnosti mi byla vydána kartička.“

Už si vám Petr Pavel jako přítel stěžoval na něco v té funkci?

„Jistě. Mluvíme spolu i o věcech, které ho ne úplně uspokojují.“

A konkrétně?

„S dovolením nebudu citovat. Vlastně i jako ten, kdo podepsal dohodu o pracovní činnosti, protože je v ní mimo jiné…“

Neříkejte, že klauzule o mlčenlivosti…

„Ano. A to musím dodržovat. Ale hlavně jsou to věci, které se prostě říkají mezi přáteli. Mnoho z těch jeho pocitů chápu, sdílím a vnímám jako oprávněné. A vidím se zadostiučiněním, že on si to uvědomuje a že s tím chce něco dělat. On je člověk, který je poměrně pevný v kramflecích a dost velkorysý na to, aby se nenechal zmanipulovat nějakými drobnými nedostatky, které na cestě jsou.“

Jak si mám představit vaše přátelství? Chodíte spolu na pivo, ryby, fotbal?

„Na to teď není čas. Na pivo se domlouváme, máme oba rádi ‚IPu‘ (speciální typ světlého svrchně kvašeného piva – pozn. red.) a svého času jsme chodili do Břevnovského kláštera.“

Kdy jste byli někde naposledy?

„Před volbami, to už je dávno.“

Pohádali jste se někdy třeba tím způsobem, že jste si nerozuměli, chvíli nekomunikovali?

„Je zajímavé, že se nám to nestalo. Byly tam třeba nějaké nuance v tom, jak se postavit ukrajinsko-ruskému konfliktu. Já byl v tomhle ohledu větší jestřáb a on větší diplomat, což mi přišlo paradoxní. Ale pak jsem si vyhodnotil, že je logické, že on jako voják, který zažil válku a viděl na vlastní oči lidské neštěstí, je mnohem opatrnější v mávání tím plamenným mečem. Já jsem válku viděl jen zdálky, mně se to tedy mávalo…“

Přežije vaše přátelství Hrad?

„To nikdo neví. Jak ho (Petra Pavla – pozn. red.) mám možnost srovnat s prezidenty předešlými, a to jsem je znal všechny, tak on má v sobě jakousi zdravou formu imunity proti té hradní infekci, kdy prezidenti začnou sebe sami moc prožívat. Může se to změnit, ale já bych to neočekával. Navíc já sám se můžu zbláznit, začít se chovat nepatřičně a v tu chvíli se stát někým, kdo škodí výkonu jeho funkce.“

Vám byla během prezidentské kampaně uštědřena celá řada mediálních či reputačních ran. Když se zeptám obecně: Stálo to za to?

„Stálo! Máme prezidenta, se kterým jsem identifikován, kterého jsem chtěl. Vážím si jeho postoje v řadě otázek mezinárodních a zahraniční politiky, bezpečnostní politiky. Já jsem si od toho pro sebe nic víc nesliboval. Překvapení, které nastalo ve chvílích, kdy jsem se o sobě dovídal různé věci, bylo poučné. Ale není to poprvé.“

Tak jedno takové poučení bylo, když Andrej Babiš a Danuše Nerudová během kampaně zdůrazňovali, že lobbujete za Squire Patton Boggs – velkou americkou advokátní kancelář, která mimo jiné pomáhala Gazpromu nebo Sberbanku se vyhnout ruským sankcím. Co dělá člověk jako vy, který se celoživotně zaklíná morálkou, v korporaci, která je naprosto odevzdaná profitu?

„Moje zkušenost je taková, že zcela odevzdaná profitu není. Já jsem přišel do té korporace jako OSVČ, nejsem jejich zaměstnanec, jsou něco jako můj klient. A já můžu pro svoje jiné klienty využít síť právníků, kterou mají po světě.“

A vám některé ty věci, které zmiňovali oponenti Petra Pavla, nevadí?

„Já vnímám, že všechny aktivity, tedy lobbing související s americkým Kongresem, musí deklarovat. Je to všechno dle amerických zákonů, pod kontrolou amerických regulátorů, je to transparentní. Moje osobní zkušenost s tou firmou je taková, že když jsem potřeboval v těžkých situacích jejich podporu a pomoc, vždycky jsem ji měl. Riskovali tím poměrně dost, například když udělali právnickou analýzu toho, jestli socha maršála Koněva (roku 2020 odstraněna z náměstí v Praze 6, kde byl starostou Kolářův syn Ondřej – pozn. red.) je, nebo není památník, na který se vztahuje česko-ruská smlouva o péči o hroby a památníky. Vysloužili si velkou nelibost v jejich kanceláři v Moskvě. Ta byla v té době otevřená, teď už je zavřená. Ve Washingtonu chodil ruský velvyslanec vyhrožovat, že jsou spojeni s rodinou »těch« Kolářů…“

Vy jste opakovaně říkal, že nemůžete zveřejnit seznam svých klientů, aniž abyste zamezil debatám o střetu zájmů. Zná vaše klienty Petr Pavel?

