Po návštěvě u Putina skončil prý Lukašenko v nemocnici: Otrava? A co vzkázal o jaderných zbraních?
Sotva se Bělorusku v čele s diktátorem Alexandrem Lukašenkem podařilo rozptýlit spekulace o jeho špatném zdravotním stavu, na sociální sítě pronikly zprávy o tom, že během jednání v Moskvě, kde se účastnil summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU), a během schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který oznámil, že Rusko začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, skončil v nemocnici. Mluví se i o možné otravě, uvedl list Ukrajinska Pravda. Lukašenko prohlásil, že Kazachstán a další bývalé sovětské republiky mohou vstoupit do svazového soustátí Ruska a Běloruska, aby získaly přístup k jaderným zbraním. Upozornil však, že nejde o oficiální návrh, ale o jeho osobní názor, napsal list Kommersant na svém webu. Minsk a Moskva tento týden podepsaly dokumenty ohledně rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku.
Lukašenko byl po nedávné schůzce se svým ruským protějškem Putinem hospitalizován v Ústřední klinické nemocnici v Moskvě, kde je doteď, uvedl běloruský opoziční politik Valerij Cepkalo na telegramu. Jeho stav je údajně kritický a povolaní „nejlepší specialisté“ vynaložili maximální úsilí na jeho záchranu, které zahrnovalo i čištění krve.
„Opatření na záchranu běloruského diktátora měla za cíl rozptýlit spekulace o možné účasti Kremlu na jeho otravě,“ tvrdí Cepkalo. Lukašenko ve čtvrtek na euroasijském ekonomickém fóru v Moskvě oznámil přesun ruských jaderných zbraní do Běloruska. Lukašenkův letoun následně odletěl do Minsku, podle opozičníka byl však patrně prázdný. Cepkalo vyzval západní představitele, aby v následujících dnech naplánovali strategickou schůzku k novým běloruským volbám.
Podle Cepkala je manévr s letadlem běžným úskokem běloruského režimu, aby zakryl zvěsti o zdraví diktátora. „Předchozí případy špatného zdraví se rovněž pokoušely maskovat nebo umlčet. A v tomto případě, aby nevzbudil podezření, bylo jeho letadlo dokonce posláno do Minsku,“ komentoval opozičník.
Velká pozornost se Lukašenkovu zdraví začala věnovat počátkem května, kdy na oslavách ke Dni vítězství v Moskvě vypadal „slabě“, měl obvázanou ruku, nepronesl žádný projev, neúčastnil se Putinova oběda pro lídry a k Hrobu neznámého vojína ho muselo dovézt auto. Po návratu do Minsku zmizel z veřejného života a objevily se zprávy, že byl hospitalizován. Když chyběl na akci ke Dni vlajky, následovaly spekulace o tom, že je v kritickém stavu, nebo dokonce mrtvý. Režim to oficiálně nekomentoval, ale zveřejnil snímky a videa z jednání s diktátorem. Vypadal na nich „zesláble, hlas měl ochraptělý a sotva chodil“, upozorňovali mnozí pozorovatelé.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
Itálie dnes předala do Německa Ukrajince, jenž je podezřelý z podílu na explozích, které poničily plynovody Nord Stream. Uvedly to agentury DPA a AFP s odkazem na spolkovou prokuraturu v Karlsruhe. Předání do Německa povolil minulý týden italský nejvyšší soud, který zamítl námitky obhajoby včetně požadavku na uznání funkční imunity. Ukrajinec S.K. se považuje za nevinného, tvrdí, že se činu nedopustil, a podle italského obhájce bude v Německu usilovat o zproštění viny.
Lukašenko: Jaderné zbraně pro všechny
„Nemyslím si, že (prezident Kazachstánu Kasym-Žomart) Tokajev se kvůli tomu nějak trápí. Ale pokud ano, nikdo - a ani já - není proti tomu, aby Kazachstán a další země měly tak těsné vztahy, jako my máme s Ruskou federací,“ řekl Lukašenko v televizním pořadu Moskva, Kreml. „Do svazu Běloruska a Ruska je záhodno vstoupit - a jaderné zbraně budou pro všechny,“ prohlásil podle Kommersantu.
Během summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU), který se tento týden konal v Kremlu, kazachstánský prezident Tokajev podle médií na adresu ruských a běloruských spojenců poznamenal, že dvě země se dělí o jedny jaderné zbraně. Uvedl také, že ve světové politice se objevil unikát, že dvě země tvoří jeden stát, tedy svazové soustátí, a že ostatní členové EAHU si potřebují ujasnit, jak s tímto fenoménem spolupracovat.
