Expert o přísně střežené Zelenského jízdě Evropou: Karta se obrací, změnila se jeho situace!

V sobotu jednal Zelenskyj s italským prezidentem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou, přijal ho i papež František. Neděli strávil v Německu – v Berlíně mu podporu vyjádřil prezident Frank-Walter Steinemeier i kancléř Olaf Scholz. V Cáchách převzal evropanskou Cenu Karla Velikého, kterou město ocenilo ukrajinský lid i přímo Zelenského. Setkal se tam i s polským premiérem Mateuszem Morawieckim a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Následně přejel do Paříže, kde ho vřele přijal prezident Emmanuel Macron. V pondělí se pak objímal s britským premiérem Rishim Sunakem.

Cesta má důležitý význam, soudí analytik Havlíček. „V klíčové zemi Německu od začátku války nebyl, s kancléřem Scholzem se setkal jen ve Francii a v Kyjevě. Proto to teď byla dlouho očekávaná cesta. A že se vrátil do Anglie, to samozřejmě dobře vypovídá o tom, jak významné vztahy s Británií jsou. I třeba v kontextu toho, že teď Velká Británie oznámila, jak bude připravovat ukrajinské piloty i že jako první dodá Ukrajině rakety dlouhého doletu,“ připomněl Havlíček páteční zprávy o raketách Storm Shadow s dostřelem 250 km. Je podle něj vidět, že právě Británie je lídrem v iniciativách vyzbrojování Ukrajiny.

V prvních měsících války Zelenskyj Ukrajinu neopouštěl, do zahraničí posílal jiné vládní představitele. Změnilo se to v prosinci, od té doby do Evropy a USA vyrazil několikrát. „Změnila se situace, předtím zemi hrozilo větší nebezpečí, to se se zahraničím spojoval přes videokonference. Dřív státníci jezdili do Kyjeva, teď se karta obrací, s ohledem na vývoj bojů, když se situace stabilizovala,“ soudí Havlíček. „Jeho osobní návštěva je velmi důležitá. Musí tlačit na to, aby ukrajinská karta zůstala na pořadu dne.“

Cesty ukrajinského prezidenta podléhají utajení, ohlašují se jen pár dní dopředu – třebaže se připravují s předstihem. „Volodymyr Zelenskyj je dnes jedním z nejstřeženějších lidí na této planetě kvůli tomu, co Rusové s jeho osobou zamýšleli, kolik na něj bylo plánováno atentátů a podobně,“ připomněl analytik. „Ani Ukrajina, ani západní státy nechtějí, aby se to vymklo kontrole. I nedávná cesta prezidentů Petra Pavla a Zuzany Čaputové byla pod poměrně striktním informačním embargem, informovalo se až na poslední chvíli. Jsme v dobách války, je to do velké míry logické.“

Kontroverze papeže Františka

O víkendu se Zelenskyj setkal taky s papežem Františkem, projednávali možné zprostředkování míru Ruska s Urajinou. „Osoba papeže je v tom kontextu vnímána do určité míry kontroverzně, když říkal, že nepojede na Ukrajinu bez toho, aby to spojil i s návštěvou Ruska,“ připomíná Havlíček. Jenže Rusko s papežskou návštěvou nesouhlasilo.

A jak dodává, Rusové i Ukrajinci vnímají křesťanství silně, je důležitou součástí jejich identity. „Samozřejmě papež je představitelem katolického proudu, ale v celém křesťanském světě je vnímán jako autorita. Opatrně balancuje mezi ukrajinskou a ruskou realitou, omezuje se na kritiku násilí a křesťanské ideály. Nevyslovil se jednoznačně, že Ukrajina je na správné straně a Rusko je ten agresor a je třeba ho potrestat,“ upozornil analytik.

Putinovi patolízalové burcují: Je třeba zabít Zelenského, Kyjev musí být zničen! Co je pobouřilo?

 A co možnost Zelenského návštěvy Česka? „Klidně už to může být naplánováno. Dokážu si představit, že po té velmi úspěšné návštěvě Petra Pavla a Zuzany Čaputové se s tím někdy počítat dá. Určitě v Kyjevě příslib a pozvání ukrajinského prezidenta ze strany českého zazněly. Citlivější může být realita na Slovensku, od jehož prezidentky zazněl, troufnu si tvrdit, podobný příslib,“ přemítá Havlíček.

Zuzana Čaputová totiž právě jmenovala úřednickou vládu, za půl roku budou předčasné parlamentní volby. Zejména dosud opoziční Smer s expremiérem Robertem Ficem v čele je vůči podpoře Ukrajiny kritický. Podle Havlíčka by Zelenskyj mohl s touto realitou kalkulovat – přijet před volbami, podpořit strany Ukrajině nakloněné. „Je to politikum, které bude určitě velmi pečlivě zvažovat,“ uzavírá pro Blesk Zprávy Pavel Havlíček.