„Ano. Zná všechny mé klienty. A v případě, že by bylo třeba někdy v budoucnu požádat o bezpečnostní prověrku, budou je znát i všechna příslušná místa, která by mě prověřovala. Měl jsem v životě čtyřikrát prověrku na úroveň přísně tajné.“

A to není porušení advokátního či jiného klientského tajemství, že jste ten seznam dal prezidentovi?

„To není ani o advokátním tajemství, jako o korektnosti vůči klientům. Když máte nějakou etiku, tak o nich s novináři nemluvíte, pokud si to ten klient vysloveně nepřeje.“

Jaké dáváte záruky nejen Petru Pavlovi, ale i veřejnosti, že svůj osobní byznys nespojíte s těmi svými veřejnými rolemi?

„No, pokud mě někdo bude chtít podezřívat, může. Já mám svůj vnitřní korektiv, svoje svědomí.“

Takže musíme věřit vašemu svědomí…

„Můžete, nemusíte. Od toho jste novináři. Jistě budete pátrat, zkoumat, konfrontovat. Už to koneckonců děláte.“

A nemotivovalo vás to podezření třeba změnit práci? Vy jste řekl, že nechcete nikdy Petru Pavlovi škodit.

„Kdyby byla nějaká konkrétní kauza, která by prezidentovi škodila, je to moment, kdy musím vyhodnotit své další působení.“

Kdyby vám sám zavolal, že musíte skončit, vyhovíte?

„Samozřejmě. Já se v žádném případě nehodlám nikde vnucovat, ani být někomu na obtíž.“

A pardon, skončil byste jako poradce prezidenta, anebo rovnou v té korporaci?

„Skončil bych pravděpodobně jako poradce. I svoji byznysovou aktivitu bych možná přehodnotil, kdyby k tomu byl skutečně důvod. Teď žádný nevidím.“

Druhý reputační zásah, který vás dost zabolel, byl, když vás novináři i politici srovnávali s kontroverzním ekonomickým poradcem exprezidenta Zemana, Martinem Nejedlým. Neurazil jste se až moc? Není to prostě jenom analogie? Také to byl externí poradce prezidenta, také to dělal zadarmo, také se dalo mluvit o střetu zájmů, také měl své jasné geopolitické zaměření, i když obrácené, než je to vaše…

„Zastavím se u té poslední analogie. Já jsem skutečně někam geopoliticky přikloněn, a to jednoznačně k našim západním spojencům. To je jeden z těch markantních rozdílů. Podporuji spojenecké závazky v NATO, v EU, mrzí mě, že tady nemáme ten »ošklivý« americký radar.“

To je tedy ten jediný rozdíl?

„A máme další. Když si vedle sebe dáte životopisy Petra Koláře a Martina Nejedlého, tak je jasně vidět.“

Dobře, ten váš je transparentnější.

„A je tam jasně napsáno, co jsem kdy dělal. U pana Nejedlého je tam, tuším, deset let, kdy tápeme. Pak tu máme skutečnost, že já nechci diplomatický pas, nechci kancelář na Hradě, nechci působit netransparentně, chci, aby novináři měli možnost se ptát, dávat mi otázky i žádat o informace v souladu s takzvanou »stošestkou« (zákon o svobodném přístupu k informacím – pozn. red.). Zároveň, když tedy někdo srovnává Petra Koláře a Martina Nejedlého, tak jako by srovnával Petra Pavla s Milošem Zemanem. A to mě na tom uráží asi nejvíc. Petr Pavel není člověk, který by se nechal ovládat nějakým Nejedlým nebo Kolářem.“

Zákulisní zdroj: Na Hradě je takový chaos, že se čeká jenom, kdy tam vtrhne Petr Kolář, možná i na kancléřskou pozici, a dá to celé do kupy. Co vy na to?

