Zelenskyj pokračuje v návštěvách u lídrů. V květnu vyrazí do Německa na předávání cen
Washington, Londýn, Paříž, Brusel, Varšava - ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od ruského vojenského vpádu na Ukrajinu navštívil metropole některých zemí patřících k nejdůležitějším spojencům Ukrajinců, kteří ruské agresi čelí od loňského února. Nyní by mohl zavítat do Německa. Podle agentury DPA se chystá jeho osobní účast na slavnostním předávání Ceny Karla Velikého, které uskuteční 14. května v Cáchách. Ocenění podle prosincového oznámení pořadatelů obdrží právě Zelenskyj a ukrajinský lid.
Radnice západoněmeckého města krátce před Velikonocemi upozornila, že osobní účast Zelenského bude „silně záviset na válečné situaci a odpovídajících bezpečnostních koncepcích“. Pokud by se ukrajinský prezident nemohl zúčastnit osobně, má být přítomen alespoň prostřednictvím videospojení.
Jako řečník již byla oficiálně oznámena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. List Bild am Sonntag dnes uvedl, že do Cách přijede i spolkový kancléř Olaf Scholz., který přednese projev. Spekuluje se také o tom, že by mohli přijet polský premiér Mateusz Morawiecki nebo prezident Andrzej Duda a také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Aby se mohli zúčastnit zahraniční hosté, musel se přesunout tradiční termín předávání ceny, který připadá na svátek Nanebevstoupení Páně (18. května). Akce by se mimořádně měla uskutečnit o čtyři dny dříve, tedy 14. května.
Cestovat začal prezident až po deseti měsících
Zelenskyj v prvních deseti měsících po začátku ruské invaze necestoval do zahraničí. Až krátce před Vánocemi odletěl do Washingtonu na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Poté následovaly návštěvy Londýna, Paříže, Bruselu a naposledy tento týden také Varšavy.
V červnu loňského roku Scholz navštívil Zelenského v Kyjevě společně s Macronem, bývalým italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. V únoru se Macron a Scholz společně setkali s ukrajinským prezidentem v Paříži. Úřad kancléře se dnes k dotazu, zda Scholz pojede do Cách na slavnostní předání Ceny Karla Velikého, nevyjádřil.
Cenu Karla Velikého, která patří k nejprestižnějším evropským oceněním, uděluje město Cáchy od roku 1950 osobnostem, které se mimořádně zasloužily o jednotu Evropy. Loni ocenění obdržela trojice běloruských opozičních představitelek. Svjatlanu Cichanouskou, Maryji Kalesnikavovou a Veroniku Capkalovou pořadatelé ocenili za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii.
V minulosti Cenu Karla Velikého dostali mimo československý prezident Václav Havel, americký prezident Bill Clinton nebo německá kancléřka Angela Merkelová.
Podle serveru Axios prezidenti Ukrajiny a USA diskutovali o možnosti, že by napadená země získala americké střely Tomahawk, o které usiluje, protože by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu, včetně například Moskvy. Ukrajinci tvrdí, že jejich dodávky by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
„Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.
„Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme,“ napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. „Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit,“ dodal bez dalších podrobností.
Ukrajinské drony dlouhého doletu ráno zasáhly rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice ležící na jih od Uralu, uvedl nejmenovaný zdroj v SBU. Ufa platí za jedno z největších center petrochemického průmyslu v Rusku a zásobuje mimo jiné armádu, uvádí RBK Ukrajina. Po dnešním útoku podle předběžných informací vypukl požár v místě zařízení na zpracování surové ropy. Zdroj v SBU uvedl, že šlo o třetí útok ukrajinské rozvědky v Baškortské autonomní republice za poslední měsíc. Ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu v posledních měsících způsobily nedostatek pohonných hmot v některých ruských regionech a zdražování benzinu.
