Rusové se ujali předsednictví Radě bezpečnosti OSN. Ukrajinci se čílí: „Špatný aprílový vtip“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov bude v dubnu předsedat Radě bezpečnosti OSN v New Yorku. Informoval o tom deník Daily Mail. Stane se tak během stále trvající ruské invaze na Ukrajině a krátce po vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Rusko se dnes ujalo předsednictví v Radě bezpečnosti OSN a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov bude v dubnu předsedat zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, přestože je Moskva ve válce s Ukrajinou.
Ukrajina kvůli vojenské operaci zahájené v únoru loňského roku vyzvala k odvolání Ruska z Rady bezpečnosti. Ruské předsednictví považuje za „špatný vtip“.
Zelenskyj:
Členové RB OSN se v jejím vedení střídají pravidelně po měsíci. Naposledy zastávala Moskva tento post v únoru 2022, kdy její vojska zahájila invazi na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním večerním videoposelství uvedl, že je absurdní, že Rusko převzalo rotující předsednictví, podle něj to ukazuje na „totální bankrot“ této instituce.
Zelenskyj uvedl, že nastal čas pro celkovou revizi globálních institucí, včetně Rady bezpečnosti. „Reforma je samozřejmě nutná, aby se zabránilo teroristickému státu - a jakémukoliv jinému státu, který chce být teroristický - zničit mír,“ prohlásil.
Kuleba: Špatný aprílový vtip
„Ruské předsednictví v Radě bezpečnosti OSN 1. dubna je špatný aprílový vtip,“ napsal na twitteru ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Převzetí rotujícího předsednictví v Radě bezpečnosti OSN Ruskem je symbolickou ranou pro systém mezinárodních vztahů založený na pravidlech, uvedl dnes na twitteru šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
„Je velmi výmluvné, že ve svátek jednoho teroristického státu - Íránu - začíná jiný teroristický stát - Rusko - předsedat Radě bezpečnosti OSN,“ napsal Jermak s odkazem na íránský svátek Dne islámské republiky. „Není to jen ostuda. Je to další symbolická rána systému mezinárodních vztahů založenému na pravidlech,“ dodal.
Kreml v pátek uvedl, že hodlá v této funkci „uplatnit všechna svá práva“.
Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly Rusko, aby se při nástupu do funkce „chovalo profesionálně“, a uvedly, že neexistují žádné prostředky, jak převzetí předsednictví Ruskem zablokovat.
Chtějí jednat o situaci deportovaných dětí
Minulý měsíc ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja řekl, že Moskva plánuje uspořádat zasedání Rady bezpečnosti OSN o „skutečné situaci“ ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
To je problém, který se dostal do popředí poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina za válečné zločiny související s jejich únosem.
Soud uvedl, že žádá Putinovo zatčení, protože „je údajně odpovědný za válečný zločin nezákonné deportace dětí a jejich nezákonného přesunu z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace.„
Něbenzja označil nezákonné deportace za „totálně přehnané“ a řekl, že Moskva chce na zasedání Rady bezpečnosti kolem 6. dubna vysvětlit, že byly odvezeny do Ruska „prostě proto, že jsme je chtěli ušetřit nebezpečí, které mohou vojenské aktivity přinést.“
Něbenzja byl dotázán, zda Rusko plánuje děti navrátit. „Pokud bude bezpečná situace, samozřejmě. Proč ne?“ odpověděl ruský vyslanec.
Rusko naposledy předsedalo radě v únoru 2022. Rada bezpečnosti OSN má 15 členů, z nichž pět - USA, Británie, Čína, Francie a Rusko - je stálých a mají právo veta. Zbytek jsou nestálí členové, z nichž pět je každoročně voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté funkční období. Aby byla rezoluce přijata, musí ji schválit aspoň devět členů rady a žádný z pěti stálých členů nesmí vetovat.
Rusko tvrdí, že ukrajinské děti nemají rodiče ani opatrovníky, kteří by se o ně starali, nebo že nejsou k zastižení.
Ale ukázalo se, že úředníci deportovali ukrajinské děti do Ruska nebo na území ovládaná Ruskem bez souhlasu, lhali jim, že je jejich rodiče nechtěli, využívali je k propagandě a dali jim ruské rodiny a občanství.
Ať už mají, nebo nemají rodiče, výchova válečných dětí v jiné zemi nebo kultuře může být známkou genocidy, pokusu vymazat samotnou identitu nepřátelského národa. Prokurátoři tvrdí, že to může být vázáno přímo na Putina, který adopce výslovně podpořil.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