„Váš anonymní zdroj mě asi hodnotí jako kvalitního manažera a děkuji za poklonu. Já ale opravdu nestojím o to, abych byl integrován v nějaké administrativě. Vysvětlil jsem, že si vážím své osobní svobody. Chci se angažovat občansky, možná do budoucna i politicky. A co se týče toho hodnocení chaosu, tak ať jsme fér: Představte si, že přicházíte do instituce, která byla minimálně posledních deset let nějak řízena. Jsou tam lidé osobně nominováni Milošem Zemanem. Buď už odešli, anebo z různých důvodů odchází a zůstávají úředníci. Pak máte volební tým, který s prezidentem Pavlem nějak fungoval v kampani. Mají k němu blízko, on jim věří, jsou propojeni euforií z kampaně, která je ale specifická. A pak máte profesionály, kteří byli osloveni prezidentem, aby s ním na Hradě působili. Musí se sžít.“

Zpět k té otázce: Petr Kolář kancléřem nikdy?

„Opravdu ne. Co se týče kancléřství, tak vám to klidně odpřisáhnu, i divákům. A nemám nohy křížem pod stolem.“  

O umělém a nezdravém Putinovi

„Potkali jsme se (když byl Kolář velvyslancem v Rusku – pozn. red.). Zvláštní typ člověka. Působil na mě strašně uměle, nezdravě, jako kdyby byl z vosku. Nebyl s ním téměř žádný oční kontakt, protože on pořád kouká do nějakých svých kartiček, když se usměje, je tam takové zvláštní cuknutí. Když tehdy prezident Bush mladší řekl, že se podíval do očí Putinovi a viděl tam toho ryzího chlapíka, se kterým bude moci spolupracovat, Madeleine Albrightová mu řekla, že ona v jeho očích viděla jen chladnokrevného »KGBáka«. Já byl v tomhle jako ona, nebyl schopen mě ošálit. Ale ten, komu jsem podlehl a viděl v něm naději Ruska, byl ten Medveděv (tehdy prezident, pak premiér – pozn. red.). Tehdy jsem měl skutečně pocit, že to myslí dobře, když se snaží jednat s Američany a se Západem. My tam byli v době, kdy prezident Obama rozjížděl svůj reset vztahů s Ruskem, a já tomu asi chtěl věřit. To se nepovedlo.“

O lásce ke Světlaně Witowské

„Světlana je jeden z nejspravedlivějších lidí, které jsem v životě poznal. Ona má svoje hodnoty a parametry nastaveny velmi pevně, těžko snáší křivdu, a ona měla pocit, že se tady (při srovnávání Koláře s Nejedlým – pozn. red.) křivda odehrává. Ozvala se, já jsem jí do toho vůbec nemluvil. Ani bych si to nedovolil, na to je příliš silná osobnost. Ona mi sice pořád tvrdí, že jsem člověk, který pořád někoho a něco ovlivňuje, ale já si toho u ní nejsem upřímně řečeno vědom. Odešla z České televize mimo jiné i proto, že věděla, že tam těžko může dělat rozhovory s hosty, kteří budou nějak spojeni s Petrem Pavlem či se mnou.“

O krátkém působení v PFF

„Měl jsem jinou představu a jinou koncepci toho, jak se má firma tohohle kalibru chovat. Radši bych to příliš nerozebíral, protože Petr Kellner už nežije, aby se k tomu mohl vyjádřit. Prostě jsme se po jisté době domluvili, že bude lepší, když se rozejdeme. (…) Měl jsem dojem, že PPF s prezidentem Zemanem spolupracuje na těch trzích ruských a čínských víc, než jsem si myslel, že je zdravé. Ale to byl můj názor zaměstnance. Já nebyl majitel. Právě proto jsem se s majitelem dohodl, že bude lepší, když já půjdu svou cestou a PPF půjde svou cestou.“

Kdo raději jen poslouchá, může si záznam pustit také jako podcast na Spotify a všech dalších důležitých podcastových platformách.

Video  Hráči: Exkluzivním hostem je poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář.  - hrc, Fameplay Live/Blesk
Video se připravuje ...

Uživatel_5541614 ( 29. května 2023 22:37 )

Sněte dál…p

Jirik-ta ( 29. května 2023 20:10 )

krapotkin ( 29. května 2023 20:09 )

Asi jsi to nepochopil - stěžuje si Pavel, ne Kolář.

1pravda1 ( 29. května 2023 19:05 )

Pávek má problém uběhnout 10 metrů

1pravda1 ( 29. května 2023 18:52 )

tebe pávek připravil o rozum evidentně, zůstal v jeho zadní části...

Zobrazit celou diskusi