Ukrajina se stane členem NATO, ale až „v dlouhodobém horizontu“, prohlásil šéf aliance
Ukrajina se stane členem Severoatlantické aliance, ale „v dlouhodobém horizontu“. Podle agentury AFP to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na návštěvě Finska.
„Země Severoatlantické aliance se shodují na tom, že by se Ukrajina měla stát členem, zároveň je to ale dlouhodobá záležitost,“ podotkl Stoltenberg. „Důležité je nyní zajistit, že Ukrajina zůstane nezávislým, suverénním státem, a my proto musíme Ukrajinu podporovat,“ řekl šéf NATO.
„Válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina pokračuje a nejsou známky toho, že by se chystal změnit své plány. Chce mít Ukrajinu pod kontrolou a nepřipravuje se na mír, ale na další válku,“ uvedl dále Stoltenberg při setkání s finskou premiérkou Sannou Marinovou. Je proto podle něj potřeba najít prostředky, jak zajistit, že Putin a Rusko Ukrajinu znovu nenapadnou.
Ukrajina o plné členství v NATO usiluje dlouhodobě a žádost o přijetí už podala. Rusko proti rozšiřování aliance směrem k ruským hranicím ostře protestuje.
Stoltenberg do Helsinek přicestoval v den, kdy finský parlament zahájil debatu o návrhu zákona o členství Finska v Severoatlantické alianci. Pro vstup do NATO se země, která byla dlouhé desítky let neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce.
Přijetí Finska i Švédska, které se o členství v NATO také uchází, už schválily všechny členské země kromě Maďarska a Turecka. Zatímco v případě Budapešti by to neměl být problém, Ankara má zejména vůči Švédsku výhrady a kritizuje Stockholm za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných projevech.
Stoltenberg dnes prohlásil, že „nyní nadešel čas“, aby Ankara a Budapešť vstup Finska a Švédska do NATO ratifikovaly. „Finsko i Švédsko splnily to, co v třístranné dohodě s Tureckem loni v červnu v Madridu slíbily,“ řekl šéf NATO.
Vývoz ruské ropy do Indie se podle obchodníků příští měsíc zvýší, a to navzdory novým americkým clům, která mají Indii odradit od obchodování s Ruskem. Informuje o tom agentura Reuters. Zdroje agentury z odvětví uvedly, že podle předběžných údajů o nákupech zvýší indické rafinerie v září odběr ruské ropy oproti srpnu o deset až dvacet procent, tedy o 150.000 až 300.000 barelů denně.
Indie podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump proto od středy zvýšil cla na dovoz indického zboží do USA až na 50 procent.
Lídři Severní Koreje, Ruska a Číny se poprvé od konce studené války v roce 1991 setkají na jedné akci. Kim Čong-un a Vladimir Putin přijedou 3. září do Pekingu na vojenskou přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Ve hře je také možný společný summit představitelů těchto zemí, které tvoří "frontu" proti sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců. Obě dvě země také pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině, byť se Čína snaží vypadat nestranně.
Ukrajinské drony dnes v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.
