Ukrajina se stane členem NATO, ale až „v dlouhodobém horizontu“, prohlásil šéf aliance
Ukrajina se stane členem Severoatlantické aliance, ale „v dlouhodobém horizontu“. Podle agentury AFP to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na návštěvě Finska.
„Země Severoatlantické aliance se shodují na tom, že by se Ukrajina měla stát členem, zároveň je to ale dlouhodobá záležitost,“ podotkl Stoltenberg. „Důležité je nyní zajistit, že Ukrajina zůstane nezávislým, suverénním státem, a my proto musíme Ukrajinu podporovat,“ řekl šéf NATO.
„Válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina pokračuje a nejsou známky toho, že by se chystal změnit své plány. Chce mít Ukrajinu pod kontrolou a nepřipravuje se na mír, ale na další válku,“ uvedl dále Stoltenberg při setkání s finskou premiérkou Sannou Marinovou. Je proto podle něj potřeba najít prostředky, jak zajistit, že Putin a Rusko Ukrajinu znovu nenapadnou.
Ukrajina o plné členství v NATO usiluje dlouhodobě a žádost o přijetí už podala. Rusko proti rozšiřování aliance směrem k ruským hranicím ostře protestuje.
Stoltenberg do Helsinek přicestoval v den, kdy finský parlament zahájil debatu o návrhu zákona o členství Finska v Severoatlantické alianci. Pro vstup do NATO se země, která byla dlouhé desítky let neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce.
Přijetí Finska i Švédska, které se o členství v NATO také uchází, už schválily všechny členské země kromě Maďarska a Turecka. Zatímco v případě Budapešti by to neměl být problém, Ankara má zejména vůči Švédsku výhrady a kritizuje Stockholm za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných projevech.
Stoltenberg dnes prohlásil, že „nyní nadešel čas“, aby Ankara a Budapešť vstup Finska a Švédska do NATO ratifikovaly. „Finsko i Švédsko splnily to, co v třístranné dohodě s Tureckem loni v červnu v Madridu slíbily,“ řekl šéf NATO.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
