20°C
Lukašenko: Bělorusko je připraveno umístit ruské jaderné zbraně, USA rozpoutaly totální válku
Bělorusko je v případě nutnosti připraveno na své území rozmístit kromě ruských taktických jaderných zbraní i zbraně strategické, pod které spadají například mezikontinentální balistické rakety. V každoročním poselství národu to podle agentury Reuters řekl běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. Předtím vyzval k okamžitému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a zahájení mírových rozhovorů. Kyjev zároveň Lukašenko, který Rusku poskytl běloruské území k zahájení invaze na Ukrajinu, varoval, že pokud zahájí protiofenzivu, o možnost jednání přijde.
Budoucí rozmístění ruských taktických jaderných zbraní - tedy těch, které mají relativně krátký dolet a v porovnání s těmi strategickými menší rozsah - oznámil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Lukašenko dnes také podle agentury AFP vyjádřil obavy z jaderné války způsobené Západem a zopakoval pozici Minsku, že rozmístěním ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území nechce provokovat, ale pouze tím sleduje ochranu své země. V případě nutnosti by však prý mohl spolu s Putinem rozhodnout o umístění strategických jaderných zbraní.
„Nesnažím se nikoho zastrašovat nebo vydírat. Chci ochránit Bělorusko a zajistit běloruskému lidu mír,“ řekl Lukašenko v několikahodinovém projevu. Polovinu z něj věnoval Ukrajině, poznamenal list Ukrajinska pravda. Výzvami k příměří mezi Moskvou a Kyjevem běloruský vůdce své poselství zahájil.
„Musíme přestat teď, než se (konflikt) začne stupňovat. Beru na sebe riziko a navrhuji klid zbraní,“ řekl Lukašenko. „Je možné - a nezbytné - bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále,“ uvedl vůdce, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale jednotky z Moskvy z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev.
„Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly (na Ukrajině) totální válku,“ řekl dnes Lukašenko a dodal, že na obzoru kvůli tomu čeká jaderný konflikt. Západ obvinil, že buduje své síly v Polsku na hranicích Běloruska a plánuje jeho „napadení a zničení“. Tři z pěti sousedů Běloruska - Polsko, Lotyšsko a Litva - jsou členem NATO.
„Chápete a víte, že je zde jenom jedno řešení: vyjednávání! Vyjednávání bez předchozích podmínek,“ řekl Lukašenko. Konfliktu, který na Ukrajině před více než rokem rozpoutalo Rusko, podle něj hrozí vyhrocení. Zatímco v Rusku „jede zbrojní průmysl na plné obrátky“, Ukrajinu „zaplavily zbraně ze Západu“, uvedl běloruský vůdce.
Rusko a Ukrajina zahájily jednání o míru loni na jaře, krátce po začátku ruské invaze. Hovory však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev ustoupil jejím požadavkům včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina chce plné stažení ruských sil. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dnes stanovisko Kyjeva zopakoval. „Ještě jednou po bodech. Jakékoliv příměří bude znamenat právo Ruské federace zůstat na okupovaných územích. To je naprosto nepřípustné,“ napsal na twitteru. „Ukrajina má právo přesouvat vojáky a zařízení na svém území, jak uzná za potřebné. Divní 'mírotvůrci' vypadají směšně,“ dodal.
Kreml dnes uvedl, že Lukašenkovu výzvu k příměří zaznamenal a bude s ním o tom jednat, konkrétně na úrovni Putin-Lukašenko příští týden ve čtvrtek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale podle agentury Reuters zároveň uvedl, že vyjednáváním nyní nelze dosáhnout cílů „speciální vojenské operace“. Tak Moskva oficiálně označuje svou invazi na Ukrajinu.
12:18
3. 6. 2023
„Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost,“ řekla v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně „budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána“. Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se často staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a vyzývá ke zmírnění protiruských sankcí. Orbán kromě toho udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že jako „mladá demokracie“ je její země vůči této kampani „ohroženější“.
11:31
3. 6. 2023
Kauza lidí zabitých, jelikož se při poplachu nedostali do zavřeného krytu, vedla k rychlé reakci. K dnešnímu dni bylo v celé Ukrajině zkontrolováno více než 4800 krytů.
„252 objektů civilní obrany bylo shledáno uzavřenými, 893 bylo nezpůsobilých k použití. Všechna porušení byla zaznamenána. Sepsané akty byly předány odpovědným orgánům k odstranění nedostatků,“ uvedl šéf ukrajinského ministerstva vnitra Ihor Klymenko. Kryty kontroluje více než 5 300 záchranářů, policistů a zástupců místních samospráv. Tyto kontroly budou pokračovat i nadále.
10:58
3. 6. 2023
Ukrajinská média kritizují video zveřejněné na youtubovém kanálu maďarské vlády, v němž se objevila mapa zobrazující Ukrajinu bez poloostrova Krym. Video kromě toho vyzývá k ukončení války a k řešení konfliktu cestou mírových jednání. Kyjev ale opakovaně upozorňoval, že mírová jednání s Moskvou ve chvíli, kdy ruské síly okupují část ukrajinského území a dál podnikají na Ukrajinu útoky, nejsou z jeho pohledu možná.
„Nastal čas na mír! Desítky tisíc dětí osiřely, stovky tisíc domů jsou zničené, přes deset milionů lidí muselo opustit domovy, ale válka pokračuje a snadno se z ní může stát světová. Už bylo dost války, konec devastace může přinést jen klid zbraní, jen mírová jednání mohou zachránit životy,“ říká ve videu hlas, jehož naléhavost dokreslují sirény, dramatická hudba a znepokojivé záběry zničených měst, jedoucího tanku nebo psychicky zlomených lidí.
Ve videu ale není ani zmínka o tom, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko, upozorňují ukrajinská média. Když se v něm na několik vteřin objeví mapa s červeně vyznačenou Ukrajinou, poloostrov Krym je zašedivělý. Oficiálně přitom maďarská vláda anexi Krymu Ruskem neuznala. Rusko poloostrov anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, svou ozbrojenou agresi vůči Ukrajině Moskva naplno rozpoutala loni v únoru.
Video Český dobrovolník zraněný na Donbase: „Zachránil desítky lidí. Jeho stav je stále vážný,“ říká o něm kolega
Video se připravuje ...
Témata:
Související
