Zelenského spanilá jízda po Evropě: Po Itálii, Německu a Francii zamířil do Británie
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie dnes dorazil za britským premiérem Rishim Sunakem. Britská vláda zároveň oznámila, že Ukrajině pošle stovky bojových dronů a rakety protivzdušné obrany. Drony by měly mít dolet více než 200 kilometrů; zato toužené stíhačky zatím Ukrajina nezíská.
„Dnes – Londýn. Británie je lídr v rozšiřování našich pozemních i vzdušných kapacit. Tato spolupráce bude pokračovat i dnes,“ uvedl ukrajinský prezident ráno na Twitteru. „Povedeme věcná jednání tváří v tvář a v delegacích,“ dodal Zelenskyj. Sunak „přítele“ uvítal vřelým objetím v Chequers, venkovském sídle britských premiérů, kam prezidenta přiblížila britská vojenská helikoptéra Chinook.
„(Drony a rakety protivzdušné obrany) budou dodány v nadcházejících měsících, kdy se Ukrajina chystá zintenzivnit svůj odpor proti probíhající ruské invazi,“ uvedla podle agentury Reuters britská vláda.
Zelenskyj se také snažil přesvědčovat evropské státníky, aby Ukrajině poskytli lepší stíhačky. Sunakův mluvčí však nyní uvedl, že Británie taková letadla nepošle. „Ukrajinci se rozhodli cvičit své piloty na F-16 a vy víte, že RAF je nepoužívá,“ odpověděl mluvčí britského premiéra na otázku, zda země plánuje Ukrajině bojové stíhačky dodat.
„V brzké době se dozvíte o velmi důležitých rozhodnutích, ale ještě na tom chvíli musíme pracovat,“ uvedl ukrajinský prezident po setkání se Sunakem. Na otázku, zda je férové tvrdit, že Ukrajina nemůže zahájit proti Rusku protiofenzívu, dokud země nedostane modernější zbraně, Zelenskyj odpověděl, že Ukrajinci „potřebují ještě nějaký čas“.
V sobotu ukrajinský prezident jednal v Itálii s vrcholnými představiteli jihoevropské země a setkal se také s papežem Františkem. I ve Vatikánu měl prezident, podobně jako jeho lidé, na sobě khaki kalhoty a černou mikinu - v době válečného stavu prostě formální oblek neobléká.
V neděli Zelenskyj diskutoval v Berlíně s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem. Později se přesunul do Cách, kde převzal Cenu Karla Velikého, kterou získal on a ukrajinský lid. Tam jednal také s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a polským premiérem Mateuszem Morawieckim.
Do Londýna Zelenskyj zamířil z Paříže, kde jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Shodli se na potřebě dalších protiruských sankcí. Při více než tříhodinové nedělní pracovní večeři Macron podle agentury AFP rovněž přislíbil Ukrajině další desítky obrněnců a lehkých tanků a podporu při dalším výcviku vojáků.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
