Rusové se ujali předsednictví Radě bezpečnosti OSN. Ukrajinci se čílí: „Špatný aprílový vtip“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov bude v dubnu předsedat Radě bezpečnosti OSN v New Yorku. Informoval o tom deník Daily Mail. Stane se tak během stále trvající ruské invaze na Ukrajině a krátce po vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Rusko se dnes ujalo předsednictví v Radě bezpečnosti OSN a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov bude v dubnu předsedat zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, přestože je Moskva ve válce s Ukrajinou.
Ukrajina kvůli vojenské operaci zahájené v únoru loňského roku vyzvala k odvolání Ruska z Rady bezpečnosti. Ruské předsednictví považuje za „špatný vtip“.
Zelenskyj:
Členové RB OSN se v jejím vedení střídají pravidelně po měsíci. Naposledy zastávala Moskva tento post v únoru 2022, kdy její vojska zahájila invazi na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním večerním videoposelství uvedl, že je absurdní, že Rusko převzalo rotující předsednictví, podle něj to ukazuje na „totální bankrot“ této instituce.
Zelenskyj uvedl, že nastal čas pro celkovou revizi globálních institucí, včetně Rady bezpečnosti. „Reforma je samozřejmě nutná, aby se zabránilo teroristickému státu - a jakémukoliv jinému státu, který chce být teroristický - zničit mír,“ prohlásil.
Kuleba: Špatný aprílový vtip
„Ruské předsednictví v Radě bezpečnosti OSN 1. dubna je špatný aprílový vtip,“ napsal na twitteru ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Převzetí rotujícího předsednictví v Radě bezpečnosti OSN Ruskem je symbolickou ranou pro systém mezinárodních vztahů založený na pravidlech, uvedl dnes na twitteru šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
„Je velmi výmluvné, že ve svátek jednoho teroristického státu - Íránu - začíná jiný teroristický stát - Rusko - předsedat Radě bezpečnosti OSN,“ napsal Jermak s odkazem na íránský svátek Dne islámské republiky. „Není to jen ostuda. Je to další symbolická rána systému mezinárodních vztahů založenému na pravidlech,“ dodal.
Kreml v pátek uvedl, že hodlá v této funkci „uplatnit všechna svá práva“.
Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly Rusko, aby se při nástupu do funkce „chovalo profesionálně“, a uvedly, že neexistují žádné prostředky, jak převzetí předsednictví Ruskem zablokovat.
Chtějí jednat o situaci deportovaných dětí
Minulý měsíc ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja řekl, že Moskva plánuje uspořádat zasedání Rady bezpečnosti OSN o „skutečné situaci“ ukrajinských dětí deportovaných do Ruska.
To je problém, který se dostal do popředí poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina za válečné zločiny související s jejich únosem.
Soud uvedl, že žádá Putinovo zatčení, protože „je údajně odpovědný za válečný zločin nezákonné deportace dětí a jejich nezákonného přesunu z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace.„
Něbenzja označil nezákonné deportace za „totálně přehnané“ a řekl, že Moskva chce na zasedání Rady bezpečnosti kolem 6. dubna vysvětlit, že byly odvezeny do Ruska „prostě proto, že jsme je chtěli ušetřit nebezpečí, které mohou vojenské aktivity přinést.“
Něbenzja byl dotázán, zda Rusko plánuje děti navrátit. „Pokud bude bezpečná situace, samozřejmě. Proč ne?“ odpověděl ruský vyslanec.
Rusko naposledy předsedalo radě v únoru 2022. Rada bezpečnosti OSN má 15 členů, z nichž pět - USA, Británie, Čína, Francie a Rusko - je stálých a mají právo veta. Zbytek jsou nestálí členové, z nichž pět je každoročně voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté funkční období. Aby byla rezoluce přijata, musí ji schválit aspoň devět členů rady a žádný z pěti stálých členů nesmí vetovat.
Rusko tvrdí, že ukrajinské děti nemají rodiče ani opatrovníky, kteří by se o ně starali, nebo že nejsou k zastižení.
Ale ukázalo se, že úředníci deportovali ukrajinské děti do Ruska nebo na území ovládaná Ruskem bez souhlasu, lhali jim, že je jejich rodiče nechtěli, využívali je k propagandě a dali jim ruské rodiny a občanství.
Ať už mají, nebo nemají rodiče, výchova válečných dětí v jiné zemi nebo kultuře může být známkou genocidy, pokusu vymazat samotnou identitu nepřátelského národa. Prokurátoři tvrdí, že to může být vázáno přímo na Putina, který adopce výslovně podpořil.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
