Ukrajina se stane členem NATO, ale až „v dlouhodobém horizontu“, prohlásil šéf aliance
Ukrajina se stane členem Severoatlantické aliance, ale „v dlouhodobém horizontu“. Podle agentury AFP to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na návštěvě Finska.
„Země Severoatlantické aliance se shodují na tom, že by se Ukrajina měla stát členem, zároveň je to ale dlouhodobá záležitost,“ podotkl Stoltenberg. „Důležité je nyní zajistit, že Ukrajina zůstane nezávislým, suverénním státem, a my proto musíme Ukrajinu podporovat,“ řekl šéf NATO.
„Válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina pokračuje a nejsou známky toho, že by se chystal změnit své plány. Chce mít Ukrajinu pod kontrolou a nepřipravuje se na mír, ale na další válku,“ uvedl dále Stoltenberg při setkání s finskou premiérkou Sannou Marinovou. Je proto podle něj potřeba najít prostředky, jak zajistit, že Putin a Rusko Ukrajinu znovu nenapadnou.
Ukrajina o plné členství v NATO usiluje dlouhodobě a žádost o přijetí už podala. Rusko proti rozšiřování aliance směrem k ruským hranicím ostře protestuje.
Stoltenberg do Helsinek přicestoval v den, kdy finský parlament zahájil debatu o návrhu zákona o členství Finska v Severoatlantické alianci. Pro vstup do NATO se země, která byla dlouhé desítky let neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce.
Přijetí Finska i Švédska, které se o členství v NATO také uchází, už schválily všechny členské země kromě Maďarska a Turecka. Zatímco v případě Budapešti by to neměl být problém, Ankara má zejména vůči Švédsku výhrady a kritizuje Stockholm za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných projevech.
Stoltenberg dnes prohlásil, že „nyní nadešel čas“, aby Ankara a Budapešť vstup Finska a Švédska do NATO ratifikovaly. „Finsko i Švédsko splnily to, co v třístranné dohodě s Tureckem loni v červnu v Madridu slíbily,“ řekl šéf NATO.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil.
Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.
Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. „Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ uvedl. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti, je mrháním zdrojů a ztrátou času.
Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při dnešním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel.
Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.
