Je to všechno lež: Rusové uvízli v Putinově alternativní realitě. Mnozí z ní chtějí ven
Jestli se něco ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi daří, pak je to šířit dezinformace. Před více než rokem uvrhl Ukrajinu a s ní celou Evropu do největší války na kontinentu od roku 1945. Válku vede i doma, kde se snaží ovládat srdce a mysl svých vlastních občanů. K ruce má například celé oddělení propagandy a přísné cenzory, kteří si „posvítili“ na nezávislé novináře v Rusku. Padla tak „digitální“ železná opona, která odstřihla Rusy od západních zdrojů i sociálních sítí. Tvrdě jsou potlačovány i jakékoliv protiválečné protesty, v Rusku tak opět zavládla kultura strachu, uvedla stanice CNN.
Jen málokterý Rus se nyní odváží sdílet veřejně své myšlenky o válce na Ukrajině, pokud se jejich názor byť jen drobně odlišuje od toho kremelského. Podle výpovědí některých Rusů nyní život připomíná tvrdé doby stalinismu, bují i udavačství. I tak se nachází čím dál více lidí, kteří se „pídí“ po pravdě nebo veřejně vystupují proti válce.
Řada Rusů začala ignorovat kremelský šovinismus a lži, mnoho z nich dokonce na internetu našlo způsob, jak obejít restrikce, a jsou schopni dohledat si snímky z fronty na Ukrajině i články z ukrajinského a západního tisku. „Na počátku jsem to podporovala,“ svěřila se reportérům Natalja (53) z Moskvy. „Ale teď jsem stoprocentně proti válce. Co změnilo můj názor? Zaprvé můj syn věkově spadá do mobilizační kategorie a já se o něj bojím, za druhé mám mnoho přátel na Ukrajině a měla jsem možnost s nimi mluvit. To je, proč jsem proti,“ vysvětlila. Ruska s tiskem mluvila pod pseudonymem, projevy proti válce totiž mohou lidem přijít pěkně draho – kromě tučné pokuty, mohou být Rusové odsouzeni i k pobytu ve vězení.
„Tomu, co říkají v televizi, nevěřím,“ navázala Natalja. „Vlastně nikomu moc nevěřím, nebo mu plně nevěřím,“ podotkla s tím, že lidi si nejsou jistí, co je pravda a co ne, zvláště bez možnosti si ověřit fakta. Přestože Natalja není jediná, kdo v Rusku změnil názor na válku, tato skupina stále tvoří menšinu. Hodnocení nálady mezi Rusy je obtížné, provádět průzkumy téměř nelze, lidé mají nesmírný strach záporně hodnotit Putinovu politiku. Nicméně podle nevládní analytické společnosti Levada Center podpora války mezi březnem a listopadem loňského roku klesla o 6 procent na 74 procent.
Oblíbená dezinformace Kremlu: Vše jde podle plánu
Rusové jsou denně terčem propagandistického toku dezinformací, v televizi vystupují moderátoři s bizarními a vyhrocenými útoky vůči Ukrajině a Západu, na sociálních sítích zveřejňují obdobné statusy i politici, válku neodsoudily ani ruské sportovní či umělecké hvězdy. Ani v rádiu není o propagandu nouze, dezinformacemi jsou tak Rusové „krměni“ de facto 24/7. Jednou z nejfrekventovanějších dezinformací je asi výrok: „Všechno jde podle plánu, všechno je pod kontrolou.“ To zaznívá z éteru denně hned několikrát.
„Můj názor na Ukrajinu se změnil,“ přiznala Jekatěrina (37), která je zvyklá denně sledovat pořad 60 minut, jejž moderují právě Putinovy „hlásné trouby“. „Nejdřív jsem si říkala: A jaký má ta válka smysl? Proč ji rozpoutali? Jen nám uškodili,“ uvedla. Putinovu „speciální vojenskou operaci“, jak Kreml o válce mluví, zprvu vnímala odosobněně, pak se dotkla ale i jí samotné. „Můj život se začal hroutit, jediné štěstí je, že nikdo z rodiny a přátel nebyl mobilizovaný, ale… Přišla jsem o práci, nálady v mém okolí se začaly radikalizovat,“ popsala situaci.
Jenže její postoj je trochu odlišný od Nataljina. „Došla jsem k tomu, že speciální vojenská operace byla neodvratitelná. Došlo by k tomu dříve nebo později. Kdybychom nejednali první, válka by si nás našla,“ její slova jsou v naprostém souladu s kremelskou rétorikou i s tím, co denně zaznívá z ruských médií.
