Ukrajina se stane členem NATO, ale až „v dlouhodobém horizontu“, prohlásil šéf aliance
Ukrajina se stane členem Severoatlantické aliance, ale „v dlouhodobém horizontu“. Podle agentury AFP to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na návštěvě Finska.
„Země Severoatlantické aliance se shodují na tom, že by se Ukrajina měla stát členem, zároveň je to ale dlouhodobá záležitost,“ podotkl Stoltenberg. „Důležité je nyní zajistit, že Ukrajina zůstane nezávislým, suverénním státem, a my proto musíme Ukrajinu podporovat,“ řekl šéf NATO.
„Válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina pokračuje a nejsou známky toho, že by se chystal změnit své plány. Chce mít Ukrajinu pod kontrolou a nepřipravuje se na mír, ale na další válku,“ uvedl dále Stoltenberg při setkání s finskou premiérkou Sannou Marinovou. Je proto podle něj potřeba najít prostředky, jak zajistit, že Putin a Rusko Ukrajinu znovu nenapadnou.
Ukrajina o plné členství v NATO usiluje dlouhodobě a žádost o přijetí už podala. Rusko proti rozšiřování aliance směrem k ruským hranicím ostře protestuje.
Stoltenberg do Helsinek přicestoval v den, kdy finský parlament zahájil debatu o návrhu zákona o členství Finska v Severoatlantické alianci. Pro vstup do NATO se země, která byla dlouhé desítky let neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce.
Přijetí Finska i Švédska, které se o členství v NATO také uchází, už schválily všechny členské země kromě Maďarska a Turecka. Zatímco v případě Budapešti by to neměl být problém, Ankara má zejména vůči Švédsku výhrady a kritizuje Stockholm za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných projevech.
Stoltenberg dnes prohlásil, že „nyní nadešel čas“, aby Ankara a Budapešť vstup Finska a Švédska do NATO ratifikovaly. „Finsko i Švédsko splnily to, co v třístranné dohodě s Tureckem loni v červnu v Madridu slíbily,“ řekl šéf NATO.
Evropská unie je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady António Costa. Jeho mluvčí následně oznámila, že lídři EU dosáhli shody na závěrech summitu týkajících se Ukrajiny. Byly nicméně chváleny jen 26 státy; maďarský premiér dal předem najevo, že je nepodpoří. Dnešní schůzky v Bruselu se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Evropská rada dnes vyslala důležité sdělení: EU je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí. Rusko musí válku okamžitě zastavit,“ napsal Costa.
Rusko odmítá, že by jeho letouny narušily litevský vzdušný prostor. Tvrdí, že stroje v rámci cvičného letu zůstaly nad Kaliningradskou oblastí.
Agentura Bloomberg uvedla, že lídři Evropské unie odložili rozhodnutí o použití zmrazených aktiv ruské centrální banky k vyzbrojování Ukrajiny na prosinec. Publikace uvádí, že toto rozhodnutí bylo učiněno proto, že Belgie požadovala větší záruky, že nebude muset podstupovat rizika spojená s využíváním ruských finančních prostředků.
Agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje píše, že lídři EU požádali Evropskou komisi o vypracování seznamu možných variant dalšího postupu, o kterých budou diskutovat na příštím summitu. Podle zdrojů publikace má EU v úmyslu dosáhnout konečné dohody v této záležitosti do konce roku.
