Zelenskyj pokračuje v návštěvách u lídrů. V květnu vyrazí do Německa na předávání cen
Washington, Londýn, Paříž, Brusel, Varšava - ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od ruského vojenského vpádu na Ukrajinu navštívil metropole některých zemí patřících k nejdůležitějším spojencům Ukrajinců, kteří ruské agresi čelí od loňského února. Nyní by mohl zavítat do Německa. Podle agentury DPA se chystá jeho osobní účast na slavnostním předávání Ceny Karla Velikého, které uskuteční 14. května v Cáchách. Ocenění podle prosincového oznámení pořadatelů obdrží právě Zelenskyj a ukrajinský lid.
Radnice západoněmeckého města krátce před Velikonocemi upozornila, že osobní účast Zelenského bude „silně záviset na válečné situaci a odpovídajících bezpečnostních koncepcích“. Pokud by se ukrajinský prezident nemohl zúčastnit osobně, má být přítomen alespoň prostřednictvím videospojení.
Jako řečník již byla oficiálně oznámena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. List Bild am Sonntag dnes uvedl, že do Cách přijede i spolkový kancléř Olaf Scholz., který přednese projev. Spekuluje se také o tom, že by mohli přijet polský premiér Mateusz Morawiecki nebo prezident Andrzej Duda a také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Aby se mohli zúčastnit zahraniční hosté, musel se přesunout tradiční termín předávání ceny, který připadá na svátek Nanebevstoupení Páně (18. května). Akce by se mimořádně měla uskutečnit o čtyři dny dříve, tedy 14. května.
Cestovat začal prezident až po deseti měsících
Zelenskyj v prvních deseti měsících po začátku ruské invaze necestoval do zahraničí. Až krátce před Vánocemi odletěl do Washingtonu na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Poté následovaly návštěvy Londýna, Paříže, Bruselu a naposledy tento týden také Varšavy.
V červnu loňského roku Scholz navštívil Zelenského v Kyjevě společně s Macronem, bývalým italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. V únoru se Macron a Scholz společně setkali s ukrajinským prezidentem v Paříži. Úřad kancléře se dnes k dotazu, zda Scholz pojede do Cách na slavnostní předání Ceny Karla Velikého, nevyjádřil.
Cenu Karla Velikého, která patří k nejprestižnějším evropským oceněním, uděluje město Cáchy od roku 1950 osobnostem, které se mimořádně zasloužily o jednotu Evropy. Loni ocenění obdržela trojice běloruských opozičních představitelek. Svjatlanu Cichanouskou, Maryji Kalesnikavovou a Veroniku Capkalovou pořadatelé ocenili za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii.
V minulosti Cenu Karla Velikého dostali mimo československý prezident Václav Havel, americký prezident Bill Clinton nebo německá kancléřka Angela Merkelová.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr, zvolen za Spolu) v telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o posílení ukrajinské obrany před zimou a o přijetí 19. balíku protiruských sankcí Evropské unie. Informoval ho také o zákazu vstupu do Česka pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů. Lipavský to dnes napsal na síti X.
„Stojíme pevně za Ukrajinou, která se dál brání ruskému teroru,“ zopakoval Lipavský. Česká vláda návrh ministra zahraničí o omezení vstupu ruských diplomatů do Česka schválila na konci září. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.
V Kramatorsku v Doněcké oblasti, městě ležícím asi 20 kilometrů od frontové linie, dva ruské drony zasáhly budovu střední školy a silně ji poničily, informoval telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na kramatorskou městskou radu.