„Ne, já věřím zprávám. Ano, patří sice státu, ale proč by nám lhali? Proč bychom jim neměli věřit,“ reagovala na dotazy CNN Julija (40). „Myslím, že válka je úspěšná. Možná trvá déle, než se čekalo, ale myslím, že jsme úspěšní,“ prohlásila. Dodala, že jejím hlavním zdrojem informací je provládní stanice První kanál. Podle Levada Center až dvě třetiny Rusů denně sledují televizní zprávy, to je podstatně více než v západních zemí. Postoj Julije a Jekatěriny ale není všeobecný, je stále více lidí, již pochybují o pravdivosti toho, co se říká v tisku. A i mezi těmi, kdo podporují válku.
Státní tisk je třeba brát s rezervou
„Všechno, co slyším v tisku, rozebírám, nevěřím jim plně,“ komentovala Tatjana (55). „Je třeba to brát s rezervou. Chápat, že některé věci vypouštějí a něco nám neříkají vůbec,“ přidal se Leonid (58). „Věřit se jim dá jen v něčem, jsou to státní média,“ zdůraznil Daniil (20).
Podle sociologů však v Rusku převládají dvě názorové skupiny – ti, kdo vládě a státu včetně jejich médií věří naprosto vše, a ti, kdo jim nevěří vůbec. A tak je to i v případě války na Ukrajině. Denis Volkov z Levada Center vysvětlil, že nespokojenost s válkou mezi těmi „věřícími“ způsobuje to, že by uvítali, aby konflikt skončil. „Válku podporují, je jich hojně, ale s válkou spokojeni nejsou, rádi by, aby se dobojovalo,“ tvrdí analytik.
„Takovým lidem říkáme pochybovači,“ objasnila Natalja Saveljevová z analytického centra CEPA. „Válku do jisté míry podporují, ale nevěří tomu, co jim říkají v televizi, třeba že Rusové zabíjejí Ukrajince,“ tvrdí Saveljevová. „Zprávám v televizi o speciální vojenské operaci se vyhýbám. Když to vidím, cítí se špatně. Proto na to nekoukám,“ potvrdila pro CNN Natalja. A takových jako ona je mnoho. „Panuje jisté nepsané pravidlo: Nekoukat na zprávy, nedebatovat o Ukrajině s přáteli ani s kolegy,“ podotkl Volkov.
Z toho pramení pocit marnosti, který vede i k tomu, že protesty proti válce jsou v Rusku velmi výjimečné. „Lidé si říkají: Vláda si stejně bude dělat to, co chce. Nechtějí jít protestovat, bojí se toho, že to pro ně může být nebezpečné, rovněž se domnívají, že je to boj s větrnými mlýny,“ zhodnotil Volkov. „Lidé se distancují od toho, co se děje na Ukrajině, přijímají postoj: Nás se to netýká,“ dodala Saveljevová.
Pukliny v Putinově informační blokádě
Většina Rusů vidí ve státních médiích „zvrácený obraz Ruska, jak bojuje s možnou invazí na jejich vlastní území – nevidí své krajany umírat“, řekl Kiryl Suchockij, který dohlíží na ruskojazyčný obsah v Rádiu Svobodná Evropa (RFE/RL). Jejich platforma plní roli jednoho z nejvlivnějších médií, které přináší necenzurované zprávy z ukrajinské fronty do ruských domovů, a to prostřednictvím kanálů, jež Kreml ještě nezakázal, tedy pomocí YouTube, Telegramu a WhatsAppu.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni tak, jak je uvádí ukrajinská strana. Informace nelze v průběhu války spolehlivě ověřit.
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla dnes ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na dnešek vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. „Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí,“ uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
QR kódy s odkazy na články RFE/RL se dokonce začaly objevovat v ruských městech a vesnicích, na sloupech lamp, na značkách či nástěnkách. Zástupci média se domnívají, že jde o akci lidí, kteří s válkou nesouhlasí. Podle odborníků jde zřejmě o mladší generace, které touží po více informacích, starší generace představují jistou překážku. „Jsou konzervativnější,“ řekl Suchockij s tím, že RFE/RL potřebuje oslovit to nejširší publikum v Rusku. To ale není snadné, reportéři ruské redakce RFE/RL museli rychle uprchnout ze země krátce po začátku invaze, přesídlili do Prahy. A právě díky nim Kreml ztrácí kontrolu nad narativem.
Putin se zatím může spolehnout na občany, kteří konflikt obecně buď podporují, nebo jsou příliš unavení na to, aby veřejně projevovali svůj odpor. Někteří experti se nicméně domnívají, že pomyslné kyvadlo veřejného mínění se pomalu odklání od Kremlu.
