Ukrajina se stane členem NATO, ale až „v dlouhodobém horizontu“, prohlásil šéf aliance
Ukrajina se stane členem Severoatlantické aliance, ale „v dlouhodobém horizontu“. Podle agentury AFP to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na návštěvě Finska.
„Země Severoatlantické aliance se shodují na tom, že by se Ukrajina měla stát členem, zároveň je to ale dlouhodobá záležitost,“ podotkl Stoltenberg. „Důležité je nyní zajistit, že Ukrajina zůstane nezávislým, suverénním státem, a my proto musíme Ukrajinu podporovat,“ řekl šéf NATO.
„Válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina pokračuje a nejsou známky toho, že by se chystal změnit své plány. Chce mít Ukrajinu pod kontrolou a nepřipravuje se na mír, ale na další válku,“ uvedl dále Stoltenberg při setkání s finskou premiérkou Sannou Marinovou. Je proto podle něj potřeba najít prostředky, jak zajistit, že Putin a Rusko Ukrajinu znovu nenapadnou.
Ukrajina o plné členství v NATO usiluje dlouhodobě a žádost o přijetí už podala. Rusko proti rozšiřování aliance směrem k ruským hranicím ostře protestuje.
Stoltenberg do Helsinek přicestoval v den, kdy finský parlament zahájil debatu o návrhu zákona o členství Finska v Severoatlantické alianci. Pro vstup do NATO se země, která byla dlouhé desítky let neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce.
Přijetí Finska i Švédska, které se o členství v NATO také uchází, už schválily všechny členské země kromě Maďarska a Turecka. Zatímco v případě Budapešti by to neměl být problém, Ankara má zejména vůči Švédsku výhrady a kritizuje Stockholm za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných projevech.
Stoltenberg dnes prohlásil, že „nyní nadešel čas“, aby Ankara a Budapešť vstup Finska a Švédska do NATO ratifikovaly. „Finsko i Švédsko splnily to, co v třístranné dohodě s Tureckem loni v červnu v Madridu slíbily,“ řekl šéf NATO.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.
Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.
